25 C 54/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobkyně Jméno žalobkyně , rozené Anonymizováno , nar. Anonymizováno , bytem Adresa žalobkyně , proti žalovanému Jméno žalovaného , nar.

5. Anonymizováno , státnímu příslušníkovi Etiopie, pobytem Anonymizováno , o rozvod manželství, I. Manželství žalobkyně , Jméno žalobkyně, , rozené , rodné přijmení, , narozené , datum, , a žalovaného , Jméno žalovaného, , narozeného , datum, v , jméno FO, v Etiopii, uzavřené dne 18.4.2024 před Úřadem městské části , adresa, , se rozvádí.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se nedatovanou žalobou došlou Okresnímu soudu v , adresa, dne 22.9.2025 domáhá rozvodu manželství uzavřeného se žalovaným dne 18.4.2024 před Úřadem městské části , adresa, . V návrhu uvádí, že z manželství se žádné děti nenarodily. Jedná se o první sňatek žalovaného, u žalobkyně o sňatek druhý. Ve společné domácnosti nežili a nežijí, probíhaly pouze občasné schůzky převážně v Praze. Žalovaný se také delší dobu (6 měsíců) zdržoval v Etiopii. Žalovaný své sliby psychické, fyzické a finanční pomoci dané žalobkyni před uzavřením manželství nedodržel, a ač byla žalobkyně třikrát operovaná, ani jednou ji v nemocnici nenavštívil. Naopak podle žalobkyně lže, podvádí a je arogantní. Žalobkyně proto žádá soud, aby jejich manželství rozvedl.

2. Usnesením ze dne 25.9.2025 č.j. 30 C 349/2025-9 vyslovil Okresní soud v Českých Budějovicích svou místní nepříslušnost a postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 8 jako soudu místně příslušnému.

3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, ač mu byl návrh řádně doručen dne 19.12.2025, kdy ho osobně převzal, v řízení zůstal zcela pasivní a nedostavil se ani k jednání, pročež soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti.

4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je občanem České republiky a žalovaný občanem Etiopie, zkoumal soud otázku své pravomoci. Ze sdělení , právnická osoba, , odboru azylové a migrační politiky soud zjistil, že žalovaný podal dne 20.8.2025 žádost o udělení mezinárodní ochrany, o níž nebylo ke dni 30.1.2026 dosud rozhodnuto. Má hlášen pobyt na území ČR na adrese , adresa, .

5. Podle § 2 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém zákona se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen „mezinárodní smlouva“), a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie.

6. Mezi ČR jako nástupnickým státem po Československu a Etiopií sice platí Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou Etiopií ze dne 13.9.1981 vyhlášená pod č. 119/1982 Sb., ta však pravomoc soudů v této věci neupravuje.

7. Podle § 47 odst. 1 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Podle odst. 2 jsou-li manželé cizinci a žalovaný nemá obvyklý pobyt v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie a ani není občanem členského státu Evropské unie a nemá domicil ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska nebo v Irsku, je pravomoc českých soudů ve věcech uvedených v odstavci 1 dána, jestliže oba manželé měli v České republice obvyklý pobyt a žalobce má ještě obvyklý pobyt v České republice,a) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a druhý manžel se připojil k návrhu, nebob) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a měl tento obvyklý pobyt nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před podáním žaloby.

8. Podle § 50 odst. 1 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle odst. 2 jestliže by bylo třeba podle odstavce 1 použít cizího právního řádu, který rozvod manželství nedovoluje anebo jej připouští jen za okolností mimořádně tíživých, použije se českého právního řádu, jestliže alespoň jeden z manželů je státním občanem České republiky nebo alespoň jeden z manželů má v České republice obvyklý pobyt.

9. Podle § 49 odst. 1 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.

10. Podle článku 3 nařízení Rady (EU) č. 1111/2019 ze dne 25.června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (přepracované znění) ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu,a) na jehož území:i) mají manželé obvyklý pobyt,ii) měli manželé poslední obvyklý pobyt, pokud zde jeden z nich ještě bydlí,iii) má odpůrce obvyklý pobyt,iv) v případě společného návrhu má alespoň jeden z manželů obvyklý pobyt,v) má navrhovatel obvyklý pobyt, pokud zde pobýval nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu, nebovi) má navrhovatel obvyklý pobyt, pokud zde pobýval nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu, a zároveň je státním příslušníkem tohoto členského státu; nebob) jehož státními příslušníky jsou oba manželé.

11. Jelikož oba manželé nikdy neměli společné bydliště, nicméně oba mají bydliště (pobyt) na území ČR, přičemž žalobkyně je občanem České republiky a žalovaný je občanem Etiopie, je pravomoc zdejšího soudu dána ve smyslu § 47 odst. 1 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu i ve smyslu článku § 3 písm. a) bod iii) nařízení Rady (EU) č. 1111/2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (přepracované znění), neboť v obvodu zdejšího soudu bydlí žalovaný. Jelikož manželé jsou občany různých států, žalobkyně je českým občanem a manželé žili a žijí na území ČR, řídil se soud při rozvodu manželství podle § 50 odst.1 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém za použití § 49 odst. 1 zákona právem českým.

12. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud výslech žalobkyně, oddací list oddací list Úřadu městské části , adresa, z 18.4.2024, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalobkyně a žalovaného a sdělení , právnická osoba, z 30.1.2026.

13. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a došel k následujícím skutkovým závěrům: Z oddacího listu Úřadu městské části , adresa, z 18.4.2024 soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne 18.4.2024 na , adresa, v č.p. , Anonymizováno, ; toto manželství je zapsáno v knize manželství – oddací matrice Úřadu městské části , adresa, ve svazku 16 ročníku 2024 na straně , Anonymizováno, pod pořadovým číslem , hodnota, , žalobkyně ho uzavírala jako rozvedená, žalovaný jako svobodný. Podle dohody o příjmení by příjmení děti bylo „, jméno FO, – , jméno FO, “. Z výpovědi žalobkyně pak soud zjistil, že žalobkyně je občanem ČR české národnosti. U žalobkyně se jedná o druhé manželství, předchozí zaniklo rozvodem. Žalobkyně má střední odborné vzdělání bez maturity jako švadlena. Z manželství se žádné děti nenarodily (prokázáno též výpisem z evidence obyvatel).

14. Z výpovědi žalobkyně dále soud zjistil, že se účastníci seznámili asi před 10 lety v , Anonymizováno, v , adresa, , kde žalobkyně pracovala v restauraci naproti stánku s kebabem, kde žalovaný pracoval. Chodila s nimi na kávu. Před třemi lety jí žalovaný nabídl uzavření manželství. Intimní život nikdy spolu nevedli, jejich vztah by nazvala velkým přátelstvím. Žádné peníze za uzavření manželství nedostala, žalovaný pouze sliboval, že bude pomáhat. Žalovaný je v Praze už asi pět let. Když nabízel sňatek, bydlel už v Praze a žalobkyně bydlela v , adresa, . Nikdy nevedli společnou domácnost, i když žalovaný sliboval, že po svatbě najde nějaké bydlení v Praze. Hned po svatbě odjel do Etiopie, kde nějakou dobu zůstával. Žalobkyně se s ním přestala stýkat z toho důvodu, že na úřadu práce zjistila, když jí zdražili byt v , adresa, , že jí úřad práce nebude přispívat, protože je vdaná a ať se obrátí na manžela. Žalovaný jí předtím finančně občas vypomáhal, koupil jí třeba cigarety nebo jí dal 2.000,- Kč měsíčně příspěvek. Byla s ním také na policii, kde je vyslýchali a tam po pravdě popsala, jak jejich vztah vypadá. Kontakty s žalovaným žalobkyně ukončila poté, když jí řekl, že s ní chce mluvit jeho právník, a svému právníkovi řekl, že s ním chce mluvit ona, takže oběma lhal. Po tom výslechu na policii zjistila, že žalovaný je zlý člověk, protože úplně obrátil o 180 stupňů, začal se k ní chovat špatně. Nevěděla, že bude popotahovaná po policii. Snažila se mu domluvit. Naposledy se viděli 5.8.2025, od té doby se ani neviděli, ani spolu nemluvili po telefonu. Za důvod rozpadu manželství považuje to, jak se žalovaný změnil, předtím byl takový milý. Vše se změnilo po tom výslechu na policii asi v březnu 2025.

15. Řízení o rozvod manželství bylo zahájeno před účinností novely občanského zákoníku a zákona o zvláštních řízeních soudních obsažené v zákonu č. 268/2025 Sb. S ohledem na absenci přechodných ustanovení zákona č.89/2012 Sb. občanského zákoníku (jak bývá poslední dobou u našich zákonodárců zvykem), vyšel soud z toho, že vzhledem ke konstitutivní povaze rozhodnutí o rozvodu manželství coby statusové otázce je z hlediska hmotného práva nutno vycházet z právní úpravy účinné v době rozhodování soudu, neboť z ní vyplývá kompetence soudu do statusu za stanovených předpokladů zasáhnout (tj. z občanského zákoníku ve znění mj. zákona č. 268/2025 Sb.). Pokud jde o procesní úpravu (zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních), obecně platí, že soud postupuje vždy podle platného procesního předpisu, není-li stanoveno jinak, přičemž ani v tomto případě novela neobsahuje přechodná ustanovení pro řízení započatá před účinností novely, a proto soud postupoval podle zákona v platném znění (tj. v tomto případě podle zákona o zvláštních řízeních soudních rovněž ve znění mj. zákona č. 268/2025 Sb.).Podle § 384 odst. 1 věty první zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních ve znění účinném od 1.1.2026 („z.ř.s.“) řízení je možné zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů.Podle § 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních ve znění účinném od 1.1.2026 k projednání věci soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Od výslechu účastníků lze upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi nebo pokud souhlas manželů s rozvodem manželství a shoda na trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu jejich manželství vyplývají z písemných podání nebo shodných tvrzení účastníků při jednání, o jejichž pravosti a pravdivosti nemá soud pochybnosti. Podle odst. 2 je-li to s přihlédnutím k okolnostem případu účelné, soud usiluje o smíření manželů, kteří jsou při jednání přítomni.Podle § 755 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném od 1.1.2026 manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporua) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí, je-li to potřebné, i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti pro dobu po rozvodu, nebob) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.Podle § 756 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném od 1.1.2026 soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství. Příčiny rozvratu zjišťuje, jen je-li manželem, který návrh na rozvod nepodal, tvrzeno, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b).Podle § 757 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném od 1.1.2026 připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, nebo podají-li manželé návrh společný a je-li zjištěno shodné tvrzení manželů o rozvratu manželství a o záměru dosáhnout rozvodu, platí, že jsou podmínky podle § 755 odst. 1 splněny, pokuda) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok,b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil,c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Podle odst. 2 dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.Podle § 758 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

16. Vzhledem k tomu, že účastníci nemají splněné podmínky pro rozvod manželství podle § 757 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku (tedy tzv. nesporného, nyní smluveného rozvodu), byl soud nucen zkoumat existenci rozvratu manželství. Na základě zjištěného skutkového stavu pak soud dospěl k závěru, že v projednávané věci patrně jsou splněny podmínky rozvodu manželství podle § 755 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku, neboť manželé spolu nežijí (a ani nikdy nežili), nestýkají se a nekomunikují spolu, žalovaný byl v řízení pasivní, nedostavil se ani k jednání, k podané žalobě se ani nevyjádřil a neprojevil žádný zájem na zachování manželství, přestože mu byla žaloba doručena a osobně ji převzal. Žalobkyně při jednání deklarovala, že nemá zájem na usmíření manželství a trvá na rozvodu. Za takové situace nelze usmíření manželství očekávat. Děti se z manželství nenarodily. Soud proto manželství rozvedl.

17. Příčiny rozpadu manželství soud nezjišťoval, neboť žalovaný netvrdil důvody pro zamítnutí návrhu.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 23 věta prvá z.č.292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení o rozvod manželství účastníci zásadně nemají právo na náhradu nákladů řízení, když soud neshledal zvláštní okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání byť i jen částečné náhrady nákladů řízení některému z účastníků.