25 C 50/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , anonymizováno příjmení příjmení , země příjmení jméno a anonymizováno země jednající v České republice prostřednictvím anonymizována tři slova , odštěpného závodu, IČ anonymizována tři slova anonymizováno , se sídlem adresa , zastoupeného titul příjmení příjmení , advokátkou se sídlem anonymizováno číslo , PSČ obec a číslo – část obce , proti žalovanému: jméno příjmení , nar. datum , rodné číslo , trvale bytem adresa ( anonymizováno ), adresa pro doručování adresa , PSČ obec a číslo – část obce , o zaplacení 1.029 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 1.029 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení p.a. od 7.4.2017 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 6.6.2019 se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 1.029 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení p.a. od 7.4.2017 do zaplacení. V návrhu uvádí, že žalovaný dne 6.4.2017 jako cestující využil bez platné jízdenky přepravních služeb společnosti [právnická osoba], IČ [anonymizována čtyři slova], se sídlem [adresa] [anonymizováno] mezi stanicemi„ [obec] – [část obce]“ a„ [obec] – [anonymizováno]“. Tím se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného Tarifem [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 29 Kč [právnická osoba] dále žalovanému vyměřila přirážku k jízdnému ve výši 1.000 Kč [právnická osoba], jakožto původní věřitel postoupila na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] ze dne 15.12.2015 a na základě smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země]. Postoupení pohledávky bylo součástí souboru pohledávek ve smyslu § 1887 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku. Tato společnost pak postoupila pohledávku včetně jejího příslušenství smlouvou ze dne 27.11.2017 žalobci. Dne 20.6.2018 zaslal žalobce žalovanému oznámení o postoupení pohledávek a vyzval jej k úhradě dlužných částek. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 28.8.2019 č. j. EPR 134019/2019 - 6, soud návrhu v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 16.3.2020 č. j. EPR 134019/2019 - 10 soud platební rozkaz zrušil, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Jelikož je žalobce společností se sídlem ve [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalobce na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství [číslo] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10.1.2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 18 odst. 2. cit. nařízení, neboť žalobce je zahraniční společností a žalovaný na území ČR má bydliště, přičemž při uzavírání smlouvy vystupoval v pozici spotřebitele. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný je českým státním příslušníkem, zdržuje se na území ČR a má evidovaný trvalý pobyt v obvodu zdejšího soudu. Zdejší soud je tak jeho obecným soudem ve smyslu ust. § 84 až 86 o.s.ř. a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním). Soud nařídil na [datum] jednání. Žalobce se k jednání nedostavil, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se vyjádřil tak, že jízdenku skutečně měl, ale ztratil ji. Dal si ji do kapsy, a když přišel průvodčí, tak už ji nedokázal najít. Proto mu byla uložena pokuta. Nemá z čeho tuto pokutu zaplatit, neboť je invalidní důchodce, přičemž má důchod„ na hlavu“. Žije na ubytovně, po zaplacení nákladů na bydlení mu zůstává měsíčně částka 1.300 Kč. Nepracuje. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: podací lístek, předžalobní výzva k zaplacení z [datum], oznámení o závadách spolu s potvrzením o nedodržení SPPO, rámcová smlouva o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi [právnická osoba] a [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum], seznam pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek [číslo] mezi [právnická osoba] a [anonymizována tři slova] z [datum] včetně seznamu pohledávek, smlouva o postoupení souboru pohledávek mezi [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] z [datum], potvrzení o provedení lustrace v centrální evidenci obyvatel ohledně žalovaného, výpis z centrální evidence obyvatel ohledně žalovaného, lustrace v centrální evidenci vězňů, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 z 9.září 2008 sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] z 13.října 2015, potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalovaného, sdělení PSSZ z 26.ledna 2021, výpis z obchodního rejstříku žalobce, sdělení Úřadu práce České republiky z 18.2.2021, sdělení ČSSZ z [datum], smlouva o ubytování z 1.2.2021 a rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení z 25.2.2014 o přiznání invalidního důchodu 1. stupně žalovanému. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: z listin„ Potvrzení o nedodržení SPPO“ a„ Oznámení o závadách“ soud zjistil, že žalovaný byl dne [datum] při přepravě ve vlaku [číslo] provozovaném společností [právnická osoba] kontrolován průvodčím, přičemž v průběhu kontroly se neprokázal platným jízdním dokladem. Byl mu proto vystaven doklad na částku 1.029 Kč sestávající z jízdného ve výši 29 Kč (za jízdu na trase [obec] [část obce] – [obec] [anonymizováno]) a z přirážky ve výši 1.000 Kč. Z Tarifu [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, Ceníku 6, položky 1, účinného ke dni provedení přepravní kontroly (znění Tarifu účinné od 13.12.2015) soud zjistil, že základní přirážka k jízdnému, pokud cestující nesplní podmínky pro odbavení ve vlaku dle SPPO (Smluvní přepravní podmínky), činí 1.000 Kč. Z Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] a ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi společnostmi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum] a připojených příloh (seznamy postoupených pohledávek) soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele [právnická osoba] postoupena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a žalobcem ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] postoupila žalobci pohledávky vzniklé společnosti [právnická osoba] jako věřiteli, vůči třetím osobám jako dlužníkům, z titulu porušení přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, konkrétně pohledávky na zaplacení stanoveného jízdného nebo stanoveného příplatku nebo ceny místenky nebo přepravného dle platného tarifu [právnická osoba], a na zaplacení přirážky za porušení přepravního řádu ve vlastnictví postupitele, uvedené v Seznamu postoupených pohledávek, který jako Příloha [číslo] tvoří nedílnou součást této smlouvy. Čl. I odst. 2 této smlouvy stanoví, že pohledávky, jejichž postoupení je předmětem této smlouvy, přecházejí do vlastnictví postupníka včetně svého příslušenství a všech práv s nimi spojených ke dni zaplacení úplaty dle čl. II.1 smlouvy postupiteli. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému, že se stal novým věřitelem a vyzval jej k úhradě dlužné částky. Podle § 2550 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2551 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. Podle § 37 odst. 1 zákona č.266/1994 Sb. o drahách v platném znění podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě stanoví přepravní řády. Podle § 37 odst. 5 zákona č.266/1994 Sb. o drahách cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě, c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b). Podle odst. 6 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Podle odst. 6 tohoto ustanovení nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1879 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle odst. 2 postoupil-li postupitel tutéž pohledávku několika osobám, je vůči dlužníkovi účinné to postoupení, o němž se dlužník dozvěděl nejdříve. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě není možné vyhovět, neboť žalobce neprokázal svou aktivní legitimaci. Ačkoli žalobce předložil Smlouvu o postoupení souboru pohledávek mezi ním a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která má jeho nabytí pohledávky za žalovaným prokazovat, netvrdil ani nijak neprokázal, že došlo k zaplacení úplaty za postoupení pohledávek, což je dle této smlouvy podmínka přechodu vlastnického práva k převáděným pohledávkám na žalobce (viz čl. I.2 smlouvy). Nebylo tak prokázáno, že vlastnické právo k pohledávkám, které jsou předmětem této smlouvy, mezi nimiž má být i pohledávka za žalovaným, skutečně přešlo na žalobce. Soudu tak nezbylo než žalobu zamítnout. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným pak soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., když procesně úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.