25 C 50/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi , o zaplacení 1.000 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalované zaplacení částky 1.000 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým zdejšímu soudu dne 1.10.2020 se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 1.000 Kč. V návrhu uvádí, že žalovaná blíže neurčeného dne s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela smlouvu o zápůjčce, a to v souladu s ustanoveními právních předpisů upravujících podmínky uzavírání smlouvy na dálku, zejména v souladu s § 1841 a násl. občanského zákoníku, jakož i zákonem č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalovaná prostřednictvím prostředků komunikace na dálku potvrdila svůj souhlas s všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Podle článku 4.2 všeobecných obchodních podmínek se děje podání žádosti o zápůjčku elektronickými kanály. Kontraktační proces se odehrával na internetových stránkách [právnická osoba] [anonymizováno], kde žalovaná vyplnila v souladu s článkem 4.1 všeobecných obchodních podmínek registrační formulář. Z vyplněného formuláře vyplývá, že žalovaná pracovala z několika počítačů/telefonního přístroje s různými IP adresami, zadala zde své rodné číslo, bydliště, zaměstnání [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na pozici servírka, kde dále uvedla své měsíční příjmy a výdaje a číslo účtu, na který byla zaslána dne 27.3.2015 zápůjčka ve výši 1.000 Kč. Zároveň žalovaná rovněž potvrdila, že se řádně seznámila a souhlasí s všeobecnými obchodními podmínkami smlouvy. [právnická osoba] na základě žalovanou vyplněného formuláře a posouzení úvěruschopnosti žalované nahlédnutím do příslušných databází a telefonickým ověřením u zaměstnavatele žalované rozhodl o poskytnutí zápůjčky žalované. Současně s rozhodnutím o poskytnutí zápůjčky byly žalované zaslány smlouva o zápůjčce včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru dle přílohy č. 6 k zákonu č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky a vyzval k úhradě ověřovacího poplatku. Na základě smlouvy pak společnost [právnická osoba] poskytla žalované formou bezhotovostního převodu na bankovní účet žalované zápůjčku ve výši 1.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit„ –ti“ dní od data poskytnutí zápůjčky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 27.6.2017 postoupil původní věřitel společnost [právnická osoba] pohledávku na žalobce. Jelikož je rozhodovací praxe obecných soudů taková, že shora uvedený kontraktační postup považují za neperfektní a smluvní vztah za neplatný, navrhuje žalobce, aby soud nárok žalobce posoudil jako bezdůvodné obohacení a uložil žalované vydání bezdůvodného obohacení.

2. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 16.11.2020 č. j. EPR 248728/2020-11 soud návrhu v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 7.ledna 2021 č. j. EPR 248728/2020-15 pak soud elektronický platební rozkaz zrušil.

3. Podáním z 14.9.2021 (č. l. 73) žalobce doplnil, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] byla uzavřena vzdáleným způsobem a prostřednictvím prostředků komunikace na dálku potvrdila žalovaná svůj souhlas s všeobecnými obchodními podmínkami, které tvoří nedílnou součást smlouvy. Dle článku 4.1 všeobecných obchodních podmínek vyplní klient na internetových stránkách společnosti [právnická osoba] registrační formulář. Z formuláře vyplývá, že žalovaná pracovala z několika počítačů/telefonního přístroje s různými IP adresami, zadala své rodné číslo, bydliště, zaměstnání u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na pozici servírka, kde dále uvedla své měsíční příjmy v částce 13.000 až 20.000 Kč a výdaje v částce [číslo] až 8.000 Kč. Dále uvedla, že u zaměstnavatele pracuje déle jak 2 roky na pozici servírky. [právnická osoba] poskytla žalované zápůjčku ve výši 1.000 Kč formou bezhotovostního převodu na bankovní účet žalované, čímž došlo k plnému čerpání poskytnuté zápůjčky. Žalovaná se zavázala uhradit zápůjčku do 30 dní. Žalovaná pohledávku nikdy neuhradila, a to ani žalobci ani právnímu předchůdci žalobce. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27.června 2017 postoupil původní věřitel pohledávku vůči žalované na žalobce.

4. Soud nařídil jednání na 10.11.2021. Žalobce ani žalovaná se k jednání nedostavili, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti.

5. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: listina, smlouva o zápůjčce mezi [právnická osoba] a žalovanou bez podpisu stran, smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a společností [právnická osoba] ze dne 27.6.2017, listina, všeobecné obchodní podmínky, potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalované, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalované, sdělení PSSZ ohledně žalované z 10.8.2021, sdělení [právnická osoba] ze dne 25.8.2021, sdělení [právnická osoba] ze dne 14.9.2021, výpis z osobního účtu u [právnická osoba], smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a společností [právnická osoba], listiny, smlouva o zápůjčce a další listiny, výpis z obchodního rejstříku žalobce a [právnická osoba], sdělení Úřadu práce České republiky z 24.9.2021, připojený spis zdejšího soudu sp. zn. 25 C 242/2017. Podle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Podle § 562 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 1725 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2391 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Podle § 2392 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle § 2393 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Podle odst. 2 nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle § 1 z.č.145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 2 z.č.145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru tento zákon se nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu a) poskytnutou pro účely bydlení, v níž je pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti a jejímž účelem je 1. nabytí vlastnického práva k nemovitosti, vypořádání vlastnických vztahů k nemovitosti nebo výstavba nemovitosti, 2. úhrada za převod členských práv a povinností v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu či rodinného domu, 3. změna stavby nebo její připojení k veřejným sítím, 4. úhrada nákladů spojených se získáním půjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 3, nebo 5. splacení úvěru, půjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 4, popřípadě 5, b) sjednanou v podobě nájmu věci nebo leasingu, s výjimkou smluvních vztahů, u nichž je sjednáno právo nebo povinnost koupě předmětu smlouvy nebo jiná možnost nabytí vlastnického práva po uplynutí určité doby, c) poskytnutou bez úroku a jakékoli úplaty, d) sjednanou v podobě průběžného poskytování služby nebo dodávání zboží stejného druhu, za které spotřebitel může platit v průběhu jejich poskytování formou splátek, e) s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž se tento zákon vztahuje na smlouvu, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období, f) kterou zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům jako vedlejší činnost s roční procentní sazbou nákladů nižší, než je roční procentní sazba nákladů spotřebitelských úvěrů obvykle nabízená na trhu, a která není obecně nabízena veřejnosti, g) sjednanou s obchodníkem s cennými papíry nebo bankou, jejímž účelem je provedení operace s investičním nástrojem, přičemž obchodník s cennými papíry nebo banka jsou do této operace zapojeni, h) v podobě bezplatného odložení platby stávajícího dluhu, i) poskytovanou omezenému okruhu osob ve veřejném zájmu na základě jiného právního předpisu bezúročně nebo s úrokovými sazbami nižšími, než jsou sazby na trhu obvyklé, j) při jejímž poskytnutí je věřiteli přenechána movitá věc a věřiteli nevzniká právo na vrácení peněz, nebo k ) která je obsažena ve smíru uzavřeném před soudem nebo jiným příslušným orgánem. Podle § 2991 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám Podle § 1958 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1796 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Podle § 580 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 1879 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě žalobce není možné vyhovět. Z provedených důkazů totiž nevyplývá, že by mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou [jméno] [příjmení] byla uzavřena smlouva o půjčce ani jiná smlouva, když žalobce sice založil do spisu listinu nazvanou„ Smlouva o zápůjčce“, která měla být uzavřena ve smyslu„ § 2390657 a násl. zákona č. 40/196489/2012 Sb. občanského zákoníku a zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru“, nicméně tato smlouva neobsahuje podpisy obou stran a byť se na ni žalobce v žalobních tvrzeních odvolává, bez podpisů obou stran ji nelze považovat za platně uzavřenou smlouvu o úvěru. V návrhu žalobce na druhou stranu tvrdí, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, avšak podle ustanovení § 562 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku toto ustanovení podmiňuje zachování písemné formy u elektronických prostředků tím, že tyto umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.„ Sms kód“, výpis z účtu či samotný fakt platby z účtu, ale ani kliknutí na elektronický formulář„ stisknutím virtuálního tlačítka“ nezachycují nejen osobu, která platbu činí, ale ani samotný obsah právního úkonu. Není možné ani z platby dovodit, že takováto platba znamená souhlas se všeobecnými obchodními podmínkami či smlouvou, tím méně se zněním všeobecných obchodních podmínek předložených žalobcem v řízení. Dále je třeba si uvědomit, že i když bankovní účet, z něhož byla částka poslána, může být účtem vedeným na jméno žalované, žalovaná nemusí být jediným disponentem s tímto účtem a předmětnou platbu může zaslat třetí osoba (dokonce i bez vědomí majitele účtu), jak se také opakovaně v některých jiných řízeních již stalo. Zvláště u případných plateb z elektronického bankovnictví nelze tímto způsobem vůbec prokazovat, že se jedná o projev vůle žalovaného, neboť elektronickou platbu může zaslat kterákoliv osoba znalá příslušných přihlašovacích údajů k danému elektronickému účtu. Žalobcem použité elektronické prostředky tak neumožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.

7. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou tak žádná smlouva uzavřena nebyla. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.6.2017 mezi společností [právnická osoba] a žalobcem uzavřené podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku článku I. bodu 1 předmětem této smlouvy je postoupení pohledávek postupitele za jeho dlužníky – fyzickými osobami za úplatu. Specifikace pohledávek je uvedena v příloze č. 1, jež tvoří nedílnou součást této smlouvy. Příloha č. 1 obsahuje také vyčíslení celkového objemu pohledávek a úplatu za postoupení jednotlivých pohledávek. Postupitel postupuje touto smlouvou předmětné pohledávky postupníkovi dnem podpisu této smlouvy. Podle bodu 2 postupitel postupuje postupníkovi pohledávky včetně veškerého příslušenství. Podle bodu 3 pohledávky vznikly z titulu zápůjčky. Vzhledem k tomu, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] žádná smlouva o zápůjčce uzavřena nebyla, nevznikla pohledávka, kterou by bylo možné podle předložené smlouvy o postoupení pohledávek postoupit na žalobce. Z obsahu smlouvy o postoupení pohledávek pak nevyplývá, že by na žalobce byly postupovány případné nároky na vydání bezdůvodného obohacení.

8. Soud proto dospěl k závěru, že za žalobce nebyla postoupena pohledávka společnosti [právnická osoba] na vydání případného bezdůvodného obohacení vůči žalované, žalobce tak není aktivně legitimován k podání žaloby vůči žalované, a soudu proto nezbylo než žalobu žalobce v plném rozsahu zamítnout.

9. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným pak soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř. Procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.