25 C 48/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce příjmení anonymizováno část obce , IČO , se sídlem adresa , zastoupeného titul příjmení , advokátem se sídlem adresa , proti žalovanému příjmení jméno , nar. datum , státnímu příslušníku země , bytem adresa , země , naposledy bytem v ČR anonymizováno ulice a číslo , PSČ obec a číslo - část obce , zastoupenému opatrovníkem příjmení částí obec a číslo , se sídlem adresa , o zaplacení 4.800 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.800 Kč spolu s 10% úrokem z prodlení p.a. od 12.10.2019 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.062 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 16.10.2019 domáhá na žalovaném zaplacení částky 4.800 Kč spolu s 10% úrokem z prodlení p.a. od 12.10.2019 do zaplacení. V návrhu uvádí, že ve dnech 14.10.2018 až 16.10.2018 byl žalovaný hospitalizován ve zdravotnickém zařízení žalobce. Jelikož v té době nebyl účasten českého veřejného zdravotní pojištění, je povinen sám hradit náklady na zdravotní péči, která mu byla poskytnuta. Dle zveřejněného ceníku činí náklady na jeden ošetřovací den v Psychiatrické nemocnici [část obce] 2.400 Kč. Protože byl v Psychiatrické nemocnici [část obce] hospitalizován celkem 2 ošetřovací dny, činí jeho dluh vůči žalobci celkem 4.800 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení této částky, avšak neúspěšně. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 27.12.2019 č.j. EPR 232969/2019-16 Obvodní soud pro Prahu 8 žalobě v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 20.1.2020 č.j. EPR 232969/2019-19 pak soud elektronický platební rozkaz zrušil, neboť se ho nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Soud se v první řadě zabýval otázkou své pravomoci, neboť žalovaný je státním příslušníkem [země]. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne 25.2.2021 soud zjistil, že žalovanému nebylo ze strany uvedeného správního orgánu uděleno žádné pobytové oprávnění, neboť o něj nepožádal. V minulosti byl od 25.9.2018 do 24.12.2018 ubytován na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce]. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaného na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství č. 1215/2012 ze dne 12.prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10.1.2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 4 odst. 1. cit. nařízení, neboť žalovaný je občanem [země] a na území ČR měl poslední známé bydliště. Podle § 6 odst. 1 č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný se naposledy zdržoval na území ČR v obvodu zdejšího soudu a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. i příslušnost zdejšího soudu podle § 85 odst. 1 o.s.ř. Usnesením ze dne 5.5.2021 č.j. 25 C 45/2020-72 soud podle § 29 odst. 3 o.s.ř. žalovanému jako osobě neznámého pobytu ustanovil opatrovníka, a to Městskou část [obec a číslo], neboť žalovanému nelze doručit zásilky do vlastních rukou na žádné známé adrese. Soud nařídil ústní jednání na den 2.6.2021. K tomuto jednání se žalovaný nedostavil, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud na jednání tyto důkazy: faktura [číslo] z 16.10.2018 na částku 4.800 Kč splatnou 16.11.2018, předžalobní výzva k plnění z 16.9.2019 právního zástupce žalobce, sdělení Cizinecké policie, sociální záznamy ohledně žalovaného, výzva k zaplacení nedoplatku z 13.12.2018, dodejka, potvrzení o provedené lustraci v ISZR, prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, výpis z registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES ohledně žalobce, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, sdělení PSSZ z 23.února 2021, jmenovací dekret ředitele žalobce z 29.dubna 2008, zřizovací listina státní příspěvkové organizace Psychiatrické nemocnice [část obce] včetně příloh, části zdravotnické dokumentace žalobce ohledně žalovaného, předběžná propouštěcí zpráva z 16.10.2018, ošetřovatelská anamnéza, souhrn screeningu pacienta, sdělení Ministerstva vnitra České republiky ohledně žalovaného, sdělení Úřadu práce České republiky z 18.3.2021. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Ze zdravotnické dokumentace žalovaného plyne, že byl ve dnech 14.10.2018 až 16.10.2018 ošetřen ve zdravotnickém zařízení žalobce, a to jako samoplátce. Fakturou [číslo] ze dne 16.10.2018 splatnou dne 16.11.2018 vyúčtoval žalobce žalovanému částku 4.800 Kč za poskytnutou zdravotní péči ve dnech 14.10.2018 až 16.10.2018 (2 dny po 2.400 Kč). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky dne 13.12.2018, dopisem ze dne 16.9.2019 jej k úhradě vyzval právní zástupce žalobce. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém se smlouvy řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Podle odst. 2 pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. Podle odst. 3 pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo. Rovněž podle nařízení Evropského parlamentu a rady ES č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) článku 3 bod 1. smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Podle článku 4 bod 1. tohoto nařízení v míře, ve které právo rozhodné pro smlouvu nebylo zvoleno podle článku 3, je právo rozhodné pro smlouvy určeno takto: a) smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště; b) smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Podle článku 7 bodu 1 tohoto nařízení v míře, ve které nebylo právo rozhodné zvoleno stranami, se pojistná smlouva řídí právem země, kde má pojistitel své obvyklé bydliště. Vyplývá-li ze všech okolností případu, že smlouva je zjevně úžeji spojena s jinou zemí, použije se právo této jiné země. Smlouva mezi účastníky byla uzavřena toliko ústně, byla však uzavřena na území České republiky a jejím předmětem bylo poskytnutí zdravotní péče žalovanému ve zdravotnickém zařízení žalobce na území České republiky. Proto se dle shora uvedených ustanovení řídí českým právem. Podle § 2636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Podle odst. 2 příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. Podle § 2637 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav. Péče o zdraví však není činnost spočívající jen v prodeji nebo jiném převodu léků. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce poskytl žalovanému lékařskou péči, přičemž žalovaný v uvedené době neměl platné zdravotní pojištění v České republice. Z tohoto důvodu nepřichází v úvahu úhrada nákladů za poskytnutou péči z jiných zdrojů, tedy z veřejného zdravotního pojištění ve smyslu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ale žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady za poskytnutou zdravotní péči jako samoplátce. O úroku z prodlení pak soud rozhodl podle § 1970 občanského zákoníku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, náleží mu proto náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (srov. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu vedený pod sp.zn. 26 C 67/2019), která byla zahájena na základě shodného formulářového typu, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, jehož obtížnost podání spočívá toliko ve vyplnění jednotlivých kolonek formuláře, a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč (§ 14b odst. 1 písm. b) advokátního tarifu), za tři úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) a ve výši 1.000 Kč dle § 7 bod 3 advokátního tarifu za jeden úkon právní služby (účast na jednání dne 2.6.2021), a dále náhrady hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a jeden po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že je zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 462 Kč Náklady právního zastoupení tak činí 2.662 Kč, celkem tak žalobci náleží náhrada nákladů řízení (vč. soudního poplatku) ve výši 3.062 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.