25 C 53/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce právnická osoba , IČO , se sídlem adresa , proti žalovanému jméno příjmení , datum narození , rodné číslo , trvale bytem adresa (ohlašovna), o zaplacení 4.540 Kč s příslušenstvím, <b>Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.540 Kč spolu s 8,25% úrokem z prodlení p.a. z částky 1.500 Kč od 24.7.2020 do zaplacení, s 10% úrokem z prodlení p.a. z částky 1.520 Kč od 20.6.2020 do zaplacení a z částky 1.520 Kč od 22.6.2020 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 21.12.2021 se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 4.540 Kč spolu s 8,25% úrokem z prodlení p.a. z částky 1.500 Kč od 24.7.2020 do zaplacení, s 10% úrokem z prodlení p.a. z částky 1.520 Kč od 20.6.2020 do zaplacení a z částky 1.520 Kč od 22.6.2020 do zaplacení. V návrhu uvádí, že služebním hlášením dopravcem pověřených osob č. 220106813 bylo zjištěno, že žalovaný dne 8.7.2020 v 8.33 hodin použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na lince MHD č. 01 provozované žalobcem a na výzvu se neprokázal platnými jízdními doklady, čímž porušil Přepravní řád a Smluvní přepravní podmínky dopravce. Na základě toho byla žalovanému uložena povinnost zaplatit přirážku k jízdnému včetně nákladů na zaslání výzvy k plnění ve výši 1.500 Kč. Dále bylo hlášením č. 220105109 zjištěno, že žalovaný dne 4.6.2020 v 8.45 hodin použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na lince MHD č. 04 provozované žalobcem a neprokázal se platnými jízdními doklady, byla mu proto uložena povinnost zaplatit jízdné 20 Kč a přirážku 1.500 Kč. Dále bylo hlášením č. 22010526 zjištěno, že žalovaný dne 6.6.2020 v 8.54 hodin použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na lince MHD č. 04 provozované žalobcem a neprokázal se platnými jízdními doklady, byla mu proto uložena povinnost zaplatit jízdné 20 Kč a přirážku 1.500 Kč. Žalovaný i přes zaslanou výzvu dlužné částky neuhradil. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 28.12.2021 č.j. EPR 300293/2021-6 soud návrhu v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 14.1.2022 č.j. EPR 300293/2021-10 soud platební rozkaz zrušil, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Soud nařídil na 18.5.2022 jednání. Žádný z účastníků se k tomuto jednání nedostavil, proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: předžalobní výzva k plnění z 2.12.2020 a z 19.8.2021, poštou vrácená obálka, záznamy o provedené přepravní kontrole z 4.6.2020, 6.6.2020 a 8.7.2020, výňatek ze smluvních přepravních podmínek, potvrzení o provedené lustraci v CEO ohledně žalovaného, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalovaného a v centrální evidenci vězňů, smluvní přepravní podmínky platné při přepravě v tramvajích, trolejbusech a autobusech [právnická osoba], platné od 1.1.2020 a platné od 1.7.2020. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: ze záznamů o provedených přepravních kontrolách soud zjistil, že žalovaný využil přepravu vozidlem MHD provozované žalobcem, přičemž se neprokázal platným jízdním dokladem, a to dne 4.6.2020 v 8.45 hodin na lince č. 4 (odpovídající jízdné činí 20 Kč), dne 6.6.2020 v 8.54 hodin na lince č. 4 (odpovídající jízdné činí 20 Kč) a dne 8.7.2020 v 8.33 hodin na lince č.

1. Z předžalobních výzev ze dne 2.12.2020 a 19.8.2021 vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek 1.500 Kč, 1.520 Kč a 1.520 Kč s tím, že splatnost byla stanovena na 16. den od provedení přepravní kontroly. Předloženými dodejkami žalobce prokázal odeslání předžalobních výzev žalovanému. Z článku 4 Smluvních přepravních podmínek žalobce účinných od 1.1.2020, resp. od 1.7.2020, soud zjistil, že cestující bez platného jízdního dokladu je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, nebo jen přirážku k jízdnému, zaplatí-li ji pověřené osobě ve voze při přepravní kontrole. Za jízdu bez platného jízdního dokladu se stanovují přirážky k jízdnému uvedené ve Výňatku z Ceníku, který je přílohou č. 1 těchto Smluvních přepravních podmínek. Po nejzazším termínu splatnosti jízdného a přirážky k jízdnému bude uplatněn zákonný úrok z prodlení. Z přílohy č. 1 (Výňatek z ceníku) soud zjistil, že přirážka k jízdnému za jízdu bez jízdního dokladu činí od 16. kalendářního dne 1.500 Kč. Z tarifu integrované dopravy soud zjistil, že základní nepřestupní jízdné pro dospělou osobu činí 20 Kč. Podle § 2550 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2551 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. Vztahy mezi žalobcem a žalovaným ve veřejné dopravě upravuje zákon č.111/1994 Sb. o silniční dopravě. Podle § 18a odst. 2 písm. c) tohoto zákona je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu. Podle odst. 3 tohoto ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Podle odst. 6 tohoto ustanovení nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Na základě provedených důkazů považuje soud za prokázané, že žalovaný ve třech případech využil přepravu poskytovanou žalobcem, během níž se při přepravní kontrole neprokázal platnou jízdenkou, čímž mu vznikla povinnost zaplatit třikrát přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč a dvakrát jízdné 20 Kč. Do dne podání žaloby žalovaný jízdné ani přirážku k jízdnému nezaplatil, když nic takového netvrdil, a soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu. Žalobci dále vznikl ve smyslu § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č.351/2013 Sb., a to od 16. dne po provedení jednotlivých kontrol, tedy od 20.6.2020, 22.6.2020 a 24.7.2020. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. proti žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč sestávající z částky 400 Kč za soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a z paušální náhrady podle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (např. sp. zn. 7 C 12/2022), která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby, tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru, přičemž předmětem řízení je zaplacení peněžitého plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč. Soud určil tuto paušální náhradu na částku 200 Kč za 2 úkony dle § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (1. podání žaloby, 2. jednoduchá výzva k plnění).