25 C 49/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , anonymizováno příjmení příjmení , země příjmení jméno a anonymizováno země jednající v České republice prostřednictvím anonymizována tři slova , odštěpného závodu, anonymizována tři slova anonymizováno anonymizováno , se sídlem adresa , zastoupeného titul příjmení příjmení , advokátkou se sídlem anonymizováno číslo , PSČ obec a číslo – část obce , proti žalované: jméno příjmení , nar. datum , rodné číslo , trvale bytem adresa , adresa pro doručování adresa , o zaplacení 1.039 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalované zaplacení částky 1.039 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení p.a. od 25.3.2017 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 16.5.2019 se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 1.039 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení p.a. od 25.3.2017 do zaplacení. V návrhu uvádí, že žalovaná dne 24.3.2017 jako cestující využila bez platné jízdenky přepravních služeb společnosti [právnická osoba], IČ [anonymizována čtyři slova], se sídlem [adresa] [číslo] mezi stanicemi„ [obec]“ a„ [obec] – [část obce]“. Tím se bezdůvodně obohatila v rozsahu jízdného stanoveného [anonymizována tři slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 39 Kč [právnická osoba] dále žalované vyměřila přirážku k jízdnému ve výši 1.000 Kč [právnická osoba], jakožto původní věřitel postoupila na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] ze dne 15.12.2015 a na základě smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] 2017 ze dne 25.9.2017 pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země]. Postoupení pohledávky bylo součástí souboru pohledávek ve smyslu § 1887 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku. Tato společnost pak postoupila pohledávku včetně jejího příslušenství smlouvou ze dne 30.10.2017 žalobci. Dne 6.6.2018 zaslal žalobce žalované oznámení o postoupení pohledávek a vyzval jej k úhradě dlužných částek. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 28.8.2019 č. j. EPR 119432/2019 - 10, soud návrhu v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 16.1.2020 č. j. EPR 119432/2019 - 14 soud platební rozkaz zrušil, neboť se jej nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou. Jelikož je žalobce společností se sídlem ve [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalobce na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství [číslo] ze dne 12.prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10.1.2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 18 odst. 2. cit. nařízení, neboť žalobce je zahraniční společností a žalovaná na území ČR má bydliště, přičemž při uzavírání smlouvy vystupovala v pozici spotřebitele. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaná je českým státním příslušníkem, zdržuje se na území ČR a má evidovaný trvalý pobyt v obvodu zdejšího soudu. Zdejší soud je tak jejím obecným soudem ve smyslu ust. § 84 až 86 o.s.ř. a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním). Soud nařídil na 26.3.2021 jednání. Žalobce se k jednání nedostavil, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. Žalovaná se prostřednictvím svého obecného zmocněnce vyjádřila tak, že vznáší námitku promlčení, když podle žaloby mělo dojít k černé jízdě v březnu 2017, teď je však rok 2021 a podle žalované tedy je případný nárok žalobce promlčený. Dále namítla, že neobdržela oznámení o postoupení pohledávky a že do spisu založená smlouva o postoupení má odloženou účinnost, přičemž žalobce neprokázal, že nastala její účinnost. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: podací lístek, předžalobní výzva k zaplacení z 28.5.2018, oznámení o závadách z 24.3.2017 a potvrzení o nedodržení SPPO, rámcová smlouva o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [číslo] z 24.12.2015 včetně seznamu pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek č. 123 2017 z 25.9.2017 mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] včetně seznamu pohledávek, smlouva o postoupení souboru pohledávek mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] z 2.11.2017, lustrace v evidenci obyvatel ohledně žalované, listiny, lustrace v centrální evidenci obyvatel ohledně žalované a v centrální evidenci vězňů, sdělení PSSZ z 28.ledna 2021, výpis z obchodního rejstříku žalobce, sdělení Úřadu práce České republiky z 18.února 2021. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: z listin„ Potvrzení o nedodržení SPPO“ a„ Oznámení o závadách“ soud zjistil, že žalovaná byla dne 24.3.2017 při přepravě ve vlaku [číslo] provozovaném společností [právnická osoba] kontrolována průvodčím, přičemž v průběhu kontroly se neprokázala platným jízdním dokladem. Byl jí proto vystaven doklad na částku 1.039 Kč sestávající z jízdného ve výši 39 Kč (za jízdu na trase [obec] – [obec] [část obce]) a z přirážky ve výši 1.000 Kč. Z Tarifu [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, Ceníku 6, položky 1, účinného ke dni provedení přepravní kontroly (znění Tarifu účinné od 13.12.2015) soud zjistil, že základní přirážka k jízdnému, pokud cestující nesplní podmínky pro odbavení ve vlaku dle SPPO (Smluvní přepravní podmínky), činí 1.000 Kč. Z Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] ze dne 15.12.2015 a ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi společnostmi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] 2017 ze dne 25.9.2017 a připojených příloh (seznamy postoupených pohledávek) soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele [právnická osoba] postoupena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a žalobcem ze dne 2.11.2017 soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] postoupila žalobci pohledávky vzniklé společnosti [právnická osoba] jako věřiteli, vůči třetím osobám jako dlužníkům, z titulu porušení přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, konkrétně pohledávky na zaplacení stanoveného jízdného nebo stanoveného příplatku nebo ceny místenky nebo přepravného dle platného tarifu [právnická osoba], a na zaplacení přirážky za porušení přepravního řádu ve vlastnictví postupitele, uvedené v Seznamu postoupených pohledávek, který jako Příloha [číslo] tvoří nedílnou součást této smlouvy. Čl. I odst. 2 této smlouvy stanoví, že pohledávky, jejichž postoupení je předmětem této smlouvy, přecházejí do vlastnictví postupníka včetně svého příslušenství a všech práv s nimi spojených ke dni zaplacení úplaty dle čl. II.1 smlouvy postupiteli. Z předžalobní výzvy ze dne 28.5.2018 soud zjistil, že žalobce oznámil žalované, že se stal novým věřitelem a vyzval ji k úhradě dlužné částky. Podle § 2550 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2551 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. Podle § 37 odst. 1 zákona č.266/1994 Sb. o drahách v platném znění podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě stanoví přepravní řády. Podle § 37 odst. 5 zákona č.266/1994 Sb. o drahách ve znění účinném do 31.3.2017 cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě, c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b). Podle odst. 6 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Podle odst. 6 tohoto ustanovení nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1879 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle odst. 2 postoupil-li postupitel tutéž pohledávku několika osobám, je vůči dlužníkovi účinné to postoupení, o němž se dlužník dozvěděl nejdříve. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě není možné vyhovět, neboť žalobce neprokázal svou aktivní legitimaci. Ačkoli žalobce předložil Smlouvu o postoupení souboru pohledávek mezi ním a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která má jeho nabytí pohledávky za žalovanou prokazovat, netvrdil ani nijak neprokázal, že došlo k zaplacení úplaty za postoupení pohledávek, což je dle této smlouvy podmínka přechodu vlastnického práva k převáděným pohledávkám na žalobce (viz čl. I.2 smlouvy). Nebylo tak prokázáno, že vlastnické právo k pohledávkám, které jsou předmětem této smlouvy, mezi nimiž má být i pohledávka za žalovanou, skutečně přešlo na žalobce. Soudu tak nezbylo než žalobu zamítnout. Pro úplnost soud uvádí, že námitka promlčení vznesená žalovanou, není důvodná, neboť žaloba žalobce byla podána u soudu dne 16.5.2019, tedy v obecné tříleté promlčecí lhůta podle § 629 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou pak soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., když procesně úspěšná žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení vzdala, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.