25 C 75/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o zaplacení 5.973 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 6.430 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 12.11.2020 domáhá na žalovaném zaplacení částky 5.973 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 8.2.2020 do 12.11.2020 ve výši 457 Kč. V návrhu uvádí, že dne 10.9.2019 uzavřel žalobce se žalovaným pojistnou smlouvu, která se řídí úpravou dle zákona č.168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pojistná smlouva byla uzavřena v písemné formě podpisem vyplněného formuláře číslo 3237580619. Předmětem smlouvy bylo "ACP III - 2014 COMBI". Pojistnou smlouvou bylo pojištěno vozidlo tovární značky MERCEDES-BENZ, typ [jméno], [registrační značka]. První pojistné bylo ve výši 13.111 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce roční. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období a na jeho následný předpis měly vliv úpravy dle bonusů za bezeškodní průběh pojištění nebo naopak malusů za škodní události. Pojistná smlouva zanikla ke dni 7.2.2020 podle ustanovení § 12 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. v platném znění pro neplacení. Žalobce upomínal žalovaného o zaplacení dlužné částky. Při zániku pojistné smlouvy má žalobce právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno je od 10.9.2019 do 7.2.2020. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., náleží pojistiteli pojistné do konce kalendářního měsíce. Žalovaný tak dluží žalobci pojistné ve výši 5.973 Kč. Součástí žalované částky jsou rovněž paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč za odeslanou zákonnou upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění. Žalovaný je dále povinen v souladu s příslušným ustanovením občanského zákoníku a nařízením vlády č.180/2013 Sb. zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši, když žalobce tento úrok nárokuje ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy do dne podání žaloby. Žalobce tedy uplatňuje úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky za období od 8.2.2020 do 12.11.2020, tj. celkem částku 457 Kč. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 8.12.2020 pod č.j. EPR 295167/2020-5 soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 18.ledna 2021 pod č.j. EPR 295167/2020-7 pak soud platební rozkaz zrušil. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Podáním ze dne 7.9.2021 (č.l. 41) žalobce doplnil, že uplatňuje pohledávku z pojistné smlouvy číslo 3237580619 uzavřené na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla zn. Mercedes Benz Vito [registrační značka], jehož pojistníkem byl žalovaný. Dlužná částka se skládá z neuhrazeného pojistného za dobu, kdy nebylo předepsané pojistné žalovaným jako pojistníkem uvedeného vozidla hrazeno a poplatků dle sazebníku poplatků. Žalovaný sjednal pojištění s platbou pojistného pro první rok pojištění v částce 13.111 Kč s počátkem pojištění od 10.9.2019 na dobu neurčitou (dle ustanovení pojistných podmínek VPPPOV 1/15 článku 4 bodu 2 pojištění se sjednává na dobu neurčitou, pokud není ujednáno, že se sjednává na dobu určitou). Pojistné bylo splatné vždy ke dni 10.9 příslušného kalendářního roku. Žalovaný neuhradil pojištění stanovené v pojistné ani pro první pojistné období (viz. bilance k pojistné smlouvě – přehled předepsaného a uhrazeného pojistného). Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení s platbou pojistného, které bylo splatné již ke dni 10.9.2019 a to po delší časové období, zaslal žalobce žalovanému opakovaně upomínky a to nejprve formou e-mailových zpráv a běžných listovních zásilek. Žalovaná dal souhlas s formou elektronické komunikace (strana první pojistné smlouvy, údaje o pojistníkovi). Další upomínku již s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy, kde stanovil i lhůtu k zaplacení dlužného pojistného, zaslal žalobce dopisem s dodejkou s datem 16.12.2019. Upomínka byla doručena žalovanému dne 2.1.2020 vhozením do domovní schránky, když si zásilku v úložní době nepřevzal. Pojistitel má zákonem stanovenou povinnost vyzvat prokazatelně pojistníka minimálně 30 dní před zánikem pojištění pro neplacení pojistného k úhradě dlužné částky (§ 2804 občanského zákoníku). K zániku pojištění pak došlo ke dni 6.2.2020 ve 24,00 hodin, resp. 7.2.2020 v 00,00 hodin a to po marném uplynutí lhůty stanovené v upomínce. Na oznámení zániku pojištění, kde žalobce vyčíslil dlužnou částku, žalovaný opět nereagoval, a to ani na upomínku ze dne 16.3.2020. Za upomínky byly účtované poplatky dle aktuálně platného sazebníku, a to za upomínku s upozorněním na možný zánik pojištění ze dne 16.12.2019 ve výši 300 Kč podle sazebníku ze dne 3.6.2019 bodu 1. (poplatky produktů neživotního pojištění). Dle stejného sazebníku ze dne 3.6.2019 byl stanoven i poplatek za pokus o smír po zániku pojištění a nezaplacení dlužné částky, který zasílá pojistitel pojistníkovi, ve snaze předejít výrazně nákladnějšímu soudnímu řízení. Tento poplatek je stanoven v částce 300 Kč (poplatek podle bodu 2. tohoto sazebníku za dopis s datem 16.3.2020). K zániku pojištění došlo ke dni 6.2.2020, ale poplatek ve výši 300 Kč za zaslaný pokus o smír se vztahuje až na úkony činěné po zániku pojištění. Celkem tedy poplatky činí 600 Kč. Výpočet dlužného pojistného: 13.111 Kč (roční pojistné od 10.9.2019 do 9.9.2020): 366 dní = 35,822 x 150 dní /od 10.9.2019 do dne 6.2.2020 = 5.373 Kč 5.373 Kč (dlužné pojistné) + 600 Kč (poplatky) = 5.973 Kč. Pojistiteli v souhrnu vznikají značné náklady spojené se zasíláním výzev a to nejen za poštovné u dopisů s dodejkou, ale i za zpracování těchto výzev, sledování neuhrazeného pojistného a případných plateb, stanovení dlužné částky, samotným zpracováním dopisu a jeho vypravením, kontrolou zda pojistník na výzvu reagoval a další úkony. Pojistitel proto stanovil v případech, kdy dochází k zániku pojištění pro neplacení pojistného, paušální náhradu za náklady a práce spojené s příslušným úkonem a to formou poplatků. Jednotlivé poplatky jsou uvedeny v sazebníku poplatků, který je přístupný jak na internetových stránkách žalobce, tak na jeho pobočkách a také je mají pojišťovací zprostředkovatelé. Poplatky jsou účtovány dle pojistných podmínek daného produktu, tj. VPPPOV 1/15. Všeobecné pojistné podmínky obsahují v článku 4. bod 10. text„ Pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s vymáháním tohoto pojistného.“ Soud nařídil ústní jednání. K ústnímu jednání dne 20.10.2021 se žalobce ani žalovaný nedostavili, a proto soud jednal podle § 101 odst.3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: pojistná smlouva pro Autopojištění Combi Plus III. č. 3237580619 z 10.9.2019, dodejka, upozornění na neuhrazené pojistné z 2.12.2019, upomínka z 19.2.2020, upomínka z 18.11.2019, upomínka z 16.3.2020, inkasní bilance pojistné smlouvy, podací arch pošty z 26.6.2020, předžalobní upomínka z 26.6.2020, sazebník vybraných poplatků za vymáhání pojistného u produktu na životní pojištění, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalovaného, úplný výpis z obchodního rejstříku žalovaného, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 z 31. ledna 2020 č. j. 29 C 234/2019-21 s doložkou právní moci 24.3.2020, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 z 15.prosince 2020 č. j. 9 C 245/2020-69 s doložkou právní moci 2.2.2021, pojistné podmínky Autopojištění Combi Plus III., 1/15, upomínka k zaplacení dlužného pojistného z 16.12.2019, print screen, sazebník nákladů na vymáhání pojistného u produktu na životní pojištění, připojené spisy zdejšího soudu sp. zn. 29 C 234/2019 a 9 C 245/2020. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Žalobce v řízení předložil listinu nazvanou Pojistná smlouva pro Autopojištění Combi Plus III č.3237580619 ze dne 10.9.2019, která podle svého obsahu měla být uzavřena dne 10.9.2019 mezi [právnická osoba] jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem. Podle listiny počátek pojištění je dnem 10.9.2019 v 9.45 hod, pojistné období roční, sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Mercedes Benz Vito [registrační značka], [VIN kód] se základním ročním pojistným ve výši 13.801 Kč, ročním pojistným po slevě 13.111 Kč, pojistné za pojistné období 13.111 Kč placené bankovním převodem bez uvedení splatnosti. Pod smlouvou je pak kolonka podpis distributora s nečitelným podpisem a razítkem [právnická osoba] Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2779 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem. Podle odst. 2 stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby. Podle § 430 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna. Podle § 438 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku zástupce jedná osobně. Dalšího zástupce může pověřit, je-li to se zastoupeným ujednáno nebo vyžaduje-li to nutná potřeba, odpovídá však za řádný výběr jeho osoby. Podle § 441 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Podle odst. 2 zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Podle § 3 odst. 1 z.č.168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. pojistná smlouva obsahuje vždy a) určení pojistitele a pojistníka a údaje o vozidle, b) dobu trvání pojištění, c) limit pojistného plnění, d) výši pojistného, jeho splatnost a způsob jeho placení a e) formu a místo oznámení škodné události; je-li pojištění odpovědnosti provozováno formou dočasného poskytování služeb, rovněž adresu bydliště nebo místa podnikání, anebo sídlo škodního zástupce podle § 9b. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle odst. 2 zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal řádně uzavření platné pojistné smlouvy a vznik nároku na zaplacení žalovaného pojistného. Podle § 2758 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku musí mít pojistná smlouva písemnou formu. Náležitosti pojistné smlouvy stanoví § 3 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Mezi těmito náležitostmi je mj. uvedeno, že smlouva (nikoli všeobecné pojistné podmínky) vždy obsahuje mj. výši pojistného, jeho splatnost a způsob jeho placení. Předložená smlouva však údaj o splatnosti pojistného neobsahuje. Kromě toho z předložené pojistné smlouvy nelze jednoznačně vyčíst (z jejího záhlaví), že by ji uzavíral žalobce v zastoupení a především kým, přesto však pod smlouvou je kolonka pro podpis označena„ podpis distributora“, přičemž ze smlouvy jednoznačně nevyplývá, zda žalobce uzavírá smlouvu sám nebo v zastoupení a kým. Pokud ji uzavírá v zastoupení, je otázkou, kým je zastoupen, neboť na konci smlouvy jsou uvedeny dokonce dva subjekty jako distributor pojištění – [jméno] [příjmení] [příjmení] a [právnická osoba] Žádný z nich však ke smlouvě nepřipojil plnou moc prokazující oprávnění jednat jménem žalobce. Podle § 2758 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku musí mít pojistná smlouva písemnou formu. Z požadavku písemné formy smlouvy vyplývá, že ji účastníci musí podepsat. V případě, že se některý z účastníků smlouvy nechá zastoupit, pak musí být plná moc udělena písemně a zastoupení musí být v textu smlouvy (v její úvodní části) výslovně uvedeno. Znamená to, že pokud smlouvu uzavírá za některého ze smluvních stran zástupce na základě hmotně právní moci, musí to být ze smlouvy patrno. Jestliže tento požadavek splněn není, je smlouva absolutně neplatná a to bez ohledu na to, že jednající osobě byla udělena plná moc. K obdobnému závěru dospěl např. Vrchní soud ve svém rozhodnutí z 28.11.1986 uveřejněném pod R 5/88 v Bulletinu 1/88, stejně tak i v rozhodnutí 11 Cmo 245/1997 z 7.11.1997 uveřejněném v časopise soudní judikatura č.3/98. Ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.6.2000 Cpjn 38/98 byl mimo jiné zaujat právní názor, že požadavku, aby bylo ze smlouvy patrno, že ji uzavřel za účastníka jeho zástupce, lze dostát i tak, že plná moc, kterou zmocnitel zmocněnci k uzavření smlouvy udělil, tvoří nedílnou součást smlouvy. V takovém případě by tedy v záhlaví smlouvy mělo být uvedeno, že pojistitel jedná v zastoupení a k právnímu úkonu by měla být připojena plná moc zástupce. Pokud měl být žalobce při uzavírání smlouvy zastoupen pojišťovacím zprostředkovatelem na základě plné moci, žalobce měl nabídnout tvrzení o udělení plné moci (§ 441 odst. 2 zákona č.89/2012 Sb. občanského zákoníku), jakož i o tom, kde byla smlouva podepsána (rozhodné tvrzení z pohledu § 430 odst. 2 zákona č.89/2012 Sb. občanského zákoníku) a předložit důkazy k prokázání svých tvrzení, což však neučinil. Je přitom povinností soudu posoudit z úřední povinnosti, zda byla smlouva platně uzavřena či nikoliv (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2600/09, ze dne 9.12.2010, aj.). Tím, že se žalobce nedostavil k nařízenému jednání, byť se z účasti na něm omluvil, vyloučil se z možnosti poskytnutí poučení podle § 118a odst. 1,3 zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, občanského soudního řádu (dále jen„ o.s.ř.“), o tom, aby doplnil svá tvrzení v rozsahu těchto chybějících skutečností a následně označil důkazy k jejich prokázání. Poučení podle § 118a o. s. ř. se totiž poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobí, že se mu příslušného poučení nedostane (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 832/2006 ze dne 27.9.2006, Městského soudu v Praze sp.zn. 14 Co 426/2002, aj.). S ohledem na ustálené závěry Nejvyššího soudu, že pokud se žalovaný k tvrzením žalobce nevyjádří, nemůže to vést k závěru o tom, že by tato tvrzení byla prokázána či že by byla zjištěna na základě shodného tvrzení účastníků a byla by tak vyloučena z dokazování (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 35/2007 ze dne 29.dubna 2009). Předmětem sporu není jen takové tvrzení, které je shodné, popř. účastníkem, v jehož neprospěch svědčí, jednostranně doznané, a takové tvrzení může být v občanském soudním řízení učiněno jedině výslovně (nikoliv tedy mlčením, resp. nevyjádřením se), jak je zřejmé z ust. § 41a odst. 1 o.s.ř. Soudu proto nezbylo než žalobu v plném rozsahu zamítnout. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným pak soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., když procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.