25 C 72/2023

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci osvojitele údaje o účastníkovi údaje o zástupci osvojenkyně údaje o účastníkovi, o osvojení zletilé osoby, I. celé jméno osvojenkyně, rozená celé jméno osvojenkyně, datum narození v obec, dcera matky celé jméno účastnice, rozené příjmení, datum narození, a otce jméno příjmení, datum narození, zemřelého dne datum, se stává právní mocí tohoto rozsudku osvojencem titul celé jméno osvojitele, rozeného celé jméno svědka, datum narození v obec z otce titul celé jméno osvojitele, rozeného celé jméno svědka, datum narození, a matky titul celé jméno účastnice, rozené příjmení, datum narození.

II. Osvojitel titul celé jméno osvojitele, rozený celé jméno svědka, datum narození, se zapíše v knize narození v rodné matrice stát. instituce ve svazku anonymizována dvě slova rok, na straně anonymizováno, pod řad. číslo místo otce osvojené.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Navrhovatel se návrhem ze dne datum došlým soudu dne datum domáhá vydání rozsudku, kterým by se zletilá celé jméno osvojenkyně stala jeho osvojenkyní a on byl zapsán v jejím rodném listu jako její otec.

2. V návrhu uvádí, že matkou osvojenkyně je jeho manželka titul celé jméno účastnice. Biologickým otcem je příjmení příjmení, rozený příjmení, datum narození, který zemřel dne datum, posledně bytem ulice a číslo, obec. Rodiče osvojenkyně uzavřeli manželství datum a datum se z manželství narodila dnes již zletilá dcera jméno příjmení. Toto manželství se přibližně po dvou letech rozpadlo a manželé žili odděleně, dceru vychovávala matka sama. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v České Lípě číslo jednací z datum rozhodnutí, které nabylo právní moci dne datum. Rozsudkem byla současně dcera jméno svěřena do výchovy a výživy matky. Otec osvojenkyně dnes sice již nežije, ale ani za jeho života nevzniklo mezi osvojenkyní a ním žádné pouto. O dceru se nezajímal, neplatil výživné a na její výchově se nijak nepodílel, jejich vzájemný vztah setrval na této úrovni až do jeho smrti. Po rozvodu se znovu oženil a měl další dvě děti, ale ani s nimi se osvojenkyně nestýká a nemá s nimi vztah.

3. Navrhovatel s matkou osvojenkyně uzavřel manželství datum, které trvá. Z manželství se narodil syn celé jméno svědka, nar. datum, který v současné době studuje střední školu a žije s nimi ve společné domácnosti. Je zletilý a bezdětný. Jiné děti navrhovatel nemá. Matka osvojenkyně kromě ní a společného syna s navrhovatelem nemá další děti. Od roku 2000 s nimi žila osvojenkyně ve společné domácnosti až do doby, kdy se v průběhu vysokoškolských studií osamostatnila. Na její výchově se navrhovatel od té doby podílel jako její rodič spolu s její matkou. Osvojenkyně se ke mně chová jako ke svému otci a on k ní jako ke své dceři. Májí k sobě hluboký citový vztah, který trvá dodnes. Osvojenkyně po ukončení studií několik let pracovala v rodinné firmě, takže i poté, kdy již bydlela samostatně, byli v každodenním kontaktu. Před několika lety se rozhodla odejít do zahraničí (Německo, Rakousko), kde nejdříve vystudovala příjmení a nyní tam pracuje. Přestože žije v zahraničí, jsou spolu v blízkém kontaktu. Osvojenkyně a syn jméno mají spolu vztah jako bratr a sestra. Osvojenkyně je sama schopna se živit, je svobodná a bezdětná.

4. Rodina navrhovatele funguje tak, jako by byli všichni pokrevní příbuzní. Společné soužití s osvojenkyní jako s dcerou funguje již téměř 23 let a po celou tuto dobu ji navrhovatel považuje po všech stránkách za svou dceru. Manželka navrhovatele jako současně jediný žijící pokrevní rodič osvojenkyně a syn jméno s osvojením souhlasí a podporují ho. Všichni by v rodině rádi, aby všichni členové rodiny včetně osvojenkyně měli stejné právní postavení, jako kdyby se obě děti narodily do stejného manželství. Osvojenkyně s návrhem na osvojení souhlasí a připojuje se k němu. Navrhovateli není známo nic, čím by osvojení mohlo nepřiměřeně nebo nepříznivě ovlivnit poměry v rodině nebo dalších příbuzných na straně navrhovatele nebo osvojenkyně, na fungování a poměrech rodiny se osvojením fakticky nic nezmění, jen dojde k uvedení do souladu formálního se stavem faktickým. S osvojenkyní se shodli na formě osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého. Je přesvědčen, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro toto osvojení, a sice osvojení není v rozporu s dobrými mravy, o osvojenkyni pečoval jako o vlastní dceru již v době její nezletilosti, osvojenkyně je dcerou jeho manželky, osvojení není v rozporu s odůvodněným zájmem pokrevního rodiče a není třeba souhlasu dalších osob k osvojení (manžela ani děti osvojenkyně nemá).

5. Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu dovozuje navrhovatel z ustanovení zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, kdy ve věci osvojení, má-li osvojenec bydliště mimo ČR, je dána pravomoc, je-li nejméně osvojitel státním občanem ČR. Pro řízení je příslušný podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, obecný soud osvojence. Podle o.s.ř. občan České republiky, který nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště 6. Osvojenkyně celé jméno osvojenkyně i její matka titul celé jméno účastnice s osvojením vyslovily souhlas. Osvojenkyně sdělila, že si chce ponechat své současné příjmení.

7. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výslech navrhovatele, výslech osvojenkyně, výslech další účastnice řízení titul celé jméno účastnice a výslech svědka celé jméno svědka, rozsudek Okresního soudu v České Lípě z 5.ledna 1989 č. j. 6 C 395/88-17 s doložkou právní moci datum, rodný list osvojence od Městského národního výboru v obec z datum, úmrtní list jméno příjmení z datum Magistrátu města Prostějova, rodný list celé jméno svědka od Městského úřadu Tábor z datum, oddací list Městského úřadu Brandýse nad Labem z datum, lustrace v ISZR.

8. Soud zjistil následující skutkový stav. Z rodného listu osvojenkyně celé jméno osvojenkyně soud zjistil, že se narodila datum v obec, jako otec je zapsán příjmení příjmení, narozen datum a matka jméno celé jméno osvojenkyně, rozená příjmení, datum narození. příjmení list byl vydán Městským národním výborem v obec a je zapsán v knize narození ve svazku anonymizována dvě slova rok na straně anonymizováno pod čís. anonymizována dvě slova.

9. Z rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, soud zjistil, že bylo rozvedeno manželství navrhovatelky jméno celé jméno osvojenkyně, rozené příjmení a odpůrce jméno příjmení uzavřené dne datum před MěNV obec. Na dobu po rozvodu manželství se nezl.Petra, nar. datum, svěřuje do výchovy a výživy navrhovatelky a odpůrce je povinen přispívat na její výživu měsíčně částkou 450 Kč vždy do každého 15.dne v měsíci předem počínaje právní mocí rozsudku o rozvodu.

10. Z oddacího listu Městského úřadu Brandýse nad Labem z datum soud zjistil, že dne datum uzavřel navrhovatel titul celé jméno svědka manželství se jméno celé jméno osvojenkyně, rozenou příjmení. Manželství bylo uzavřeno před Městským úřadem v Brandýse – příjmení jméno a je zapsáno v knize manželství – v oddací matrice ve svazku 16, roč. 2000 na straně 30 pod č. řad 147. Snoubenci se dohodli na příjmení jejich a dětí celé jméno svědka – celé jméno účastnice. Rodiči titul celé jméno svědka jsou titul celé jméno osvojitele, nar. datum a titul celé jméno účastnice, rozená příjmení, nar. datum.

11. Z rodného listu Městského úřadu Tábor z datum soud zjistil, že dne datum se v obec narodil otci celé jméno osvojitele a matce celé jméno účastnice syn celé jméno svědka.

12. Z úmrtního listu Magistrátu města Prostějova z datum soud zjistil, že dne datum zemřel v obec a číslo otec osvojenkyně příjmení příjmení. Jeho manželkou byla jméno celé jméno osvojenkyně, roz. anonymizováno.

13. Z výpisu z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že osvojenkyně je svobodná, bezdětná. V ČR má ukončený pobyt, naposledy byla hlášena na adrese adresa osvojenkyně. Navrhovatel je otcem celé jméno svědka.

14. Z účastnického výslechu navrhovatele soud zjistil, že s osvojenkyní se poprvé setkal přibližně v roce 1998, kdy se seznámil s její matkou - svou současnou manželkou celé jméno účastnice. Tehdy jí bylo asi 14 let. Ve společné domácnosti začali žít asi od dubna roku 2000, v září roku 2000 se vzali. Po celou dobu s nimi osvojenkyně žila ve společné domácnosti až do doby vysokoškolských studií, kdy se osamostatnila, nicméně v průběhu následujících let se ještě několikrát do společné domácnosti vrátila. V roce 2019 se odstěhovala definitivně, v současné době už žije sama, osamostatnila se a bydlí v Německu. Pokud jde o dostudování vysoké školy, v obec studovala bakalářské studium, pak navázala studiem příjmení ve obec, které dokončila asi před dvěma lety. Navrhovatele oslovuje křestním jménem, neboť se seznámili až vlastně v jejích 14 letech. V té době ještě žil její otec, který se s ní sice nestýkal, ale oslovování křestním jménem bylo takové přirozenější. Nicméně o navrhovateli a matce hovoří jako o rodičích. Podání návrhu chápe jako završení pětadvacetileté práce na budování rodiny, kdy osvojenkyni sice nevychovával od kolíbky, ale až od tanečních. Její biologický otec se s osvojenkyní setkal asi jenom dvakrát nebo třikrát. S prarodiči ze strany biologického otce se stýkala, třeba jednou za dva roky byla u nich na pár dní. Dneska už nikdo z nich nežije. příjmení jméno už žádné další děti nemají.

15. Z výslechu osvojenkyně soud zjistil, že poprvé se s navrhovatelem seznámila někdy ve roce 1998, když se začal stýkat s její maminkou. V roce 2000, po dokončení přestavby společného bydlení, pak začali všichni dohromady bydlet. Tím, že se s ním seznámila ve svých 14 letech, tak už mu nikdy neříkala„ tati“, ale pokud se o něm baví s jinými osobami, hovoří o něm jako o„ taťkovi“. Vždycky spolu dobře vycházeli, měla k němu vztah jako ke svému otci. Když začali spolu bydlet, byla v prvním ročníku matematicko-fyzikálního gymnázia, přičemž jí matematika úplně nešla, takže on se jí věnoval a pomáhal jí s učením. Také ho bere jako autoritu, obrací se na něj s prosbami o radu. Jsou spolu v kontaktu i několikrát týdně. Rodiče také pravidelně asi jednou za měsíc navštěvuje. Vdaná není, děti zatím nemá. příjmení jméno nemá jiné sourozence. Nemá už vůbec žádnou rodinnou vazbu na rodinu ze strany biologického otce, který umřel v roce 2009, ještě předtím umřela jeho maminka i jeho tatínek, v každém případě umřela i sestra ze strany biologického otce, takže opravdu nemá už vůbec nikoho. V osvojení vidí formální potvrzení toho, jak to mají v rodině nastavené od samého začátku. V současné době si chce ponechat původní příjmení s tím, že plánuje v budoucnu si změnit příjmení na nepřechýlenou podobu celé jméno svědka z toho důvodu, že žije v Německu a už tam chce zůstat.

16. Z výslechu účastnice řízení titul celé jméno účastnice soud zjistil, že biologický otec osvojenkyně opravdu o ni nejevil zájem, nijak se s ní nestýkal, dokonce se před ní i schovával, aby ho neviděla, když přijeli za jeho rodiči - prarodiči osvojenkyně. Nikdy ani na ni neplatil alimenty. jméno byla hlavní účastnící dědického řízení po něm, nicméně nic po něm ani nezdědila. Měla dostat výživné, ale nedostala. Po celou dobu s nimi osvojenkyně vyrůstá ve společné domácnosti, prožili spolu i období puberty, kdy paradoxně vycházela s navrhovatelem lépe, než s účastnicí a mají opravdu hezký vztah. S nápadem na osvojení přišel právě navrhovatel. Odůvodnil ho tím, že chce, aby na tom byly obě děti úplně stejně. Nikdy v minulosti nedělal rozdíly mezi společným synem jméno a osvojenkyní, vždycky se choval k oběma stejně, a i proto přišel s návrhem na osvojení, aby na tom byli úplně stejně oba dva. Když s tím přišel, účastnice byla pro, jenom mu říkala, ať to probere s osvojenkyní. Ta z toho byla nadšená, brala to tak, že se věci dají do pořádku, protože ve vztahu s jejím biologickým otcem bylo v podstatě všechno špatně.

17. Z výslechu svědka celé jméno svědka soud zjistil, že osvojenkyně je jako jeho vlastní sestra, zná ji odmalička, vyrůstali spolu. Je mezi nimi věkový rozdíl 22 let. Jsou spolu v kontaktu velice často, na oslavách narozenin, svátků, když přijde do obec. Nikdy otec nedělal rozdíly mezi svědkem a osvojenkyní, vztah k nim oběma měl stejný. S návrhem na osvojení souhlasí, nemá s tím žádný problém. Podle § 846 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Podle § 847 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku (osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého) zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle odst. 2 zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle odst. 3 ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně. Podle § 848 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku (osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého) není-li to na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele nebo potomků osvojovaného, lze osvojit zletilého výjimečně také z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud to je přínosné pro osvojitele a osvojence navzájem, nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich. Podle odst. 2 ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o jeho následcích, se použijí přiměřeně. Podle § 849 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku osvojenci a jeho potomkům nevzniká osvojením příbuzenský poměr vůči členům rodiny osvojitele a nenabývají vůči nim žádných majetkových práv. Osvojitel nenabývá osvojením žádných majetkových práv vůči osvojenci a jeho potomkům. Podle odst. 2 osvojenec a jeho potomci nepozbývají osvojením práv ve vlastní rodině. Podle § 850 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku (společná ustanovení pro osvojení zletilého) není-li osvojovaný plně svéprávný, jedná za něho zákonný zástupce, popřípadě opatrovník, kterého k tomu jmenuje soud. Podle odst. 2 trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela. Nemůže-li manžel dát souhlas proto, že není plně svéprávný, nebo je-li opatření jeho souhlasu spojeno s těžko překonatelnou překážkou, soud zvlášť posoudí, zda osvojení není v rozporu s oprávněnými zájmy tohoto manžela, popřípadě dalších členů rodiny. Podle § 851 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení. Podle odst. 2 souhlasí-li s tím osvojitel, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení k svému příjmení; trvá-li manželství osvojitele a mají-li manželé společné příjmení, vyžaduje se souhlas i druhého manžela. Podle odst. 3 trvá-li manželství osvojence a mají-li manželé společné příjmení, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení k svému příjmení jen se souhlasem svého manžela. Podle § 852 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas. Podle § 853 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku vyživovací povinnost osvojence vůči jeho předkům nebo potomkům trvá nadále jen tehdy a jen v té míře, nejsou-li jiné osoby, které mají vyživovací povinnost, popřípadě nejsou-li tyto osoby schopny své vyživovací povinnosti dostát. Osvojenec má právo na výživné vůči svým předkům nebo potomkům jen tehdy a jen v té míře, není-li osvojitel s to své vyživovací povinnosti dostát. Podle odst. 2 osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců, nevstupuje však v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám. Podle odst. 3 má-li osvojení právní následky i pro potomky osvojence, použijí se odstavce 1 a 2 obdobně. Podle § 854 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku pro osvojení nezletilého, kterému byla přiznána svéprávnost, se ustanovení o osvojení zletilého použijí obdobně.

18. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že navrhovatel je manželem matky osvojenkyně, navrhovatel a osvojenkyně mají těsné rodinné vazby, všichni zúčastnění s osvojením souhlasí, neboť navrhovatel osvojenkyni celé jméno osvojenkyně vychovává od jejích 14 let. Biologický otec se o osvojenkyni nezajímal a nyní je již mrtev. V posuzovaném případě se jedná o osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého za situace, kdy navrhovatel hodlá osvojit dítě své manželky titul celé jméno účastnice. Zákonné podmínky pro uvedené osvojení byly splněny, soud nezjistil, že by osvojení bylo v rozporu se zájmy matky osvojenkyně. Soud ani nezjistil nic, proč by osvojení mohlo být v rozporu s dobrými mravy. Soud proto návrhu v plném rozsahu vyhověl a rozhodl o osvojení s tím, že navrhovatel jako osvojitel bude zapsán v rodném listu osvojenkyně jako její otec.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 23 věta prvá z.č.292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení účastníci zásadně nemají právo na náhradu nákladů řízení, když soud neshledal zvláštní okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání byť i jen částečné náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8 ve dvou stejnopisech. Toto právo nepřísluší těm účastníkům, kteří se práva odvolání výslovně vzdali.