25 C 52/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o zaplacení 1.080 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 1.080 Kč spolu s 10% úrokem z prodlení p.a. od 8.7.2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 12.11.2020 domáhá na žalovaném zaplacení částky 1.080 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.080 Kč od 8.7.2020 do zaplacení. V návrhu uvádí, že žalobce v rámci své obchodní činnosti uzavřel dne [datum] s žalovaným v souladu s § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), a v souladu s § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „občanský zákoník“) pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění dne [datum]. Pojistná smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku na základě předložení návrhu pojistné smlouvy žalovanému, který jej přijal zaplacením první splátky pojistného a to v souladu s § 2759 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s ročním pojistným ve výši 3.691 Kč splatným ročně ve výši 3.691 Kč. V uvedené smlouvě se v souladu s ustanovením § 2758 občanského zákoníku žalobce zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázal platit žalobci pojistné. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 3.4.2020, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobce. Z důvodu neplacení pojistného tedy žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky a v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, resp. ustanovením § 2804 občanského zákoníku žalovaného upozornil na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení, když v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními stanovil k úhradě dlužného pojistného lhůtu ne kratší než 1 měsíc. Žalovaný v dané lhůtě i přes upozornění žalobce na možný zánik pojištění dlužné pojistné neuhradil, účinky ukončení pojistné smlouvy tak nastaly ke dni 7.7.2020. Za období od 3.4.2020 do 7.7.2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 1.080 Kč. Dále již žalovaný neuhradil ničeho. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 8.12.2020 pod č.j. EPR 294910/2020-8 soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 11.ledna 2021 pod č.j. EPR 294910/2020-8 pak soud platební rozkaz zrušil. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Podáním ze dne 26.3.2021 žalobce doplnil, že pojistná smlouva [číslo] byla sjednána dne [datum] a to distančním způsobem, v souladu s ustanovením § 2759 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku, tedy přijetím nabídky pojistitele (žalobce) na uzavření pojistné smlouvy uhrazením první splátky pojistného. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s ročním pojistným ve výši 3.691 Kč splatným ročně ve výši 3.691 Kč a s počátkem pojištění ke dni [datum]. Splatnost prvního pojistného byla stanovena nejpozději do 11.4.2019. První platba pojistného byla uhrazena dne 16.4.2019 dle pokynů k uhrazení obsažených v návrhu na uzavření pojistné smlouvy [číslo] tedy s variabilním symbolem [číslo], který je shodný s číslem pojistné smlouvy a na účet číslo [bankovní účet], tedy na účet dle návrhu na uzavření pojistné smlouvy [číslo] pro tento účel stanoveným. Potvrzení o platbě prvního pojistného žalobce dokládá výpisem z bankovního účtu. Vzhledem k výše uvedenému je žalobce přesvědčen, že ke vzniku pojištění došlo právě zaplacením prvního pojistného v souladu s ustanovením § 2759 občanského zákoníku. Žalobce má za to, že pro vznik pojištění není rozhodné, jakým způsobem a kým bylo pojistné uhrazeno, neboť pojistná smlouva ani všeobecné pojistné podmínky neukládají pojistníkovi v tomto směru žádná omezení. I přesto, že první pojistné nebylo hrazeno ve sjednaném termínu, tedy do 11.4.2019, žalobce pozdní platbu prvního pojistného akceptoval, čímž podle žalobce byla platně uzavřena předmětná pojistná smlouva. Žalobce se zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázal platit žalobci pojistné. Jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy žalobce žalovanému zaslal pojistku ke smlouvě [číslo] ze dne [datum]. Žalobce v souladu s čl. 6 odst. 6.5 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel [anonymizováno] [číslo], jež jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy, upravil výši ročního pojistného pro pojistné období počínající dnem 3.4.2020 na částku 4.141 Kč s roční splatností ve výši 4.141 Kč O úpravě výše uvedeného pojistného byl žalovaný informován výročním dopisem ze dne 30.1.2020. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 3.4.2020, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobce. Z důvodu neplacení pojistného tedy žalobce vyzval žalovaného upomínkou ze dne 18.5.2020 k uhrazení dlužné částky a upozornil jej na možný zánik pojistné smlouvy v případě nezaplacení. Žalovaný dlužné pojistné nezaplatil, proto byla dne 7.7.2020 pojistná smlouva ukončena pro neplacení. O zániku pojištění žalobce žalovaného informoval v Oznámení o zániku pojištění ze dne 10.7.2020, které bylo žalovanému zasíláno jako obyčejné psaní prostřednictvím držitele poštovní licence na korespondenční adresu žalovaného uvedenou v předmětné pojistné smlouvě. Poměrná část neuhrazeného pojistného za pojistné období od 3.4.2020 do 7.7.2020 činí 1.080 Kč /roční pojistné ve výši 4.141 Kč/12 (počet měsíců v roce) = 345,08 Kč (měsíční pojistné). 345, [číslo] = 11,131 (denní pojistné pro duben, květen, červen, červenec) x 97 (počet dnů v prodlení) = 1080 Kč Žalovaná částka představuje pouze dlužné pojistné, nikoli poplatky. Soud nařídil ústní jednání. K ústnímu jednání dne 26.5.2021 se žalobce po předchozí písemné omluvě nedostavil, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: úplný výpis z obchodního rejstříku, pojistka ke smlouvě [číslo] z [datum], zelená karta, výroční dopis z 30.ledna 2020, zelená karta, upozornění na neuhrazené pojistné ze dne 18.5.2020, oznámení o ukončení pojištění z 10.7.2020, předžalobní upomínka z 22.září 2020, tabulka, přehled předpisů a plateb pojistné smlouvy, sledování zásilek, návrh smlouvy pojištění vozidel, všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel platné od 1.10.2018, potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel, vyhledávání osob v evidenci vězňů, rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], usnesení ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze spisu [spisová značka], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalovaného, sdělení PSSZ z 16.března 2021, výpis z účtu žalobce. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z návrhu smlouvy o pojištění vozidel soud zjistil, že podle návrhu žalobce [číslo] nedatovaného mělo dojít k uzavření smlouvy se žalovaným o pojištění vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka]. Podle textu návrhu činilo celkové výsledné běžné pojistné částku 3.691 Kč, datum sjednání pojištění a jeho počátku bylo dne 3.4.2019 na dobu neurčitou. Podle návrhu pojištění vznikne připsáním prvního pojistného ve výši 3.691 Kč na účet číslo [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] nejpozději do 11.4.2019. Návrh může žalovaný přijmout zaplacením pojistného ve výši sjednané v návrhu do 11.4.2019. Smlouva bude uzavřena dnem zaplacení pojistného. Jak vyplývá z tvrzení žalobce i z výpisu z účtu [příjmení] [příjmení], platba žalovaného byla připsána na účet až dne 16.4.2019, tedy po stanovené lhůtě. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2779 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem. Podle odst. 2 stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby. Podle § 430 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna. Podle § 438 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku zástupce jedná osobně. Dalšího zástupce může pověřit, je-li to se zastoupeným ujednáno nebo vyžaduje-li to nutná potřeba, odpovídá však za řádný výběr jeho osoby. Podle § 441 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Podle odst. 2 zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle odst. 2 zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že příslušnému orgánu evidence odevzdal registračním orgánem k vozidlu vydané tabulky, nebo tabulku, byla-li vydána pouze jedna, s přidělenou státní poznávací značkou (dále jen„ tabulka s registrační značkou“) a osvědčení o registraci vozidla, jedná-li se o vozidlo, které podléhá evidenci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. pojistná smlouva obsahuje vždy a) určení pojistitele a pojistníka a údaje o vozidle, b) dobu trvání pojištění, c) limit pojistného plnění, d) výši pojistného, jeho splatnost a způsob jeho placení a e) formu a místo oznámení škodné události; je-li pojištění odpovědnosti provozováno formou dočasného poskytování služeb, rovněž adresu bydliště nebo místa podnikání, anebo sídlo škodního zástupce podle § 9b. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal vznik nároku. Z ustanovení § 2758 odst. 2 a 2759 odst. 1 občanského zákoníku vyplývá, že písemná forma pojistné smlouvy se považuje za zachovanou v případě, přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. Z uvedeného vyplývá, že k platbě pojistného musí dojít po vystavení návrhu smlouvy a ve lhůtě v návrhu stanovené (aby bylo možné hovořit, že platbou pojistného je návrh smlouvy přijat). Do [datum] však žalovaný pojistné nezaplatil. Za této situace nezbývá než konstatovat, že ze strany žalovaného nedošlo k řádné akceptaci návrhu žalobce na uzavření pojistné smlouvy a pojištění tak nevzniklo. Za situace, kdy se tedy žalobce domáhá zaplacení pojistného z neplatně uzavřené smlouvy, soudu I. stupně nezbylo, než žalobu žalobce zamítnout jako nedůvodnou. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným pak soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., když procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.