25 C 82/2022
č. j. 25 C 82/2022-69
V PLATNOSTICitované zákony (20)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 132 § 142 § 151 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1115 § 1116 § 1120 § 1121 § 1123 § 1127 § 1877 § 1970 § 2201 § 2235 § 2246 § 2251 +3 dalších
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci zmocněnce údaje o účastníkovi proti údaje o účastníkovi , o zaplacení 16.050 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaných rukou společnou a nerozdílnou zaplacení částky [číslo] Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému [číslo] na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit žalované [číslo] na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> Žalobce se žalobou ze dne [datum] doručenou soudu dne [datum] domáhá na žalovaných rukou společnou a nerozdílnou zaplacení částky 16.050 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení p.a. od [datum] do zaplacení. V žalobě uvádí, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu jedné poloviny nemovitosti - pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], bytový dům, obé v katastrálním území [část obce], obec Praha, vše zapsáno na [list vlastnictví]. Žalobce uzavřel společně s druhým vlastníkem spoluvlastnického podílu jedné poloviny výše uvedené nemovitosti Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] (jakožto pronajímatelé) s žalovanými (jakožto nájemníky) dne [datum] dohodu o výši nájemného k bytu [číslo] nacházejícím se v 3. nadpodlaží výše uvedeného bytového domu. Žalovaní se zavázali k platbám nájemného ve výši 10.700 Kč vždy k 15. dni kalendářního měsíce na daný kalendářní měsíc na bankovní účet pronajímatelů a k platbám záloh na služby spojenými s užíváním bytu. Žalovaní započali užívat předmětný byt v 70 letech minulého století, kdy jim byl přidělen rozhodnutím příslušného orgánu. Žalovaní do [datum] platili nájemné oběma spoluvlastníkům nemovitosti, každému vždy ½ celkové výše nájmu na jeho účet, od [datum] pak již jen na účet [titul] [celé jméno žalobce]. Žalobce vyzval žalované, aby platili nájemné dle velikosti spoluvlastnických podílů, tedy aby žalobci platili polovinu nájemného k jeho rukám, konkrétně za měsíce leden, únor a březen roku 2022. Žalobce zaslal žalovaným předžalobní výzvu dne [datum], ti však na dlužnou částku neuhradili ke dni podání žaloby ničeho. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobce uvedl, že žalovaní uzavřeli dne [datum] k předmětnému bytu podnájemní smlouvu se společností [právnická osoba], na jejíž bankovní účet se podnájemní smlouvou zavázali hradit celé nájemné. O uzavření podnájemní smlouvy žalobce nevěděl a nedal k němu souhlas. Žalovaní se k žalobě k výzvě soudu nevyjádřili. Až při jednání dne [datum] se žalovaní vyjádřili tak, že navrhují zamítnutí žaloby, když nájemné hradí k rukám vlastníka nemovitosti na základě nájemní smlouvy. mají uzavřenou nájemní smlouvu s řádným vlastníkem a podle této nájemní smlouvy platí nájemné k rukám [jméno] [celé jméno žalobce]. Žalobce se opakovaně chová nepřístojně, vyhrožuje v domě nájemníkům zastřelením a smrtí. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: informace o pozemku parc. [číslo] pro k. ú. [část obce], dohoda o výši nájemného ze dne [datum] s předpisem, výzva k placení z [datum], dodejka, výzva k zaplacení ze dne [datum] včetně podacího lístku, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalovaných, seznam nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], výpis z katastru nemovitostí k. ú. [část obce] [list vlastnictví], smlouva o podnájmu bytu mezi společností [právnická osoba] jako nájemcem a žalovanými jako podnájemci ze [datum], dopis žalobce společnosti [právnická osoba] z [datum] bez podpisu, sdělení [jméno] [celé jméno žalobce], respektive [právnická osoba] ze dne [datum] včetně přehledu plateb žalovaných, rozhodnutí Obvodního národního výboru v [obec a číslo] o přidělení náhradního bytu žalovaným, dohoda o výši nájemného ze dne [datum] včetně přílohy, připojený spis zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ve věci žalobce [titul] [celé jméno žalobce] proti žalovanému [titul] [celé jméno žalobce] o nahrazení projevu vůle. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z informace o pozemku parc. [číslo] pro k. ú. [část obce] a z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem podílu ideální ½ nemovitosti - pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], bytový dům nacházející se na adrese [adresa], obec Praha, vše zapsáno na [list vlastnictví]. Z rozhodnutí Obvodního národního výboru v [obec a číslo] o přidělení náhradního bytu vyplývá, že žalovaným byl přidělen na zákl. § 22 zák.č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty náhradní byt ve 2. poschodí domu nacházejícího se na adrese [adresa žalovaného, žalované a žalobce]. Z dohody o výši nájemného soud zjistil, že žalovaní se dne [datum] zavázali platit měsíční nájemné ve výši 10.700 Kč na bankovní účet pronajímatelů [titul] [celé jméno žalobce] a [titul] [celé jméno žalobce] a dále zálohy na služby spojené s užíváním bytu. [číslo]. Z výzev k placení z [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval před podáním žaloby žalované, aby mu zasílali polovinu nájemného na účet. Ze smlouvy o podnájmu bytu mezi společností [právnická osoba] jako nájemcem a žalovanými jako podnájemci ze [datum] soud zjistil, že smlouva zavazuje žalované k platbám nájemného za předmětný byt na účet spol. [právnická osoba] a podnájem bytu je sjednán na dobu od [datum] do [datum]. Ze sdělení [titul] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že žalovaní uhradili k rukám spol. Grafoprints.r.o. nájemné za měsíce leden, únor a březen 2022. [příjmení] spoluvlastnického podílu jedné poloviny nemovitosti- pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], bytový dům, obé v katastrálním území [část obce], obec Praha, zapsáno na [list vlastnictví], [titul] [celé jméno žalobce] se k výzvě soudu vyjádřil tak, že žalovaní uhradili nájemné za měsíce leden, únor a březen 2022 k jeho rukám, respektive na účet spol. [právnická osoba], jejímž jediným společníkem a jednatelem je. Z přehledu plateb žalovaných z internetového bankovnictví soud zjistil, že žalovaná uhradili částky 11.410 Kč dne [datum], [datum] a [datum]. Soud má s ohledem na výše uvedené za prokázané, že žalovaní užívali předmětný byt v lednu, v únoru a březnu roku 2022 a za tyto měsíce uhradili nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu na bankovní účet spol. [právnická osoba] se souhlasem vlastníka podílu ve velikosti jedné poloviny nemovitosti - pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], bytový dům nacházející se na adrese [adresa], obec Praha, zapsáno na [list vlastnictví], Ing. [jméno] [celé jméno žalobce]. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2235 odst. 1 o.z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. Podle § 2246 odst. 1 o.z. si strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle § 2246 odst. 2 o.z. neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek. Podle § 2251 odst. 1 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně. Podle § 1877 o.z. je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, může kterýkoli z nich žádat celé plnění. Dlužník splní v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádal první. Podle § 1115 odst. 1 o.z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Podle § 1116 o.z. se vzhledem k věci jako celku považují spoluvlastníci za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba. Podle § 1120 odst. 1 o.z. se plody a užitky ze společné věci dělí podle poměru podílů. Podle § 1120 odst. 2 o.z. jak se naloží s plody a užitky ze společné věci, které nelze podle podílů rozdělit, určí dohoda spoluvlastníků. Nedohodnou-li se spoluvlastníci, prodají se tyto plody a užitky vhodným způsobem a výnos se rozdělí podle podílů. Podle § 1121 o.z. každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Podle § 1123 o.z. může spoluvlastník se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají. Podle § 1127 o.z. z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Podle § 2278 o.z. podnájem skončí nejpozději s nájmem. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru (ale již z žalobních tvrzení vyplývá), že žaloba žalobce není důvodná. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaní byli oprávněni užívat předmětný byt na základě nájemní smlouvy (to potvrzuje i dohoda o výši nájemného ze dne [datum]) a platili pravidelně nájemné ve sjednané výši. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení poloviny nájemného z titulu spoluvlastnického podílu ve výši jedné poloviny k nemovitosti, jejíž součástí je předmětný byt. Vzhledem k tomu, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti jedné poloviny nemovitosti a vlastníkem spoluvlastnického podílu o stejné velikosti ke stejné nemovitosti je Ing. [jméno] [celé jméno žalobce], jsou tito solidárními věřiteli žalovaných (ostatně to vyplývá i dohody o výši nájemného); žalovaní jsou vůči každému solidárnímu věřiteli zavázáni za celé plnění. Dlužník může splnit celý dluh kterémukoliv solidárnímu věřiteli podle své volby do okamžiku, kdy kterýkoliv ze solidárních věřitelů požádá dlužníka o plnění, a tím předstihne ostatní. Dlužník pak již nemá právo volby a je povinen splnit celý dluh tomu solidárnímu věřiteli, který jej jako první o plnění požádal. Vzhledem k tomu, že úprava z.č.40/1964 Sb. občanského zákoníku účinná do [datum] byla totožná (srov. ust. § 139 odst. 1, podle něhož„ z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni i povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně.“), lze aplikovat i dřívější judikaturu. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 4713/2007 tak výslovně uvádí, že podíloví spoluvlastníci nemovitosti (dále též "věřitelé") jsou z právních úkonů týkajících se společné věci oprávněni a povinni vůči jiným osobám rukou společnou a nerozdílnou, tj. solidárně. Ve sporech s jinými osobami ohledně společné věci má každý z věřitelů své samostatné právo k uplatnění pohledávky (popř. části pohledávky) a nezávisle na ostatních ji může uplatnit žalobou u soudu, avšak jen do doby, než bylo vykonáno tzv. právo prevence (tj. než dojde třetí osobě (dlužníkovi) projev vůle věřitele, aby mu bylo plněno). Poté, co jeden ze solidárních věřitelů požádá o plnění (příp. uplatní pohledávku proti dlužníkovi žalobou u soudu), nemůže již jiný věřitel požadovat po dlužníkovi plnění a dlužník není ani oprávněn mu plnit. Věřitel, který vykonal právo prevence, se tak stává jediným věřitelem vůči dlužníkovi a ostatní věřitelé ztrácejí právo pohledávku uplatnit, i když nebyla splněna. Závazek tak zaniká splněním dluhu tomu věřiteli, který o plnění požádal první. Uplatní-li věřitel pouze část pohledávky, mohou ji do zbytku uplatnit věřitelé ostatní Žalobce netvrdil, že předstihl spoluvěřitele, vznáší pouze nárok na polovinu nájemného z titulu spoluvlastnického podílu, přičemž v žalobě sám uvádí, že žalovaní celý nájem hradili jeho bratrovi (druhému spoluvlastníkovi). Takový nárok však vůči žalovaným nemá oporu v zákoně. Žalovaní dostáli své povinnosti, když plnili jednomu ze solidárních věřitelů (není rozhodné, zda na jeho vlastní účet či na účet jiný, dle jeho pokynu). Žalobce dále tvrdil, že žalovaní uzavřeli podnájemní smlouvu se společností [právnická osoba], ke které nedal on souhlas. Není rozhodné, zda žalovaní platí na základě původní nájemní smlouvy (která nebyla řádně ukončena) anebo na základě podnájemní smlouvy (která může být neplatná, ať už z toho důvodu, že byla uzavřena bez toho, že by byl řádně ukončen předchozí nájemní vztah žalovaných anebo z toho důvodu, že k jejímu uzavření nedal druhý spoluvlastník – žalobce souhlas), neboť zjevně platí k rukám druhého spoluvlastníka [jméno] [celé jméno žalobce]. Opět není rozhodné, zda platí přímo k jeho rukám anebo na jím určené platební místo (k rukám společnosti [právnická osoba], která z pověření druhého spoluvlastníka vykonává správu domu). Tak jako tak žalovaní hradí za užívání předmětného bytu částku podle jedné z uzavřených smluv. Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce není ani zčásti důvodná. Žalovaní tak dostáli své povinnosti, když řádně platili nájemné v měsíci lednu, únoru a březnu roku 2022 na platební místo určené jedním z pronajímatelů předmětného bytu. Soud neposuzoval, zda žalovaní platili nájemné a zálohy za služby na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy, vzhledem k tomu, že to na výsledek řízení nemá vliv. Hospodaření spoluvlastníků se společnou věcí je interní záležitostí těchto spoluvlastníků, ve vztahu k třetím osobám platí, že k právním úkonům se společnou věcí jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 1617/2011 a celé řady dalších pokud jeden ze spoluvlastníků uzavřel bez souhlasu druhého spoluvlastníka smlouvu, kterou umožnil třetí osobě užívat předmět spoluvlastnictví, není "opomenutý" spoluvlastník (ten, který nedal k užívání společné věci souhlas) legitimován požadovat po této třetí osobě vydání bezdůvodného obohacení, které jí užíváním předmětu spoluvlastnictví vzniklo; je povolán požadovat vydání bezdůvodného obohacení pouze po druhém spoluvlastníku, a to v rozsahu, v němž svůj spoluvlastnický podíl "nadužíval". Žalobce tak musí žalovat druhého spoluvlastníka na vydání výnosů ze společné věci. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaní byli ve věci úspěšní, náleží jim proto plná náhrada nákladů řízení. Ty spočívají ve dvou paušálních náhradách po 300 Kč za dva úkony (příprava účasti na jednání a účast na jednání dne [datum]) dle vyhlášky č.254/2015 Sb. ve § 151 odst. 3 o.s.ř. Každému ze žalovaných tak náleží celkem 600 Kč O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.