25 C 310/2022
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 132 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1908 § 1970 § 1982 § 2390 § 2392
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce Anonymizováno , nar. Anonymizováno , bytem Anonymizováno , zastoupeného Mgr.Ivetou Morozovou (,,Moroz“), advokátkou se sídlem Balbínova 404/22, 120 00 Praha 2 – Vinohrady, proti žalovanému Anonymizováno , nar. Anonymizováno , r.č. Anonymizováno , trvale bytem Anonymizováno , zastoupenému JUDr.Ladislavem Labanczem, advokátem se sídlem Ostrovského 253/3, 150 00 Praha – Smíchov, o zaplacení 66.500,- Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 46.500,-Kč spolu s 15% úrokem z prodlení p.a. od 1.11.2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba žalobce se co do částky 20.000,-Kč spolu s 15% úrokem z prodlení p.a. od 1.11.2022 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11.122,- Kč k rukám právní zástupkyně žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky se sídlem , adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 7.12.2022 došlým zdejšímu soudu dne 8.12.2022 se žalobce na žalovaném domáhá zaplacení částky 66.500,- Kč spolu s úrokem z prodlení od 1.11.2022 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. V žalobě uvádí, že žalovanému dne 6.6.2021 jako fyzická osoba poskytl půjčku ve výši 26.500,- Kč na nákup osobního automobilu , Anonymizováno, automat a dne 7.6.2021 další půjčku ve výši 40.000,- Kč na nákup osobního automobilu , Anonymizováno, . Celkem tak žalobce žalovanému převodem ze svého bankovního účtu č. , č. účtu, na jeho bankovní účet č. , č. účtu, poskytl peněžní prostředky ve výši 66.500,- Kč a žalovaný se je zavázal vrátit do 25.8.2021. Protože žalovaný za poskytnutí půjčky žalobci přislíbil ½ zisku, šlo o krátkodobou půjčku s garancí vysokého výnosu. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek nesplnil ani z části, žalobce jej dopisem ze dne 24.10.2022, doručeným do datové schránky žalovaného téhož dne, vyzval k vrácení částky 66.500,- Kč v dodatečné lhůtě do 31.10.2022. Žalovaný žalobci neuhradil ničeho.
2. Platebním rozkazem ze dne 20.2.2023 č. j. 25 C 310/2022-24 Obvodní soud pro , adresa, žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný proti platebnímu rozkazu podal včasný odpor a vyjádřil se tak, že navrhuje zamítnutí žaloby. Žalovaný uvedl, že k poskytnutí půjčky nedošlo, žalovaná částka byla vkladem do společného podnikání. Oba účastníci řízení podnikají v oblasti nákupu a prodeje osobních automobilů. Žalovaný se specializuje na osobní vozy Škoda Fabia, proto mu žalobce nabídl obchodní spolupráci, která spočívala v tom, že žalovaný zajistí zahraniční nákup ojetých automobilů zn. Škoda Fabia za předem určené ceny. Na nich se žalobce měl podílet z ½ s tím, že z prodejní ceny automobilu v ČR po odečtení nákladů žalobce obdrží vždy tuto ½. Žalovaný tak nejprve zaplatil zálohu na koupi automobilu, žalobce pro vozidlo zajel, zkontroloval jeho technický stav vč. diagnostiky a v případě, že byl dobrý, dal žalovanému telefonický pokyn ke , jméno FO, . Poté, co žalobce žalovanému poskytl obě platby, se účastníci dohodli, že dojde k realizaci pouze jednoho nákupu s tím, že žalovaný vrátí žalobci částku 20.000,- Kč, což učinil platbou z účtu svého otce dne 24.8.2021. U nákupu tohoto posledního vozidla (, jméno FO, – , jméno FO, ) však žalobce žalovanému zamlčel jeho vady a žalovaný je prodal se ztrátou 4.999,- Eur, tedy 120.000,- Kč, kterou požadoval po žalovaném (správně žalobci) k úhradě. Nakonec se oba účastníci řízení dohodli za účasti otce žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , nar.16.6.1958, na tom, že se na této škodě bude žalobce podílet částkou 46.500,- Kč, která odpovídala složeným zálohám po odečtení částky 20.000,- Kč.
3. Žalobce k tomu uvedl, že předmětem řízení je vrácení finančních prostředků, které žalobce poskytl žalovanému jako účelovou půjčku na nákup osobního automobilu , Anonymizováno, ve výši 40.000,-Kč a na nákup osobního automobilu , Anonymizováno, automat ve výši 26.500,-Kč s tím, že tyto prostředky žalobce (správně žalovaný) vrátí z následného prodeje. Je pravdou, že žalovaný žalobci za poskytnutí půjčky slíbil jednu polovinu zisku, který za následný prodej utrží, přičemž u těchto vozidel žalovaný deklaroval, že je schopen uskutečnit jejich následný prodej se ziskem 40.000,- Kč – 50.000,- Kč u Fabie automat a 70.000,- Kč – 80.000,- Kč u Fabie combi. Žalovaným přislíbený podíl žalobce na zisku by tak přestavoval 55.000,- až 65.000,-Kč, takže by se jednalo o krátkodobou půjčku s garancí dobrého výnosu. Žalobce půjčky použil na zakoupení vozidel, ale k jejich následnému prodeji již nedošlo, protože s vozidlem , Anonymizováno, automat havarovala třetí osoba, které žalovaný vozidlo půjčil a vozidlo Škoda Fabia combi 3 si žalovaný nechal pro osobní potřebu své přítelkyně. Žalovaný tak měl žalobci vrátit půjčku ve výši 66.500,- Kč a dále 20.000,- Kč jako ušlý výnos, celkem 86.500,-Kč. Žalovaný však žalobci prostřednictvím svého otce uhradil pouze částku 20.000,- Kč dne 24.8.2021, proto se žalobce domáhá, aby žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství uložil soud. Dále žalobce zdůraznil, že půjčky byly poskytnuty z osobního účtu žalobce na osobní účet žalovaného. Ani jeden z účastníků nevystupovali v tomto vztahu jako podnikatelé. Žalobce nedisponuje žádným oprávněním k podnikání, a to ani v oblasti zprostředkování obchodu a služeb (nákup a prodej osobních automobilů, zajišťování dopravy). Obchodní spolupráce probíhala mezi žalovaným a společností UB Fleet , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , jejímž společníkem v rozhodném období byla obecně prospěšná společnost , Anonymizováno, , o.p.s., se sídlem , adresa, , kde byl žalobce jedním ze zakladatelů vykonával v ní dobrovolnickou činnost. Žalobce osobní automobil , jméno FO, – , jméno FO, , , Anonymizováno, nezakoupil aní neprodal, žádná škoda mu nevznikla. Případné nároky žalovaného za společností UB Fleet , právnická osoba, ., IČO , IČO, nezbavují žalovaného půjčku žalobci vrátit.
4. Podle § 132 o. s. ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Žalovaný podniká mimo jiné v oblasti služeb, konkrétně prodeje vozidel. Tuto činnost nejprve vykonával na živnostenský list, později si založil obchodní firmu s názvem , právnická osoba, (účastnický výslech žalovaného konaný při jednání soudu dne 8.11.2023). Účastníci řízení se znají zhruba od roku 2021 (účastnický výslech žalobce a žalovaného konaný při jednání soudu dne 8.11.2023), a to díky práci žalobce pro společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., u které si žalovaný objednával přepravu vozidla (účastnický výslech žalobce konaný při jednání soudu dne 8.11.2023). Žalovaný se společností pravidelně spolupracoval (účastnický výslech žalobce a žalovaného konaný při jednání soudu dne 8.11.2023, zálohová faktura , Anonymizováno, vystavená společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., žalovanému na částku 469.124,- Kč za přepravu automobilu). V rámci spolupráce žalovaný komunikoval i se žalobcem, prodal jeho vozidlo a následně mu nabídl možnost spolupráce týkající se dovozu aut ze zahraničí a jejich prodeje v ČR. Pokud šlo o dovoz a diagnostiku aut, žalovanému vystavovala faktury společnost UB Fleet , právnická osoba, . (účastnický výslech žalovaného konaný při jednání soudu dne 8.11.2023). Žalovaný žalobci navrhl, že s finančním přispěním žalobce žalovaný zakoupí vozidla Škoda Fabia automat a Škoda Fabia combi. , právnická osoba, platbách proto žalobce poskytl žalovanému celkovou částku 66.500,- Kč (potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady se zprávou pro příjemce fabia automat, potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady se zprávou pro příjemce fabia combi 3, účastnický výslech žalobce a žalovaného konaný při jednání soudu dne 8.11.2023). Žalovaný si (bez jakékoli finanční účasti žalobce) přes společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., objednal dovoz vozidla , jméno FO, , pro které už měl v ČR domluveného kupce (účastnický výslech žalobce a žalovaného konaný při jednání soudu dne 8.11.2023, zálohová faktura č. , Anonymizováno, ). Žalovaný se nakonec rozhodl jedno z aut Fabia si nechat, druhé bylo poškozeno při havárii, tudíž k prodeji žádného z nich nedošlo (účastnický výslech žalobce a žalovaného konaný při jednání soudu dne 8.11.2023, komunikace žalobce a žalovaného přes whatsapp). Žalovaný žalobci prostřednictvím svého otce poskytl částku 20.000,- Kč jako první splátku dluhu (potvrzení o odchozí platbě ze dne 24.8.2021 s uvedeném jména žalovaného, účastnický výslech žalobce a žalovaného konaný při jednání soudu dne 8.11.2023) s tím, že další splátky měly dle dohody být ve výši 20.000,- Kč a 26.500,- Kč (účastnický výslech žalovaného konaný při jednání soudu dne 8.11.2023, komunikace žalobce a žalovaného přes whatsapp). Žalovaný však žalobci uvedené další platby neposkytl, neboť prodělal na koupi vozu , jméno FO, . Na prodeji tohoto vozu žalovaný s žalobcem nespolupracoval, protože už na něj žalovaný měl kupce. Vůz žalovanému dovezla společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., který žalovaný prodal podle svého tvrzení hluboko pod cenou (smlouva o prodeji Mercedesu-, jméno FO, , Anonymizováno, , kterou prodávala společnost , právnická osoba, společnosti Omegaplus spol. s r.o. za částku 12.500,-Eur, účastnický výslech žalovaného konaný při jednání soudu dne 8.11.2023). Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci peněžní prostředky nevrátil, vyzval jej předžalobní výzvou k úhradě dluhu nejpozději do 31.10.2022 (předžalobní výzva k úhradě pohledávky ve výši 66.500,- Kč s příslušenstvím včetně potvrzení o jejím odeslání do datové schránky žalovaného).
5. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. Pokud jde o další účastníky navržené důkazy, žalobce návrh na výslech svědka , jméno FO, vzal zpět a jeho výslech by byl i nadbytečný, neboť spolupráce žalovaného se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . a nikoli se žalobcem jako fyzickou osobou bezpečně vyplývá z ostatních provedených důkazů. Pokud jde o žalovaným navržené důkazy (svědecká výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, , výslech řidiče společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., který dovezl vozidlo , jméno FO, z Německa), jejich provedení považuje soud za nadbytečné, neboť dospěl k závěru, že z provedených důkazů je prokázán skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí a další důkazy by na něj neměly vliv.
6. Žalovaný si tak od společnosti UB Fleet , právnická osoba, . objednával dovoz vozidel ze zahraničí. V rámci sjednávání jednotlivých zakázek žalovaný komunikoval se žalobcem jako zaměstnancem či spolupracující osobou společnosti UB Fleet , právnická osoba, . Žalovaný nabídl žalobci, že když mu žalobce půjčí peníze, zakoupí dvě vozidla značky Škoda a z prodeje mu vyplatí půjčené peníze a podíly na případném zisku. Žalovaný vozidla zakoupil, ale ani jedno neprodal, neboť s jedním z nich bylo po dovozu do ČR (v době, kdy s ním již disponoval žalovaný) havarováno, druhé z vozidel si žalovaný (se souhlasem žalobce) rozhodl ponechat pro svou přítelkyni. Žalovaný žalobci prostřednictvím svého otce , tituly před jménem, , jméno FO, zaplatil částku 20.000,- Kč dne 24.8.2021. Žalovaný od společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . objednal přepravu vozidla , jméno FO, – , jméno FO, , Anonymizováno, z , Anonymizováno, do, Anonymizováno, ČR. Na koupi tohoto vozidla , jméno FO, -, jméno FO, se však žalobce nijak nepodílel.
7. Podle § 2390 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
9. Podle § 1982 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.
10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o půjčce, resp. smlouvy o půjčce. Půjčka má reálnou, nikoli jen konsenzuální, povahu a vznik půjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.9.2010 sp. zn. 33 Cdo 4312/2008). Na základě této smlouvy zapůjčitel (věřitel) přenechává předmět zápůjčky (půjčky) vydlužiteli (dlužníkovi) k užití (utendum dare, dání pro užití) a dlužník může předmět půjčky užít k účelům, které si sám stanoví, tj. dle své libosti. Nejčastějším způsobem užití je spotřebování předmětu půjčky. Dlužník může předmět půjčky také zpracovat nebo zpeněžit či jinak zcizit, nebo dokonce zničit bez jakéhokoliv užití, nebo jej nemusí užít k žádnému účelu. Za půjčené peněžní prostředky může dlužník koupit zboží nebo služby nebo jakoukoliv jinou věc, půjčené peněžní prostředky může dlužník půjčit další osobě nebo je může použít k úhradě svého dluhu nebo dluhu třetí osoby, může je investovat nebo je jen držet (In: , Anonymizováno, kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, s. 669, marg. č. , hodnota, .). Dlužník se však také může zavázat věřiteli (třeba i ujednáním obsaženým v téže listině), že bude s předmětem půjčky nakládat jen určitým způsobem (Sedláček 1946 85, rak. OGH RS0024115 in PETROV, Jan. § 2390 [Základní ustanovení]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023, marg. č. , hodnota, .). Tak tomu podle soudu bylo i v daném případě, kdy se žalovaný jakožto dlužník zavázal k tomu, že peněžní prostředky od žalobce jakožto věřitele použije na nákup dvou vozů Škoda (Fabia combi 3 a Fabia automat). Samotné poskytnutí peněžních prostředků žalobcem žalovanému je mezi stranami nesporné. Žalovaný je tak povinen prokázat právní titul, na základě kterého si může obdržené finanční prostředky ponechat, jinak je povinen je žalobci vrátit.
12. Pokud jde o další ujednání účastníků, jeví se jako pravděpodobné, že mezi stranami byla dohodnuta i nějaká odměna za poskytnutí půjček, tedy že poskytnutí finančních prostředků žalobcem žalovanému nebylo bezúplatné, neboť jinak by žalobce nebral na sebe riziko, že mu žalovaný peníze nevrátí, když účastníci nebyli takoví přátelé (jak vyplývá z komunikace na sociálních sítích, navzájem si vykali), aby žalobce půjčoval žalovanému bez odměny. Co přesně mezi nimi bylo ohledně odměny za půjčení peněz dohodnuto, není jasné, žalobce v žalobě netvrdí vůbec ničeho. Jako nejpravděpodobnější se jeví, že si účastníci dohodli pro žalobce podíl na zisku z následného prodeje vozidla; rozhodně nebyla dojednána pevná úroková sazba z půjčených peněz (jako typická odměna věřitele u smlouvy o půjčce) a ani přesný termín vrácení půjčky, jak vyplývá z výpovědi žalobce i z komunikace žalobce a žalovaného přes whatsapp, kde se žalobce ptá žalovaného, kdy mu peníze vrátí. V řízení také nebylo prokázáno, že by mezi účastníky docházelo k pravidelné obchodní spolupráci a že by měli zavedená stálá pravidla (např. ohledně dělení zisku a ztrát), jak tvrdil žalovaný ve své výpovědi. Soud považuje za nepravděpodobné, že by se dohodli na dělení zisku i ztrát rovným dílem, jak uváděl ve své výpovědi žalovaný.
13. Pokud jde o tvrzení žalovaného, že škodu na vozidle , jméno FO, - , jméno FO, fakticky započetl na svůj dluh vůči žalobci, zápočet v daném případě nelze provést. Sám žalovaný při svém účastnickém výslechu uvedl, že žalobce do nákupu a prodeje auta , jméno FO, - , jméno FO, nijak neinvestoval a že žalovaný o to ani nestál, protože na něj již měl předem domluveného kupce. Žalovaný tedy nedisponuje pohledávkou vůči žalobci, ale případné nároky ze smlouvy o přepravě musí uplatňovat vůči svému smluvnímu partnerovi ze smlouvy o přepravě, tj. společnosti UB Fleet , právnická osoba, . Započtení by tak nebylo možné, protože i kdyby na vozidle ještě před jeho koupí existovala tvrzená škoda či by vznikla během dopravy do ČR a žalovaný jej tak z tohoto důvodu prodal za nižší cenu, za tuto škodu by nebyl odpovědný žalobce (ani jakožto zaměstnanec společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, .), ale právě tato společnost jako smluvní partner žalovaného. Žalovaný tedy nedisponuje právním titulem, který by mu umožňoval si půjčené peníze žalobce ponechat, resp. nedisponuje pohledávkou způsobilou k započtení vůči nároku žalobce na vrácení peněz. Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobci celou půjčenou částku.
14. Žalovaný v řízení argumentoval zaplacením částky 20.000,-Kč dne 24.8.2022 prostřednictvím svého otce , tituly před jménem, , jméno FO, . Soud se neztotožnil s tvrzeném žalobce, že částka 20.000,- Kč zaplacená otcem žalovaného měla být výplatou podílu žalobce na jeho na zisku. Půjčka, ať již peněžitá nebo nepeněžitá, je ze zákona bezúplatná, a aby se stala úplatnou, musí být úplata sjednána ve smlouvě. V případě peněžité půjčky jsou sjednanou úplatou úroky. Peněžitá půjčka je tedy úročená jen tehdy, pokud strany sjednají úroky. Z ekonomického hlediska jsou úroky cenou za přenechání peněžních prostředků věřitelem dlužníkovi. („Usura est commodum certum quod propter usum rei mutuatae recipitur.“ – „Úrok je určitý prospěch, který je obdržen za užití půjčené věci.“; (ELEK, Štefan. § 2392 [Úplatná zápůjčka]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, s. 678, marg. č. , hodnota, –3.). Jak vyplývá z výše uvedeného, odměnou za půjčení peněz jsou v případě půjčky úroky. Soud I.stupně má za to, že strany si mohly sjednat jako odměnu za poskytnutí peněz i jinou formu úplaty, tj. v daném případě jako podíl žalobce na zisku z prodeje vozidla (v souladu se zásadou, že co není zakázáno, je dovoleno). Soud považuje z provedených důkazů za prokázané, že si účastníci tuto odměnu také skutečně sjednali a že žalobci by příslušel podíl na zisku z prodeje vozidel, pro jejichž zakoupení žalovanému půjčky poskytl, a to ve výši jedné poloviny. Mezi stranami je také nesporné, že k prodeji vozidel nedošlo, takže žalobci nárok na výplatu podílu na zisku jako odměny za půjčení peněz nevznikl.
15. Dále se soud zabýval otázkou, zda bylo mezi stranami dohodnuto alespoň dodatečně, že žalovaný zaplatí žalobci podíl na zisku bez ohledu na to, že nedošlo k prodeji vozidel. Soud však má za to, že z žádného z provedených důkazů taková dohoda nevyplývá. Zejména lze odkázat na whatsappovou komunikaci účastníků, kde žalovaný opakovaně uvádí, že svůj dluh vůči žalobci uhradí splátkami, z nichž jedna byla prostřednictvím jeho otce (viz č.l. 60). Žalovaný tedy (byť prostřednictvím svého otce) na svůj dluh vůči žalobci plnil částku 20.000,- Kč, kterou je třeba od nároku žalobce odečíst. Splněním dluh závazek zaniká (srov. § 1908 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Soud proto žalobu co do částky 20.000,-Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení zamítl a ve zbytku jí vyhověl. O úroku z prodlení pak soud rozhodl podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku za použití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Mezi stranami nebyl sjednán pevný termín pro vrácení peněz, půjčka tedy byla splatná na výzvu. První prokazatelnou výzvou žalobce je předžalobní upomínka jeho právní zástupkyně ze dne 24.10.2022, doručená žalovanému dne 24.10.2022, se lhůtou pro vrácení peněz do 31.10.2022. Od 1.11.2022 tak byl žalovaný v prodlení a žalobci přísluší zákonný úrok z prodlení.
16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl ve věci úspěch co do částky 46.500,- Kč s přísl. z celkových 66.500,- Kč, uspěl tedy z 70 %. Naopak neuspěl v části, kde byla žaloba zamítnuta, tedy z 30 %. Při plném úspěchu by mu náležela náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.325,- Kč, odměny advokáta dle § 7 bod 5 za 6 úkonů právní služby, dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 3.780,- Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby a účast na jednání dne 28.6.2023 v délce přesahující 4 hodiny, tedy dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu počítána za tři úkony), a dále náhrady hotových výdajů advokáta za 4 úkony právní služby po 300,- Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Žalobce však uspěl ze 70 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení ze 40 % (70-30); 40 % z částky 27.805,- Kč pak činí 11.122,- Kč, které soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal.
17. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupovala advokátka, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen náhradu nákladů zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobce. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.