25 C 71/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce Anonymizováno („ Jméno žalobce A “), narozeného Datum narození žalobce B , státního příslušníka Ukrajiny, bytem Adresa žalobce B , zastoupeného Jméno žalobce C , advokátkou sídlem Jméno advokátky , proti žalované Jméno žalované A („ Jméno žalované B “), rozené Anonymizováno , narozené Anonymizováno v Anonymizováno na Ukrajině, státní příslušnici Ukrajiny, bytem Adresa žalované B , zastoupené Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Anonymizováno , o rozvod manželství,

I. Manželství žalobce , jméno FO, , nar. , Datum narození žalobce B, , a žalované , jméno FO, , rozené , jméno FO, , nar. , datum, v , Anonymizováno, na Ukrajině, uzavřené dne , datum, před Úřadem městské části , adresa, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne 26.1.2026 došlou Obvodnímu soudu pro , adresa, dne 26.1.2026 domáhá rozvodu manželství se žalovanou, které uzavřeli dne , datum, před Úřadem městské části , adresa, . U žalobce jde o druhé manželství, u žalované o manželství první. Z manželství se narodil syn , jméno FO, , nar. , datum, , který je již zletilý, a dcery , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, . Dále má ještě žalobce nemanželského syna , jméno FO, , nar. , datum, . O úpravě poměrů k , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, bylo k návrhu žalované rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , Anonymizováno, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31.7.2025 č.j. , Anonymizováno, . Manželství účastníků trvá skoro 17 let, nicméně manželé spolu nežijí již od 1.2.2024, kdy se manželka odstěhovala spolu s dětmi. Podle žalobce je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, když komunikace mezi manželi vázne a nedošlo ani k dohodě o vypořádání majetku. Žalobce proto žádá soud, aby manželství rozvedl.

2. Žalovaná se vyjádřila tak, že s rozvodem manželství souhlasí. Manželství považuje za nevratně rozvrácené a k návrhu na rozvod se připojuje. Pokud jde o nemanželského syna žalobce , jméno FO, , není narozen , datum, , nýbrž , datum, , takže je zjevné, že žalobce měl mimomanželský poměr ještě v době společného soužití. Oba manželé ovšem zjevně sledují cestu nesporného rozvodu.

3. Soud se pokusil o usmíření manželství. Žalobce uvedl, že se o záchranu manželství pokoušeli, byli i v manželské poradně, ale všechny snahy ztroskotaly. Od 1.2.2024 žijí odděleně, žalobce již navázal nový vztah, a proto nemá zájem o usmíření manželství. Žalovaná uvedla, že se manželé pokoušeli o záchranu manželství, celou situaci důkladně zvážili, a to i s ohledem na děti a na majetkové poměry. Žalobce navázal novou známost, takže v současné chvíli se rozvod jeví jako nejlepší řešení.

4. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: , adresa, .

5. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z oddacího listu Úřadu městské části , adresa, z 5.6.2024 soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, v , adresa, v č.p. , Anonymizováno, ; toto manželství je zapsáno v knize manželství – oddací matrice Úřadu městské části , adresa, ve svazku , Anonymizováno, ročníku 2009 na straně , Anonymizováno, pod pořadovým číslem , hodnota, , žalobce ho uzavíral jako rozvedený, žalovaná jako rozvedená.

6. Z výslechu účastníků soud zjistil, že oba účastníci jsou občané Ukrajiny ukrajinské národnosti, u žalované se jedná o první manželství, u žalobce o manželství druhé, když předchozí zaniklo rozvodem v roce 2000 ještě na Ukrajině. Žalobce má vysokoškolské vzdělání, když vystudoval vysokou školu stavebních strojů, žalovaná má střední odborné vzdělání bez maturity, když vystudovala učiliště v oboru účetnictví a ekonomie. Z manželství se narodily tři děti, a to , jméno FO, , nar. , datum, , , jméno FO, („, jméno FO, “), nar. , datum, , a , jméno FO, („, jméno FO, “), nar. , datum, (prokázáno též lustrací v ISZR).

7. Z výslechu žalobce soud zjistil, že se se žalovanou seznámil v České republice 16.května 2005, vzali se po čtyřleté známosti , datum, . Po dobu trvání manželství vystřídali několik bydlišť, poté se přestěhovali na adresu , adresa, , kde koupili byt a tam společně žili až do roku 2020, kdy se v důsledku covidu zhoršila jejich finanční situace, takže jim nezbylo, než byt prodat a jít do podnájmu. Přestěhovali se do , jméno FO, ulice , Anonymizováno, na , adresa, , kde žili až do 1.února 2024, kdy se žalovaná s dětmi ze společné domácnosti odstěhovala. Dne 24.listopadu 2023 se žalovaná odstěhovala ze společné ložnice do jiného pokoje v bytě a od té doby až do jejího odstěhování z bytu spolu manželé nekomunikovali. Žalobce vlastně neví dodnes, proč to udělala. Ten den ráno žalobce normálně odešel do práce, a když se večer z práce vrátil, už bydlela v jiném pokoji. Neptal se jí, proč to udělala, nemluvil s ní. Naposledy spolu mluvili před více než dvěma lety. Prostě se tak rozhodla a odešla, nic mu k tomu nesdělila. , jméno FO, ulici má žalobce stále svou kontaktní adresu, přebírá si tam poštu, ale fakticky už tam nebydlí. V roce 2022 měli takovou konfliktní situaci, při které u nich doma zasahovala policie. Byli pozvaní na OSPOD, který je potom nasměroval do manželské poradny, ve které byli jednou, ale nepomohlo jim to, neboť jejich vztah už byl v příliš špatném stavu. Podle názoru žalobce manželství nefunguje od roku 2012.

8. Z výslechu žalované soud zjistil, že pokud jde o průběh manželství, odkazuje na výpověď žalobce, nechce k tomu nic dodávat nebo to nějak upřesňovat či opravovat. Podle jejího názoru manželství nefunguje od roku 2016. Důvody nechce uvádět. Její odstěhování z ložnice a ze společného bytu proběhlo velice rychle. Žalobce ví, proč to udělala. Je přesvědčená, že manželství už zachránit nejde. Na rozvodu trvá, už mnoho let spolu nemluví.

9. Ze spisu Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, ve věci nezletilých , jméno FO, , nar. , datum, , , jméno FO, („, jméno FO, “), nar. , datum, , a , jméno FO, („, jméno FO, “), nar. , datum, soud zjistil, že rozsudkem ze 4.prosince 2024 č. j. , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 19.2.2025 ve výroku I. a dne 8.9.2025 v ostatních výrocích ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, soud nezletilou , jméno FO, , nar. , datum, a nezl. , jméno FO, , nar., datum, , pro dobu před rozvodem a po rozvodu manželství rodičů svěřil do péče matky (výrokem I.), otci uložil povinnost s účinností od 1.2.2024 platit na výživu nezletilé , jméno FO, částku 5.000,- Kč měsíčně a na výživu nezletilé , jméno FO, částku 4.000,- Kč měsíčně vždy do každého 15.dne v kalendářním měsíci, za který je výživné hrazeno, k rukám matky (výrok II.) a dále povinnost s účinností od 1.2.2024 platit na výživu zletilého , jméno FO, , nar., datum, , částku 6.000,- Kč měsíčně vždy do každého 15.dne v kalendářním měsíci, za který je výživné hrazeno, k rukám zletilého , jméno FO, (výrok III.), přičemž nedoplatek na výživném vzniklý otci za období od 1.2.2024 do 31.12.2024 pro nezletilou , jméno FO, v celkové výši 50.334,- Kč a pro nezletilou , jméno FO, v celkové výši 39.34,- Kč je otec povinen zaplatit k rukám matky do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.), nedoplatek na výživném vzniklý otci za období od 1.2.2024 do 31.12.2024 pro zletilého , jméno FO, v celkové výši 61.334,- Kč je otec povinen zaplatit k rukám zletilého , jméno FO, do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok V.) a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.). K odvolání otce Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 31.7.2025 č.j. , Anonymizováno, -81 rozsudek soudu I.stupně ve výroku II. o výživném pro nezletilé dcery , jméno FO, a , jméno FO, a ve výroku III. o výživném pro již zletilého syna , jméno FO, potvrdil (výrok I.), ve výroku IV. o nedoplatku na výživném ho změnil tak, že dluh na výživném za období od 1.2.224 do 31.7.2025 pro nezletilou , jméno FO, činí 85.314,-Kč a pro nezletilou , jméno FO, činí 67.334,- Kč a otec je povinen ho zaplatit k rukám matky do 31.10.2025 (výrok II.), ve výroku V. o nedoplatku na výživném pro zletilého , jméno FO, ho změnil tak, že dluh na výživném za období od 1.2.224 do 31.7.2025 činí 103.334,-Kč a otec je povinen ho zaplatit k rukám zletilého syna , jméno FO, do 31.10.2025 (výrok III.) s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Rozsudek nabyl právní moci dne 8.9.2025.

10. Jelikož oba manželé jsou občany jiného státu, zkoumal soud otázku své pravomoci. Ze sdělení , právnická osoba, ze dne 18.3.2026 soud zjistil, že žalobce má na území ČR povolen přechodný pobyt rodinného příslušníka občana EU od 3.3.2010 s platností dokladu do 7.7.2019. Dne 25.2.2015 si podal žádost o prodloužení přechodného pobytu, přičemž do dnešního dne nebylo pravomocně rozhodnuto. Je hlášen od 13.2.2024 na adrese , adresa, . Žalovaná má na území ČR povolen trvalý pobyt od 12.10.2009 na adrese , adresa, .

11. Podle § 2 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém zákona se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen „mezinárodní smlouva“), a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie.

12. Podle čl.30 odst. 1 vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 123/2002 Sb.m.s. o Smlouvě mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Podle odst. 2 jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. Podle odst.3 při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto článku je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. Podle odst. 4 při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, při řízení o rozvod manželství je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu. Podle odst. 5 justiční orgán, který má pravomoc k řízení o rozvod manželství rodičů nezletilých dětí, má pravomoc i k řízení o výchově a výživě jejich nezletilých dětí.

13. Podle § 47 odst. 1 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Podle odst. 2 jsou-li manželé cizinci a žalovaný nemá obvyklý pobyt v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie a ani není občanem členského státu Evropské unie a nemá domicil ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska nebo v Irsku, je pravomoc českých soudů ve věcech uvedených v odstavci 1 dána, jestližea) oba manželé měli v České republice obvyklý pobyt a žalobce má ještě obvyklý pobyt v České republice,b) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a druhý manžel se připojil k návrhu, neboc) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a měl tento obvyklý pobyt nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před podáním žaloby.

14. Podle § 50 odst. 1 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle odst. 2 jestliže by bylo třeba podle odstavce 1 použít cizího právního řádu, který rozvod manželství nedovoluje anebo jej připouští jen za okolností mimořádně tíživých, použije se českého právního řádu, jestliže alespoň jeden z manželů je státním občanem České republiky nebo alespoň jeden z manželů má v České republice obvyklý pobyt.

15. Podle § 49 odst. 1 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.

16. Jelikož oba manželé měli poslední společné bydliště (pobyt) na území ČR a oba zde stále bydlí, oba účastníci jsou občany Ukrajiny, je pravomoc zdejšího soudu dána ve smyslu § 47 odst. 2 písm. a) z.č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém i podle článku 30 odst. 3 věty druhé Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech. Jelikož manželé jsou občany Ukrajiny, podle § 50 odst. 1 z.č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém i podle článku 30 odst. 3 věty druhé Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech se rozvod manželství řídí právem ukrajinským.

17. Podle článku 104 hlavy 11 ukrajinského Zákona o rodině č. 2947-III ze dne 10.ledna 2002 manželství zaniká smrtí nebo prohlášením jednoho z manželů za mrtvého a rozvodem.

18. Podle článku 105 bod 1 manželství zaniká rozvodem na společný návrh manželů v souladu s článkem 106 nebo na návrh některého z nich v souladu s čl.107 tohoto zákona. Podle bodu 2 manželství zaniká rozvodem na společný návrh manželů na základě rozhodnutí soudu v souladu s články 109 tohoto zákona. Podle bodu 3 manželství zaniká rozvodem na návrh některého z manželů na základě rozhodnutí soudu v souladu s články 110 tohoto zákona.

19. Podle článku 109 hlavy 11 ukrajinského Zákona o rodině č. 2947-III ze dne 10.ledna 2002 bodu 1 (Rozvod manželství na základě rozhodnutí soudu na společný návrh manželů, kteří mají děti) manželé, kteří mají děti, mají právo podat k soudu návrh na rozvod spolu s písemnou smlouvou, která určuje, komu budou děti svěřeny do výchovy, jak bude druhý z rodičů přispívat na jejich výživu, a také podmínky, za kterých bude uplatňovat právo na výchovu dětí. Podle bodu 2 smlouva mezi manželi o výši výživného na dítě musí být notářsky ověřena. V případě neplnění smlouvy, se výživné může vymáhat na základě exekučního výměru vystaveného notářem. Podle bodu 3 soud manželství rozvede, jestliže zjistí, že návrh na rozvod odpovídá skutečnému zájmu ženy a muže a že po rozvodu nebudou porušeny jejich osobní a majetková práva, a také práva dětí. Podle bodu 4 soud rozhodne o návrhu na rozvod po uplynutí jednoho měsíce ode dne podání. Před ukončením této lhůty mají žena, muž právo na zpětvzetí návrhu.

20. Podle článku 110 bodu 1 hlavy 11 ukrajinského Zákona o rodině č. 2947-III bodu 1 (Právo na podání návrhu na rozvod) návrh na rozvod může podat jeden z manželů. Podle bodu 2 návrh na rozvod nelze podat v době těhotenství ženy a v průběhu jednoho roku po narození dítěte, kromě případu, kdy se jeden z manželů choval protiprávně k druhému nebo k dítěti a takové chování mělo povahu trestného činu. Podle bodu 3 žena, muž mají právo podat návrh na rozvod v době těhotenství ženy, jestliže otcovství nenarozeného dítěte přiznala jiná osoba. Podle bodu 4 žena, muž mají právo podat návrh na rozvod před dosažení dítětem věku jednoho roku, jestliže otcovství dítěte přiznala jiná osoba nebo podle rozhodnutí soudu údaje o manželovi jako otci dítěte byly vymazány z matričního zápisu o narození. Podle bodu 5 poručník má právo podat návrh na rozvod, pokud to vyžadují zájmy toho z manželů, který byl zbaven právní způsobilosti.

21. Podle článku 111 bod 1 (Opatření soudu ke smíření manželů) soud použije k zachování manželství přiměřená opatření, pokud to není v rozporu s morálními zásadami společnosti.

22. Podle článku 112 bod 1 (Odůvodnění rozvodu na návrh jednoho z manželů) soud zjišťuje skutečné vztahy manželů, příčinu podání návrhu, bere přitom v úvahu, mají-li manželé nezletilé děti nebo invalidní dítě a jiné okolnosti manželského soužití. Podle bodu 2 soud může manželství rozvést, pokud zjistí, že obnovení manželského soužití nelze očekávat a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy některého z manželů, zájmy dětí, a tyto okolnosti mají podstatný význam.

23. Na základě zjištěného skutkového stavu pak soud dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou splněny podmínky rozvodu manželství podle § 112 bodu 2 ukrajinského Zákona o rodině č., hodnota, -III, neboť oba manželé souhlasí s rozvodem manželství, žijí odděleně, nemají zájem o záchranu manželství a přes dva roky spolu ani nemluví, takže nelze očekávat usmíření manželství. Soud nezjistil okolnosti, které by mohly vést k zamítnutí návrhu, a proto manželství rozvedl.

24. Pokud jde o příčiny podání návrhu a rozpadu manželství, soud musí v první řadě konstatovat, že nikdy není vina výlučně na jedné straně a každý z manželů si musí podle svého svědomí odpovědět na otázku, čím se podílel na rozpadu vzájemného vztahu. Z pohledu soudu se však jeví příčinou rozpadu manželství nevěra žalobce, vzájemné citové odcizení a nedostatečná snaha ze strany manželů manželství udržet.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 23 věta prvá z.č.292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení o rozvod manželství účastníci zásadně nemají právo na náhradu nákladů řízení, když soud neshledal zvláštní okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání byť i jen částečné náhrady nákladů řízení některému z účastníků.

26. V souladu se stanoviskem Ústavního soudu ČR Pl. ÚS 20/05 pak tento rozsudek nebude účastníkům překládán, neboť základní právo účastníka řízení na pomoc tlumočníka nedopadá na písemný styk soudu s účastníky řízení a naopak.