Obvodní soud pro Prahu 8 · Rozsudek

25 C 49/2021

č. j. 25 C 49/2021-119

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-12-03 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH08:2021:25.C.49.2021.1

Citované zákony (17)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: č.1) jméno příjmení , datum narození , rodné číslo , státní příslušnici Slovenské republiky, bytem adresa , Slovenská republika, přechodným pobytem adresa , č.2) jméno příjmení , datum narození , rodné číslo , státnímu příslušníku Slovenské republiky, trvale bytem adresa , Slovenská republika, t.č. neznámého pobytu, zastoupenému opatrovníkem příjmení anonymizováno obec a číslo , se sídlem adresa , o zaplacení 65.789,60 Kč, <b>Žalovaná č. 1 a žalovaný č. 2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 65.789,60 Kč a na náhradě nákladů částku 4.490 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> Žalobce se žalobou ze dne 19.11.2020 došlou Okresnímu soudu v Kladně dne 19.11.2020 domáhal na žalovaných rukou společnou a nerozdílnou zaplacení částky 55.514 Kč. V žalobě uvádí, že s žalovanými uzavřel dne 31.5.2019 smlouvu o podnájmu. Od dubna 2020 do července 2020 nebylo hrazeno měsíční podnájemné ani měsíční zálohy na služby, které činily celkem částku 15.930 Kč. V dubnu 2020 také nedošlo k úhradě nedoplatku služeb za uplynulé období 31.5.2019 až 31.12.2019, který činí 7.694 Kč. Na přelomu června a července 2020 se sami podnájemci odstěhovali bez informování žalobce. Poté strany mailovou komunikací po vzájemné dohodě ukončili podnájem k 31.7.2020. Celková dlužná částka po odečtení kauce (jistoty) ve výši 15.900 Kč činí 55.514 Kč. Usnesením ze dne 12.1.2021 č.j. 125 C 38/2020-43 vyslovil Okresní soud v Kladně svou místní nepříslušnost a postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 8 jako soudu místně příslušnému. Podáním došlým soudu dne 25.4.2021 navrhl žalobce změnu žaloby s tím, že žádá rozšíření žaloby o částku 726,60 Kč a 9.549 Kč, takže aktuální dlužná částka činí 65.789,60 Kč, neboť došlo k vyúčtování záloh za rok 2020, dluh 726,60 Kč je z vyúčtování plynu Innogy a dluh 9.549 Kč je z vyúčtování záloh bytovým družstvem. Usnesením ze dne 23.9.2021 č.j. 25 C 49/2021-82 soud změnu žaloby připustil a současně ustanovil žalovanému č.2 podle § 29 odst. 3 o.s.ř. opatrovníkem pro řízení Městskou část [obec a číslo]. Žalovaní se k žalobě nijak nevyjádřili a v řízení zůstali zcela nečinní. Jelikož jsou žalovaní státními příslušníky Slovenska, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne 12.3.2021 soud zjistil, že žalovaná č.1 pobývá na území ČR od 11.6.2012 do 21.11.2027 na základě Potvrzení o přechodném pobytu. Hlášena je od 22.11.2017 na adrese [adresa], ke dni 12.3.2021 nenahlásila změnu adresy. Žalovaný č. 2 byl registrován na území ČR jako občan EU od 23.1.2015 do 31.12.2015 na adrese u [jméno] [příjmení], [ulice] [anonymizována dvě slova], [obec] – [obec], v současné době není v evidencích Cizineckého informačního systému hlášen k pobytu. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaných na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10.1.2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 24 odst. 1. cit. nařízení, popř. i podle článku 4 odst. 1, neboť žalovaní jsou občany Slovenské republiky, předmětem řízení je dlužné nájemné z nemovitosti na území ČR a na území ČR mají bydliště. Podle § 6 odst. 1 č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaní bydlí na území ČR, žalovaná č.1 má pobyt hlášený v obvodu zdejšího soudu a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř., přičemž zdejší soud je i soudem místně příslušným podle § 85 odst. 1 o.s.ř. Soud nařídil na 26.11.2021 jednání. Žalovaní se k jednání nedostavili, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Žalobce doplnil, že žalovaná částka 65.789,60 Kč sestává z dlužného nájemného ve výši 15.930 Kč měsíčně za duben až červenec 2020. Dále je součástí dlužné částky nedoplatek z vyúčtování služeb za období od 31.5.2019 do 31.12.2019 ve výši 7.694 Kč dle vyúčtování bytového družstva. Tento nedoplatek je pouze za období, kdy předmětný byt užívali žalovaní. Dále je součástí žalované částky dluh 726,60 Kč z vyúčtování plynu od innogy a částka 9.549 Kč z vyúčtování služeb od bytového družstva, přičemž obě vyúčtování jsou za období, kdy byt užívali žalovaní, tj. za rok 2020 do července 2020 včetně. Poslední platba žalovaných proběhla 5.3.2020, od tohoto dne už žalovaní žalobci nezaplatili ničeho. Pokud jde o stavy měřitel, má žalobce k dispozici předávací protokol, který podepisovali 31.5.2019 při zahájení podnájemního vztahu, při jeho skončení stavy žalobce zaznamenal sám se synem. V listopadu 2020 pak byl zahájen podnájemní vztah s novými podnájemníky. Pokud jde o nesoulad mezi vyúčtování plynu od innogy a částkou požadovanou žalobcem ve výši 726,60 Kč, vznikl tím, že žalobce platí zálohy společnosti innogy v jiné výši a v jiných termínech, než je zahrnuta záloha na plyn do zálohy služeb placené žalovanými. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: vybrané pohyby na účtu u [anonymizováno], vyúčtování zálohové úhrady ze dne 14.4.2020 žalobce, vyúčtování studené vody, vyúčtování tepla ze 14.4.2020, teplé vody na, výtahu a elektrické energie společných prostor, smlouva o podnájmu družstevního bytu mezi žalobcem a žalovanými, smlouva o podnájmu mezi žalobcem a žalovanými ze dne 31.5.2019 s úředně ověřenými podpisy, e-mailová komunikace, fotografie občanských průkazů žalovaných a rodného listu [jméno] [příjmení], vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu od Bytového družstva [anonymizována dvě slova] za rok 2019, individuální rozúčtování za rok 2019 včetně legendy, smlouva o podnájmu mezi žalobcem a žalovanými z 31.5.2019, dokumenty zaslané žalobcem opětovně, výpis z evidence obyvatel ohledně žalobce, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalované č. 1 a ohledně žalovaného č. 2, sdělení Ministerstva vnitra České republiky ze dne 16.prosince 2020, lustrace v evidenci obyvatel ohledně žalobce, nájemní smlouva mezi žalobcem a Bytovým družstvem [anonymizována dvě slova] ze dne 1.11.2000, sdělení Ministerstva vnitra České republiky ze dne 12. března 2021, odpověď na lustraci v registru obyvatelů Slovenské republiky ohledně žalované č. 1, vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu od Bytového družstva [anonymizována dvě slova] za období od 1.1.2020 do 31.12.2020, individuální rozúčtování včetně legendy, vyúčtování dodávky plynu innogy [právnická osoba] za období od 3.12.2019 do 12.12.2020 na částku 525,50 Kč splatnou dne 4.1.2021, vyčíslení a vyúčtování z 24.4.2021, sdělení PSSZ ze dne 16. srpna 2021, sdělení Úřadu práce České republiky ze dne 30.9.2021, předávací protokol z 31.5.2019 Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z nájemní smlouvy ze dne 1.11.2000 soud zjistil, že žalobce je nájemcem družstevního bytu č. 11 ve 4. podlaží domu [adresa] v ulici [ulice], [obec], pronajímatelem (vlastníkem bytu) je Bytové družstvo„ [anonymizována dvě slova]“ [ulice a číslo], [obec]. Ze smlouvy o podnájmu družstevního bytu ze dne 31.5.2019 soud zjistil, že žalobce jako nájemce se souhlasem bytového družstva (viz„ smlouva o podnájmu družstevního bytu“ na č.l. 7) přenechal žalovaným jako podnájemcům do podnájmu uvedený družstevní byt na dobu určitou od 1.6.2019 do 31.5.2021. Strany sjednaly podnájemné ve výši 11.599 Kč měsíčně a úhradu za služby 4.301 Kč měsíčně. Platby měly být hrazeny na účet nájemce uvedený v záhlaví smlouvy, tedy č. [bankovní účet] Smlouva stanoví, že žalovaní ke dni podpisu smlouvy uhradí jistotu 15.900 Kč. Z listiny„ Vybrané pohyby na účtu“ plyne, že na účet č. [bankovní účet] byly za období 31.5.2019 až 19.11.2020 od osoby [jméno] [příjmení] připsány částky 15.900 Kč za měsíce červenec 2019 až prosinec 2019, v lednu 2020 byla zaplacena částka 16.780 Kč, v únoru a březnu 2020 částky 15.930 Kč, za následující měsíce není hrazeno ničeho. Z mailové komunikace mezi účastníky má soud za prokázané, že žalobce navrhl ukončení nájemního vztahu k 31.7.2020, na to reaguje žalovaný č.2 tím, že se vším souhlasí (e-mail ze dne 17.8.2020) a dále uvádí, že užíval byt do 14.června 2020, přítelkyně (žalovaná č.1) před dvěma měsíci odjela na Slovensko, žalovaný č. 2 se přestěhoval do [obec] a klíče od bytu nechal ve schránce (e-mail ze dne 7.7.2020). Z vyúčtování žalobce zálohových úhrad žalovaných za rok 2019 soud zjistil, že žalovaným vznikl nedoplatek ve výši 7.694 Kč, z vyúčtování zálohových úhrad za rok 2020 za období 7 měsíců (od ledna do července 2020) pak nedoplatek 9.549 Kč. Z vyúčtování dodávky plynu za zúčtovací období 3.12.2019 až 12.12.2020 plyne nedoplatek 525,50 Kč. Tato částka byla vyúčtována žalobci za spotřebu 56 m3 plynu, na období do 31.7.2020 připadá 42,5 m3 plynu, což odpovídá částce 1.825,60 Kč, z níž žalovaní v rámci záloh uhradili 1.099 Kč (srov. výpočet na č.l. 67 spisu). Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Rovněž podle nařízení Evropského parlamentu a rady ES č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) článku 3 bod 1. smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Podle článku 4 bod 1. tohoto nařízení v míře, ve které právo rozhodné pro smlouvu nebylo zvoleno podle článku 3, je právo rozhodné pro smlouvy určeno takto: a) smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště; b) smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště; c) smlouva, jejímž předmětem je věcné právo k nemovitosti nebo nájem nemovitosti, se řídí právem země, ve které se nemovitost nachází. Smlouva o podnájmu výslovně nestanoví, podle jakého práva je uzavřena, odkazuje však na § 2235 a § 2240 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku a týká se podnájmu bytové jednotky na území České republiky; podle shora uvedených ustanovení se tak smluvní vztah účastníků řídí českým právem. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2275 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. Podle odst. 2 žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Nevyjádří-li se pronajímatel k žádosti ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se souhlas za daný; to neplatí, pokud byl ujednán zákaz podnájmu. Podle § 2251 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. Podle § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Podle odst. 2 nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Podle odst. 3 neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží. Podle § 2292 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Žalovaní užívali na základě podnájemní smlouvy byt, jehož nájemcem je žalobce, za což se zavázali hradit žalobci měsíčně celkem 15.930 Kč (15.900 Kč). Žalovaní byt užívali do července 2020, kdy byl podnájem dohodou stran ukončen, avšak poslední platbu zaslali v březnu, a dluží tak žalobci částku 15.930 Kč za duben, květen, červen a červenec 2020, tedy celkem 63.600 Kč. Po odečtení uhrazené jistoty 15.900 Kč činí dlužná částka 47.820 Kč. Žalovaní dále dluží částku 7.694 Kč na základě vyúčtování služeb za rok 2019, částku 9.549 Kč za služby rok 2020 a nedoplatek za plyn ve výši 726,60 Kč (1.825,60 Kč minus uhrazených 1.099 Kč). Celková dlužná částka tak činí 65.789,60 Kč, kterou soud žalobci přiznal. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud proti žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 4.490 Kč sestávající z částek 2.776 Kč a 514 Kč za soudní poplatky za žalobu a její rozšíření a z paušální náhrady hotových výdajů dle vyhlášky č.254/2015 Sb. za čtyři úkony po 300 Kč (1. předžalobní upomínka, 2. žaloba, 3. rozšíření žaloby, 4. účast na jednání dne 26.11.2021).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.