25 C 50/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi, o zaplacení 1.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalované zaplacení částky 1.000 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým zdejšímu soudu dne 1.10.2020 se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 1.000 Kč. V návrhu uvádí, že žalovaná blíže neurčeného dne s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela smlouvu o zápůjčce, a to v souladu s ustanoveními právních předpisů upravujících podmínky uzavírání smlouvy na dálku, zejména v souladu s § 1841 a násl. občanského zákoníku, jakož i zákonem č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalovaná prostřednictvím prostředků komunikace na dálku potvrdila svůj souhlas s všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Podle článku 4.2 všeobecných obchodních podmínek se děje podání žádosti o zápůjčku elektronickými kanály. Kontraktační proces se odehrával na internetových stránkách právnická osoba anonymizováno, kde žalovaná vyplnila v souladu s článkem 4.1 všeobecných obchodních podmínek registrační formulář. Z vyplněného formuláře vyplývá, že žalovaná pracovala z několika počítačů/telefonního přístroje s různými IP adresami, zadala zde své rodné číslo, bydliště, zaměstnání právnická osoba anonymizována dvě slova na pozici servírka, kde dále uvedla své měsíční příjmy a výdaje a číslo účtu, na který byla zaslána dne 27.3.2015 zápůjčka ve výši 1.000 Kč. Zároveň žalovaná rovněž potvrdila, že se řádně seznámila a souhlasí s všeobecnými obchodními podmínkami smlouvy. právnická osoba na základě žalovanou vyplněného formuláře a posouzení úvěruschopnosti žalované nahlédnutím do příslušných databází a telefonickým ověřením u zaměstnavatele žalované rozhodl o poskytnutí zápůjčky žalované. Současně s rozhodnutím o poskytnutí zápůjčky byly žalované zaslány smlouva o zápůjčce včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru dle přílohy č. 6 k zákonu č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky a vyzval k úhradě ověřovacího poplatku. Na základě smlouvy pak společnost právnická osoba poskytla žalované formou bezhotovostního převodu na bankovní účet žalované zápůjčku ve výši 1.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit„ –ti“ dní od data poskytnutí zápůjčky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 27.6.2017 postoupil původní věřitel společnost právnická osoba pohledávku na žalobce. Jelikož je rozhodovací praxe obecných soudů taková, že shora uvedený kontraktační postup považují za neperfektní a smluvní vztah za neplatný, navrhuje žalobce, aby soud nárok žalobce posoudil jako bezdůvodné obohacení a uložil žalované vydání bezdůvodného obohacení.

2. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 16.11.2020 č. j. EPR 248728/2020-11 soud návrhu v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 7.ledna 2021 č. j. EPR 248728/2020-15 pak soud elektronický platební rozkaz zrušil.

3. Podáním z 14.9.2021 (č. l. 73) žalobce doplnil, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba byla uzavřena vzdáleným způsobem a prostřednictvím prostředků komunikace na dálku potvrdila žalovaná svůj souhlas s všeobecnými obchodními podmínkami, které tvoří nedílnou součást smlouvy. Dle článku 4.1 všeobecných obchodních podmínek vyplní klient na internetových stránkách společnosti právnická osoba registrační formulář. Z formuláře vyplývá, že žalovaná pracovala z několika počítačů/telefonního přístroje s různými IP adresami, zadala své rodné číslo, bydliště, zaměstnání u právnická osoba anonymizována dvě slova na pozici servírka, kde dále uvedla své měsíční příjmy v částce 13.000 až 20.000 Kč a výdaje v částce číslo až 8.000 Kč. Dále uvedla, že u zaměstnavatele pracuje déle jak 2 roky na pozici servírky. právnická osoba poskytla žalované zápůjčku ve výši 1.000 Kč formou bezhotovostního převodu na bankovní účet žalované, čímž došlo k plnému čerpání poskytnuté zápůjčky. Žalovaná se zavázala uhradit zápůjčku do 30 dní. Žalovaná pohledávku nikdy neuhradila, a to ani žalobci ani právnímu předchůdci žalobce. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27.června 2017 postoupil původní věřitel pohledávku vůči žalované na žalobce.

4. Soud nařídil jednání na 10.11.2021. Žalobce ani žalovaná se k jednání nedostavili, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti.

5. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: listina, smlouva o zápůjčce mezi právnická osoba a žalovanou bez podpisu stran, smlouva o postoupení pohledávek mezi právnická osoba a společností právnická osoba ze dne 27.6.2017, listina, všeobecné obchodní podmínky, potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalované, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalované, sdělení PSSZ ohledně žalované z 10.8.2021, sdělení právnická osoba ze dne 25.8.2021, sdělení právnická osoba ze dne 14.9.2021, výpis z osobního účtu u právnická osoba, smlouva o postoupení pohledávek mezi právnická osoba a společností právnická osoba, listiny, smlouva o zápůjčce a další listiny, výpis z obchodního rejstříku žalobce a právnická osoba, sdělení Úřadu práce České republiky z 24.9.2021, připojený spis zdejšího soudu sp. zn. 25 C 242/2017. Podle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Podle § 562 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 1725 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2391 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Podle § 2392 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle § 2393 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Podle odst. 2 nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle § 1 z.č.145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 2 z.č.145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru tento zákon se nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu a) poskytnutou pro účely bydlení, v níž je pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti a jejímž účelem je 1. nabytí vlastnického práva k nemovitosti, vypořádání vlastnických vztahů k nemovitosti nebo výstavba nemovitosti, 2. úhrada za převod členských práv a povinností v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu či rodinného domu, 3. změna stavby nebo její připojení k veřejným sítím, 4. úhrada nákladů spojených se získáním půjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 3, nebo 5. splacení úvěru, půjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 4, popřípadě 5, b) sjednanou v podobě nájmu věci nebo leasingu, s výjimkou smluvních vztahů, u nichž je sjednáno právo nebo povinnost koupě předmětu smlouvy nebo jiná možnost nabytí vlastnického práva po uplynutí určité doby, c) poskytnutou bez úroku a jakékoli úplaty, d) sjednanou v podobě průběžného poskytování služby nebo dodávání zboží stejného druhu, za které spotřebitel může platit v průběhu jejich poskytování formou splátek, e) s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž se tento zákon vztahuje na smlouvu, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období, f) kterou zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům jako vedlejší činnost s roční procentní sazbou nákladů nižší, než je roční procentní sazba nákladů spotřebitelských úvěrů obvykle nabízená na trhu, a která není obecně nabízena veřejnosti, g) sjednanou s obchodníkem s cennými papíry nebo bankou, jejímž účelem je provedení operace s investičním nástrojem, přičemž obchodník s cennými papíry nebo banka jsou do této operace zapojeni, h) v podobě bezplatného odložení platby stávajícího dluhu, i) poskytovanou omezenému okruhu osob ve veřejném zájmu na základě jiného právního předpisu bezúročně nebo s úrokovými sazbami nižšími, než jsou sazby na trhu obvyklé, j) při jejímž poskytnutí je věřiteli přenechána movitá věc a věřiteli nevzniká právo na vrácení peněz, nebo k ) která je obsažena ve smíru uzavřeném před soudem nebo jiným příslušným orgánem. Podle § 2991 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám Podle § 1958 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1796 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Podle § 580 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 1879 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě žalobce není možné vyhovět. Z provedených důkazů totiž nevyplývá, že by mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovanou jméno příjmení byla uzavřena smlouva o půjčce ani jiná smlouva, když žalobce sice založil do spisu listinu nazvanou„ Smlouva o zápůjčce“, která měla být uzavřena ve smyslu„ § 2390657 a násl. zákona č. 40/196489/2012 Sb. občanského zákoníku a zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru“, nicméně tato smlouva neobsahuje podpisy obou stran a byť se na ni žalobce v žalobních tvrzeních odvolává, bez podpisů obou stran ji nelze považovat za platně uzavřenou smlouvu o úvěru. V návrhu žalobce na druhou stranu tvrdí, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, avšak podle ustanovení § 562 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku toto ustanovení podmiňuje zachování písemné formy u elektronických prostředků tím, že tyto umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.„ Sms kód“, výpis z účtu či samotný fakt platby z účtu, ale ani kliknutí na elektronický formulář„ stisknutím virtuálního tlačítka“ nezachycují nejen osobu, která platbu činí, ale ani samotný obsah právního úkonu. Není možné ani z platby dovodit, že takováto platba znamená souhlas se všeobecnými obchodními podmínkami či smlouvou, tím méně se zněním všeobecných obchodních podmínek předložených žalobcem v řízení. Dále je třeba si uvědomit, že i když bankovní účet, z něhož byla částka poslána, může být účtem vedeným na jméno žalované, žalovaná nemusí být jediným disponentem s tímto účtem a předmětnou platbu může zaslat třetí osoba (dokonce i bez vědomí majitele účtu), jak se také opakovaně v některých jiných řízeních již stalo. Zvláště u případných plateb z elektronického bankovnictví nelze tímto způsobem vůbec prokazovat, že se jedná o projev vůle žalovaného, neboť elektronickou platbu může zaslat kterákoliv osoba znalá příslušných přihlašovacích údajů k danému elektronickému účtu. Žalobcem použité elektronické prostředky tak neumožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.

7. Mezi společností právnická osoba a žalovanou tak žádná smlouva uzavřena nebyla. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.6.2017 mezi společností právnická osoba a žalobcem uzavřené podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku článku I. bodu 1 předmětem této smlouvy je postoupení pohledávek postupitele za jeho dlužníky – fyzickými osobami za úplatu. Specifikace pohledávek je uvedena v příloze č. 1, jež tvoří nedílnou součást této smlouvy. Příloha č. 1 obsahuje také vyčíslení celkového objemu pohledávek a úplatu za postoupení jednotlivých pohledávek. Postupitel postupuje touto smlouvou předmětné pohledávky postupníkovi dnem podpisu této smlouvy. Podle bodu 2 postupitel postupuje postupníkovi pohledávky včetně veškerého příslušenství. Podle bodu 3 pohledávky vznikly z titulu zápůjčky. Vzhledem k tomu, že mezi žalovanou a společností právnická osoba žádná smlouva o zápůjčce uzavřena nebyla, nevznikla pohledávka, kterou by bylo možné podle předložené smlouvy o postoupení pohledávek postoupit na žalobce. Z obsahu smlouvy o postoupení pohledávek pak nevyplývá, že by na žalobce byly postupovány případné nároky na vydání bezdůvodného obohacení.

8. Soud proto dospěl k závěru, že za žalobce nebyla postoupena pohledávka společnosti právnická osoba na vydání případného bezdůvodného obohacení vůči žalované, žalobce tak není aktivně legitimován k podání žaloby vůči žalované, a soudu proto nezbylo než žalobu žalobce v plném rozsahu zamítnout.

9. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným pak soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř. Procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, lze se jejich splnění domáhat výkonem rozhodnutí.