25 C 308/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce Anonymizováno , se sídlem Anonymizováno , zastoupeného Jméno zainteresované osoby 0/0 proti žalované Jméno zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 15.000,- Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalované zaplacení částky , částka, spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni každého kalendářního pololetí, ve kterém trvá prodlení žalované, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne , datum, se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni každého kalendářního pololetí, ve kterém trvá prodlení žalované, a kapitalizovaného úroku ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, . V návrhu uvádí, že žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , Smlouvu o půjčce č., tel. číslo, na základě níž poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku , částka, sestávající z půjčky ve výši , částka, a souhrnného poplatku ve výši , částka, , a to formou , Anonymizováno, pravidelných týdenních splátek, když poslední splátka připadala na den , datum, . Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky (§ 121 odst. 3 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do , datum, ). Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do , datum, . Souhrnný poplatek byl jediným požadovaným poplatkem v souvislosti se sjednáním a realizací předmětné smlouvy. Z toho lze dovodit, že náklady spojené s vyřízením žádosti o půjčku, náklady návštěv obchodních zástupců za účelem převzetí splátek a jiné takové náklady, jejichž úhradu finanční a nefinanční instituce běžně požadují po svých klientech, právní předchůdce žalobce zahrnul do souhrnného poplatku. V daném případě nebylo sjednáno stranami smlouvy ani jiné úročení půjčky a žalovaná tak byla již při podpisu smlouvy o půjčce srozuměna s konečnou výší smluvního plnění jako odměny za půjčku, tedy nákladů spojených s půjčkou jako takovou za dobu jejího trvání, tj. od , datum, do , datum, . Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas a ani ke dni poslední splátky svůj závazek nesplnila, když uhradila původnímu věřiteli pouze částku , částka, . Jednotlivé úhrady splátek byly dle dohody smluvních stran započítány nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu pohledávky (čl. 5 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce). Na souhrnný poplatek tak byla započtena částka , částka, a na jistinu pohledávky částka , částka, . Žalovaná se tak ode dne , datum, dostala do prodlení s úhradou částky , částka, , kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši , částka, a zůstatku souhrnného poplatku ve výši , částka, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem společností , Anonymizováno, došlo s účinností ke dni , datum, k postoupení pohledávky na přechodného věřitele, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne , datum, . Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení , částka, a sestávala z jistiny , částka, a souhrnného poplatku , částka, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi přechodným věřitelem , Anonymizováno, a žalobcem došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni , datum, . Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne , datum, . Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně.

2. Elektronickým platebním rozkazem ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, soud návrhu v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, soud elektronický platební rozkaz zrušil.

3. Podáním z , datum, žalobce žalobu doplnil.

4. Vzhledem k tomu, že k , datum, nabyl účinnosti z. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, zabýval se soud otázkou, zda použít právě tento zákon či zda použít stávající předpisy, tj. z. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, který platil až do , datum, . Podle § 123 odst. 1 z. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (přechodná ustanovení) vznik a existence právních poměrů a skutečnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně volby práva, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení tohoto zákona se použije i pro právní poměry vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jestliže jsou trvalé dlouhodobé povahy a dochází v nich k opětovným nebo trvajícím jednáním účastníků a skutečnostem pro ně významným po dni nabytí jeho účinnosti, pokud jde o taková jednání a skutečnosti. Podle odst. 2 pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí i nadále ustanovení dosavadních právních předpisů o pravomoci českých soudů. To platí i pro řízení ve věcech uznání a výkonu cizích rozhodnutí a cizích rozhodčích nálezů ohledně podmínek pro jejich uznání a výkon. V dané věci bylo řízení zahájeno dne , datum, a jedná se o nárok ze smlouvy uzavřené v roce 2006. Za takové situace je třeba aplikovat na posouzení pravomoci soudu zákon č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém.

5. Jelikož je žalobce společností se sídlem na , Anonymizováno, , soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalobce na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 z.č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od , datum, . Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 18 odst. 2. cit. nařízení, neboť žalobce je zahraniční společností a žalovaná na území ČR má bydliště, přičemž při uzavírání smlouvy vystupovala v pozici spotřebitele. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaná je českým státním příslušníkem, zdržuje se na území ČR a má pobyt hlášen v obvodu zdejšího soudu. Zdejší soud je tak jejím obecným soudem ve smyslu ust. § 84 až 86 o.s.ř. a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro , adresa, (srov. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním).

6. Soud nařídil jednání na , datum, . Žalobce ani žalovaná se k jednání nedostavili, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti.

7. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že dne , datum, uzavřela žalovaná jako zákazník se společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , smlouvu o půjčce podle zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku a zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Společnost , právnická osoba, smlouvou poskytuje půjčku , částka, , zákazník se zavazuje zaplatit Providentu souhrnný poplatek v částce , částka, , celkem tedy , částka, v 53 týdenních splátkách po , částka, vždy do rukou osoby uvedené v článku 13 smluvních podmínek s tím, že 1.splátka je splatná 7. dne od data uzavření této smlouvy. Zákazník podpisem smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy od Providentu v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku půjčky.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, jako postupitel postupuje na společnost , Anonymizováno, jako postupníka pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce specifikované v příloze č. , hodnota, této smlouvy, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými zákazníky jako dlužníky. Pohledávky jsou postupovány, jak stojí a leží ve smyslu § 1918 občanského zákoníku. Smlouva je uzavřena dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Podle článku I bodu 3 postupník se zavazuje zaplatit postupiteli za postoupené pohledávky úplatu za podmínek sjednaných v článku IV. této smlouvy. Podle článku II. bodu 3 postupitel a postupník se dohodli, že k postoupení pohledávek dojde v okamžiku připsání úplaty dle článku IV. této smlouvy na účet postupitele.

9. Vzhledem k tomu, že k , datum, nabyl účinnosti občanský zákoník z. č. 89/2012 Sb., zabýval se soud otázkou, zda použít právě tento zákon či zda použít stávající předpisy, tj. zákon č.40/1964 Sb. občanský zákoník a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, které platily až do , datum, . Podle § 3028 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

10. V dané věci se jedná se o porušení smlouvy uzavřené v roce 2006 a za takové situace je třeba aplikovat hmotné právo podle dosavadní právní úpravy ve smyslu § 3028 odst. 1, 3 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku.Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném do , datum, (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.Podle § 52 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle odst. 2 dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle odst. 3 spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.Podle § 55 odst. 1 občanského zákoníku smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle odst. 2 ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná. Podle odst.3 v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.Podle § 56 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.Podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném do , datum, (dále jen „občanský zákoník“) jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Podle § 2a téhož nařízení jde-li o závazkový vztah mezi podnikateli nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky , částka, .Podle § 524 odst. 1 občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.Podle § 526 odst. 1 občanského zákoníku postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Podle odst. 2 oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení.

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě žalobce není možné vyhovět, když žalobce neprokázal svou aktivní legitimaci k podání žaloby. Žalobce předložil toliko smlouvu o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem společností , právnická osoba, a společností , Anonymizováno, ze dne , datum, , nepředložil však již smlouvu o postoupení pohledávek ze společnosti , Anonymizováno, na současného žalobce , Anonymizováno12. Kromě toho žalobce tvrdil, že pohledávka původního věřitele , právnická osoba, , se kterým žalovaná uzavřela smlouvu o půjčce, byla nejprve postoupena společnosti , Anonymizováno, (žalobcem označované jako „přechodný věřitel“), a poté touto společností žalobci. Smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi , právnická osoba, a , Anonymizováno, v článku II. odst. 3 stanoví, že k postoupení pohledávek dojde v okamžiku připsání úplaty dle čl. IV. této smlouvy na účet postupitele. Článek IV. smlouvy pak určuje, že úplata za pohledávky je splatná do , datum, a má být poukázána bezhotovostně na účet postupitele. Po připsání částky vystaví postupitel postupníkovi písemné potvrzení o připsání úplaty na účet. Žalobce však netvrdil ani neprokázal, že úplata za postoupené pohledávky ve smyslu tohoto ujednání byla skutečně uhrazena, když nepředložil potvrzení o připsání úplaty vystavené postupitelem. Nebylo tak prokázáno splnění podmínky, na kterou smlouva o postoupení pohledávek mezi původním a přechodným věřitelem váže účinnost tohoto postoupení. Byť žalobce založil do spisu oznámení společnosti , právnická osoba, o postoupení pohledávky ze dne , datum, adresované žalované na adresu , adresa, , není k dispozici doklad o skutečném odeslání tohoto oznámení společností , právnická osoba, žalované z roku 2015. V důsledku toho nebyl prokázán převod pohledávky z , právnická osoba, na , Anonymizováno, , a tím ani potenciální převod pohledávky ze společnosti , Anonymizováno, . na žalobce, neboť zásadně platí, že nikdo nemůže převést více práv, než sám má a v případě, že je pohledávka postupována několikrát, je třeba prokázat všechna tato postoupení tak, aby tvořila ucelený řetězec od prvotního věřitele až k žalobci. Žalobce tak neprokázal, že postoupení pohledávek nabylo skutečně účinnosti. Soud proto uzavřel, že žalobce neprokázal svoji aktivní legitimaci, a proto nezbylo než žalobu zamítnout.

13. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou pak soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., když procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.