25 C 51/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobkyně údaje o účastníkovi advokátem údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zrušení a vypořádání společného jmění manželů,

I. Z věcí, které měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, se do vlastnictví žalobkyně přikazují tyto nemovitosti: a) bytová jednotka číslo v domě adresa na pozemku parc. číslo se spoluvlastnickým podílem číslo na společných částech domu adresa a pozemku parc. číslo nebytová jednotka – garáž číslo v domě adresa na pozemku parc. číslo se spoluvlastnickým podílem číslo na společných částech domu adresa a pozemku parc. číslo vše zapsáno na list vlastnictví pro k.ú. část obce, územní celek, u stát. instituce, stát. instituce, a pozemek parc. číslo o velikosti výměra, ostatní plocha, zapsaný na list vlastnictví pro k.ú. část obce, územní celek, u stát. instituce, stát. instituce, vše dohromady v ceně 11.000.000 Kč, b) bytová jednotka č. rok číslo v domě adresa na pozemku parc. číslo se spoluvlastnickým podílem číslo na společných částech domu adresa a pozemku parc. číslo vše zapsáno na list vlastnictví pro katastrální uzemí, územní celek u stát. instituce, stát. instituce, se spoluvlastnickým podílem číslo na pozemcích parc. číslo kdy součástí pozemku parc. číslo je stavba bez č.p. a č.ev., vše zapsáno na list vlastnictví pro katastrální uzemí, územní celek u stát. instituce, stát. instituce, a pozemek parc. číslo o velikosti výměra, ostatní plocha, zapsaný na list vlastnictví pro k.ú. část obce, územní celek u stát. instituce, stát. instituce, vše dohromady v ceně 5.800.000 Kč.

II. Z majetku náležejícího do společného jmění manželů se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně: a) pohledávka ze smlouvy o stavebním spoření číslo – zůstatek účtu číslo bankovní účet na jméno jméno příjmení se zůstatkem ke dni 29.1.2021 ve výši 772.905,91 Kč zohledněným částkou 583.524,27 Kč.

III. Ze závazků náležejících do společného jmění manželů se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně: a) závazek vůči právnická osoba, IČO, se sídlem adresa anonymizována čtyři slova ke dni 29.1.2021 ve výši 2.505.116,90 Kč. b) závazek vůči paní jméno příjmení, nar. datum, bytem adresa.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu částku 1.124.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení státu částku 3.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 287.488 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno, advokáta se sídlem adresa.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 16.11.2019 došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne 16.11.2019 domáhá vypořádání společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného. V žalobě uvádí, že dne datum uzavřela s žalovaným na radnici územní celek anonymizováno manželství. Žalobkyně je státní příslušnice České republiky, žalovaný je státní příslušník anonymizována dvě slova. Rozsudkem název soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne datum, bylo manželství účastníků rozvedeno. Poslední společné bydliště měli v České republice. Z manželství se nenarodily žádné děti. Ve smyslu § 68 a násl. zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém se domáhá vypořádání společného jmění účastníků.

2. Účastníci dlouhodobě více než anonymizováno let nevedou společnou domácnost ani jiné majetkové společenství, když v roce rok žalovaný natrvalo odjel z České republiky a od roku rok již Českou republiku nenavštívil. Žalovaný ještě před svým definitivním odjezdem z České republiky pobýval často delší dobu v zahraničí a v zásadě se v České republice o nic nestaral. Nyní by se měl pohybovat patrně v země, kde již před anonymizováno lety založil vlastní rodinu, přičemž žalobkyně skutečnou adresu ani místo pobytu žalovaného nezná. Od roku rok tak účastníci spolu nežijí ani společně nehospodaří. V roce rok si účastníci pořídili pozemek parc. číslo ostatní plocha o výměře anonymizováno m² zapsaný na list vlastnictví pro územní celek v k.ú. část obce a dále bytovou jednotku číslo vymezenou v domě adresa, který je součástí pozemku parc. číslo přičemž s vlastnictvím bytové jednotky je neoddělitelně spjat spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku parc. číslo ve výši číslo a dále nebytovou jednotku číslo garáž vymezenou v domě adresa, který je součástí pozemku parc. číslo se kterou je neoddělitelně spjat spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku parc. číslo ve výši číslo, když obě jednotky jsou zapsány na list vlastnictví pro územní celek, katastrální uzemí. Kupní cena těchto nemovitostí ve výši 4.239.272 Kč byla zaplacena tak, že část kupní ceny zaplacenou při podpisu kupní smlouvy ve výši 1.000.000 Kč účastníkům půjčila matka žalobkyně paní jméno příjmení a 15.846 Kč uhradili ze společných prostředků. Dále na nemovitosti účastníkům poskytla hypoteční úvěr právnická osoba ve výši 3.223.426 Kč. Z počátku účastníci hradili splátky úvěru ze svých příjmů, následně si však žalovaný ponechával své příjmy výhradně pro sebe, v České republice pobýval sporadicky a žalobkyně tak byla nucena nést veškerou úvěrovou zátěž ze svých prostředků. S jednotlivými splátkami jí vypomáhala matka na základě pravidelných půjček v celkové výši 600.000 Kč za období splácení. V současné době je hypoteční úvěr zcela splacen, avšak na jeho uhrazení se žalovaný podílel minimálně. Není splacena pohledávka matky žalobkyně ve výši 1.600.000 Kč. Při poslední návštěvě České republiky žalovaný požadoval po žalobkyni vyrovnání za shora uvedenou bytovou jednotku, kdy se účastníci dohodli na úplném vyrovnání ve výši 900.000 Kč. Tuto částku žalobkyně žalovanému vyplatila. V roce rok a rok žalovaný žádal navíc další finanční prostředky za vypořádání bytu, které mu žalobkyně poskytla na jeho účet v České republice u právnická osoba číslo účtu bankovní účet v celkové částce 326.000 Kč. 3. anonymizováno roky poté, co žalovaný definitivně ukončil svůj pobyt v České republice, si žalobkyně za pomoci svého otce pana jméno příjmení pořídila v roce rok bytovou jednotku v k.ú. část obce. I když žalovaný nepobýval v té době na území České republiky již několik let a účastníci spolu nežili ani nehospodařili a bytová jednotka byla zakoupena z výlučných prostředků žalobkyně, žalobkyně výlučně uzavřela kupní smlouvu, z opatrnosti přesto navrhuje rovněž její vypořádání. Jedná se o bytovou jednotku č. rok číslo v domě adresa, který je součástí pozemku parc. číslo zapsanou na list vlastnictví pro k.ú. část obce, přičemž s bytovou jednotkou je neoddělitelně spjat spoluvlastnický podíl na společných částech domu a na pozemku parc. číslo ve výši číslo. Dále se jedná o pozemek parc. číslo o výměře anonymizováno m² zapsaný na list vlastnictví pro k.ú. část obce a spoluvlastnický podíl na pozemku parc. číslo ve výši číslo zapsaných na list vlastnictví pro k.ú. část obce a spoluvlastnický podíl ve výši číslo na pozemcích parc. číslo když součástí pozemku parc. číslo je stavba bez čísla popisného a čísla evidenčního. Kupní cena za bytovou jednotku byla 3.951.104,10 Kč, když část kupní ceny ve výši 1.451.104,40 Kč daroval žalobkyni její otec pan jméno příjmení a zbývající část kupní ceny ve výši 2.500.000 Kč byla zaplacena z úvěru od právnická osoba číslo. Aktuálně se splácí stále úroky a ke dni právní moci rozsudku soudu o rozvodu manželství zbývala na tento úvěr uhradit částka 2.499.068,45 Kč. Movité věci žalobkyně k vypořádání nenavrhuje s tím, že jsou toho z účastníků, který je aktuálně drží. Dále žalobkyně doplnila, že se žalobce (správně žalovaný) nijak nezasloužil o nabytí výše uvedených nemovitostí, kupní cena byla hrazena z půjček či darů rodičů žalobkyně a žalovaný se nijak finančně nepodílel na společném soužití, respektive do roku rok velmi sporadicky při svých řídkých návštěvách České republiky, po tomto roce již vůbec. Nároky žalovaného z vypořádání prvního bytu žalobkyně žalovanému již vyplatila na základě vzájemné dohody, o druhé nemovitosti žalovaný vůbec neví, že byla pořízena, neboť se v době jejího pořízení již anonymizováno roky vůbec nestýkali. Žalobkyně proto navrhuje, aby byly všechny nemovitosti přikázány do jejího výlučného vlastnictví a rovněž jí byla přikázána k úhradě pohledávka paní jméno příjmení, narozené datum, bytem adresa, ve výši částka a pohledávka ze smlouvy o úvěru číslo vůči právnická osoba, IČ anonymizována čtyři slova.

4. Usnesením ze dne 15.ledna 2020 č. j. 38 C 297/2019-22 Obvodní soud pro Prahu 4 vyslovil svou místní nepříslušnost, když podle článku 6 písm. b) nařízení rady EU č. 2016 /1103 ze dne 24.června 2016 provádějícího posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů manželství dovodil pravomoc českých soudů, neboť na území ČR měli manželé poslední obvyklý pobyt a žalobkyně na území ČR dosud bydlí. Obvodní soud pro Prahu 4 pak vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Obvodního soudu pro Prahu 8 jako soudu místně příslušnému.

5. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.

6. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výslech žalobkyně, výslechy svědků jméno příjmení a jméno příjmení a dále listinné důkazy, a to potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalovaného, potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalobkyně, rozsudek název soudu z datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, výpis z katastru nemovitostí v k.ú. část obce list vlastnictví k 10.11.2019 a list vlastnictví v k.ú. část obce k 10.11.2019, výpis z katastru nemovitostí v k.ú. část obce list vlastnictví k 22.6.2018, seznam nemovitostí na list vlastnictví pro k.ú. část obce a list vlastnictví, informace o pozemku parc. číslo v k.ú. část obce, mimořádný výpis z účtu úvěru ve fázi překlenovacího úvěru od 1.2.2018 do 8.3.2018, výpis ze sporožirového účtu za anonymizováno rok na jméno jméno příjmení za anonymizováno rok, za anonymizováno rok, za anonymizováno rok, výpis ze sporožirového účtu za anonymizováno rok, potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalobkyně, sdělení Ministerstva vnitra České republiky z 31.března 2020, sdělení právnická osoba z 8.9.2020, evidence práv pro osobu ohledně žalobkyně a žalovaného, sdělení právnická osoba ze 14.10.2020, potvrzení žalovaného z 23.6.2009, sdělení právnická osoba ze dne 11.12.2020, smlouva o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření číslo ze dne datum, všeobecné úvěrové podmínky ze dne datum obec anonymizována tři slova, dodatek číslo ke smlouvě o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření číslo mezi právnická osoba a jméno příjmení z datum a příjmení jméno, dodatek číslo z datum, dodatek ke smlouvě o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření z datum, všeobecné úvěrové podmínky ze dne datum, sazebník úhrad, dodatek ke smlouvě o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření číslo z datum s všeobecnými podmínkami, sazebník úhrad obec anonymizováno, smlouva o zřízení zástavních práv k pohledávce mezi právnická osoba a jméno příjmení z datum, mimořádný výpis z účtu úvěru ve fázi překlenovacího úvěru od 23.12.2008 do 11.12.2020, mimořádný výpis z účtu stavebního spoření od 7.11.2008 do 11.12.2020, simulace průběhu stavebního spoření, splátkový kalendář, tabulka umoření, sdělení právnická osoba z 30.12.2020, smlouvy o hypotečním úvěru mezi právnická osoba a jméno příjmení a příjmení jméno z datum, simulace průběhu hypotečního úvěru, znalecký posudek jméno příjmení ze dne 28.1.2021 číslo rok a znalecký posudek z 27.1.2021 jméno příjmení číslo rok, připojený spis zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, a to zejména žaloba žalobkyně jméno příjmení z datum proti žalovanému příjmení jméno o rozvod manželství, protokol z jednání dne datum a rozsudek ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací s doložkou právní moci datum, úplný výpis z účtu obec spořitelny č. bankovní účet za období od 1.1.2010 do 1.11.2016 a z účtu č. bankovní účet za období od 1.1.2010 do 1.11.2016, úplný výpis z účtu č. bankovní účet za období od 1.1.2002 do 31.12.2005 a z účtu č. bankovní účet a č. bankovní účet a výpis z úvěrového účtu č. bankovní účet.

7. S ohledem na cizí státní příslušnost žalovaného se vztahy účastníků řídí zákonem č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 6 odst. 1 z.č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalobkyně se zdržuje na území ČR, má bydliště v obvodu zdejšího soudu a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř., přičemž zdejší soud je soudem výlučně místně příslušným podle § 88 písm. a) o.s.ř. Dále zakládá pravomoc českých soudů též ustanovení § 68 z.č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, podle něhož rozhodovat o právech k nemovitým věcem, které jsou na území České republiky, přísluší výlučně českým soudům nebo jiným příslušným českým orgánům veřejné moci. Rovněž podle článku 6 písm. b) nařízení Rady EU č. 2016 /1103 ze dne 24.června 2016 provádějícího posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů manželství lze dovodit pravomoc českých soudů, neboť na území ČR měli manželé poslední obvyklý pobyt a žalobkyně na území ČR dosud bydlí.

8. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že dne datum podala žalobkyně jméno příjmení, rozená příjmení, žalobu proti země anonymizováno o rozvod manželství. Usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací vyslovil Obvodního soudu pro Prahu 4 svou místní nepříslušnost a postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 8 jako soudu místně příslušnému. Z oddacího listu stát. instituce z datum vyplývá, že účastníci uzavřeli manželství dne datum ve anonymizováno v země. Rozsudkem ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, název soudu manželství jméno příjmení, rozené příjmení, a anonymizována dvě slova, narozeného datum, uzavřené dne datum ve anonymizováno v země rozvedl. Z výslechu manželky soud zjistil, že manželství účastníci uzavřeli po roční známosti a z lásky ve anonymizováno v země, přičemž na začátku manželství žili v České republice, ale asi po anonymizováno letech odešel manžel za prací do ciziny. Jejich vztah na dálku nefungoval, s manželem vzájemně přerušili úplně styky, když manžel šel do země pracovat a v současné době manželka neví, kde on obydlí a kde se pohybuje, již anonymizováno let se intimně nestýkají a ani společně nehospodaří a nemá na manžela žádný kontakt.

9. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že manželství se žalovaným uzavřela datum v země. Žalovaný byl zaměstnancem právnická osoba, pracoval v České republice. Seznámili se v České republice, asi rok po seznámení spolu žili v anonymizována dvě slova v anonymizováno na část obce, který měl žalovaný pronajatý od anonymizováno, ve kterém pracoval. Po uzavření manželství ještě asi rok žili v tom anonymizována dvě slova anonymizováno, poté byl žalovaný svým zaměstnavatelem přesunut do anonymizováno na anonymizováno, kde pracoval v anonymizováno jméno ve městě anonymizována dvě slova. Na anonymizováno pracoval asi rok, poté u právnická osoba skončil a začal pracovat u jiné společnosti, která ho vyslala do země, kde pobýval asi anonymizováno nebo anonymizováno let, tedy přibližně do roku rok nebo rok. Pracoval na pozici ředitele hotelu. Potom ho přesunuli do země, kde vydržel asi rok nebo půl roku, poté šel pracovat do země, kde pracoval asi rok nebo dva a nakonec odešel do země, kde podle informací žalobkyně pracuje doposud. Ve společné domácnosti tedy žili účastníci ještě asi rok po svatbě v pronajatém anonymizována dvě slova na část obce, poté žalovaný pracoval na anonymizováno, takže se už setkávali při návštěvách jednoho nebo druhého, když žalovaný asi dvakrát ročně na 14 dnů přiletěl za žalobkyní do České republiky a žalobkyně asi třikrát nebo čtyřikrát ročně letěla za ním na týden nebo na 14 dnů na anonymizováno či do země. Dokud žalovaný pracoval v anonymizováno, tak se takhle navštěvovali. Byl to takový vztah na dálku, protože žalobkyně se za ním odstěhovat nechtěla a žalovaný zase nikdy nechtěl zůstat v České republice. Toto manželství na dálku udržovali až do okamžiku, než se žalovaný odstěhoval do země. V země ho žalobkyně navštívila pouze jednou. Původně tam měla být 14 dnů, ale žalovaného uprosila, aby mohla odjet dřív, takže už po 10 dnech se vrátila domů, protože to tam nemohla vydržet. Žalovaný si tam založil novou rodinu, navázal vztah s tamější anonymizováno a má s ní dítě. Novou partnerku měl už v době, kdy ho tam žalobkyně navštívila v tom roce rok, což při té návštěvě ještě nevěděla a dozvěděla se to až později. Možná těch dětí s novou partnerkou má žalovaní více, to žalobkyně neví. Žalovaný za žalobkyní přiletěl ještě na Vánoce roku rok a pak naposledy v červnu rok, což byla jeho poslední návštěva v obec a také naposledy, co se účastníci spolu viděli. Pak žalovaný úplně přestal psát, volat, ustala veškerá společná komunikace a takto to trvá doposud. Poslední adresu na žalovaného měla žalobkyně v době, kdy žalovaný pracoval v země v anonymizována dvě slova v oblasti příjmení jméno, kde pracoval asi anonymizováno roky. Poté tam ale pracovat skončil. Žalobkyni je známo, že nějakou dobu byl nezaměstnaný, chtěl si tam snad koupit nějaké vlastní hotely, ale z toho sešlo. Žalobkyně na něj v současné době žádnou adresu nemá, neví, kde se žalovaný zdržuje, kde bydlí, ví pouze tolik, že zůstal v země. Od návštěvy žalovaného v anonymizováno rok v obec se spolu nesetkali, ani spolu nekomunikovali s výjimkou toho, že někdy v letech rok, rok poslal žalobkyni zprávu, že po ní chce peníze, že má v země nějaké dluhy a nemá co jíst, tak aby mu poslala peníze. Žádost žalovaného o peníze byl v podstatě jediný kontakt mezi nimi. Protože byli manželé, žalobkyně mu vyhověla a zaslala mu dvakrát po číslo anonymizována dvě slova a pak nějaké další částky v anonymizována dvě slova anonymizováno. Byla tam částka částka, částka, celkem včetně anonymizována dvě slova se jednalo asi o částka. Další částky mu už neposílala, protože neměla peníze, a neměla tak z čeho to posílat. Peníze mu posílala na jeho žádost. Od toho roku rok nebo rok pak už spolu vůbec nehovořili. Žalobkyně peníze zasílala na účet žalovaného u obec anonymizováno, žalovaný si peníze v země vybíral z bankomatu přes platební kartu. Účet byl vedený na jeho jméno. V současné době už žalovaný účet samozřejmě nemá, protože k žalobkyni stále chodily sdělení banky, že je tam dluh asi 500 Kč. Žalobkyně se proto ptala v bance, co se s tím dá dělat a bylo jí sděleno, ať tam neposílá žádné peníze, že banka ten účet po nějaké době zruší sama a žalobkyně potom uhradí případný dluh, který tam zůstane. Žalobkyně proto takto postupovala a po zrušení účtu bankou doplatila následně asi 1.000 Kč nebo 2.000 Kč. Žalovaný chtěl vždycky řídit anonymizována dvě slova a bylo mu jedno, v jaké zemi. Než aby zůstal v České republice a řídil tady anonymizováno s anonymizována dvě slova, byl ochotný jet raději do ciziny, třeba do země a řídit tam anonymizováno, který má anonymizována dvě slova. V roce rok účastníci společně kupovali byt v k.ú. část obce z toho důvodu, že žalobkyně do ciziny s žalovaným odjet nechtěla, je Češka, chtěla žít v Čechách, nechtěla jít k mamince do bytu 1+kk, proto potřebovala nějaké vlastní bydlení. Byt kupovali do společného jmění manželů z toho důvodu, že byli v té době manželé, proto kupní smlouvu uzavírali společně. Kupní cena bytu byla 4.308.000 Kč. Naspořeno moc neměli, pouze nějakou úplně malou částku. 1.000.000 Kč proto žalobkyni půjčila její maminka jméno příjmení, na zbytek si pak brali u právnická osoba hypoteční úvěr ve výši asi 3.300.000 Kč Měsíční splátka byla kolem 28.000 Kč, úvěr byl na 10 let. Bylo to ještě v době, kdy se navštěvovali. Finančně ale žili samostatně, když žalovaný chodil do práce v cizině, měl tam svůj příjem a hradil si z toho své výdaje, žalobkyně pracovala u nás, měla vlastní příjem a vlastní výdaje. Žalovaný žádné peníze žalobkyni neposílal, když přijel na Vánoce, dal jí dárek nebo jí občas věnoval letenku, ale finančně hospodařili každý samostatně. Žalobkyně pracovala jako manažerka v restauraci v hotelu s platem 30.000 Kč měsíčně hrubého. Výplata jí chodila na účet u obec anonymizováno, ze kterého se hradila i hypotéka. Žalovaný někdy se splácením pomohl, jinak tu hypotéku žalobkyně splácela sama. Asi třikrát nebo čtyřikrát neměla peníze, tak jí žalovaný pomohl, že jí ty peníze poslal a žalobkyně z toho uhradila splátku hypotéky. Nejvíc jí ale pomáhala maminka. Když žalobkyně neměla peníze, maminka jí půjčovala peníze. Jednak jí tedy půjčila peníze na kupní cenu ve výši 1.000.000 Kč, jednak jí pak vypomáhala, když neměla peníze na splátky hypotéky nebo když jí chyběly peníze na složenky, takže jí vypomohla ještě minimálně částkou 600.000 Kč na ty splátky. Peníze jí půjčovala v hotovosti, žalobkyně je pak musela vložit na účet, ze kterého se platila hypotéka. V hotovosti jí půjčila i ten 1.000.000 Kč na kupní cenu za byt. Maminka žalobkyně zdědila peníze po rodičích. V anonymizováno rok, když byl žalovaný naposledy v České republice za žalobkyní, tak po ní požadoval vyrovnání za předmětný byt. Dohodli se na částce 900.000 Kč, kterou mu žalobkyně v hotovosti zaplatila. Peníze na vyplacení žalovaného dostala žalobkyně od maminky, která jí je půjčila v hotovosti. Kromě toho si něco málo našetřila na účtu. Peníze z účtu vybrala a něco jí přidala maminka. Žalobkyně předpokládá, že si tu částku od žalobkyně žalovaný směnil z českých korun na anonymizováno či na jinou měnu. Vždycky, když žalovaný přiletěl do obec, tak bydlel se žalobkyní v bytě v anonymizováno. Žalobkyně po celou dobu pracovala u stejného zaměstnavatele, a to u anonymizována dvě slova v anonymizována dvě slova na část obce (bývalý anonymizována dvě slova), kde pracovala do letošního roku celkem 25 let. Druhý byt v k.ú. část obce zakoupila v roce rok. Jednalo se o byt pro jejího tatínka jméno příjmení, který v něm bydlí a platí také hypotéku na tento byt. Byt se kupoval na žalobkyni, i když od začátku byl zamýšlený pro něj. Bylo to z toho důvodu, že tatínek žalobkyně chtěl, aby ten byt byl pro žalobkyni a aby jednou nemusela platit dědickou daň, až ho po něm zdědí. Z tohoto důvodu byla kupní smlouva uzavřena přímo na žalobkyni. Kupní cena byla asi 3.900.000 Kč. Veškeré finanční prostředky na byt zajistil tatínek žalobkyně, který zaplatil celou akontaci bytu a nyní splácí hypotéku. Výše úvěru byla 2.500.000 Kč, úvěr poskytla ulice anonymizována dvě slova anonymizováno, původní měsíční splátka byla 15.000 Kč. Splátky úvěru posílá žalobkyně převodem ze svého účtu u obec anonymizováno, tatínek jí peníze na splátky nosí v hotovosti, někdy si tu hotovost nechává žalobkyně doma, někdy ji nosí do banky. Veškeré splátky ale posílá ze svého účtu. Dříve peníze nosila do banky a příkazy zadávala bance, asi poslední 2 roky už má ale zřízený internetový banking, takže příkazy k placení zadává na počítači. Když žalovanému v roce rok a rok posílala peníze, bylo to nejen z toho důvodu, že psal, že má hlad, ale také vyhrožoval, že by žalobkyně mohla přijít o bydlení, že by musela prodat dům, kde bydlí (příjmení). O nákupu bytu v část obce žalovaný ani nevěděl, protože v té době už spolu nekomunikovali. Rozhodně se na něm žádným způsobem nepodílel finančně ani jinak. Byly doby, kdy žalobkyně měla tři zaměstnání, aby všechno zaplatila. Tím, že si každý z manželů žil za svoje peníze, tak si musela na sebe prostě vydělat, aby všechno uhradila. V červnu rok zaplatila žalovanému v hotovosti 900.000 Kč na vyrovnání za byt v anonymizováno. Podepsal potvrzení v anonymizováno i v anonymizováno, že od žalobkyně tuto částku převzal.

10. Z výslechu svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že je matkou žalobkyně. Pokud jde o manželství její dcery, ví, že fungovalo, dokud žalovaný pracoval v anonymizováno, byl služebně na anonymizováno, v země, v země. S dcerou se navštěvovali, žalovaný létal za ní, ona létala za ním a manželství fungovalo do okamžiku, než žalovaný odjel do země. Žalobkyně tam za ním jednou byla, velice se jí tam nelíbilo a vracela se ještě dřív, než bylo původně naplánováno. Žalovaný si tam našel anonymizováno, pořídil si s ní dítě a to byl konec jejich manželství. Svědkyně si vzpomíná, že jedna paní anonymizována dvě slova žalobkyni varovala, ať ho do anonymizována dvě slova nepouští, že jak anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno a měla úplnou pravdu. Paní ji tehdy varovala, že ona by tam muže nikdy nepustila. Žalovaný tam byl půl roku sám, byl v pozici, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, a proto to takto dopadlo. Dokud jejich manželství ještě fungovalo, tak se vídávali. Když žalovaný přiletěl za žalobkyní, tak svědkyně za nimi na tu anonymizováno jela, mohlo to být tak dvakrát třikrát do roka. Nyní žalovaného už asi tak anonymizováno let neviděla. Naposledy ho viděla ještě předtím, než za ním byla žalobkyně v země. Dokud se žalovaný neodstěhoval do anonymizováno, tak jim to manželství fungovalo. Svědkyni je známo, že si každý z účastníků žil za své peníze. Svědkyně dceři finančně vypomáhala, pravidelně, protože to potřebovala a žalobkyně je její jedinou dcerou. Jednak jí tedy půjčila 1.000.000 Kč na kupní cenu za byt, který pořizovali v roce rok, jednak jí pak vypomáhala finančně každý měsíc, kdy jí dávala peníze v různé výši. Někdy jí dávala 5.000 Kč, někdy jí dávala 7.000 Kč. Takto jí v průběhu let půjčila dalších 600.000 Kč. Svědkyně ty peníze měla, protože chodila do práce, měla dvě zaměstnání, když pracovala v anonymizováno a také pracovala v anonymizováno, kde si vydělala za směnu i 1.500 Kč, přičemž mívala 20, 22 či 24 směn do měsíce a dělávala i dvanáctky. Peníze na půjčku 1.000.000 Kč na byt měla od svých rodičů, kteří v roce 2000 prodali chatu na obec v část obce u obec. Byla to krásná zděná chata na vlastním pozemku se zahradou. Ten 1.000.000 Kč svědkyni dali rodiče a ona to půjčila žalobkyni na pořízení bytu. Žalobkyně neměla dostatek peněz, i když vždycky pracovala, mívala i dvě tři zaměstnání, ale prostě občas potřebovala finančně vypomoci. Svědkyně jí takto za ty roky dala či půjčila asi 600.000 Kč. Všechno si zapisovala, ale už to nemá, vyhodila to. Psala si to průběžně, aby věděla, na jakou částku se dostala. Potom to ale vyhodila, protože si s dcerou věří a k ničemu by to už nebylo. Dále dceři půjčila 900.000 Kč v roce rok, neboť se jednalo o peníze na vyrovnání s žalovaným. Peníze dala žalobkyni v hotovosti, protože i svědkyně je v hotovosti dostala. Dostala od své maminky 800.000 Kč, což byly peníze, které její maminka získala z prodeje anonymizováno v obec, a dále to byly peníze, které získal tatínek svědkyně z anonymizována dvě slova v část obce. Maminka to svědkyni předala asi rok předtím v roce rok, když za ní svědkyně byla. Maminka jí řekla, že jí dá dar a předala jí obálku s 800.000 Kč 100.000 Kč pak k tomu přidala svědkyně ze svého a peníze pak půjčila žalobkyni. Svědkyně si to pamatuje, protože to bylo v době, kdy její mamince bylo anonymizováno let. Maminka svědkyně pak umřela v anonymizována dvě slova v roce rok. Svědkyně pak byla jediným dítětem svých rodičů. Její rodiče byli docela dost bohatí, takže ani svědkyně není chudá. Po rodičích jí zůstalo ještě pořád docela dost peněz, takže ani nemusí pracovat a nemá nedostatek, i když je nyní v důchodu. Od roku rok do roku rok jí dcera ty půjčky splácela, když jí za tuto dobu vrátila asi 900.000 Kč. Splácela to částkami v hotovosti, měsíčně svědkyni dávala 7.000 Kč, 8.000 Kč, 9.000 Kč. Vozila to v hotovosti anebo si pro to svědkyně k žalobkyni přijela sama. V současné době tedy dluží 1.600.000 Kč. Momentálně žalobkyně svědkyni tento dluh nesplácí. V hotovosti byla i ta první půjčka 1.000.000 Kč na byt. V hotovosti to bylo z toho důvodu, že rodiče svědkyně neměli žádné účty, všechny úspory si nechávali doma v hotovosti. V roce rok, kdy svědkyni dala její maminka 800.000 Kč, takto udělala právě z toho důvodu, že už cítila, že stárne, měla to doma v bytě, tak se bála, aby jí to někdo nevzal. Těch 900.000 Kč, které svědkyně v roce rok půjčila žalobkyni na vyrovnání s manželem, žalobkyně předala žalovanému v hotovosti. Svědkyně ví, že žalobkyně má kromě bytu na anonymizováno ještě jeden byt, a to v část obce, který koupila pro svého otce. Na tento byt jí svědkyně nic nepůjčovala. Svědkyni je známo, že byt koupila z hypotéky. Tuto hypotéku splácí penězi, které jí v hotovosti dává její tatínek. Hypotéka je na 20 nebo 25 let. Žalobkyně se narodila v roce rok, svědkyně se s jejím tatínkem panem příjmení rozváděla v roce rok, když byly žalobkyni anonymizováno roky. Jsou tedy rozvedeni anonymizováno let.

11. Z výslechu svědka jméno příjmení soud zjistil, že žalobkyně je jeho dcera, paní příjmení je jeho bývalá manželka. Pokud jde o manželství žalobkyně se žalovaným, moc nefungovalo, protože žalovaný byl pořád pryč. Ze začátku ještě žalovaný do ČR jezdil, ale pak úplně přestal. Žalovaný pracoval různě, v země, v země, na anonymizováno. Jednou dvakrát do roka přiletěl za žalobkyní, většinou ale žalobkyně jezdila za ním třeba na týden nebo na dva. Svědek má za to, že úplně žalovaný přestal jezdit někdy v roce rok. Svědek je se žalobkyní v kontaktu obden, volají si, jednak chodí do práce svědek i žalobkyně, pracují. Svědek je v důchodu, jinak ale pracuje na dohodu ještě v anonymizována dvě slova, ulice a číslo, kde pracuje už anonymizováno let. Žalobkyně se s žalovaným přestala vídat poté, co žalovaný odjel do země. Jednou ho tam navštívila, ale pak už se přestali vídat, žalovaný přestal jezdit za žalobkyní. Svědek netuší, jakým způsobem finančně hospodařili. Považuje to za jejich soukromou záležitost, šlo to zcela mimo něj. Pokud jde o byt v část obce, žalobkyni pomohl, když jí daroval asi 1.500.000 Kč, což byly peníze, které žalobkyni dal právě na koupi toho bytu. Peníze jí dal v hotovosti, protože jako anonymizováno má všechny peníze v hotovosti. Výplatu má svědek nízkou, ale dostává spropitné, které je slušné. Pokud se člověk chová k hostovi slušně, dostane spropitné. Svědek pracuje jako anonymizováno a jako anonymizováno, anonymizována dvě slova. Protože je vyučený, když mají v restauraci hodně práce, tak jim ještě pomáhá s vyčištěním stolů a jeho úpravou. Cena bytu v část obce byla okolo 4.000.000 Kč, svědek z toho zaplatil 1.500.000 Kč jako dar pro žalobkyni. Těch 1.500.000 Kč získal tak, že 600.000 Kč získal jako odstupné za byt od majitele domu a 900.000 Kč za anonymizováno let našetřil, protože nepije, nekouří a nefetuje. Také pracoval ve příjmení anonymizováno, má také anonymizováno občanství. příjmení kupní ceny bytu byl na hypotéku, která má měsíční splátky 15.000 Kč, což svědek ví přesně, protože tu splátku platí on. Splátky sice hradí žalobkyně, ale svědek jí ty peníze dává v hotovosti. Je to psané na ji, proto to splácí žalobkyně. Žalobkyně dříve ty peníze nosila do banky v hotovosti, nyní už to splácí přes internet. V bytě ale bydlí svědek, protože od začátku ten byt byl plánovaný pro něj s tím, že potom zůstane žalobkyni. Svědek má důchod ve výši částka, což je směšné, ale měl nízké platy, dělal za částka měsíčně, poté se to zvedlo na částka měsíčně, takže nemůže čekat velký důchod. Od roku rok pracuje u anonymizováno, to znamená u anonymizováno, z čehož jeho kamarád provozovatel restaurace udělal příjmení jméno příjmení. Tam si přivydělával, proto byl schopen našetřit 15.000 Kč měsíčně na splátku hypotéky. V současné době je restaurace úplně zavřená, ale svědek má ještě něco našetřeno.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí pro k.ú. část obce list vlastnictví soud zjistil, že na tomto listu vlastnictví je veden byt (bytová jednotka číslo s podílem na společných částech domu a pozemku číslo a dále jednotka číslo garáž se spoluvlastnickým podílem číslo na budově adresa na parcele číslo zastavěná plocha a nádvoří s tím, že nemovitosti nabyli žalobkyně a žalovaný do společného jmění manželů na základě smlouvy kupní ze dne datum s právními účinky vkladu práva ke dni datum. Dále pak na list vlastnictví pro k.ú. část obce obec územní celek je veden pozemek parc. číslo o výměře anonymizováno m² ostatní plocha, který je veden opět ve společném jmění manželů žalobkyně a žalovaného s tím, že ho nabyli na základě smlouvy kupní ze dne datum s tím, že je stále pozemek dle stavu zápisu v katastru nemovitostí zatížen zástavním právem pro pohledávku ve výši částka s příslušenstvím právnická osoba na základě smlouvy o řízení zástavního práva s právními účinky vkladu práva ke dni datum. Dále z výpisu z katastru nemovitostí pro k.ú. část obce list vlastnictví soud zjistil, že je na tomto listu vlastnictví veden byt č. rok číslo s podílem na společných částech domu a pozemku číslo na budově adresa na parcele číslo zastavěná plocha a nádvoří o výměře anonymizováno m². Nemovitost je vedena jako vlastnictví žalobkyně, která získala vlastnické právo na základě smlouvy kupní ze dne datum s právními účinky vkladu práva ke dni datum. Nemovitost je pak zatížena zástavním právem smluvním pro pohledávky do výše částka s příslušenstvím pro právnická osoba na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne datum s právními účinky vkladu práva ke dni datum. Na list vlastnictví je pak veden pozemek parc. číslo o výměře anonymizováno m² ostatní plocha, který je rovněž vlastnicky veden na žalobkyni. Na list vlastnictví jsou pak vedeny pozemky parc. číslo kdy součástí pozemku parc. číslo je stavba bez č.p. a č.ev., přičemž žalobkyně je vedena jako vlastník spoluvlastnického podílu číslo, vše zapsáno na list vlastnictví pro katastrální uzemí, územní celek u stát. instituce, stát. instituce.

13. Z výpisů právnická osoba ze sporožirového účtu číslo bankovní účet na jméno žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet č. bankovní účet dne 5.11.2012 částku 130.000 Kč, dne 5.12.2012 částku 130.000 Kč, dne 22.2.2013 částku 40.000 Kč, dne 16.4.2013 částku 15.000 Kč a dne 10.7.2013 částku 11.000 Kč. 14. právnická osoba ze 14.10.2020 soud zjistil, že na jméno žalovaného evidují dva účty, a to osobní účet číslo bankovní účet založený 28.11.2002 zrušený 1.11.2016 a účet číslo bankovní účet založený 15.1.2002 a zrušený 1.11.2016.

15. Z potvrzení z 23.června 2009 soud zjistil, že žalovaný potvrzuje, že převzal hotově od žalobkyně částku 900.000 Kč jako vyrovnání za jeho podíl za byt v obec a číslo, anonymizována dvě slova číslo. Dále prohlašuje, že nemá žádné další právní nároky týkající se výše uvedeného bytu.

16. Ze sdělení právnická osoba z 11.12.2020 (č.l. 82) soud zjistil, že evidují stavební spoření číslo (číslo účtu bankovní účet) na jméno jméno příjmení a dále překlenovací úvěr číslo (číslo účtu bankovní účet) dlužník jméno příjmení, spoludlužník„ jméno příjmení“. U překlenovacího úvěru jsou až do přidělení cílové částky spláceny pouze úroky z překlenovacího úvěru, jistina úvěru se nesnižuje. Úroky z překlenovacího úvěru jsou po celou dobu splácení hrazeny z výše poskytnutého úvěru. Po přidělení cílové částky je překlenovací úvěr částečně splacen naspořenou částkou z účtu stavebního spoření z titulu smlouvy o zřízení zástavních práv k pohledávce. Rozdíl těchto částek tvoří jistinu přiděleného úvěru. Úroky z přiděleného úvěru jsou hrazeny z aktuální výše jistiny. U překlenovacího úvěru číslo vychází předpokládaný termín přidělení cílové částky ke dni datum. Předpokládaný termín splácení přiděleného úvěru je anonymizováno rok. Nesplacená výše překlenovacího úvěru ke dni podání zprávy činí 2.502.630,10 Kč (jistina 2.500.000 Kč, poplatky 25 Kč, úroky 321,07 Kč a dopočítané nepřipsané běžné úroky 2.284,03 Kč). Ke dni 29.1.2021 bude nesplacená výše úvěru činit 2.505.116,90 Kč (jistina 2.500.000 Kč, poplatky 25 Kč, úroky 321,07 Kč a dopočítané nepřipsané běžné úroky 4.000.770,83 Kč). Na souvisejícím účtu stavebního spoření ke dni podání zprávy činí zůstatek 763.205,91 Kč. Ke dni 1.1.2021 bude k tíži účtu naúčtován poplatek 300 Kč za vedení účtu. Pokud bude připsána pravidelná měsíční platba ve výši 5.000 Kč za prosinec 2020 a leden 2021, bude zůstatek činit 772.905,91 Kč. Z předložené smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření číslo soud zjistil, že věřitel právnická osoba poskytuje překlenovací úvěr ve výši 2.500.000 Kč dlužnici jméno příjmení, když jako spoludlužník je uveden manžel žalobkyně„ jméno příjmení“ s tím, že měsíční splátka úvěru a úroků činí 15.000 Kč Smlouva byla uzavřena datum. Ke smlouvě byly uzavřeny dodatky, a to číslo dne datum, číslo dne datum, dodatek ze dne datum (již bez podpisu žalovaného) a dne datum s poznámkou, že žalovaný je k nedohledání. Rovněž mezi právnická osoba a žalobkyní byla uzavřena smlouva o zřízení zástavních práv k pohledávce, a to k pohledávce z titulu smlouvy o stavebním spoření číslo. Z mimořádného výpisu z účtu úvěru ve fázi překlenovacího úvěru pak vyplývá, že splátky jsou hrazeny žalobkyní z účtu číslo bankovní účet, popřípadě vkladem v hotovosti v anonymizována dvě slova či z účtu na jméno jméno příjmení číslo účtu bankovní účet. Konečný zůstatek k 11.12.2020 činí - 2.500.346,07 Kč. Z mimořádného výpisu z účtu stavebního spoření za období od 7.11.2008 do 11.12.2020 číslo smlouvy číslo pak soud zjistil, že opět jsou veškeré úhrady prováděny na jméno jméno příjmení z účtu číslo bankovní účet posléze s vkladem v hotovosti v anonymizována dvě slova, následně pak z účtu na jméno žalobkyně číslo účtu bankovní účet. Konečný zůstatek k 11.12.2020 je 763.205,91 Kč. právnická osoba z 30.12.2020 pak soud zjistil, že banka vede na jméno žalobkyně dva účty, a to osobní účet číslo bankovní účet za období od 1.1.2002 do současnosti a dále úvěrový účet číslo bankovní účet za období od 1.1.2002 do zrušení dne 4.12.2012. Z přiložené smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že právnická osoba uzavřela s žalobkyní a žalovaným jako klienty smlouvu o hypotečním úvěru na hypoteční úvěr číslo ve výši 3.295.971 Kč, jehož účelem byla koupě bytové jednotky od prodávající společnosti právnická osoba s měsíční anuitní splátkou pro období platnosti pevné úrokové sazby 66.692,70 Kč. Ze simulace průběhu hypotečního úvěru (splátkového kalendáře) vyplývá, že výše úvěru činila 3.295.971 Kč, celkem v 60 splátkách bylo třeba zaplatit 4.002.757,39 Kč, měsíční splátka činila 66.692,70 Kč.

17. Ze znaleckého posudku jméno příjmení z 27.1.2021 soud zjistil, že bytová jednotka č. rok číslo včetně podílu na společných částech budovy adresa a na pozemcích parc. číslo dále pozemku parc. číslo ulice ulice v k.ú. část obce, obec k datu 27.1.2021 má hodnotu po zaokrouhlení 5,8 milionů korun. Pozemek parc. číslo je zahrádkou bytové jednotky.

18. Ze znaleckého posudku znalkyně jméno příjmení číslo rok soud zjistil, že tržní hodnota bytové jednotky číslo včetně podílu na spolčených částech domu adresa a na pozemku parc. číslo nebytové jednotky číslo včetně podílu na společných částech domu adresa a na pozemku parc. číslo dále pozemku parc. číslo ulice ulice, katastrální uzemí, obec ke dni 28.1.2021 činí po zaokrouhlení 11.000.000 Kč. Pozemek parc. číslo slouží jako zahrada k oceňované bytové jednotce, je její nedílnou součástí, když na pozemek není možný jiný přístup než z bytu. Stavba rodinného domu byla kolaudována v roce rok, jedná se o řadový rodinný dům vnitřní o třech bytových jednotkách a dvou nebytových (garážích).

19. Na tato zjištění pak ostatní provedené důkazy neměly vliv. S ohledem na cizí státní příslušnost žalovaného se vztahy účastníků řídí zákonem č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 49 odst. 1 z. č. zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Podle odst. 3 majetkové poměry manželů se řídí právním řádem státu, ve kterém mají oba manželé obvyklý pobyt; jinak právním řádem státu, jehož jsou oba manželé občany; jinak českým právním řádem. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má českou státní příslušnost, bydliště žalobkyně bylo v České republice, kde se nachází nemovitosti, jež jsou předmětem vypořádání, a oba účastníci jsou občany různých států, přičemž žalovaný je státním příslušníkem země, řídí se vztahy účastníků podle shora uvedených ustanovení českým právem. Rovněž podle článku 26 nařízení Rady EU č. 2016 /1103 ze dne 24.června 2016 provádějícího posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů manželství lze dovodit rozhodné právo české, neboť na území ČR měli manželé první a poslední obvyklý pobyt a žalobkyně na území ČR dosud bydlí. Podle § 736 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Podle § 737 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Podle odst. 2 vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely. Podle § 740 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 741 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné. Podle § 742 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle odst. 2 hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

20. Při vypořádání společného jmění manželů účastníků se řídil soud následujícími úvahami. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky je soud vázaný okruhem věcí, které účastníci do vypořádání zařadí. S ohledem na procesní pasivitu žalovaného tedy lze vypořádat pouze ty věci, které označila žalobkyně za předmět vypořádání. Komplikovanější situace nastala u smluvního vztahu k právnická osoba, neboť žalobkyně zařadila do vypořádání závazek vůči této anonymizována dvě slova, který je však závazkem ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření číslo jenž je neoddělitelně spjat se smlouvou o stavebním spoření číslo takže soud I. stupně je přesvědčený, že nelze do vypořádání zařadit závazek z úvěru bez zařazení pohledávky z tohoto stavebního spoření. Proto tedy soud vyšel při rozhodování z toho, že zařazením závazku ze smlouvy o překlenovacím úvěru zařadila žalobkyně do vypořádání i pohledávku ze stavebního spoření, která ostatně slouží právě k uhrazení tohoto překlenovacího úvěru.

21. Dále ustálená rozhodovací praxe soudů při vypořádání společného jmění manželů zohledňuje v souladu s ustanovením zákona (§ 742 odst. 1 písm. e) a f) zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku), jakým způsobem se každý z manželů jednak zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění manželů, jednak jak se staral o rodinu a pečoval o rodinnou domácnost. Průběh manželství považuje soud za prokázaný z výpovědi žalobkyně a jejích rodičů, ze kterých tedy lze dojít k závěru, že soužití účastníků bylo poměrně specifické a mnoho posledních let vlastně žalobkyně žila sama v České republice bez žalovaného, který si založil novou rodinu v anonymizováno a ukončil společné soužití. Tato skutečnost podle mínění soudu I. stupně musí nalézt svůj odraz i v rozhodnutí o vypořádání společného jmění manželů, když není pochyb o tom, že o nabytí a zejména pak udržení a zvelebování veškerého majetku tady v České republice se starala žalobkyně, která zůstala na rozdíl od žalovaného žít v České republice. Tato skutečnost je dle mínění soudu I. stupně důvodem pro zásadní odchýlení od principu rovnosti podílu obou manželů na vypořádávaném jmění, je důvodem pro tzv. disparitu podílů, a to disparitu výrazně ve prospěch žalobkyně. Soud I. stupně se proto přiklonil k tomu, že u vypořádávaných nemovitostí nacházejících se v k.ú. část obce nenáleží žalovanému žádný vypořádací podíl, neboť o nabytí těchto nemovitostí se zasloužila zcela výlučně žalobkyně, a to za přispějí svého otce jméno příjmení, jak vyplývá z jeho výpovědi, o níž nemá soud důvod pochybovat. Vzhledem k tomu, že i závazek, který žalobkyně zařadila do vypořádání – úvěr ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření vůči právnická osoba - si žalobkyně vzala právě na pořízení nemovitostí v k.ú. část obce, rozhodl se soud I. stupně nezohledňovat při vypořádání nejen nemovitosti v k.ú. část obce, ale ani tento závazek ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření, jakož i na něj navázané stavební spoření na jméno žalobkyně. Tento majetek a tento závazek proto soud I. stupně při rozhodování o výši vypořádacího podílu, který je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému, vůbec nezohledňoval.

22. Odlišná situace je však v případě nemovitostí nacházejících se v k.ú. část obce, které byly rovněž pořízeny za trvání manželství, ale v době, kdy účastníci spolu určitou formu společné domácnosti udržovali. Na pořízení těchto nemovitostí si účastníci brali úvěr, který hradila převážně či téměř výlučně žalobkyně, k pořízení těchto nemovitostí se pak váže i pohledávka paní jméno příjmení, respektive závazek účastníků vůči ní, který byl dokazováním zjištěn ve výši 1.600.000 Kč. Rovněž u této nemovitosti je třeba zohlednit skutečnost, že ji udržovala a o její pořízení, zejména formou hrazení splátek hypotečního úvěru, se zasloužila převážně žalobkyně, proto i u této nemovitosti je třeba přistoupit k disparitě podílů. Soud podotýká, že z potvrzení žalovaného z 23.6.2009 (č.l. 74) vyplývá, že se účastníci dohodli na tom, že nemovitosti – byt v obec a číslo, adresa -zůstávají žalobkyni a žalovaný už dokonce obdržel„ vyrovnání“ za tyto nemovitosti, nicméně za trvání manželství by manželé museli uzavřít smlouvu o zúžení společného jmění manželů, což neučinili, takže nemovitosti v k.ú. část obce zůstávají součástí společného jmění manželů a je třeba je vypořádat. Na druhou stranu však má soud I. stupně za to, že je spravedlivé, aby platby žalobkyně žalovanému na toto„ vypořádání“ byly zohledněny při rozhodování soudu a aby o tyto platby byl ponížen vypořádací podíl příslušející žalovanému. Soud tak má s ohledem na všechny skutečnosti za to, že u nemovitostí v k.ú. část obce je třeba uplatnit podíly při vypořádání 75 % ku 25 % ve prospěch žalobkyně.

23. S ohledem na pasivitu žalovaného tedy soud vyhověl návrhu žalobkyně v plném rozsahu a veškeré nemovitosti i závazky přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně, která by je beztak musela při pasivitě žalovaného uhradit věřitelům sama, neboť vypořádání společného jmění manželů nemá vliv na vztahy ke třetím osobám.

24. Pokud pak jde o výpočet vypořádacího podílu, je třeba vycházet z judikatury Nejvyššího soudu České republiky, když například v rozhodnutí z 29.června 2016 sp. zn. 22 Cdo 5441/2015 (nebo 22 Cdo 3382/2012, 22 Cdo 4509/2011 či 22 Cdo 367/2013) určil Nejvyšší soud České republiky následující postup:

1. Pro zohlednění vnosu je nutné nejprve určit výši celkového majetku (hodnot, věcí a aktiv – dále jen„ výchozí částka“) tvořícího součást společného jmění manželů a výši vnosu, resp. vnos.

2. Způsob určení výše podílu každého z manželů: a) Od výchozí částky celkové masy SJM je nutné odečíst jednotlivé vnosy obou účastníků. b) Takto zjištěná hodnota je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při rovnosti podíl je to polovina uvedené částky (zbytek představuje„ dluh“ SJM vůči oběma účastníkům). Jde o výchozí částku sníženou o všechny relevantní vnosy – takto je určen podíl každého z účastníků na„ čistém“ majetku. c) K podílu každého z účastníků je nutno přičíst výši jím provedeného vnosu (včetně poloviny částky, kterou některý z účastníků plnil po zániku SJM na společný dluh – s tou je třeba nakládat jako s vnosem). Součet obou takto zjištěných částek musí dát ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv společného jmění manželů (tj. výchozí částku). d) Jestliže byl v řízení však některému z účastníků přikázán k úhradě společný dluh, pak - protože i na úhradě dluhu se účastníci podílejí stejný dílem – je druhý účastník povinna nahradit protistraně částku odpovídající polovině tohoto dluhu.

3. Vyčíslení konkrétního vypořádacího podílu: konkrétní vypořádací podíl se vypočítá tak, že se základní podíl, který na každého účastníka připadá (bod 2 b)), zvýšený o hodnotu jeho vnosu (bod 2 c)) a snížený o polovinu společného dluhu, který je přikazován k zaplacení protistraně (bod 2 d)), porovná s hodnotou majetku, který je účastníkovi přikazován; je-li mu přikazován majetek o vyšší hodnotě, je třeba mu uložit povinnost vyrovnat takto určenou výši podílů v penězích, má-li dostat majetek o hodnotě nižší, než jaká na něj připadá, musí mu druhý účastník rozdíl doplatit.

25. Dle znaleckého posudku znalkyně jméno příjmení mají nemovitosti v k.ú. část obce celkem hodnotu 11.000.000 Kč. Od této částky je třeba odečíst závazek vůči matce žalobkyně jméno příjmení ve výši 1.600.000 Kč, takže čistá hodnota majetku k vypořádání činí 9,4 milionů korun. Vnosy uplatněny nebyly. S ohledem na zjištěné skutečnosti má soud za to, že je třeba přistoupit k odlišnému podílu obou manželů na vypořádávaném jmění, a to 3:1 ve prospěch žalobkyně, tedy žalovanému přísluší 1/4 z této hodnoty, tj. částka 2.350.000 Kč. Provedeným dokazováním pak bylo zjištěno, že žalovaný již obdržel na vypořádání od žalobkyně částku 900.000 Kč a dílčími platbami dalších 326.000 Kč, které je třeba od vypořádacího podílu žalovaného odečíst, takže výsledná hodnota vypořádacího podílu žalovaného činí 1.124.000 Kč. Tuto částku proto soud uložil žalobkyni zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu, a to v pariční lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. do tří dnů od právní moci rozsudku.

26. O náhradě nákladů řízení státu pak soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady dokazování jsou představovány znalečným ve výši 8.000 Kč za znalecké posudky, přičemž žalobkyně složila zálohu ve výši 5.000 Kč, zbývá tak uhradit částka 3.000 Kč. S ohledem na pasivitu žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že řízení o vypořádání společného jmění manželů je tzv. iudicium duplex, proto soud uložil povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení státu žalobkyni s tím, že tato částka pak byla soudem zohledněna při vyčíslování náhrady nákladů řízení žalobkyně.

27. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšné žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyni tak náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 22.000 Kč, složené zálohy na náklady dokazování ve výši 5.000 Kč a nákladů řízení státu ve výši 3.000 Kč, z odměny za právní zastoupení podle vyhlášky č.177/1996 Sb. advokátního tarifu za čtyři úkony právní služby po 52.900 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za použití § 8 odst. 6 vyhlášky (převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání dne 9.12.2020 a dne 29.1.2021) a za a čtyři režijní paušálů po 300 Kč s navýšením o 21 % DPH částkou 44.688 Kč, celkem tedy 287.488 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8 ve třech stejnopisech. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, lze se jejich splnění domáhat výkonem rozhodnutí.