25 C 52/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o zaplacení částka s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný [číslo] a žalovaná [číslo] jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku [částka] spolu s 8,25% úrokem z prodlení p. a. od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný [číslo] a žalovaná [číslo] jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právní zástupkyně žalobce [titul] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa sídla] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] došlou soudu téhož dne domáhá na žalovaných rukou společnou a nerozdílnou zaplacení částky [částka] spolu s 8,25% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení jako náhrady škody způsobené žalovanými žalobci.

2. V žalobě uvádí, že je právnickou osobou – bytovým družstvem založeným za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů, jehož členkou je i paní [celé jméno svědkyně], užívající na základě smlouvy o nájmu družstevního bytu ze dne [datum] uzavřené se žalobcem bytovou jednotku [číslo] nacházející se v [číslo] podlaží domu na adrese [adresa družstevního bytu]. V bytovém domě [adresa], postaveném na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] se nacházejí bytové jednotky jednak ve výlučném vlastnictví (např. žalovaných) a dále bytové jednotky, které jsou ve vlastnictví žalobce (jenž je pronajímá svým členům). Smlouvou o bezúplatném převodu ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum] nabyli žalovaní od původních vlastníků – manželů [příjmení] byt [číslo] o velikosti 3+1 situovaný v [číslo] podlaží domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], na adrese [adresa družstevního bytu] do společného jmění manželů (MCP). Žalovaní prováděli v loňském roce rekonstrukci svého bytu, která nebyla ze strany žalobce schválena. V důsledku chybně prováděných prací v rámci rekonstrukce došlo dne [datum] k zatečení vody do bytů nacházejících se pod bytem žalovaných, čímž vznikla člence družstva paní [celé jméno svědkyně] škoda ve výši [částka], kterou jmenovaná uhradila za výmalbu dvou místností svého bytu, a sice obývacího pokoje a komory. Následně byla paní [celé jméno svědkyně] předmětná částka proplacena žalobcem dne [datum] a žalovaný [číslo]) byl dopisy ze dne [datum] a ze dne [datum] vyzván k její úhradě. Tuto částku žalovaní do dnešního dne neuhradili s argumentem, že jí vymáhají po firmě [právnická osoba], která pro ně rekonstrukci prováděla (e-mail žalovaného [číslo]). Z obecné prevenční povinnosti vyplývá, že každý je povinen počínat si při svém konání tak, aby nedocházelo k nedůvodné újmě (mimo jiné) na vlastnictví jiného, přičemž žalovaní přes opakovanou výzvu žalobce neuhradili škodu, která na majetku žalobce vznikla v důsledku neodborně prováděné rekonstrukce žalovanými (resp. třetí osobou, kterou si žalovaní na provedení rekonstrukčních prací zjednali).

3. Platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Proti platebnímu rozkazu podali včasný odpor žalovaní a následně se vyjádřili (č.l. 88) tak, že navrhují zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Žalovaní vznesli námitku nedostatku své pasivní legitimace s tím, že dne [datum] uzavřeli smlouvu o dílo se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jejímž předmětem bylo provedení rekonstrukce bytu žalovaných [číslo] na adrese [obec], k.ú. [část obce]. Byť mělo být dílo dle uzavřené smlouvy o dílo dokončeno ve lhůtě do [datum], avšak nebylo, v důsledku čehož se zhotovitel dostal do prodlení, přičemž dne [datum] stále probíhaly stavební práce pracovníky společnosti [právnická osoba] a žalovaní se v bytě toho dne vůbec nezdržovali. Žalovaní bydleli v nájmu na adrese [adresa], přičemž podstatnou část svých věcí přestěhovali do svého bytu až dne [datum] a do bytu se nastěhovali až dne [datum]. Jestliže tedy mělo dojít ke vzniku škody v důsledku údajně chybně prováděných prací (což žalovaní činí sporným), stalo se tak výlučně z důvodu jednání společnosti [právnická osoba], která v předmětném bytě toho dne prováděla stavební práce a která za jakékoliv eventuální škody způsobené třetím subjektům výlučně odpovídá. Dle informací, které mají žalovaní k dispozici, by měla být předmětná pojistná událost řešena pojistitelem společnosti [právnická osoba], [právnická osoba] pod číslem pojistné událost [číslo]. Za eventuální škody odpovídá společnost [právnická osoba], která věc nahlásila svému pojistiteli a která svou odpovědnost uznal, nikoliv žalovaní. Žalovaní dále sporují výši škody, když není zřejmé, jak měl údajný zátok poškodit byt paní [příjmení] a zda byly provedené opravy přiměřené a v souvislosti s údajným zátokem, když z faktury dodavatele [příjmení] [jméno] ze dne [datum], která byla s podivem vystavena více než jeden měsíc ode dne údajného zátoku, se podává, že předmětem fakturace byly i např.„ tapetářské práce (předsíň)“, což podle žalovaných zcela zjevně s údajným vznikem škody nikterak souviset nemůže. Dále není zřejmé, jak vůbec mělo k zátoku dojít a z jakého důvodu by za škodu měli odpovídat žalovaní, kteří se dne [datum] v bytě vůbec nezdržovali a nemohlo z jejich strany dojít k porušení žádné právní povinnosti. Žalovaní namítají nedostatek příčinné souvislosti mezi vznikem údajné škody a porušením právní povinnosti žalovaných, a dále uvádí, že na jejich straně není dáno ani zavinění za vznik tvrzené škody, které je jedním z předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu. Dále žalovaní pro případ, že by nadepsaný soud posoudil pohledávku žalobce uplatněnou žalobou jako oprávněnou, uplatnili procesní obranu spočívající v zápočtu pohledávky žalovaných vůči žalobci na zaplacení částky [částka] proti pohledávce žalobce uplatněné žalobou. Žalovaní žalobci uhradili bez právního důvodu částku [částka] v době, kdy byl převáděn družstevní podíl v Bytovém družstvu [ulice] na žalované. Dopisem ze dne [datum] provedl žalobce zápočet své pohledávky ve výši [částka] na pohledávku žalovaných na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka]. Částka [částka] sestávala dle sdělení žalobce z faktury za právní pomoc žalobci ve výši [částka], náhrady škody na bytu [celé jméno svědkyně] ve výši [částka] a náhrady škody na bytu [titul] [celé jméno svědka] ve výši [částka]. Žalovaní však s tímto zápočtem nesouhlasí, pohledávky žalobce sporují a mají za to, že pohledávky žalobce jsou neurčité a nejisté a nejsou tudíž způsobilé k započtení, v důsledku čehož eviduje vůči žalobci pohledávku na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši [částka].

4. Podáním z [datum] (č.l. 100) žalobce doplnil, že žalovaní prováděli v roce [rok] rekonstrukci bytu [číslo] který nabyli od bývalých členů družstva, manželů [příjmení]. Ke škodě v bytě paní [celé jméno svědkyně] došlo dvakrát, poprvé dne [datum] a podruhé dne [datum]. Žaloba se týká druhé škody, vzniklé dne [datum]. Žalovaní předložili žalobci dne [datum] smlouvu o převodu družstevního podílu, bezprostředně poté oznámili žalobci svůj záměr rekonstruovat předmětnou bytovou jednotku a tento začali i realizovat. V té době nebyl rozsah rekonstrukce žalobcem schválen a žalovaní obdrželi od žalobce dne [datum] upozornění s tím, že způsob, jakým je rekonstrukce prováděna ze strany stavební firmy, kterou si žalovaní najali, je pro žalobce nepřijatelný a to vzhledem k tomu, že dne [datum] došlo z důvodu nezabezpečení vodovodních ventilů k úniku vody do bytů členů družstva, paní [celé jméno svědkyně] a pana [celé jméno svědka]. Protože pak byla tato v pořadí první škoda v bytě paní [celé jméno svědkyně] způsobená žalovanými dne [datum] ve výši [částka] uhrazena [právnická osoba], (jak vyplývá z informace o výplatě pojistného plnění ze dne [datum]), započetl žalobce žalovaným v prohlášení ze dne [datum] pod bodem b) částku [částka] představující spoluúčast paní [celé jméno svědkyně] na úhradě této škody. V souvislosti s převodem bytu na žalované (kteří nesplňovali podmínky pro vznik členství v družstvu, neboť neměli trvalý pobyt v ČR), byl žalobce v období [datum] [datum] nucena požádat o právní pomoc [titul] [celé jméno svědka], který za tuto vyúčtoval žalobci částku [částka] (v prohlášení ze dne [datum] uvedeno pod bodem a). [celé jméno svědka] požadoval v důsledku škody vzniklé dne [datum] proplatit po žalobci částku [částka], žalobce ji proplatil a následně započetla žalovaným (v prohlášení ze dne [datum] uvedeno pod bodem c). Rozhodující skutečností je to, že po oprávněném zápočtu a vypořádání první škody, žalovaní v červnu [rok] způsobili žalobci škodu druhou, tentokrát„ jen“ v bytě členky družstva paní [celé jméno svědkyně]. Pouze náhrada této škody je předmětem žaloby, žalovanými namítaný předchozí zápočet částky [částka] se týkal škody únorové z roku [rok] a nemá žádnou souvislost s nyní žalovanou částkou.

5. Jelikož jsou žalovaní státními příslušníky [stát], soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný [číslo] má na území České republiky do [datum] povolen dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání, žalovaná [číslo] má na území České republiky do [datum] povolen dlouhodobý pobyt za účelem soužití rodiny. Hlášeni jsou od [datum] na adrese [adresa družstevního bytu]; změnu adresy nenahlásili.

6. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaných na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. [země] je nástupnickou zemí dřívějšího [anonymizována čtyři slova], ve vztahu k jejím státním příslušníkům se tak použije smlouva mezi ČSSR a [stát] o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních vyhlášená pod [číslo] Sb. Podle [ustanovení pr. předpisu] nároky na náhradu škody, nejde-li o porušení povinností vyplývajících ze smluv a jiných právních úkonů, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území došlo k jednání nebo k události zakládající nárok na náhradu škody. Podle odst. 2 jestliže ten, kdo škodu způsobil, i poškozený jsou občany stejné smluvní strany, nárok na náhradu škody se řídí právním řádem této smluvní strany. Podle odst. 3 k řízení ve věcech podle tohoto článku je dána pravomoc soudu smluvní strany, na jejímž území došlo k jednání nebo události, zakládající nárok na náhradu škody. Poškozený může podat návrh také u soudu smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. V dané věci se jedná o nárok na náhradu škody vzniklé v obvodu zdejšího soudu, žalovaní se zdržují na území ČR, jsou hlášeni v obvodu zdejšího soudu, zdejší soud je tak jejich obecným soudem ve smyslu ust. § 84 až 86 o.s.ř. a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním).

7. Při jednání dne [datum] žalovaní učinili nesporné, že obdrželi od žalobce částku [částka] a že rekonstrukční práce v jejich bytě prováděné společností [právnická osoba] skutečně probíhaly.

8. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výslech svědka [titul] [celé jméno svědka], účastnický výslech místopředsedy žalobce [titul] [celé jméno svědka], výslech svědkyně [celé jméno svědkyně], výpis z obchodního rejstříku Bytového družstva [ulice], návrh smlouvy o poskytování právních služeb mezi Bytovým družstvem [ulice] a právní zástupkyní žalobce z [datum], notářský zápis z [datum] [titul] [jméno] [příjmení] č. [spisová značka], NZ [číslo] včetně stanov bytového družstva, výpis z obchodního rejstříku Bytového družstva [ulice], pozvánka na 11. mimořádnou členskou schůzi Bytového družstva [ulice] na [datum], návrh usnesení 11. mimořádné členské schůze, prezenční listina k 10. mimořádné členské schůzi, výzva žalobce [jméno] [celé jméno žalovaného] ze [datum] k náhradě škody, předžalobní upomínka právní zástupkyně žalobce žalovanému [číslo] z [datum] včetně podacího lístku, vyrozumění o provedeného vkladu do katastru nemovitostí, informace o stavbě [adresa], faktura A. [příjmení] [číslo] [rok] z [datum], odchozí úhrada z Profiúčtu Bytového družstva [ulice] z [datum] ve výši [částka], předžalobní upomínka – odpověď žalovaného [číslo] výpis z katastru nemovitostí k. ú. [část obce] [list vlastnictví], sdělení Ministerstva vnitra České republiky z [datum], prohlášení o započtení pohledávek z [datum], návrh smlouvy o provedení díla zhotovitele [právnická osoba] z [datum], dohoda o prodloužení nájemní smlouvy mezi [celé jméno žalovaného] a pronajímatelem [právnická osoba] ze [datum], smlouva o nájmu dopravního prostředku mezi [právnická osoba] a nájemcem [celé jméno žalovaného], přehled plateb Bytového družstva [ulice], faktura [titul] [celé jméno svědka] [číslo] [rok] Bytovému družstvu [ulice] na částku [částka] splatnou [datum], informace [název pojišťovny] [obec] pojišťovny z [datum] o výplatě pojistného plnění [celé jméno svědkyně] ve výši [částka], e-mailová komunikace mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného], výstraha Bytového družstva [ulice] žalovaným ze dne [datum], účtenka z Bauhausu na částku [částka], listina nazvaná Manželé [příjmení] – postup převodu členského podílu v lednu [rok].

9. Pokud jde o návrh žalovaných na doplnění dokazování dotazem na [právnická osoba] ohledně stavu vyřizování pojistné události [číslo] má soud prvního stupně za to, že tento důkaz je nadbytečný, neboť případné plnění pojišťovny nezbavuje žalované odpovědnosti za škodu.

10. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce je bytovým družstvem s předmětem činnosti pronájem bytů a nebytových prostor; vznikl [datum]. Statutárním orgánem je předseda představenstva [jméno] [příjmení], místopředsedou představenstva je pak [titul] [celé jméno].

11. Z notářského zápisu [titul] [příjmení] z [datum] č. NZ [číslo], [spisová značka] soud zjistil, že členská schůze Bytového družstva [ulice], [IČO] přijala dne [datum] rozhodnutí o změně stanov, přičemž stanovy nově zní dle připojeného znění stanov bytového družstva. Podle článku 5 bodu 1 těchto stanov členem bytového družstva [ulice] může být pouze zletilá fyzická osoba mající trvalý pobyt v České republice, nebo právnická osoba mající sídlo v České republice, která se zaváže k dodržování stanov. Podle článku 5 bodu 2 jako dědic družstevního podílu se může stát člen družstva i nezletilá fyzická osoba, nebo též fyzická osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt. Podle článku 6 bodu 1 členství vzniká dnem, kdy členská schůze rozhodne o přijetí za člena na základě písemné přihlášky. K přihlášce musí být připojeno potvrzení o zaplacení zápisného ve výši [částka] a základního členského vkladu ve výši [částka] a závazek k převzetí vkladové povinnosti k dalšímu členskému vkladu podle článku 10. Podle článku 6 bodu 2 družstvo vrátí základní členský vklad uchazeči o členství, kterého nepřijali za člena, do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti rozhodnutí o nepřijetí uchazeče za člena družstva.

12. Dopisem ze [datum] vyzval žalobce žalovaného [číslo] k zaplacení náhrady škody ve výši [částka] způsobené rekonstrukcí bytu žalovaných v bytě členky družstva paní [celé jméno svědkyně], která částku uhradila v hotovosti dne [datum] a družstvo jí tuto částku refundovalo převodem dne [datum]. Žalobce vyzývá žalovaného [číslo] k uhrazení částky nejpozději do [datum]. Dopisem z [datum] pak žalobce zaslal žalovanému ještě předžalobní upomínku se lhůtou k zaplacení částky [částka] do [datum].

13. Z informace o stavbě [adresa] v obci [obec], [katastrální uzemí] soud zjistil, že dům stojí na pozemku parc. [číslo] [název žalobkyně] je pak vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] [číslo] [anonymizováno]. Z výpisu z katastru nemovitostí k.ú. [část obce], [list vlastnictví] soud zjistil, že žalovaní jsou na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] a provedením zápisu dne [datum] vlastníky bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno] metrů čtverečních včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku ve výši [číslo] [číslo] [anonymizováno]. Na nemovitosti vázne zástavní právo ve prospěch [právnická osoba] do výše [částka].

14. Z faktury [označení] [rok] [jméno]. [příjmení] soud zjistil, že fakturuje [celé jméno svědkyně] částku [částka] za práce na opravě poškození bytu na adrese [adresa družstevního bytu]. Úhradu převzal pan [jméno] [příjmení] dne [datum]. Dne [datum] pak byla paní [celé jméno svědkyně] částka [částka] uhrazena z profiúčtu bytového družstva [ulice] č. [bankovní účet].

15. Emailem žalovaný [číslo] právní zástupkyni žalobce sdělil, že dne [datum] obdržel předžalobní upomínku. Škodu způsobila stavební firma [právnická osoba], [IČO], která svou vinu uznala a následně škodu nahlásila u svojí pojišťovny.

16. Z dopisu z [datum] soud zjistil, že žalobce započetl vůči žalovanému [číslo] na pohledávku ve výši [částka] představující družstevní podíl uhrazený žalovanými bez právního důvodu, částky [částka] jako náhradu škody způsobené v bytě pana [příjmení] [celé jméno svědka] v důsledku provádění družstvem neschválené rekonstrukce bytu žalovanými, částku [částka] jako náhradu škody způsobené v bytě paní [celé jméno svědkyně] za spoluúčast na pojistném plnění a částku [částka] podle faktury za právní pomoc poskytnutou družstvu v souvislosti s nesprávným postupem žalovaných při získávání družstevního bytu [číslo] v [název ulice] ulici [číslo] na [obec a číslo]. Celková pohledávka družstva za žalovanými tak činí [částka], zůstatek z částky [částka] ve výši [částka] pak převádí na účet žalovaného [číslo]

17. Žalovaní dále předložili smlouvu o provedení díla, v níž jako zhotovitel je označena společnost [právnická osoba], však bez podpisu stran, dohodu o prodloužení podnájemní smlouvy mezi žalovanými a společností [právnická osoba] ze [datum] a smlouvu o nájmu dopravního prostředku ze [datum]. Z úřední činnosti je však soudu známo, že pod sp.zn. [spisová značka] probíhá u zdejšího soudu řízení o žalobě společnost [právnická osoba], kterou se domáhá na žalovaném [číslo] zaplacení částky [částka] s přísl. jako doplatku ceny díla.

18. Z faktury [titul] [celé jméno svědka] [číslo] [rok] soud zjistil, že jmenovaný vyúčtovává právní pomoc poskytnutou Bytovému družstvu [ulice] v období [číslo] – [datum] v rozsahu 2 hodin právní služby po [částka], celkem tedy [částka].

19. Z informace [právnická osoba] z [datum] soud zjistil, že byla stanovena výše pojistného plnění paní [celé jméno svědkyně] částku [částka], od nich byla odečtena spoluúčast dle pojistné smlouvy ve výši [částka]. Z paragonu [právnická osoba] k.s. soud zjistil, že dne [datum] byla zaplacena částka [částka] za„ sololak bílý“.

20. Z přehledu plateb z účtu bytového družstva [ulice] u [právnická osoba], č. [bankovní účet] soud zjistil, že [datum] na účet přišla částka [částka] od [jméno] [celé jméno žalované], dne [datum] z účtu odešla částka [částka] za právní služby, dne [datum] z účtu odešla částka [částka] [celé jméno svědkyně] a dne [datum] odešla z účtu částka [částka] panu [celé jméno svědka].

21. Z dopisu z [datum] soud zjistil, že žalobce dal žalovaným výstrahu podle článku 16 odst. 2 stanov, kdy se žalobce žalované upozorňuje, že podle článku 5 stanov družstva se může členem družstva stát pouze fyzická zletilá osoba mající pobyt v České republice. Podle článku 21 odst. 8 nesmí člen – nájemce provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě, v domě nebo okolí bez písemného souhlasu družstva, a to ani na svůj náklad. V případě porušení této povinnosti je družstvo oprávněno požadovat, aby nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranil. Pokud tak člen neučiní, bude tato skutečnost považována za hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu družstevního bytu. Podle článku 16 odst. 1, písm. a může představenstvo rozhodnout o vyloučení člena, jestliže hrubě nebo opakovaně porušil povinnosti vyplývající z práva na uzavření smlouvy o nájmu bytu nebo z nájmu družstevního bytu. V dopise se uvádí, že emailem ze [datum] byli žalovaní upozorněni na nepřípustné chování najaté firmy dne [datum]. Vzhledem k tomu, že dosud nedošlo k nápravě a nepovolené stavební práce pokračují, žalobce vyzývá žalované k předložení kopie povolení k pobytu, k okamžitému zastavení prací v jednotce [číslo] a k bezodkladnému nahrazení škod vzniklým ostatním členům družstva a vlastníkům bytů ve vchodu [adresa]. Dále v dopise stojí upozornění, že tento dopis je výstrahou ve smyslu článku 16 odst. 2 stanov.

22. Z předložené emailové komunikace z března a května [rok] vyplývá, že žalobce sděluje žalovanému [číslo] že se nestali členy bytového družstva žalobce. V emailech žalovaný [číslo] zpochybňuje vznik škody, družstvo naopak žalovanému [číslo] sděluje, že je odpovědný on a nikoliv jeho firma. Převod bytu bude řešený pomocí převodu bytu do vlastnictví manželů [příjmení].

23. Z výslechu svědka [titul] [celé jméno svědka] soud zjistil, že v minulosti poskytoval právní služby Bytovému družstvu [ulice] od jeho založení v roce 2009 až do ukončení advokátní praxe koncem roku 2018, když [datum] byl vyškrtnut ze seznamu advokátů. V únoru 2021 se na něj obrátila předsedkyně představenstva paní [příjmení] s prosbou, že potřebují urgentně řešit jeden právní problém týkající se žalovaných, kteří uzavřeli smlouvu o převodu členských práv a povinností k bytovému družstvu, na základě které se měli stát členy bytového družstva. Pustili se do rekonstrukce bytu, při níž způsobili škodu, že vytekla voda. Družstvo začalo řešit, jestli je může vyloučit z družstva, přičemž zjistilo, že ve stanovách mají jako podmínku členství v bytovém družstvu trvalý pobyt na území České republiky, což žalovaní nesplňovali. Došli proto k závěru, že se žalovaní nestali členy bytového družstva, což jim oznámili. Žalovaní na to reagovali prostřednictvím svého právního zástupce dopisem, ve kterém družstvu sdělili, že zaplatili velkou částku za převod členství, a že pokud se členy družstva nestali, může za to družstvo, a po družstvu budou požadovat náhradu škody, neboť ustanovení k pobytu je diskriminační a neplatné. Svědek byl kontaktován družstvem po obdržení tohoto dopisu od právního zástupce žalovaných. Svědek se tedy seznámil se stanovami družstva a nastudoval příslušnou judikaturu. S družstvem se dohodli na úplatě [částka] za hodinu a na tom, že to svědek prošetří a do týdne jim podá zprávu. Svědek procházel různé komentáře, judikaturu, volal i na Svaz českých a moravských bytových družstev, ale nenašel k tomu žádné rozhodnutí. Po první schůzce s paní [příjmení] a panem doktorem [příjmení] se tedy s nimi znovu sešel, sdělil jim, co všechno zjišťoval a podnikl a že k tomu není žádná judikatura. Dále jim sdělil, že členství v bytovém družstvu na žalovaném tím pádem nemohlo přejít, že se žalovaní nestali členy bytového družstva a že členy bytového družstva tedy jsou nadále původní členové družstva a nájemci družstevního bytu. Také jim svědek navrhl, že řešení situace je možné tím způsobem, že dojde k převodu bytu na původního člena družstva a nájemce družstevního bytu, neboť v domě už polovina bytů byla převedena do vlastnictví na původní nájemce a člen bytového družstva pak může příslušnou bytovou jednotku převést do vlastnictví žalovaných. [Titul] [příjmení] je člen družstva a také bývalý advokát. Svědek se s ním pak spojil ještě telefonicky a bylo mu potvrzeno, že skutečně dochází k převodu bytu do vlastnictví původního člena družstva a nájemce bytu, a následně dojde k převodu bytu na žalované. Svědek vyúčtoval tedy úplatu a dostal jí zaplacenou. Celkem absolvoval 2 schůzky s paní [příjmení] a panem doktorem [příjmení], studoval judikáty, komentáře, volal na Svaz českých a moravských bytových družstev a pak absolvoval ještě jeden telefonát s panem doktorem [příjmení]. Celkově se jednalo tak asi o 4 hodiny práce. Družstvu účtoval sníženou odměnu oproti odměně, kterou účtoval v dobách, kdy poskytoval právní služby, což bylo asi [částka] nebo [částka] za hodinu. Na odměnu vystavil fakturu. Příjem nepodléhal zdanění.

24. Z výslechu [titul] [celé jméno svědka] soud zjistil, že je uživatelem bytu [číslo] nad ním se nachází byt [číslo] obývaný paní [celé jméno svědkyně], nad kterou je pak byt [číslo] pana [celé jméno žalované], vše se tedy nachází v domě [ulice a číslo] v [obec a číslo]. V družstvu vykonává funkci místopředsedy. K protečení vody z bytu pana [celé jméno žalované] došlo 2x, poprvé [datum], podruhé [datum]. Poprvé voda protekla z bytu [číslo] obývaného panem [celé jméno žalovaného] přes byt [číslo] paní [celé jméno svědkyně] až do bytu pana [celé jméno svědka] [číslo]. Byt [číslo] vznikl původně ze sklepa. V jeho bytě došlo k poškození umakartové desky, kterou zakoupil v Hornbachu nebo Bauhausu za [částka]. Desku měl umístěnou v podhledu kuchyně. Zatečením vody se deska zničila, takže jí musel vyhodit do směsného odpadu. Při druhém protečení vody [datum] veškerá voda zůstala v bytové jednotce paní [celé jméno svědkyně]. Byt pana [celé jméno svědka] byl převeden do vlastnictví, byt paní [celé jméno svědkyně] zůstal ve vlastnictví bytové družstva. V domě existuje už i Společenství vlastníků jednotek, pan [celé jméno svědka] je jeho předsedou a v té době byl místopředsedou. Po zkušenosti z prvního protečení z [datum], při tom druhém zatečení [datum] volal Městskou policii, která mu sdělila, že nemá oprávnění vstupovat do bytu, nicméně na místo se dostavila a udělala záznam. Pan [celé jméno svědka] proto volal ještě státní policii, která se také dostavila, také sdělila, že nemá oprávnění vstupovat do bytu, nicméně policisté hovořili alespoň s osobami nacházejícími se v bytě pana [celé jméno žalované], kteří prováděli rekonstrukci. Tyto osoby sdělily, že při druhé zatečení došlo k poškození ventilu u pračky v koupelně. Opravu bytu zaplatila paní [celé jméno svědkyně] a následně jí družstvo škodu proplatilo. Škodu vzniklou při prvním protečení [datum] zaplatila pojišťovna, patrně z pojištění domácnosti paní [celé jméno svědkyně]. Druhou událost již pojišťovna neproplatila z toho důvodu, že podle pojistné smlouvy proplácí pouze 1 případ za rok. [jméno] první událost proplatila celou s výjimkou spoluúčasti [částka]. Rovněž panu [celé jméno svědka] škodu proplatilo družstvo a pak si to započítalo vůči žalovaným. Pan [celé jméno svědka] byl i bytě paní [celé jméno svědkyně], takže viděl, že se při druhé protečení voda dostala do chodby a poškodila stěnu přiléhající ke dvěma pokojům. Na jedné stěně bylo tapetování, které bylo úplně zničeno, takže bylo potřeba ho udělat znovu. Voda obtekla i zásuvky, ale nakonec k poškození elektroinstalace nedošlo. Žalovaný [číslo] nezpochybňoval, že škoda vznikla zatečením z jeho bytu, ale chtěl, ať to opraví firma, která v jeho bytě rekonstrukci provádí. Dne [datum] byla sobota nebo neděle, protože byli všichni doma. O zatečení se pan [celé jméno svědka] dozvěděl tak, že za ním přišla paní [celé jméno svědkyně]. Městskou a státní policii volal z toho důvodu, že v únoru 2021 pan [celé jméno žalovaného] nebyl ochotný situaci řešit, takže nyní chtěl, aby to bylo zanesené v papírech policie a nemuselo to řešit u soudu. V bytě pana [celé jméno žalované] byl jak [datum], tak i v mezičase mezi [datum] a [datum]. Dne [datum] protekla voda stoupačkami za záchodem, protože na záchodě měli roháček, ze kterého brali vodu a nedotáhli kohout, takže voda lehce prýštila a stékala stoupačkovou šachtou do spodních bytů včetně bytu pana [celé jméno svědka]. Při druhé návštěvě byl v bytě z toho důvodu, že zaměstnanci přesekli datový kabel [právnická osoba], který přiváděl internet do bytu [číslo] nad bytem pana [celé jméno žalované]. Za panem [celé jméno svědka] přišli z bytu [číslo] že jim nejde internet a protože věděl, že pan [celé jméno žalovaného] provádí rekonstrukci, tak šel do jeho bytu se zeptat, jestli to náhodou nesouvisí s jejich rekonstrukcí. Pustili ho dovnitř, takže viděl přeseknutý kabel. Zavolali firmu, která to druhý den opravila spojkou. Dne [datum] v bytě pana [celé jméno žalované] nebyl, ale mluvil s jeho pracovníky na balkoně, se kterými mluvila i policie. Dne [datum] už měl byt převedený pan [celé jméno svědka] do vlastnictví, ale stále zůstává členem družstva. Částku [částka] dostal od družstva proplacenou na účet. Podílel se i na řešení převodu členských práv a povinností z manželů [příjmení] na [příjmení]. V domě je [číslo] bytů, [číslo] bytů si bralo na privatizaci domu od městské části [obec a číslo] úvěr, mezi úvěrovanými byty byl i byt manželů [příjmení]. Družstvo si po roce nebo po 2 letech schválil poplatek za převod členského podílu na nového člena družstva, pokud se nejednalo o příbuzné v přímé linii. V současné době je převedených do vlastnictví [číslo] bytů ze [číslo], manželé [příjmení] nebyli vlastníky bytu, byli pouze členy družstva a nájemci družstevního bytu. V jejich případě proto převod se, tj. z manžele [příjmení], hradil poplatek družstvu ve výši [částka]. Tento poplatek [částka] se panu [celé jméno žalovaného] vracel, protože se zjistilo, že nesplňuje podmínku trvalého pobytu v České republice po dobu 5 let, která byla ve stanovách družstva. Tím pádem se nestal členem družstva a poplatek se mu měl vracet. Situace se vyřešila tím způsobem, že se byt převedl do osobního vlastnictví manželů [příjmení], kteří ho následně převedli na pana [celé jméno žalované]. Uzavírala se trojstranná smlouva mezi Bytovým družstvem, [příjmení] a [příjmení], aby se nestalo, že [příjmení] si byt ponechají. Byt bylo potřeba také nejprve oddlužit, na což [příjmení] neměli peníze, takže se to všechno řešilo v té smlouvě. Pomáhal se situací také pan doktor [celé jméno svědka], kterému družstvo zaplatilo [částka]. Protože žalovaný [číslo] nebyl ochotný uhradit [částka] vzniklé z události s protečením vody z [datum] a náklady družstva na právní služby, provedl se zápočet oproti částce [částka], kterou mělo družstvo vracet za zaplacený poplatek za převod členských práv a povinností. Manželé [celé jméno žalovaného] se obrátili na družstvo se žádostí o převodu bytu do vlastnictví někdy v lednu nebo v únoru [rok] Pan [příjmení] je členem bytového družstva a nájemcem družstevního bytu [číslo]. V roce [rok] nebyl v představenstvu bytového družstva. Podílel se na privatizaci v roce [rok].

25. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že k protečení vody z bytu [celé jméno žalované] došlo 2x, poprvé [datum] a podruhé [datum]. Byt svědkyně se nachází přímo pod bytem manželů [příjmení]. Při prvním protečení [datum] nebyla doma, protože byla na návštěvě. Volala jí paní [příjmení], že teče voda do bytu pana [celé jméno svědka] pod bytem svědkyně, ať se tedy jede honem do domu podívat, jestli ta voda neteče z jejího bytu. Zeť jí tedy odvezl domů, kde zjistila, že voda teče z bytu nad ní, protože má flek na stropě v kuchyni. Došla tedy k bytu nad bytem svědkyně, kde probíhala rekonstrukce a někdo v něm nevypnul vodu, nějaký řemeslník, takže voda protekla stoupačkami do bytu svědkyně a do bytu pana [celé jméno svědka]. Viděli v bytě obrovskou louži, kterou pan [celé jméno žalovaného] hned začal utírat. První den byl flek na stěně kuchyně a na stropě kuchyně. Pan [celé jméno žalované] pan [celé jméno svědka] se svědkyně ptali, jestli to bude chtít nějak zamalovat. Řekla na to, že ne, že si to přemaluje sama, protože to byl poměrně malý flek. Druhý den ale voda prosákla až na záchod, kde měla svědkyně obložení, které bylo zespodu z tvrdého papíru. To bohužel nasáklo vodou, takže to už chtěla řešit. Proto to také hned ohlásila. Volala k tomu i pana [celé jméno žalované], který ale řekl, ať si to vezme ze svého pojištění, že on rozhodně nebude nic zařizovat. Svědkyně má uzavřené u pojišťovny Generali pojištění domácnosti. Nahlásila to tedy pojišťovně, která jí to pak proplatila kromě spoluúčasti [částka]. Tuto částku svědkyně chtěla od pana [celé jméno žalované]. První oprava byla asi [částka], druhá oprava byla [částka]. Druhé protečení zjistila tak, že byla doma, měla návštěvu, která najednou svědkyni řekla, že jí teče v obýváku voda po zdi kolem vypínače. Svědkyně zjistila, že voda zatekla v obývacím pokoji, jednak poničila tapety v předsíni a ještě zatekla do komory. V každém případě se volala [název ] policie, která přijela a která stála před bytem pana [celé jméno žalované]. Pan [příjmení] tam byl a nakukovali mu přes ramena dovnitř. Pan [celé jméno svědka] volal státní policii, která také přijela, také nakukovala do bytu, ale vše nakonec svědkyně nafotila sama. Při druhém protečení vznikla škoda v obývacím pokoji, který se musel celý přemalovat, v chodbě, která se musela celá přetapetovat, a v komoře, což byla docela velká místnost, která se musela vymalovat. Opravu provedl pan [jméno] [příjmení], svědkyni stála [částka]. Částku mu zaplatila v hotovosti. Žalovaný [číslo] se k tomu zase postavil tak, že si to má svědkyně nechat proplatit ze své pojistky. Když se ale svědkyně obrátila na pojišťovnu, tak tato jí sdělila, že to není možné proplatit, že nemůže v jednom roce uplatňovat 2 stejné pojistné události. Když se obrátila na firmu, která dělala rekonstrukci v bytě pana [celé jméno žalované], tak jí slíbili, že to budou s Generali pojišťovnou řešit. Volala proto na Generali, kde jí řekli, že musí zajistit 4 nějaké věci. Jednou z nich byla fotodokumentace, kterou provedla, druhou byl popis události, který také dodala. Další 2 věci už musela zařídit ta firma, která to ale nezařídila. Svědkyně se proto obrátila na paní [příjmení], která řekla, že jí v tom nenechají, na členské schůzi se to řešilo tak, že to svědkyni družstvo proplatí a panu [celé jméno žalovaného] to bude vymáhat samo. Byt svědkyně je ve vlastnictví družstva, svědkyně je pouze členkou družstva a nájemkyní družstevního bytu. Spoluúčast [částka] jí také zaplatilo družstvo.

26. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle čl.38 odst. 1 Smlouvy mezi ČSSR a [stát] o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních vyhlášená pod [číslo] Sb. nároky na náhradu škody, nejde-li o porušení povinností vyplývajících ze smluv a jiných právních úkonů, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území došlo k jednání nebo k události zakládající nárok na náhradu škody. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Podle odst. 2 pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. Podle odst. 3 se pojistné smlouvy řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo. S ohledem na shora uvedená ustanovení se vztahy účastníků řídí českým právem. Podle § 2900 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 2911 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. Podle § 2914 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody. Podle § 2926 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou. Podle § 2917 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih. Podle § 2951 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle odst. 2 nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Podle § 2952 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Podle § 2991 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

27. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je důvodná.

28. Z provedených důkazů vyplývá, že při rekonstrukci bytu žalovaných [číslo] na adrese [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce] prováděné společností [právnická osoba], [IČO], došlo dne [datum] a dne [datum] k vytopení bytů pod bytem [číslo] to bytu [číslo] paní [celé jméno svědkyně] a při události dne [datum] i bytu [číslo] pana [celé jméno svědka]. Vznik škody a příčina vzniku škody vyplývá bezpečně z výslechů uživatelů těchto bytů paní [celé jméno svědkyně] a pana [celé jméno svědka]. Při prvním zatečení dne [datum], kdy žalovaní nebyli ani vlastníky bytu, ani členy bytového družstva žalobce, neboť byt získali do vlastnictví až na základě kupní smlouvy ze dne [datum], vznikla škoda ve výši [částka] na bytu obývaném panem [celé jméno svědka]; škoda [částka] vzniklá tehdy na bytu užívaném paní [celé jméno svědkyně] byla uhrazena pojišťovnou s vyjímkou spoluúčasti [částka]. Obě tyto částky [částka] a [částka] uhradil jmenovaným žalobce. Při druhém zatečení dne [datum] vznikla již škoda toliko na bytě paní [celé jméno svědkyně], a to ve výši [částka], což je výše nákladů vynaložených na opravu poškození vzniklého zatečením podle faktury [příjmení] ze dne [datum]. Rovněž tuto částku uhradil poškozené paní [celé jméno svědkyně] žalobce, jak bylo prokázáno výpisy z účtu.

29. Žalovaní se v první řadě bránili tím, že nejsou pasivně legitimování, neboť škodu nezpůsobili. Soud se však s tímto názorem žalovaných neztotožňuje. Skutečnost, že škodu nezpůsobili přímo žalovaní, je nerozhodná, neboť škoda byla způsobena osobou, resp. zaměstnanci osoby, se kterou žalovaní uzavřeli smlouvu o dílo na rekonstrukci bytu. Uplatní se zde tedy ustanovení § 2914 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle něhož kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Žalovaní tak odpovídají za škodu způsobenou společností, kterou si na práce ve svém bytě objednali. Soud nicméně podotýká, že podle § 2917 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku mají žalovaní vůči této společnosti postih. Tento závěr je logický, neboť třetí osoba nemůže znát, na základě jakých právních vztahů a kdo pracoval v bytě žalovaných; tuto skutečnost mohou znát toliko žalovaní. Je tedy na nich, aby pak následně uplatňovali svá práva ve vztahu k těmto smluvním partnerům.

30. Dále se soud zabýval otázkou, zda a jaká právní povinnost byla porušena. Podle § 2900 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku je každý povinen počínat si tak, aby nedošlo k újmě na vlastnictví jiného. Uvedené ustanovení upravuje tzv. obecnou preventivní povinnost, vyjadřuje starou občanskoprávní zásadu neminem laedere. Žalovaní tuto povinnost porušili, když při provádění rekonstrukce v jimi užívaném bytě, rekonstrukce prováděné na jejich pokyn na základě uzavřené smlouvy, došlo k nedovření vodovodního kohoutu (tzv. roháčku), vytékala voda, která protekla do spodních bytů, kde způsobila škodu. Žalovaní, resp. osoby jimi použité, tak svým neopatrným jednáním způsobili škodu. Porušení právní povinnosti i příčinná souvislost je tak dána. Pro úplnost však soud poznamenává, že na případ žalovaných by bylo možné aplikovat i speciální ustanovení § 2926 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle něhož kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou. Zavinění žalovaných presumuje zákon v § 2911 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku.

31. Konečně se soud zabýval výší škody. Pokud jde o škodu vzniklou při události dne [datum], bezpečně ji prokazují výslechy pana [celé jméno svědka] a paní [celé jméno svědkyně], z nichž vyplývá, že vznikla škoda v obývacím pokoji, který se musel celý přemalovat, v chodbě, která se musela celá přetapetovat, a v komoře, což byla docela velká místnost, která se musela vymalovat. Výše škody je rovna nákladům vynaloženým na opravu poškození, které dle faktury pana [příjmení] činily [částka]. Vzhledem k tomu, že byt paní [celé jméno svědkyně] je bytem ve vlastnictví žalobce, neboť jmenovaná je toliko členkou bytového družstva a nájemkyní družstevního bytu, škoda vznikla na majetku žalobce, který náklady na opravu paní [celé jméno svědkyně] uhradil. I kdyby se však nejednalo o majetek žalobce, žalobce by zaplacením náhrady škody získal vůči žalovaným nárok na náhradu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, neboť žalovaným by vzniklo bezdůvodné obohacení tím, že za ně bylo plněno, co měli po právu plnit sami.

32. Pokud žalovaní namítali započtení částky [částka], resp. částky [částka] (neboť částka [částka] byla žalovaným již vrácena, což strany učinily nesporné), neshledal soud tuto námitku důvodnou. V řízení bylo prokázáno, že v důsledku jednání žalovaných uhradil žalobce částky [částka], [částka] a [částka], které započetl na mezi stranami nesporný nárok žalovaných na vrácení částky [částka] za poplatek za neplatný převod družstevního podílu na žalované. Pokud jde o částky [částka] a [částka], jednalo se o náhradu škod vzniklých při zatečení vody z bytu žalovaných dne [datum], za niž opětovně žalovaní odpovídají, jak bylo uvedeno shora. Není podstatné, že v té době nebyli členy bytového družstva ani vlastníky bytu, kterými se stali až [datum], neboť práce v jejich bytě byli prováděny na základě jimi uzavřené smlouvy o dílo se společností [právnická osoba], přičemž žalovaní byli uživateli bytu [číslo] na základě dohody s manželi [příjmení] jako předchozími uživateli bytu. Rovněž částka [částka] žalobcem vynaložená na právní služby byla vynaložena v důsledku jednání žalovaných, kteří napsali žalobci prostřednictvím svého právního zástupce dopis (jak vyplývá z výpovědi svědka [titul] [celé jméno svědka]), v němž mu vyhrožovali uplatňováním náhrady škody za„ diskriminační ustanovení“ stanov, kvůli kterému nezískali členství v bytovém družstvu. Objednal-li si za této situace žalobce u [titul] jako odborníka, byť čerstvě v důchodu, právní rozbor, jeví se soudu I.stupně jeho postup jako logický a správný, aby se ujistil, že postupoval v souladu se zákonem a rozhodovací praxí. Co do částky [částka] tak nárok žalovaných na vrácení zaplaceného poplatku za převod členských práv a povinností (přesněji zápisného [částka] a základního členského vkladu ve výši [částka]) zanikl zápočtem žalobce, částka [částka] byla žalovaným žalobcem vyplacena.

33. Na základě shora uvedeného proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O úroku z prodlení pak soud rozhodl podle § 1970 občanského zákoníku, jeho výši určil dle nařízení č. 351/2013 Sb. kterým se určuje mj. výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, když předžalobní upomínkou ze dne [datum] (č.l. 26 a 27) byli žalovaní vyzváni k úhradě žalované částky do [datum], tudíž od [datum] byli v prodlení.

34. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny advokáta dle § 7 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za sedm úkonů právní služby po [částka] za úkon (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, doplnění ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] a dne [datum] přesahujícího dvě hodiny), a sedm režijních paušálů po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že zástupkyně žalobce je plátcem DPH, náleží k této částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka [částka] (vypočteno z částky [částka]). Celkové náklady řízení žalobce tak činí [částka].