25 C 305/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o zaplacení 1.516 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 1.516 Kč spolu s 10% úrokem z prodlení p. a. od 25.1.2020 do zaplacení, se zamítá</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 12.10.2021 se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 1.516 Kč spolu s 10% úrokem z prodlení p.a. z částky 1.516 Kč od 25.1.2020 do zaplacení. V návrhu uvádí, že žalovaný dne 9.1.2020 nastoupil přepravu na lince právního předchůdce žalobce Dopravního podniku města Pardubic a.s., IČO 632 17 066, se sídlem Teplého 2141, 532 20 Pardubice, čímž došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob. Při kontrole revizorem bylo zjištěno, že žalovaný nastoupil přepravu bez platného jízdního dokladu. V souladu s ustanoveními § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a v souladu s platným tarifem jízdného a smluvními přepravními podmínkami právního předchůdce žalobce vznikla žalovanému povinnost uhradit právnímu předchůdci žalobce za jízdu bez platného jízdního dokladu dne 9.1.2020 jízdné ve výši 16 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč, tedy celkem 1.516 Kč, o čemž byl revizorem řádně poučen a k úhradě čehož byl revizorem na místě řádně vyzván. Žalovaný příslušnou částku neuhradil, a to ani na základě žalobcem žalovanému zaslané písemné výzvy, ani na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobce. Žalovaný je tedy v souvislosti s jízdou bez platného jízdního dokladu povinen uhradit celkem 1.516 Kč. Platby za jízdu bez platného jízdního dokladu jsou v souladu s čl. 10 smluvních přepravních podmínek právního předchůdce žalobce platných v rozhodnou dobu splatné na místě na výzvu pověřené osoby. Úrok z prodlení však žalobce s ohledem na své obchodní rozhodnutí požaduje až od 16. dne po provedení příslušné kontroly. Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.8.2020. Příslušné postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 20.10.2021 č.j. EPR 240386/2021-9 soud návrhu v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 8.11.2021 č.j. EPR 240386/2021-13 soud platební rozkaz zrušil, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem Republiky Uzbekistán, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne 3.2.2022 soud zjistil, že žalovaný má na území ČR povolen trvalý pobyt od 16.7.2014. Hlášen je od 7.3.2012 na adrese [adresa]. Soud nařídil na 18.5.2022 jednání. Žádný z účastníků se k jednání nedostavil, proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: zápis o provedené přepravní kontrole Dopravního podniku města České Budějovice, a.s. dne 9.1.2020 včetně poučení pro cestujícího na druhé straně, kontrolní jízdenka, smluvní přepravní podmínky městské hromadné dopravy Dopravního podniku města České Budějovice, a.s. v úplném znění s účinností od 1.9.2019, tarif jízdného městské hromadné dopravy Dopravního podniku města České Budějovice, a.s. v úplném znění s účinností od 1.9.2020, smlouva o postoupení souboru pohledávek mezi Dopravním podnikem města České Budějovice, a.s. jako postupitelem a [právnická osoba] s.r.o. jako postupníkem ze dne 18.8.2020, oznámení postupitele o postoupení pohledávky nedatované, předžalobní upomínka z 15.2.2021, soupis postupovaných pohledávek a předávací protokol ke smlouvě o postoupení pohledávek z 18.8.2020, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalovaného, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, úplný výpis z obchodního rejstříku žalobce, sdělení PSSZ ze 4.2.2022, sdělení Ministerstva vnitra České republiky z 3.února 2022 ohledně žalovaného, sdělení Úřadu práce České republiky ohledně žalovaného ze 7.2.2022. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: ze zápisu o provedené přepravní kontrole soud zjistil, že žalovaný využil přepravu vozidlem MHD provozovaným Dopravním podnikem města České Budějovice, přičemž se neprokázal platným jízdním dokladem, a to dne 9.1.2020 v 7.00 hodin na lince č. 6 (odpovídající jízdné činí 16 Kč). Z předžalobní upomínky ze dne 15.2.2021 vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 1.516 Kč do 8.3.2021. Předloženými dodejkami žalobce prokázal odeslání předžalobních výzev žalovanému. Z článku 4 Smluvních přepravních podmínek městské hromadné dopravy Dopravního podniku města České Budějovice účinných od 1.9.2019, soud zjistil, že cestující bez platného jízdního dokladu je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč, a to okamžitě po provedení přepravní kontroly. Pokud cestující uhradí jízdné a přirážku k jízdnému v hotovosti na místě jejich uložení nebo nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne uložení přirážky k jízdnému včetně v zákaznickém centru Dopravního podniku města České Budějovice a.s., přirážka k jízdnému se snižuje z 1.500 Kč na 600 Kč. Ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek mezi Dopravním podnikem města České Budějovice, a.s. jako postupitelem a [právnická osoba] s.r.o. jako postupníkem ze dne 18.8.2020 soud zjistil, že strany podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku uzavírají smlouvu o postoupení pohledávky, na základě níž se postupují pohledávky vzniklé postupiteli jako oprávněnému provozovateli Městské hromadné dopravy v Českých Budějovicích vzniklé z přepravní kontroly, tj. za cestujícími z titulu neuhrazeného základního jízdného a neuhrazené přirážky k jízdnému podle z.č.111/1994 Sb. o silniční dopravě, z.č.266/1994 Sb. o drahách a vyhlášky č.175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a smluvních přepravních podmínek a tarifu jízdného. Podle článku 9.8 tato smlouva nabývá platnosti dnem podpisu oprávněnými zástupci obou smluvních stran a účinnosti dnem jejího uveřejnění v registru smluv. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaného na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Ve vztahu k Uzbekistánu je Česká republika vázána Smlouvou mezi Českou republikou a Uzbekistánem o právní pomoci a právních vztazích č. 133/2003 Sb.m.s. Podle článku 20 odst. 1 této smlouvy žaloby proti osobám zdržujícím se na území jedné smluvní strany jsou bez ohledu na jejich státní příslušnost podávány u soudů této smluvní strany, žaloby proti právnickým osobám a jejich organizačním složkám jsou podávány u soudů smluvní strany, na jejímž území jsou zaregistrovány, pokud v částech II - V tohoto oddílu není stanoveno jinak. Podle článku 20 odst. 2 smlouvy pravomoc soudů každé ze smluvních stran je dána rovněž v případech, kdy 1. na jejím území: je prováděna obchodní, výrobní nebo jiná hospodářská činnost podniku (pobočky) odpůrce; 2. byl splněn nebo má být zcela nebo zčásti splněn závazek ze smlouvy, který je předmětem sporu. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný se zdržuje na území ČR, má pobyt hlášený v obvodu zdejšího soudu, je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. a zdejší soud je obecným soudem žalovaného. V daném případě se jedná o závazky, které vznikly ze smlouvy uzavřené na území České republiky, právní předchůdce žalobce má sídlo a žalovaný bydliště na území ČR. Vztah účastníků se tak řídí právním řádem České republiky. Podle § 2550 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2551 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. Vztahy mezi žalobcem a žalovaným ve veřejné dopravě upravuje zákon č.111/1994 Sb. o silniční dopravě. Podle § 18a odst. 2 písm. c) tohoto zákona je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu. Podle odst. 3 tohoto ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Podle odst. 6 tohoto ustanovení nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Na základě provedených důkazů považuje soud za prokázané, že žalovaný využil přepravu poskytovanou Dopravním podnikem města České Budějovice, během níž se při přepravní kontrole neprokázal platnou jízdenkou, čímž mu vznikla povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč a jízdné 16 Kč. Do dne podání žaloby žalovaný jízdné ani přirážku k jízdnému nezaplatil, když nic takového netvrdil. Z provedených důkazů však soud nepovažuje za prokázanou aktivní legitimaci žalobce, neboť smlouva o postoupení souboru pohledávek mezi Dopravním podnikem města České Budějovice, a.s. jako postupitelem a [právnická osoba] s.r.o. jako postupníkem ze dne 18.8.2020 má odloženou účinnost, přičemž žalobce neprokázal, že byla splněna podmínka, na jejíž splnění byla vázána účinnost smlouvy. Soudu proto nezbylo než žalobu v plném rozsahu zamítnout, když žalobce se k jednání nedostavil a nebylo možné ho tak poučit ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Poučení podle § 118a o.s.ř. se poskytuje pouze účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ust. § 101 odst.3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobí, že se mu příslušného poučení nedostalo (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Odo 832/2006 ze dne 27.9.2006 či rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. 14 Co 426/2002 a jiné). O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným pak soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., když procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.