25 C 90/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi proti údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o žalobě na neplatnost veřejné dobrovolné dražby, <b>I. Zamítá se žaloba žalobce, kterou se domáhá určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby [číslo jednací] [spisová značka] provedené dne 31.3.2020 na návrh žalovaného [číslo]) [titul] [anonymizováno] jako insolvenčního správce dlužnice [jméno] [příjmení] žalovaným [číslo]) [právnická osoba] jako dražebníkem, na základě které se žalovaný [číslo]) [titul] [příjmení] stal vydražitelem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemcích parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [údaje o účastníkovi] [číslo] na společných částech domu [adresa] na pozemcích parc. [číslo] na pozemcích parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek].</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému [číslo]) na náhradě nákladů řízení částku 3.542 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému [číslo]) na náhradě nákladů řízení částku 10.164 Kč k rukám právní zástupkyně žalovaného [číslo]) [titul] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].</b> <b>IV. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným [číslo]) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne 20.5.2020 došlou soudu dne 21.5.2020 domáhá prohlášení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby [číslo jednací] [spisová značka] provedené dne [datum rozhodnutí] na návrh žalovaného č.1) jako insolvenčního správce dlužnice [jméno] [příjmení] žalovaným [číslo]) jako dražebníkem, na základě které se žalovaný č.3) stal vydražitelem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemcích parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [údaje o účastníkovi] [číslo] na společných částech domu [adresa] na pozemcích parc. [číslo] na pozemcích parc. [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek].

2. Žalobce v žalobě uvádí, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [jednací číslo MSP] [anonymizována dvě slova] [číslo] / [rok] byl zjištěn úpadek dlužnice [jméno] [příjmení] a na její majetek byl prohlášen konkurs. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [jednací číslo MSP] [anonymizována dvě slova] [číslo] / [rok] [anonymizováno] byl ustanoven insolvenční správce dlužnice žalovaný č.l). Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Praze dne 27.5.2011 domáhala, aby soud určil, že dne 31.3.2020 konaná veřejná dobrovolná dražba (provedená na návrh žalovaného [číslo]) jako insolvenčního správce dlužnice [jméno] [příjmení] žalovaným [číslo]) jako dražebníkem, kdy předmětem dražby byla bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] - bytový dům, na pozemcích pare. [číslo] část [územní celek] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [údaje o účastníkovi] [číslo] na společných částech domu [adresa] na pozemcích parc. [číslo] část [územní celek] a se spoluvlastnickým podílem o velikosti [údaje o účastníkovi] [číslo] na pozemcích parc. [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek]), kde se vydražitelem stal žalovaný č.3). Žalobce žádá soud, aby určil, že výše uvedená veřejná dobrovolná dražba je neplatná, neboť podle žalobce byla prováděna v rozporu s následujícími zákony a je podle § 588 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku je absolutně neplatné právní jednání, které a) se zjevně příčí dobrým mravům anebo b) odporuje zákonu a zároveň zjevně narušuje veřejný pořádek, jelikož na základě usnesení vlády [anonymizováno] -123 č.69/2020 Sb. byl dne 13.3.2020 pro území [anonymizováno] -123 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ vyhlášen v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti xanon -123 nouzový stav.

3. Nehledě na tuto skutečnost insolvenční správce [titul] [anonymizováno] a dle jeho pokynu dražitel [právnická osoba] prováděli úkony spojené s prodejem předmětu dražby ve věci č.j. [spisová značka] vedeného u Městského soudu v Praze. Dne 14.5.2020 Vrchní soud v Praze usnesením č.j. [jednací číslo MSP] [anonymizována dvě slova] [číslo] / [rok] [spisová značka] konstatoval, že„ pokud má právní zástupce obavy, že dojde k prodeji majetku dlužnice v době mimořádné situace, kterou má zřejmě na mysli nouzový stav vyhlášený kvůli šíření nemoci COVID-19, byl v této souvislosti dne 24.4.2020 vyhlášen ve Sbírce zákonů tzn.„ lex Covid". Zákon č. 191/2020, o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu v ustanovení § 23 a § 24 uvádí, že výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí nemůže být do 30.6.2020 proveden." Dle § 24 a§ 33 zákona č. 191/2020 Sb. ze dne 17. dubna 2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu soud neprovede do 30.června 2020 výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu. Podle žalobce Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. [jednací číslo MSP] [anonymizována dvě slova] [číslo] / [rok] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] ze dne 14.5.2020 prokazuje porušování výše uvedených zákonů a protiprávnost dražby. Žalobce je manželem paní [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], která je prakticky nevidomá - invalidní II. stupně již 11 let a závislá na péči jiné osoby ve III. stupni závislosti - těžká závislost. Dle rozhodnutí MPSV tuto péči paní [příjmení] poskytuje žalobce jako osoba blízká. [příjmení] [příjmení] má poškozenou sítnici v souvislosti s v dětství prodělanou dětskou mozkovou obrnou (DMO), proto paní [příjmení] při psychické zátěži a vypětí rychlé ztrácí rovnováhu a pohybuje se v rovině epileptického záchvatu. Kromě ostatních závažných nemocí je paní [příjmení] onkologicky nemocná. Nemůže se pohybovat bez doprovodu, nepřibírá poštu ani neotevírá vchodové dveře, nemůže číst ani psát, nemůže vyhledávat doklady, písemnosti atd., telefonický kontakt jí zprostředkuje žalobce. Nehledě na nouzový stav insolvenční správce [titul] [anonymizováno] a dle jeho pokynu dražitel [právnická osoba] prováděli úkony spojené s prodejem bytu manželky žalobce ve věci č.j. [spisová značka] vedeného u Městského soudu v Praze a tím protiprávně porušovali výše uvedené nařízení vlády ČR. Insolvenční správce ze soudního spisu dobře věděl, že paní [jméno] [příjmení] je prakticky nevidomá, invalidní ve II. stupni, onkologicky nemocná důchodkyně, která je odkázaná na péči jiné osoby ve III. stupni - těžká závislost a tato péče je 24 hodinová a poskytuje ji dle rozhodnutí MPSV žalobce, jelikož paní [příjmení] patří ke skupině osob nejvíce ohroženým na životě tímto onemocněním. Manželka s žalobcem se proto nacházeli v domácí karanténě. Insolvenční správce a dražitel přesto chtěli využít situace k rychlému dosažení svých cílů, a to finančního prospěchu s prodejem bytu a nařizovali a prováděli prohlídku bytu. Ze sdělení insolvenčního správce ze dne 30.4.2020 v insolvenčním rejstříku č.j. [spisová značka] - [anonymizováno] - [anonymizováno] žalobce zjistil z„ Doplnění pokynu zajištěného věřitele ke zpeněžení nemovitých věcí" ze dne 23.10.2019 následující:„ Pokyn tímto doplňujeme následovně: dražebníkem bude [právnická osoba], cena předmětu dražby byla zjištěna k 9.4.2019 znaleckým posudkem [číslo] znalce [titul] [příjmení] v částce 3.020.000 Kč, nejnižší podání v 1. kole dražby bude stanoveno na 100 % ceny předmětu dražby zjištěné posudkem znalce, zaokrouhleno na desítky tisíc korun českých směrem nahoru, tj. 3.020.000 Kč, nedojde-li k učinění nejnižšího podání, dražebník je ve smyslu ustanovení § 19 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb. oprávněn v této dražbě snižovat, a to i opakovaně, nejnižší podání vždy maximálně o 15 % z hodnoty nejnižšího podání, celkové snížení v dražbě je možné až do maximální výše 50 % z hodnoty nejnižšího podání". Tento pokyn zajištěného věřitele insolvenční správce hrubě porušil ve dvou věcech, když použil jiný znalecký posudek [číslo] ze dne 17.2.2020, kde cena předmětu dražby byla stanovena v částce 3.928.000 Kč bez toho, aby od zajištěného věřitele obdržel nový pokyn za změněných podmínek, a pokyn zajištěného věřitele zněl„ nejnižší podání v 1. kole dražby bude stanoveno na 100 % ceny předmětu dražby zjištěné posudkem znalce, zaokrouhleno na desítky tisíc korun českých směrem nahoru, tj. 3.020.000 Kč, proto nejnižší podání v 1. kole dražby mělo být stanoveno na 100 % ceny předmětu dražby zjištěné posudkem znalce, tj. 3.928.000 Kč, což se tak nestalo a zůstalo na částce 3.020.000 Kč. Je to patrné z údajů místa konání elektronické dražby na serveru [webová adresa], dražebník: [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec a číslo], [PSČ], tel.: xanon [číslo], číslo dražby: [číslo], [číslo jednací] [spisová značka], počáteční cena 3.020.000 Kč, minimální příhoz 10.000 Kč, cena stanovena znalcem 3.928.000 Kč. Tím podle žalobce zkrátil majetkovou podstatu a poškodil žalobce jako věřitele a spolumajitele, manželku a ostatní věřitele. I přes toto navýšení ceny v novém posudku cena nebyla stanovená správně. Sama znalkyně během jednoho roku zvýšila svůj odhad o cca 25% při zachování stejných podmínek ohodnocení. Toto byla třetí změna ceny v rozmezí od cca 2.000.000 Kč do 3.928.000 Kč, to je až 100% navýšení ceny. Jak vyplývá z údajů katastrálního úřadu o realizovaných prodejích v domě, které převzala částečně i znalkyně ve svém posledním znaleckém posudku [číslo] ze dne 17.2.2020, prodeje dosahují 5.000.000 Kč i bez jakékoliv dobrovolné dražby i bez generální rekonstrukce, kterou prošel předmětný byt speciálně upravený pro potřeby nevidomého invalidy. Proto ocenění znalkyně je stejně nižší o další cca 1.000.000 až cca 2.000.000 Kč. Proto škodu na majetkové podstatě žalobce odhaduje na cca 2 až 3 mil. Kč a celkovou vzniklou škodu způsobenou insolvenčním správcem a jeho skupinou na cca 11.000.000 Kč.

4. Dne 19.6.2020 došlo zdejšímu soudu podání žalobce nazvané doplnění žaloby, ve kterém bez jakéhokoli odůvodnění žádá nařízení předběžného opatření, kterým by soud uložil žalovanému č.3) zdržet se prodeje, zřízení zástavních práv nebo práv věcného břemen k předmětné bytové jednotce [číslo] v k.ú. [část obce]. Usnesením ze dne 26.6.2020 č.j. 25 C 90/2020 – 164 soud návrh žalobce odmítl, neboť žalobce v rozporu s ustanovením § 75b odst.3 písm. d) o.s.ř. neosvědčil, že jsou u něj splněné podmínky pro osvobození od soudních poplatků.

5. Žalovaný č.1 se podrobně vyjádřil k žalobě podáním ze dne 8.6.2020 (č.l. 36). Uvedl, že rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [jednací číslo MSP] [anonymizována dvě slova] [číslo] / [rok] byl zjištěn úpadek dlužnice [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [rodné číslo] a prohlášen konkurs na majetek dlužnice. Rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 16.5.2018 sp. zn. [spisová značka] K odvolání dlužnice bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 17.9.2018, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16.5.2018 sp. zn. [spisová značka], kterým byl prohlášen konkurs na majetek dlužnice, potvrzeno. Rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužnice nabylo právní moci dne 24.9.2018. Dovolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16.5.2018 sp. zn. [jednací číslo MSP] [anonymizována dvě slova] [číslo] / [rok] a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.9.2018 sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], bylo usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.1.2019 sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], odmítnuto. Rozhodnutím schůze věřitelů konané dne 22.11.2018 byl insolvenčním správcem dlužnice ustanoven [titul] [anonymizováno], IČ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], sídlem [adresa]. Usnesení schůze věřitelů o ustanovení insolvenčního správce bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22.11.2018 sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 3.12.2018. Odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22.11.2018 sp. zn. [spisová značka] bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 8.11.2019 sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], odmítnuto. Insolvenční správce sepsal do majetkové podstaty zajištěný nemovitý majetek dlužnice. Dne 31.3.2020 1.žalovaný zpeněžil tento nemovitý majetek dlužnice, a to jednotku [číslo] vymezenou podle zákona 72/1994 Sb., způsob využití byt, zapsanou na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce] [stát. instituce] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] nacházející se v budově číslo popisné [anonymizováno 5 slov], bytovém domě zapsaném na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizováno] [územní celek] a [katastrální uzemí], postavené na pozemku parcelní [číslo] na pozemku parcelní [číslo] na pozemku parcelní [číslo] na pozemku parcelní [číslo] na pozemku parcelní [číslo] všechny pozemky zapsány na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce] Katastrálním pracovištěm Praha pro [územní celek] a [katastrální uzemí] včetně podílu o velikosti [údaje o účastníkovi] [číslo] na společných částech budovy a na pozemcích ve veřejné dražbě, kterou provedl dražebník [právnická osoba], IČ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa]. Usnesením [číslo] ze dne 12.3.2020 vláda xanon [číslo] vyhlásila na území xanon [číslo] nouzový stav z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území xanon [číslo]. V usnesení ze dne 14.5.2020 sp. zn. [jednací číslo MSP] [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok], [spisová značka] Vrchní soud v Praze konstatoval:„ Pokud má právní zástupce dlužnice obavy, že dojde k prodeji majetku dlužnice v době mimořádné situace, kterou má zřejmě na mysli nouzový stav vyhlášený kvůli šíření nemoci COVID-A9, byl v této souvislosti dne 24.4.2020 vyhlášen ve Sbírce zákonů tzv.„ lex Covid“. Zákon [číslo] Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu v ustanovení § 23 a § 24 uvádí, že výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí nemůže být do 30.6.2020 proveden.“ Žalobce je manželem dlužnice. Dopisem ze dne 23.10.2019 zajištěný věřitel doplnil pokyn ze dne 9.1.2019 ke zpeněžení zajištěného nemovitého majetku dlužnice tak, že dražebníkem bude [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] Cena předmětu dražby byla zjištěna k 9.4.2019 znaleckým posudkem [číslo] znalce [titul] [příjmení] v částce 3.020.000 Kč. Nejnižší podání v 1. kole dražby bude stanoveno na 100 % ceny předmětu dražby zjištěné posudkem znalce, zaokrouhleno na desítky tisíc korun českých směrem nahoru, tj. 3.020.000 Kč.

6. Dále poukázal na to, že žalobce není k podání žaloby na určení neplatnosti veřejné dražby provedené na návrh insolvenčního správce aktivně legitimován, když z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 953/2014 ze dne 20.11.2014 vyplývá, že vlastník předmětu dražby je oprávněn (věcně legitimován) - analogicky podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách - navrhnout soudu určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby provedené na návrh insolvenčního správce, který byl podán v době, kdy ještě nenastala nevyvratitelná právní domněnka, že předmět dražby byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně, nebo kdy ještě nebylo skončeno řízení o žalobě na vyloučení majetku z majetkové podstaty. Nevyvratitelná právní domněnka, že určitý majetek byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně, nenastane tehdy, jestliže insolvenční soud na základě včas podané žaloby pravomocně rozhodne, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Otázku, zda určitý majetek byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně, je tedy povolán řešit výlučně insolvenční soud, a to na základě žaloby na vyloučení majetku z majetkové podstaty, kterou projedná a rozhodne jako incidenční spor. Nikdo jiný než insolvenční soud nemůže posuzovat příslušnost určitého majetku k majetkové podstatě dlužníka, a to ani jako otázku předběžnou, už proto, že žádné řízení vedené před jiným orgánem než insolvenčním soudem (a výsledek takového řízení) nemůže zabránit tomu, aby nastala nevyvratitelná právní domněnka podle ustanovení § 225 odst. 3 insolvenčního zákona. Uvedené samozřejmě platí rovněž v řízení o určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby. Byla-li veřejná dobrovolná dražba provedena na návrh insolvenčního správce, může být (z hlediska věcné legitimace insolvenčního správce ke zpeněžení předmětu dražby) neplatná, jen jestliže předmět dražby, který byl zapsán do soupisu majetkové podstaty, z ní byl vyloučen pravomocným rozhodnutím insolvenčního soudu vydaným v řízení o žalobě na vyloučení majetku z majetkové podstaty. V případě, že řízení na vyloučení majetku (předmětu dražby) z majetkové podstaty dosud nebylo pravomocně skončeno, soud řízení o určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení § 109 odst. 1 písm. b) o.s.ř. přeruší. Právní mocí rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne xanon [číslo] sp. zn. [spisová značka], kterým byl zamítnut návrh dlužnice [jméno] [příjmení] na vyloučení předmětu veřejné dražby dobrovolné z majetkové podstaty, nastala nevyvratitelná právní domněnka o tom, že předmět veřejné dražby byl pojat do majetkové podstaty oprávněně, žalobce tak není k podání žaloby na určení neplatnosti veřejné dražby dobrovolné provedené na návrh insolvenčního správce aktivně legitimován.

7. Dále uvedl, že podle § 274 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení insolvenční správce zahrnul do majetkové podstaty dlužnice celé zaniklé společné jmění manželů dlužnice [jméno] [příjmení], [rodné číslo] a [jméno] [příjmení] [jméno], [rodné číslo], oba bytem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] z důvodu, že společné jmění manželů je předluženo, resp. závazky dlužnice [jméno] [příjmení] v celkové výši 6.146.779,11 Kč, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší, než majetek náležející do společného jmění manželů. Podle § 246 odst. 1 insolvenčního zákona prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou dlužníka. Podle § 40 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo právo nakládat s majetkovou podstatou. Podle § 280 insolvenčního zákona je soupis majetkové podstaty dlužníka listinou, která insolvenčního správce v rámci konkursu opravňuje ke zpeněžení zapsaného majetku. Návrhem ze dne 1.4.2019 se dlužnice [jméno] [příjmení] domáhala vyloučení předmětu veřejné dražby z majetkové podstaty. Usnesením ze dne xanon [číslo] sp. zn. [spisová značka] Městský soud v Praze návrh dlužnice na vyloučení předmětu veřejné dražby z majetkové podstaty zamítl. K odvolání dlužnice Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16.12.2019, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] usnesení Městského soudu v Praze ze dne xanon [číslo] sp. zn. [spisová značka] potvrdil. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne xanon [číslo] sp. zn. [spisová značka], kterým byl zamítnut návrh dlužnice na vyloučení předmětu veřejné dražby z majetkové podstaty, nabylo právní moci dne xanon [číslo]. Podle § 286 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona lze majetkovou podstatu zpeněžit veřejnou dražbou podle zvláštního předpisu. Podle § 293 odst. 1 insolvenčního zákona jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti. Dne 23.10.2019 insolvenční správce obdržel pokyn zajištěného věřitele [číslo] spol. [právnická osoba], aby nemovitý majetek dlužnice, bytovou jednotku [číslo] zapsanou na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], zpeněžil ve veřejné dražbě za podmínek, že dražebníkem bude [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČ [anonymizována čtyři slova], že cena předmětu dražby byla zjištěna k 9.4.2019 znaleckým posudkem [číslo] znalce [titul] [příjmení] v částce 3.020.000 Kč, že nejnižší podání v 1. kole dražby bude stanoveno na 100 % ceny předmětu dražby zjištěné posudkem znalce a zaokrouhleno na desítky tisíc korun českých směrem nahoru, tj. 3.020.000 Kč, že nedojde-li k učinění nejnižšího podání, dražebník je ve smyslu ustanovení § 19 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb. oprávněn v této dražbě snižovat, a to i opakovaně, nejnižší podání vždy maximálně o 15 % z hodnoty nejnižšího podání; celkové snížení v dražbě je možné až do maximální výše 50 % z hodnoty nejnižšího podání, že lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením přesahující 500.000 Kč bude 30 dnů, že odměnu dražebníka hradí navrhovatel a stanovuje se ve výši 5 % z ceny dosažené vydražením včetně příslušné sazby DPH a že dražebník nemá nárok na úhradu nákladů na materiální a organizační zabezpečení přípravy a průběhu dražby (dle § 2 písm. m) zák. č. 26/2000 Sb. 1.žalovaný pokyn zajištěného věřitele neodmítl. Dne 19.12.2019 uzavřel 1.žalovaný s 2. žalovaným smlouvu o provedení dobrovolné dražby dle zákona č.26/2000 Sb. za podmínek uvedených v pokynu zajištěného věřitele ze dne 23.10.2019 2. žalovaný vyhlásil konání veřejné dražby dražební vyhláškou ze dne xanon [číslo]. Dne 31.3.2020 se konala veřejná dražba dobrovolná prostřednictvím elektronického dražebního systému na adrese [webová adresa] v době od 10: 00:00 hod. do 11: 20:33 hod., kdy 2.žalovaný udělil dražiteli, resp. 3.žalovanému, který učinil nejvyšší podání, příklep. Cena dosažená vydražením činí 4.020.000 Kč 3.žalovaný uhradil cenu dosaženou vydražením dne xanon [číslo]. Vlastnické právo k předmětu veřejné dražby přešlo na 3. žalovaného k okamžiku udělení příklepu dne 31.3.2020 v 11: 20:33 hod. Dne 31.3.2020 1.žalovaný zpeněžil zajištěný nemovitý majetek dlužnice, jenž byl předmětem veřejné dražby dobrovolné, provedené podle zákona č.26/2000 Sb. v souladu s § 286 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona a § 293 odst. 1 insolvenčního zákona.

8. Předmět veřejné dražby, resp. zajištěný nemovitý majetek ve společném jmění manželů dlužnice [jméno] [příjmení] a žalobce, byl zpeněžen ve veřejné dražbě dobrovolné v souladu s výše uvedenou právním úpravou obsaženou v insolvenčním zákoně (zákon č. 182/2006 Sb.) a v zákoně o veřejných dražbách (zákon č. 26/2000 Sb.). Vlastnické právo k předmětu veřejné dražby přešlo na vydražitele, resp. 3.žalovaného, ke dni 31.3.2020. Zákon č. 191/2020 Sb., byl vyhlášen dne 24.4.2020 a téhož dne nabyl účinnosti. Vlastnické právo k předmětu veřejné dražby přešlo na 3.žalovaného 24 dní před nabytím účinnosti zákona č. 191/2020 Sb. Zákon č. 191/2020 Sb. je právní normou, jež nemá a nemůže mít retroaktivní účinky a nemůže tedy dopadat na právní úkony učiněné v době před nabytím účinnosti tohoto zákona. Na žalobcem napadenou veřejnou dražbu dobrovolnou provedenou dne 31.3.2020 tak pravidla obsažená v zákoně č. 191/2020 Sb. nedopadají.

9. Dle systematického uspořádání ustanovení tohoto zákona jsou ustanovení § 23 a 24, jimiž argumentuje žalobce, zařazena do Hlavy V. Zvláštní opatření ve vztahu k výkonu rozhodnutí a exekucím. Ustanovení této hlavy pak stanoví výjimky dopadající na výkon rozhodnutí podle občanského soudního řádu (zákon č.99/1963 Sb.) a podle zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (zákon č. 120/2001 Sb.). Na zpeněžení majetku dlužnice [jméno] [příjmení] a žalobce podle zákona č. 182/2006 Sb. pravidla obsažená v § 23 a § 24 zákona č. 191/2020 Sb. nedopadají. Pro případ, že by soud přijal názor, že ustanovení § 23 a § 24 zákona č. 191/2020 Sb. dopadají na předmětnou veřejnou dražbu, pak podle § 26 odst. 2 zákona č. 191/2020 Sb. v řízeních o výkonu rozhodnutí a v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se § 23 a 24 nepoužijí, byl-li udělen příklep přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Argumentaci žalobce zdravotním stavem dlužnice [jméno] [příjmení] a protiprávností prohlídky předmětu veřejné dražby 1.žalovaným vyvrací usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2.4.2019 sp. zn. [spisová značka], kterým byla prohlídka bytové jednotky jako předmětu veřejné dražby nařízena, přičemž provedení prohlídky nebylo podmíněno doručením tohoto usnesení k rukám dlužnice a dále tuto argumentaci vyvrací zápis o provedení prohlídky sepsaný 1.žalovaným podepsaný přítomnými osobami a úřední záznam Policie ČR, Místního oddělení [část obce] ze dne 9.4.2019 [číslo jednací]. [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalobce byli 1.žalovaným řádně a opakovaně vyzváni ke zpřístupnění předmětu veřejné dražby, výzvy neuposlechli, po otevření vchodových dveří fyzicky bránili 1.žalovanému ve vstupu do bytové jednotky, vstup mu neumožnili a na místě přítomný soudní znalec tak nemohl provést komplexní místní šetření ke zpracování znaleckého posudku. Insolvenční správce v důsledku jednání žalobce a dlužnice [jméno] [příjmení] nemohl sepsat majetek nacházející se v bytové jednotce do majetkové podstaty. Obvodní ředitelství Policie [obec] [anonymizováno], odbor hospodářské kriminality, 1. oddělení hospodářské kriminality, prověřuje, zda dlužnice [jméno] [příjmení] a žalobce svým jednání naplnili skutkovou podstatu trestného činu porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 trestního zákoníku. Žalobcem citovaná ustanovení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením na postup 1.žalovaného podle zákona č. 182/2006 Sb. v souladu s výše uvedenými rozhodnutími Městského soudu v Praze, Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu České republiky nedopadají a jak ve svých rozhodnutích opakovaně uzavřel odvolací Vrchní soud v Praze, práva dlužnice jako osoby se zdravotním postižením nejsou postupem 1.žalovaného porušována a postup podle zákona č. 182/2006 Sb. není postupem, který by byl v rozporu s dobrými mravy.

10. Nejnižší podání bylo ve veřejné dražby v souladu s pokynem zajištěného věřitele ze dne 23.10.2019 stanoveno na částku 3.020.000 Kč, jež vyplynula ze znaleckého posudku číslo [číslo] soudního znalce [titul] [příjmení]. Nutno dodat, že hodnota zjištěná znaleckým posudkem je výrazně ovlivněna skutečností, že v důsledku zaviněného úmyslného jednání žalobce a dlužnice, kteří neumožnily prohlídku předmětu veřejné dražby, ačkoli k tomu byli povinni, nemohl soudní znalec provést řádné místní šetření ke zjištění objektivního stavu předmětu veřejné dražby a dále je ovlivněna skutečností, že vydražitel se bude muset domáhat vyklizení předmětu veřejné dražby u soudu žalobou na vyklizení. Cena dosažená vydražením činí částku o 1 mil. Kč vyšší oproti nejnižšímu podání a představuje částku o 92.000 Kč vyšší, než-li je žalobcem tvrzená tržní cena předmětu veřejné dražby (3.928.000 Kč). Provedením žalobcem napadené veřejné dražby tak nedošlo ke zkrácení majetkové podstaty ani věřitelů. Nemohlo dojít ke zkrácení žalobce, který není v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] přihlášeným věřitelem. Nebyla způsobena žádná škoda na předmětu veřejné dražby ani na majetkové podstatě. V souladu s návrhem 1.žalovaného zveřejněným v insolvenčním rejstříku na čísle listu [spisová značka], budou z výtěžku zpeněžení předmětu dobrovolné dražby zcela uspokojeny pohledávky věřitelů [číslo] (zajištěný věřitel [právnická osoba], IČ [anonymizována čtyři slova], se sídlem [adresa], částkou 3.179.590,53 Kč), číslo 2 ([anonymizována tři slova], [ulice a číslo], IČ [anonymizována čtyři slova], sídlem [adresa], částkou [číslo]) Kč a ostatní nezajištění věřitelé částkou 98.379,82 Kč. Z výtěžku zpeněžení, resp. z ceny dosažené vydražením, bude uspokojena pohledávka věřitele [číslo] [anonymizována tři slova], [ulice a číslo], IČ [anonymizována čtyři slova], na nezaplacených příspěvcích do fondu oprav a dlužných zálohách na služby spojené s užívání bytové jednotky jako předmětu veřejné dražby, jež nejsou žalobcem a dlužnicí [jméno] [příjmení] hrazeny již od měsíce srpna 2007.

11. Žalovaný č.2 se rovněž vyjádřil k žalobě podáním ze dne 8.6.2020 (č.l. 94). Uvedl, že veřejná dobrovolná dražba byla provedena oprávněně a je platná. V prvé řadě žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby o neplatnost dražby. Žalobce je manželem dlužnice [jméno] [příjmení] a byl by aktivně věcně legitimován - analogicky podle ustanovení § 24 odst. 3 z.č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách navrhnout soudu určení neplatnosti, ale pouze pokud by ještě nenastala nevyvratitelná právní domněnka, že bytová jednotka byla pojata do soupisu majetkové podstaty oprávněně, nebo kdy ještě nebylo skončeno řízení o žalobě na vynětí nebo vyloučení majetku z majetkové podstaty. Ve věci vynětí bytové jednotky z majetkové podstaty bylo již pravomocně rozhodnuto, kdy návrh dlužnice na vynětí bytové jednotky z majetkové podstaty byl dne 25.září 2019 odmítnut Městským soudem v Praze pod č.j. [jednací číslo MSP] [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova] a toto usnesení potvrdil 16.12.2019 Vrchní soud v Praze svým usnesením [anonymizována dvě slova] [číslo] / [číslo], které nabylo právní moci 9.1.2020. Citované usnesení je uveřejněno v insolvenčním rejstříku sp. zn [jednací číslo MSP] [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok] - [anonymizováno] [číslo]. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 953/2014 ze dne 20.11.2014 vyplývá, že vlastník předmětu dražby je oprávněn (věcně legitimován) - analogicky podle ustanovení § 24 odst. 3 z.č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách - navrhnout soudu určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby provedené na návrh insolvenčního správce, který byl podán v době, kdy ještě nenastala nevyvratitelná právní domněnka, že předmět dražby byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně, nebo kdy ještě nebylo skončeno řízení o žalobě na vyloučení majetku z majetkové podstaty. Tato domněnka nastala právě právní mocí citovaného usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. [spisová značka] a absence žaloby na vyloučení bytové jednotky z majetkové podstaty podané žalobcem dle § 225 odst. 1. ve lhůtě dle odst. 2 zákona č.182/2006 Sb. insolvenčního zákona. Platí tedy, že bytová jednotka byla žalovaným č. 1) zapsán do soupisu majetkové podstaty a dnem prohlášení konkursu na dlužnici [jméno] [příjmení] přešlo dispoziční oprávnění nakládat s bytovou jednotkou na insolvenčního správce, tj. žalovaného č. 1) a analogicky zaniklo oprávnění s ní nakládat vlastníkům – dlužnici a žalobci, tedy zanikla i aktivní legitimace žalobce k podání této žaloby.

12. Žalobce uvádí jako důvod pro určení neplatnosti dražby skutečnost, že žalovaní č. 1) a 2) porušili ustanovení § 23 a § 24 zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 (dále je„ Lex Covid“) na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu. Dražba však byla provedena 31.3.2020 a Lex Covid nabyl účinnosti až 17.4.2020, tedy 17 dní po udělení příklepu a přechodu vlastnického práva dle § 30 odst. 1 z.č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách. Vyhotovení Potvrzení o nabytí vlastnictví v dražbě dle § 31 z.č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách pouze deklaruje stav, který nastal. I tak se Lex Covid nijak netýká z.č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách ani oprávnění insolvenčního správce zpeněžit majetkovou podstatu. Mimo jiné pouze omezuje výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí podle občanského soudního řádu, nikoli veřejné dražby dle z.č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách prováděné dražebníky. Výčet důvodů pro vyslovení neplatnosti dražby je opět taxativní (§ 24 odst. 3 z.č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách). Z jiných důvodů nelze neplatnost dražby vyslovit. Ani jediný z těchto důvodů žalobce v žalobě neuvedl, tedy neuvedl, které ustanovení zákona o dražbách bylo porušeno. Žalovanému č. 2) jakožto dražebníkovi nebyla do zahájení dražby doručena žádost o upuštění od dražby dle § 22 z.č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách, ani mu nebylo doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby.

13. Ve smyslu ustanovení § 63 odst. 8 z.č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách osoba, která podala zjevně bezdůvodný návrh na prohlášení dražby za neplatnou, odpovídá navrhovateli, dražebníkovi a vydražiteli za škodu, která jim v důsledku toho vznikla. Žalobce podal zjevně bezdůvodný šikanózní návrh, žalovaný č. 2) proto navrhuje, aby byla žalobci uložena povinnost složit do úschovy u zdejšího soudu před samotným jednáním zálohu ve výši 50.000 Kč na vzniklou škodu.

14. Žalovaný č.3 rovněž navrhl zamítnutí žaloby (č.l.106).

15. Soud nařídil jednání na 19.března 2021. Při jednání žalobce doplnil, že dlužnice [jméno] [příjmení] byla v době provádění dražby nepříčetná, a tudíž nezpůsobilá k procesním úkonům. Dále namítl překážku věci rozsouzené s tím, že předmětný byt byl vyloučen z exekuce rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 1.11.2011 č. j. 18 C 34/2011-13. Insolvenční řízení tak podle něj trpí zmatečností ve smyslu § 229 o.s.ř. Namítl, že dlužnici nebylo doručeno usnesení o nařízení prohlídky věci, že prohlídka věci dne 9.dubna 2019 se konala bez přítomnosti jejího zástupce či opatrovníka, že byly vypracovány dva znalecké posudky na ocenění bytu, které se liší o 1.000.000 Kč, čímž došlo ke snížení majetkové podstaty. Podal žalobu na vyloučení věci z podstaty, o níž nebylo dosud pravomocně rozhodnuto a věc se nachází u odvolacího soudu. Dále probíhá trestní řízení, které dosud není ukončeno, podal více návrhů na nařízení předběžného opatření, přičemž řízení o jednom návrhu probíhá u odvolacího soudu – Městského soudu v Praze a podal také žalobu na určení vlastnického práva projednávanou u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 22 C 162/2020.

16. Žalovaný č. 1 doplnil, že dlužnice [jméno] [příjmení] nebyla účastníkem dražby, účastníkem dražby byl žalovaný č. 1 a případná nepříčetnost [jméno] [příjmení] tedy nemá žádný právní dopad na platnost dražby. Dražba proběhla v souladu s insolvenčním zákonem a v souladu se zákonem o veřejných dražbách č. 26/2000, není zde žádný důvod, pro který by bylo možné prohlásit dražbu za neplatnou.

17. Žalovaný č. 3 doplnil, že se zúčastnil veřejné dražby dobrovolné, která se konala elektronicky, podal přihlášku, zaplatil dražební cenu a stal se vlastníkem předmětné bytové jednotky, jehož vlastnické právo bylo řádně zapsáno do katastru nemovitostí. Nezná odpudivější případ zneužívání právních institutů a obstrukčního jednání, než je žalobce.

18. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 z 6.června 2011 sp. zn. 4 Nt 1741/2011, úplný výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] [anonymizováno] a.s., lustrace v evidenci obyvatel, rozhodnutí Úřadu práce xanon [číslo] o přiznání příspěvku na živobytí žalobci z 12.2.2020, posudek o invaliditě [jméno] [příjmení], rozhodnutí Úřadu práce xanon [číslo] ze dne 23.7.2015 o přiznání příspěvku na péči [jméno] [příjmení], usnesení Městského soudu v Praze z 16.května 2018 č. j. [spisová značka], usnesení Vrchního soudu v Praze z 17.září 2018 č. j. [spisová značka], protokol o schůzi věřitelů konané 22.listopadu 2018 v insolvenční věci dlužníka [jméno] [příjmení] č. j. [spisová značka], usnesení Městského soudu v Praze z 22.listopadu 2018 o osvědčení ustanovení nového insolvenčního správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č. j. [spisová značka], usnesení Vrchního soudu v Praze z 8.listopadu 2019 č. j. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.ledna 2019 [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [číslo], soupis majetkové podstaty, návrh na vyloučení majetku z majetkové podstaty podaný [titul] [příjmení] ze dne 1.4.2019, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25.září 2019 č. j. [spisová značka] o zamítnutí návrhu dlužnice na vyloučení bytové jednotky [číslo] z majetkové podstaty, kopie mapy, doplnění pokynů zajištěného věřitele ke zpeněžení nemovitých věcí, dražební vyhláška navrhovatele [titul] [anonymizováno] a dražebníka [právnická osoba] o dobrovolné dražbě z xanon [číslo], smlouva o provedení dobrovolné dražby mezi dražebníkem [právnická osoba] a navrhovatelem dražby JUDr. [jméno] [příjmení] z 19.12.2019, fotodokumentace, výpis z katastru nemovitostí v k.ú. [část obce] [list vlastnictví] k 19.12.2018, usnesení Městského soudu v Praze z 2.dubna 2019 č. j. [spisová značka] o nařízení prohlídky bytu dlužníka, potvrzení o nabytí vlastnictví [číslo jednací] dražebníka [právnická osoba] z 20.4.2020, protokol o provedené dražbě z 31.3.2020, znalecký posudek [titul] [příjmení] z 9.4.2019 [číslo] návrh insolvenčního správce [titul] [anonymizováno] na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli z 29.5.2020, úřední záznam Policie České republiky [anonymizováno] [část obce] z 9.dubna 2019, zápis o provedení prohlídky nemovitého majetku z 9.4.2019, usnesení Vrchního soudu v Praze z 16.prosince 2019 č. j. [spisová značka], smlouva o provedení dobrovolné dražby mezi dražebníkem [právnická osoba] a navrhovatelem [příjmení] [jméno] [příjmení] z 19.12.2019, potvrzení o nabytí vlastnictví z 20.dubna 2020 [číslo jednací], dražební vyhláška z xanon [číslo], usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16.května 2018 č. j. [spisová značka], usnesení Městského soudu v Praze z 22.listopadu 2018 č. j. [spisová značka], usnesení Vrchního soudu v Praze ze 14.května 2020 o odmítnutí odvolání č. j. [spisová značka], dražební vyhláška z 21.2.2020 a z xanon [číslo], protokol o provedené dražbě z 20.4.2020, zpráva insolvenčního správce o stavu řízení z 28.4.2020, doplnění pokynu zajištěného věřitele ke zpeněžení nemovitých věcí z 23.10.2019, znalecký posudek [titul] [jméno] z 19.2.2019 [číslo] znalecký posudek o ceně obvyklé [titul] [příjmení] ze 17.2.2020 [číslo] návrh o odklad vykonatelnosti, inzerce, zpráva insolvenčního správce o stavu řízení ze dne 15.7.2019, zápis o provedení prohlídky nemovitého majetku z 9.4.2019, začerněný úřední záznam Policie České republiky z 9.dubna 2019, úřední záznam Policie České republiky ze dne 9.dubna 2019, usnesení Městského soudu v Praze z 2.dubna 2019 č. j. [spisová značka] o nařízení prohlídky bytu, vyrozumění Policie České republiky z 11.května 2020 č. j. KRPA-117984-3/ČJ-2020-001315 o stavu oznámení, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalobce, evidence práv pro osobu ohledně žalobce, sdělení Hlavního města Prahy, odboru dopravně správních činností ze dne 30.6.2020, prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce žalobce, rozhodnutí Úřadu práce xanon [číslo] o přiznání příspěvku na péči z 23.7.2015, oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory příspěvku na bydlení z 10.2.2020, rozhodnutí o přiznání příspěvku na živobytí z 12.2.2020, oznámení o výši invalidního důchodu [jméno] [příjmení] [jméno] z 30.12.2019, rozsudek Městského soudu v Praze ze 14.dubna 2010 č. j. 19 Co 126/2010-149, usnesení [titul] [příjmení] z 18.2.2015 sp. zn. 081 EX 31782/13-060, exekuční příkaz [titul] [příjmení] k provedení exekuce prodejem movitých věcí č. j. 147 EX 1379/13-51, měsíční předpis na úhradu příspěvku vlastníka a záloh na poskytované služby od [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ulice a číslo] – 785 z 16.6.2020, faktura PRE za elektřinu na jméno [jméno] [příjmení], sdělení Ministerstva vnitra xanon -123 z 24.června 2020 ohledně žalobce a z 8.července 2020, smlouva o poskytnutí stabilizačního příspěvku na složení členského podílu do bytového družstva mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 21.12.1987, smlouva ze dne 21.1.1988 mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a Ing. [jméno] [příjmení] o poskytnutí návratné půjčky, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 z 1.listopadu 2011 č. j. 18 C 34/2011-13 ve věci žalobkyně [jméno] [příjmení] proti žalovanému [právnická osoba], usnesení Městského soudu v Praze z 25.září 2019 č. j. [spisová značka] o zamítnutí návrhu dlužnice na vyloučení majetku z majetkové podstaty bytové jednotky [číslo] v k.ú. [část obce] s doložkou právní moci xanon [číslo], usnesení Městského soudu v Praze z 19.října 2020 č. j. [spisová značka], usnesení Vrchního soudu v Praze z 16.prosince 2019 č. j. [spisová značka] s doložkou právní moci 9.1.2020, žaloba žalobce o vyloučení majetků z majetkové podstaty datovaná 21.července 2020, připojený spis zdejšího soudu sp. zn. 25 Nc 4001/2020 a to zejména návrh na vydání předběžného opatření z 22.září 2020, výpis z katastru nemovitostí v k.ú. [část obce] [list vlastnictví] k 21.9.2020, usnesení Městského soudu v Praze [titul] [příjmení] z 24.září 2020 č. j. [spisová značka] [číslo], odvolání [titul] [příjmení] proti tomuto usnesení, usnesení Vrchního soudu v Praze z 8.října 2020 č. j. [spisová značka] o zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24.září 2020 a postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 8 a konečně usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 27.října 2020 č. j. 25 Nc 4001/2020-16 o odmítnutí návrhu na vydání předběžného opatření s doložkou právní moci 28.11.2020, usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 9.2.2021 č.j. ZT 220/2020-45, usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 16.7.2020 č.j. ZT 220/2020-15, usnesení Městského soudu v Praze ze 17.10.2016 č.j. [spisová značka] o ustanovení zástupce [titul] [příjmení] [jméno] [příjmení], usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17.května 2017 č. j. [spisová značka] o ustanovení opatrovníka [jméno] [příjmení], žaloba na určení vlastnického práva k nemovitostem projednávaná u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 22 C 162/2020 a doplnění této žaloby z 15.září 2020.

19. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16.května 2018 č. j. [spisová značka] byl zjištěn úpadek dlužnice [jméno] [příjmení], [rodné číslo], a zároveň byl na majetek dlužnice prohlášen konkurz (výroky I., II.). Dále byla insolvenčním správcem ustanovena [titul] [příjmení]. Z usnesení vyplývá, že soud rozhodoval o návrhu věřitele [právnická osoba], IČ [anonymizována čtyři slova], která na základě smlouvy ze dne 26.října 2004 poskytla dlužnici meziúvěr ze stavebního spoření do celkové výše 1.500.000 Kč Poslední měsíční splátku úroku z meziúvěru však dlužnice uhradila 19.října 2007 a od tohoto data již neučinila na úhradu úroku žádné plnění. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25.srpna 2009 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14.dubna 2010 byla dlužnici uložena povinnost zaplatit navrhovateli částku 1.353.737,90 Kč s úrokem z prodlení. Splatná pohledávka insolvenčního navrhovatele za dlužnicí činí ke dni sepsání insolvenčního návrhu 2.827.071 Kč a sestává z jistiny úroků nákladů soudního řízení a nákladů oprávněného v exekuci. Pohledávka je na základě smlouvy o zřízení zástavních práv k věcem nemovitým ze dne 26.října 2004 zajištěna zástavním právem navrhovatele k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] až 607. Usnesením ze dne 17.května 2017 č. j. [spisová značka] ustanovil soud dlužnici opatrovníka, a to [titul] [příjmení], advokátku. Dále pak soud usnesením ze dne 17.10.2016 č. j. [spisová značka] ustanovil dlužnici k ochraně jejích zájmů v insolvenční věci zástupce [titul] [příjmení], advokáta. Z odůvodnění usnesení o ustanovení opatrovnice pak vyplývá, že dlužnice má trpět těžkým poškozením zraku, je invalidní ve 2. stupni a závislá na péči jiné osoby, a proto se nemůže ze zdravotních důvodů nikoliv nejen po přechodnou dobu účastnit insolvenčního řízení a aktivně vykonávat svá práva a plnit uložené povinnosti. Dne 3.října 2016 požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů. Soud proto dlužnici k ochraně jejích práv ustanovil ve smyslu § 29 odst. 3 o.s.ř. opatrovníka. (usnesení Městského soudu v Praze z 16.května 2018 č. j. [spisová značka]) Z usnesení o zjištění úpadku dlužnice dále vyplývá, že dlužnice má další věřitele, a to [anonymizována tři slova] [ulice a číslo], [právnická osoba] a [právnická osoba], IČ [anonymizována čtyři slova]. Dále se soud v odůvodnění usnesení vypořádal i s otázkou doručování dlužnici. Přihlédl taktéž k tomu, že jsou zájmy dlužnice dostatečně chráněny, když jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů a opatrovnice rovněž z řad advokátů.

20. K odvolání dlužnice pak bylo usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16.května 2018 č. j. [spisová značka] potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 17.září 2018 č. j. [spisová značka] Odvolací soud se v rozhodnutí zabýval všemi námitkami dlužnice. Pokud jde o námitku, že se nemůže seznámit s doručovanými písemnostmi, jelikož kvůli postižení zraku nemůže číst, poukázal na ustanovení § 563 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, jakož i na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4.5.2010 sp. zn. 21 Cdo 1142/2009 vztahující se k výkladu obdobného ustanovení § 40 odst. 5 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Z těchto ustanovení i judikatury vyplývá totiž, že osoba, jež nemůže číst, se může seznámit za pomoci speciálních prostředků nebo za pomoci jiné osoby. Pokud tak nevidomý neučiní, jde tato skutečnost k jeho tíži, neboť přestože měl možnost se s obsahem listiny seznámit, bezdůvodně tak neučinil. V projednávané věci tedy byly všechny písemnosti dlužnici řádně doručeny v souladu s § 71 insolvenčního zákona vyhláškou a nadto jí byly doručovány rovněž zvláštním způsobem podle § 75 insolvenčního zákona a § 49 a § 50 o.s.ř. Dále odvolací soud potvrdil, že dlužnice je v úpadku ve formě platební neschopnosti, jelikož bylo v řízení prokázáno, že má více věřitelů, jejichž pohledávky jsou vykonatelné, tedy má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, jež není schopna plnit, jelikož je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti a jelikož nesplnila povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou jí uložil soud (§ 3 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2 písm. b) a písm. d) insolvenčního zákona). Usnesením Nejvyššího soudu České republiky z 30.ledna 2019 č.j. [spisová značka] pak bylo odmítnuto dovolání dlužnice zastoupené [titul] [příjmení] proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.září 2018 č. j. [spisová značka], kterým Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení insolvenčního soudu o zjištění úpadku dlužnice [jméno] [příjmení] a prohlášení konkurzu na její majetek.

21. Z protokolu o schůzi věřitelů konané dne 22.listopadu 2018 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze z 22.listopadu 2018 č. j. [spisová značka] soud zjistil, že na schůzi věřitelů konané dne 22.listopadu 2018 došlo podle § 29 odst. 1 insolvenčního zákona ke změně v osobě insolvenčního správce, když původní insolvenční správkyně [titul] [příjmení] byla nahrazena novým insolvenčním správcem [titul] [anonymizováno]. Usnesením Vrchního soudu v Praze z 8.listopadu 2019 č. j. [spisová značka] pak bylo odvolání dlužnice proti tomuto usnesení odmítnuto. Ze soupisu majetkové podstaty vyplývá, že byla do podstaty sepsána bytová jednotka [číslo] v [katastrální uzemí] nacházející se v budově [adresa] na [údaje o účastníkovi] [číslo] pro [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce] v ocenění 3.020.000 Kč.

22. Návrhem ze dne 1.4.2019 prostřednictvím zástupce [titul] [příjmení] navrhla dlužnice [jméno] [příjmení] vyloučení bytové jednotky [číslo] v k.ú. [část obce] z majetkové podstaty dlužnice. Usnesením ze dne 25.září 2019 č. j. [spisová značka] Městský soud v Praze návrh dlužnice na vyloučení bytové jednotky [číslo] s ní souvisejících spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemku zapsané v katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], zamítl. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že dlužnice se odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 30 Cdo 147/2014, podle něhož nelze postihnout výkonem rozhodnutí nemovitost, respektive byt, kdyby jedinečné technické uspořádání dané specifickým tělesným postižením povinného neumožňovalo přestěhování povinného do jiného obdobného bytu. Namítala, že vzhledem ke své nevidomosti je vázána na tento konkrétní byt a jeho prostředí, má zde vytvořeny vazby a zvyky. Soudce dospěl k závěru, že zde žádné zvláštní důvody nejsou, když přihlédl k tomu, že dlužnice dlouhodobě od roku 2007 ničeho neplatila. K odvolání dlužnice bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16.prosince 2019 č. j. [spisová značka] usnesení soudu I. stupně ze dne 25.září 2019 potvrzeno. Odvolací soud prostřednictvím insolvenčního rejstříku ověřil, že na majetek dlužnice byl dne 16.5.2018 prohlášen konkurz, který se stal pravomocným dne 24.9.2018. Dle soupisu majetkové podstaty z 19.7.2018 ve znění zprávy insolvenčního správce ze dne 4.3.2019 sestává majetek dlužnice pouze z pohledávky za [jméno] [příjmení] ve výši 54.271,41 Kč a předmětné bytové jednotky, která je dle [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek], ve společném jmění dlužnice a jejího manžela [jméno] [příjmení]. Dle znaleckého posudku [titul] [jméno] z 25.7.2018 byla předmětná bytová jednotka oceněna na 1.940.000 Kč a dle zástavní smlouvy z 26.10.2004 byla s účinností k 27.10.2004 zatížena zástavním právem k zajištění pohledávky [právnická osoba] zjištěné při přezkumném jednání dne 22.11.2018 v celkové výši 3.179.590,53 Kč včetně příslušenství. Nezajištěné pohledávky dalších šesti věřitelů byly zjištěny v celkové výši 2.967.188,58 Kč. Z dokumentace přiložené k insolvenčnímu návrhu plyne, že smlouvou o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření z 26.10.2004 uzavřeli s [právnická osoba] oba manželé, tedy dlužnice a [anonymizována dvě slova] jako spoludlužníci. Úvěr byl do konce roku 2004 vyčerpán do výše 1.500.000 Kč Poslední vklad na stavební spoření byl proveden 31.8.2006, poslední splátka úroků byla uhrazena 19.10.2007. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 z 25.8.2009 č. j. 46 C 346/2008-71 potvrzeným Městským soudem v Praze ze dne 14.4.2010 č. j. 19 Co 126/2009-149 byli dlužníci shledáni povinnými zaplatit [právnická osoba] společně a nerozdílně pohledávku ve výši 1.353.737,90 Kč s příslušenstvím. Z protokolu o přezkumném jednání z 22.11.2018 a ze zápisu o schůzi věřitelů z téhož dne se podává, že těmto jednáním byl přítomen zástupce a opatrovník dlužnice advokát [titul] [příjmení], který zde byl seznámen mj. se zapsáním předmětné bytové jednotky do soupisu majetkové podstaty. Dlužnice při jednání u soudu I. stupně dne 4.9.2018 uvedla do protokolu, že trpí těžkým poškozením zraku, při kterém nepomáhají brýle ani jiné pomůcky na čtení. Všechno vidí rozmazaně, což jí neumožňuje číst a pracovat s dokumenty. Její manžel je v konfliktu zájmů, proto odmítá se s těmito dokumenty seznamovat. S dokumenty nepracuje již skoro 20 let kvůli zraku a nyní je pro ni nemožné bez pomoci za 20 let vyhledat dokumenty, které ani neví, kde se nacházejí. Odvolací soud poukázal na ustanovení § 226 odst. 1 insolvenčního zákona, podle kterého dlužník může uplatnit vynětí majetku z majetkové podstaty jen tehdy, jde-li o věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu, která do majetkové podstaty nepatří podle § 207 a § 208; učiní tak vůči insolvenčnímu správci bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět, že došlo k zahrnutí takové věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty do soupisu. Podle § 207 odst. 1 insolvenčního zákona do majetkové podstaty nepatří majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí; věci sloužící k podnikání dlužníka však z majetkové podstaty vyloučeny nejsou. Podle § 322 odst. 1 o.s.ř. z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela, se nemůže týkat výkonu rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s dobrými mravy a jejich počet a hodnota odpovídá obvyklým majetkovým poměrům. Podle § 298 odst. 1 insolvenčního zákona zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku z peněžní věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna. V usnesení z 27.8.2013 sp. zn. 21 Cdo 2326/2012 Nejvyšší soud mj. učinil závěr, že zástavní právo vede (motivuje) dlužníka k tomu, aby pohledávku zástavního věřitele dobrovolně splnil a zástavnímu věřiteli poskytl jistotu, že se bude moci uspokojit ze zástavy, nebude-li jeho pohledávka řádně a včas splněna. Nebyla-li pohledávka zástavního věřitele řádně a včas splněna, uplatní se uhrazovací funkce zástavního práva; zástavní věřitel je oprávněn uspokojit se ze zástavy, aniž by musel spoléhat na to, že se domůže úhrady své pohledávky z majetku dlužníka. Postup zástavního věřitele, který podá žalobu na soudní prodej zástavy proti zástavnímu dlužníku – zástavci, proto nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že zapsání předmětné bytové jednotky do soupisu majetkové podstaty a její následné zpeněžení není v rozporu s dobrými mravy, a tedy není v rozporu s ustanovením § 207 odst. 1 insolvenčního zákona, neboť bytová jednotka není vyloučena z exekuce dle § 322 odst. 1 o.s.ř. Z výsledku přezkumného jednání z 22.11.2018 je zřejmé, že společné jmění dlužnice a jejího manžela je předluženo, neboť pohledávka dlužnice vůči [jméno] [příjmení] činí 54.271,41 Kč a obvyklá cena zastavené bytové jednotky nedosahuje 2.000.000 Kč, zatímco zajištěná pohledávka je vyšší než 3.000.000 Kč a celkové zjištěné dluhy dlužnice činí více než 6.000.000 Kč, což insolvenčního správce opravňuje k použití ustanovení § 274 insolvenčního zákona, tj. k zahrnutí celé předmětné bytové jednotky do majetkové podstaty dlužnice a její následné zpeněžení. Tvrzení dlužnice, že není schopna dohledat ani předložit soudu rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu či lékařské zprávy o svém zdravotním stavu, jimiž by doložila naléhavou potřebu bydlení právě v předmětné bytové jednotce, se odvolacímu soudu jeví jako nevěrohodné, stejně jako tvrzení, že pro údajný konflikt zájmů nemůže o pomoc požádat manžela ani přiděleného opatrovníka či advokáta. Z průběhu celého insolvenčního řízení je patrné, že dlužnice využívání všech příležitostí k uplatnění námitek, protestů i opravných prostředků, avšak na informaci o zapsání bytové jednotky do majetkové podstaty, kterou se dozvěděla nejpozději 22.11.2018, reagovala až po více než 4 měsících návrhem z 1.4.2019 na vynětí bytové jednotky z majetkové podstaty, tedy nikoli bez zbytečného odkladu ve smyslu § 226 odst. 1 insolvenčního zákona, což už samo o sobě by vylučovalo úspěch návrhu dlužnice na vynětí bytové jednotky z majetkové podstaty dle § 226 odst. 1 insolvenčního zákona. Nicméně i kdyby dlužnice návrh učinila bez zbytečného odkladu, se svým návrhem by neuspěla. Právo zástavního věřitele na uspokojení splatné pohledávky z prodeje zástavy nelze ve smyslu ustálené judikatury zpochybňovat námitkou rozporu s dobrými mravy, je-li uplatňováno v souladu s příslušnými právními předpisy za podmínek stanovených zástavní smlouvou, jejich vznik a obsah je nesporný. Předmětná bytová jednotka je věci podléhající exekuci ve smyslu § 322 odst. 1 o.s.ř. a její zápis do soupisu majetkové podstaty byl učiněn po právu, tj. není v rozporu s ustanovením § 207 odst. 1 insolvenčního zákona. Obě rozhodnutí pak nabyla právní moci 9.1.2020.

23. Dále z doplnění pokynu zajištěného věřitele ke zpeněžení nemovitých věcí z 23.10.2019 soud zjistil, že byla na základě tohoto pokynu uzavřena mezi insolvenčním správcem dlužnice [titul] [anonymizováno] a [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. jako dražebníkem smlouva o provedení dobrovolné dražby dle zákona č. 26/2000 Sb. dne 19.12.2019 a na jejím podkladě pak vydána dražební vyhláška dobrovolné dražby dle § 20 zákona č. 26/2000 Sb. ze dne xanon [číslo]. Podle dražební vyhlášky byl předmětem dražby byt – bytová jednotka [číslo] se spoluvlastnickými podíly na budově a pozemcích, vše v k.ú. [část obce] zapsáno na LV [číslo]. Podle dražební vyhlášky činí nejnižší podání 3.020.000 Kč, minimální příhoz 10.000 Kč a dražební jistota byla stanovena částkou 300.000 Kč Cena předmětu dražby byla zjištěna posudkem soudního znalce [titul] [příjmení] v částce, v místě a čase obvyklé ve výši 3.928.000 Kč. Z výpisu z katastru nemovitostí k.ú. [část obce] [list vlastnictví] k 19.12.2018 vyplývá, že bytová jednotka [číslo] v k.ú. [část obce] byla ve společném jmění manželů dlužnice [jméno] [příjmení] a žalobce [jméno] [příjmení] [jméno], kteří vlastnické právo získali na základě smlouvy o převodu bytu a nebytového prostoru v roce 1998. Jednotka byla zatížena mj. zástavním právem smluvním ve prospěch [právnická osoba] a pak zástavními právy exekutorskými mj. pro [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizována tři slova] [ulice a číslo] a [právnická osoba], bylo vydáno několik exekučních příkazů k prodeji nemovitosti. Prohlídka bytu byla nařízena usnesením Městského soudu v Praze z 2.dubna 2019 č.j. [spisová značka].

24. Ze znaleckého posudku [titul] [příjmení] z 9.4.2019 [číslo] soud zjistil, že porovnávací hodnotou byla stanovena obvyklá cena předmětné bytové jednotky [číslo] na částku 3.020.000 Kč s poznámkou, že vlastník bytové jednotky opakovaně neumožnil prohlídku, nebylo tak možné určit přesný stav a vybavení jednotky. V ocenění zohlednila skutečnost, že současný vlastník s největší pravděpodobností nevyklidí po prodeji bytovou jednotku a jeho vystěhování se bude muset řešit soudní cestou, s čímž jsou spojené jak finanční náklady, tak i možnost využívání bytové jednotky novým vlastníkem dle jeho potřeb.

25. Z protokolu o provedené dražbě soud zjistil, že dne 31.3.2020 od 10:00 hodin do 11:20 hodin s prostřednictvím elektronického dražebního systému na adrese [webová adresa] konala elektronická dražba předmětu dražby – jednotky [číslo] se spoluvlastnickými podíly na společných částech domu a pozemcích v k.ú. [část obce]. Z protokolu o provedené dražbě vyplývá, že vydražitel [jméno] [příjmení] předmětnou bytovou jednotku vydražil za částku 4.020.000 Kč.

26. Z potvrzení o nabytí vlastnictví dražby dobrovolné dle § 31 zákona č. 26/2000 Sb. soud zjistil, že dražebník potvrzuje, že při veřejné dražbě dobrovolné elektronické konané 31.3.2020 vydražitel [jméno] [příjmení] uhradil cenu dosaženou vydražením předmětné dražby ve výši 4.020.000 Kč k rukám dražebníka a že uhrazením ceny dosažené vydražením přešlo ve smyslu § 30 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. vlastnické právo k předmětu dražby na vydražitele k okamžiku udělení příklepu, tedy k 31.3.2020 v 11: 20:33 hodin. Nebezpečí škody na předmětu dražby, stejně tak právo brát předmětu dražby užitky přechází na vydražitele v souladu s dražební vyhláškou až dnem jeho předání. Z návrhu insolvenčního správce [titul] [anonymizováno] na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli adresovanému Městskému soudu v Praze z 29.5.2020 pak soud zjistil, že insolvenční správce – žalovaný č. 1 vyúčtoval náklady spojené se správou a zpeněžením předmětu zajištění a navrhl určení výtěžku zpeněžení zajištěného majetku k vydání zajištěnému věřiteli a osobě odpovědné za správu domu a pozemku.

27. Z úředního záznamu Policie České republiky z 9.dubna 2019 vyplývá, že 9.4.2019 byla vyslána hlídka na adresu [adresa], neboť insolvenční správce se soudní znalkyní a dalšími osobami se domáhali vstupu do bytu povinné [příjmení] za účelem ocenění bytové jednotky a jejího vybavení, což dlužnice [příjmení] společně se svým manželem [příjmení] neumožnili. Rovněž ze zápisu o provedení prohlídky nemovitého majetku z 9.4.2019 vyplývá, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] znemožnili prohlídku bytové jednotky [číslo].

28. Na tato zjištění pak ostatní provedené důkazy nemají vliv.

29. Vzhledem k tomu, že žalobce je občanem Ruské federace, zkoumal soud v první řadě otázku své pravomoci. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce bydlí na adrese [adresa].

30. Jelikož k 1.1.2014 nabyl účinnosti z. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, zabýval se soud otázkou, zda použít právě tento zákon či zda použít stávající předpisy, tj. z. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, který platil až do 31.12.2013. Podle § 123 odst. 1 z.č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém přechodných ustanovení vznik a existence právních poměrů a skutečnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně volby práva, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení tohoto zákona se použije i pro právní poměry vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jestliže jsou trvalé dlouhodobé povahy a dochází v nich k opětovným nebo trvajícím jednáním účastníků a skutečnostem pro ně významným po dni nabytí jeho účinnosti, pokud jde o taková jednání a skutečnosti. Podle odst. 2 pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí i nadále ustanovení dosavadních právních předpisů o pravomoci českých soudů. To platí i pro řízení ve věcech uznání a výkonu cizích rozhodnutí a cizích rozhodčích nálezů ohledně podmínek pro jejich uznání a výkon. V dané věci bylo řízení zahájeno dnem 21.5.2020, jedná se o vztahy založené insolvenčním řízením zahájeném v roce 2016 a za takové situace je třeba aplikovat zákon č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém.

31. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalobce na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém. Podle § 2 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém tohoto zákona se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen„ mezinárodní smlouva“), a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie Česká republika je nástupnickou zemí dřívější Československé socialistické republiky, ve vztahu ke státním příslušníkům Ruské federace jako nástupnické zemi Svazu sovětských socialistických republik se použije smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních publikovaná pod [číslo] Sb. Tato smlouva však pravomoc justičních orgánů v této věci neupravuje. Podle § 6 odst. 1 z.č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území xanon [číslo], pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Podle § 68 z.č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém rozhodovat o právech k nemovitým věcem, které jsou na území xanon -123, přísluší výlučně českým soudům nebo jiným příslušným českým orgánům veřejné moci. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Podle odst. 3 obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo. Podle § 88 písm. h) namísto obecného soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu byla provedena dražba, jde-li o věc veřejné dražby podle zákona o veřejných dražbách. Vzhledem k tomu, že dražba probíhala elektronicky, má soud I.stupně za to, že lze dovodit místní příslušnost zdejšího soudu podle § 88 písm. b) o.s.ř., neboť v obvodu zdejšího soudu se nachází byt, který byl předmětem dražby. Je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 88 písm. b) o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8.

32. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, nestanoví-li něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána (§ 2 cit. zákona). Podle § 69 odst. 1 z.č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém věcná práva k nemovitým věcem i k hmotným věcem movitým se řídí, pokud v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech není stanoveno něco jiného, právním řádem místa, v němž věc je. Podle tohoto právního řádu se rovněž určuje, zda věc je nemovitá nebo movitá. Právní vztahy účastníků se tedy s ohledem na shora uvedená ustanovení řídí právním řádem xanon -123 jako místa, kde se nachází nemovitost – bytová jednotka, o níž jde a kde proběhla dražba, jejíž platnost je napadána. Podle § 274 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení nelze-li provést vypořádání společného jmění manželů proto, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů, zahrne se celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty. Výtěžek zpeněžení majetku náležejícího do společného jmění manželů se vypořádá přiměřeně podle pravidel pro vypořádání společného jmění manželů. Podle § 40 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Označuje se způsobem, z něhož je patrno, že tak činí při výkonu funkce insolvenčního správce; součástí jeho označení je i nezaměnitelné označení dlužníka, s jehož majetkovou podstatou nakládá. Podle § 280 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení nestanoví-li tento zákon jinak, je soupis listinou, která insolvenčního správce v rámci konkursu opravňuje ke zpeněžení zapsaného majetku. Podle § 23 odst.1 z.č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách v platném znění přístup do prostor, v nichž bude probíhat dražba, musí být účastníkům dražby, zaměstnancům příslušného živnostenského úřadu a zaměstnancům ministerstva pověřeným kontrolou provádění dražby umožněn alespoň 30 minut před zahájením dražby. Podle odst. 2 účastníci dražby jsou povinni na vyzvání dražebníka nebo osoby jím písemně pověřené doložit svou totožnost, popřípadě své oprávnění jednat za účastníka dražby, dát se zapsat do seznamu účastníků dražby, a jsou-li rozdávána dražební čísla, převzít dražební číslo; bylo-li požadováno složení dražební jistoty, jsou účastníci dražby povinni způsobem stanoveným v dražební vyhlášce doložit i složení dražební jistoty. Účastníci dražby jsou dále povinni doložit své čestné prohlášení, že nejsou osobami vyloučenými z dražby. Zaměstnanci příslušného živnostenského úřadu a zaměstnanci ministerstva pověření kontrolou provádění dražby se prokazují též svým pověřením. Podle odst. 3 s výjimkou podmínek v tomto zákoně nebo zvláštním právním předpise uvedených nelze po účastnících dražby ani po zaměstnancích příslušného živnostenského úřadu a zaměstnancích ministerstva pověřených kontrolou provádění dražby požadovat splnění dalších podmínek. Podle odst. 4 veřejnosti musí být umožněn přístup do prostor, v nichž bude probíhat dražba, alespoň 10 minut před zahájením dražby. Podle odst. 5 každému, kdo se dostaví k zapsání do dražby před jejím zahájením a prokáže, že splňuje podmínky stát se účastníkem dražby, musí být umožněno dražit. Podle odst. 6 licitátor je povinen učinit prohlášení, že zahajuje dražbu. Bezprostředně poté je povinen učinit vyvolání a z jeho bodů nejdříve prohlášení o předmětu dražby. Obsahem prohlášení o předmětu dražby je kromě označení předmětu dražby též uvedení jeho odhadnuté nebo zjištěné ceny, jakož i popis dalších skutečností podle § 20 odst. 1 písm. d) nebo alespoň odkaz na jejich popis v dražební vyhlášce. Podle odst. 7 je-li navrhovatelem dražby osoba, jejíž postup při uzavírání smlouvy o provedení dražby se řídí zvláštním zákonem, činí nejnižší podání nejméně polovinu odhadu ceny předmětu dražby. Podle odst. 8 licitátor může v průběhu dražby snížit výši minimálního příhozu. Podle odst. 9 draží se, pokud účastníci dražby činí vyšší podání. Nebylo-li přes dvojí výzvu a prohlášení licitátora: "neučiní-li někdo z přítomných účastníků dražby podání vyšší, než bylo podání naposled učiněné účastníkem dražby (označení účastníka dražby, který učinil nejvyšší podání), udělím mu příklep" učiněno vyšší podání, oznámí licitátor ještě jednou poslední podání a po třetí výzvě udělí příklep účastníkovi dražby, který učinil nejvyšší podání. Učiněným podáním je účastník dražby vázán. Podle odst. 10 učiní-li několik účastníků dražby současně podání a nebylo-li učiněno podání vyšší, rozhodne licitátor losem o tom, komu z nich příklep udělí. Podle odst. 11 má-li některý z účastníků dražby předkupní právo k předmětu dražby a doloží-li je dražebníkovi listinami nebo jejich úředně ověřenými opisy do zahájení dražby, není stanoveným příhozem vázán; učiní-li tento účastník dražby podání ve stejné výši jako nejvyšší podání, udělí licitátor příklep jemu. Podle odst. 12 nebylo-li učiněno nejnižší podání, sníží licitátor nejnižší podání o částku sjednanou ve smlouvě o provedení dražby. Podle odst. 13 udělením příklepu je dražba skončena. Podle odst. 14 nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání nebo nebylo-li učiněno nejnižší podání ani po jeho snížení, licitátor dražbu ukončí. Podle § 24 odst.1 z.č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách v platném znění vydražitel, který zmařil dražbu, nenabývá vlastnictví předmětu dražby vydraženého ve zmařené dražbě. Podle odst. 2 o zmaření dražby vyrozumí dražebník bez zbytečného odkladu osoby uvedené v § 20 odst.

5. Oznámení o zmaření dražby uveřejní dražebník bez zbytečného odkladu obdobným způsobem jako dražební vyhlášku. Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese, uveřejní tam dražebník i oznámení o zmaření dražby. Podle odst. 3 každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká. Podle odst. 4 neplatnost dražby nelze vyslovit z důvodu opožděného zahájení dražby, bylo-li příčinou opožděného zahájení dražby konání jiné dražby týmž dražebníkem na témže místě. Podle odst. 5 o neplatnosti dražby dražebník bez zbytečného odkladu vyrozumí osoby uvedené v § 20 odst.

5. Oznámení o neplatnosti dražby dále dražebník uveřejní bez zbytečného odkladu po dobu alespoň 30 dnů způsobem v místě obvyklým. Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese, uveřejní tam dražebník i oznámení o neplatnosti dražby. Pouze pro úplnost soud poukazuje na ustanovení § 166 odst.1 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ občanský zákoník“), podle něhož ten, kdo tvrdí, že prodej zástavy ve veřejné dražbě není přípustný, musí své právo uplatnit žalobou u soudu podanou proti zástavnímu věřiteli a dražebníkovi na určení nepřípustnosti prodeje zástavy. Podle odst. 2 žalobu podle odstavce 1 lze podat do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však 7 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby. Podle odst. 3 veřejnou dražbu lze vykonat až po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2; je-li v této lhůtě podána žaloba podle odstavce 1, lze ji vykonat až poté, kdy bylo o této žalobě pravomocně rozhodnuto. Podle § 23 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb. o některých opatřeních ke zmírnění dopadu epidemie koronaviru SARS-Cov-2 účinného od 24.4.2020 není-li dále stanoveno jinak, do 30.června 2021 soud neprovede výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. Soud může provést jiný soupis podle § 327a občanského soudního řádu, soupis na místě samém provede tehdy, pokud je to pro vedení řízení nezbytné. Sepsané věci soud zajistí jenom v případě zvláštního zřetele hodném. Podle odst. 2 odstavec 1 se nepoužije, pokud a) povinný písemně oznámí soudu, že má ve výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí pokračovat; ode dne, kdy mu bylo doručeno písemné oznámení povinného, soud ve výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí pokračuje, nebo b) výkonem rozhodnutí prodejem movitých věcí jsou vymáhány pohledávky výživného, pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy. Podle § 24 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb. o některých opatřeních ke zmírnění dopadu epidemie koronaviru SARS-Cov-2 do 31.ledna 2021 soud neprovede výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu. Podle odst. 2 ustanovení § 23 odst. 2 se použije obdobně.

33. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je zcela zjevně nedůvodná.

34. Žalobce se podanou žalobou domáhá určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby konané dne 31.3.2020 na návrh žalovaného [číslo] jako insolvenčního správce dlužnice [jméno] [příjmení], žalovaným [číslo] jako dražebníkem, když žalovaný [číslo] je vydražitelem bytové jednotky [číslo] se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemcích nacházejících se v k.ú. [část obce], [územní celek]. Předmětná dražba byla konána jako dražba dobrovolná, když insolvenční správce na základě insolvenčního zákona prodával majetek dlužnice sepsaný do podstaty. Určení neplatnosti veřejné dražby umožňuje zákon č. 26/2000 Sb. v zákoně vyjmenovaným osobám ze zákonem stanovených důvodů (§ 24 odst.3 zákona č. 26/2000 Sb.). Jedná se tedy o speciální institut, který umožňuje účastníkům dražby dosáhnout určení neplatnosti dražby v případě vážných pochybení, která způsobují neplatnost dražby. Jak správně poukázal žalovaný č. 1 na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.11.2014 sp. zn. 21 Cdo 953/2014, vlastník předmětu dražby není osobou v zákoně vyjmenovanou, nicméně je oprávněn (věcně legitimován) analogicky podle § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách navrhnout soudu určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby provedené na návrh insolvenčního správce, který byl podán v době, kdy ještě nenastala nevyvratitelná právní domněnka, že předmět dražby byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněn nebo kdy ještě nebylo skončeno řízení o žalobě na vyloučení majetku z majetkové podstaty. Nevyvratitelná právní domněnka, že určitý majetek byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně, nenastane tehdy, jestliže insolvenční soud na základě včas podané žaloby pravomocně rozhodne, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Otázku, zda určitý majetek byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně či nikoli je tedy povolán řešit výlučně insolvenční soud na základě žaloby na vyloučení majetku z majetkové podstaty, kterou projedná a rozhodne jako incidenční spor. Byla-li veřejná dražba dobrovolná provedena na návrh insolvenčního správce, může být neplatná, jen jestliže předmět dražby, který byl zapsán do soupisu majetkové podstaty, z ní byl vyloučen pravomocným rozhodnutím insolvenčního soudu vydaným v řízení o žalobě na vyloučení majetku z majetkové podstaty. Jak však vyplývá, že z provedeného dokazování, usnesením ze dne 25.září 2019 č. j. [spisová značka] byl zamítnut návrh dlužnice [jméno] [příjmení] na vynětí bytové jednotky [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [údaje o účastníkovi] [číslo] na pozemcích a na společných částech domu, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek]. K odvolání dlužnice bylo toto rozhodnutí potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16.prosince 2019 č. j. [spisová značka], přičemž obě rozhodnutí nabyla právní moci 9.ledna 2020. Tím byla tedy otázka soupisu předmětné bytové jednotky do majetkové podstaty s konečnou platností vyřešena a není možné ji opětovně přezkoumávat, neboť uvedenými soudními rozhodnutími vznikla překážka věci pravomocně rozsouzené. Tvrdí-li žalobce, že podal novou žalobu na vyloučení předmětné bytové jednotky z majetkové podstaty (žaloba z 21.července 2020 na č.l. 240), je tato žaloba zcela bezpředmětná (ostatně i z toho důvodu, že dne 31.3.2020 došlo k prodeji předmětné bytové jednotky a v současné době tedy již není z majetkové podstaty co vylučovat). S ohledem na znění § 24 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách a s ohledem na závěry Nejvyššího soudu České republiky vyjádřené v rozhodnutí ze dne 20.11.2014 sp. zn. 21 Cdo 953/2014 tak nelze jinak než uzavřít, že žalobce není k podání žaloby na určení neplatnosti veřejné dražby dobrovolné aktivně legitimován. Pouze pro úplnost je však třeba dodat, že i kdyby žalobce k podání žaloby aktivně legitimován byl, z jeho tvrzení nevyplývá, že by došlo k naplnění některého ze zákonem vyjmenovaných důvodů pro vyslovení neplatnosti dražby podle § 24 odst. 3 zákona č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách. Soud proto žalobu žalobce v plném rozsahu zamítl.

35. Pouze pro úplnost pak soud k dalším námitkám žalobce proti dražbě uvádí, že dlužnice byla jak v řízení insolvenčním, tak i v řízení o vyloučení majetku z majetkové podstaty zastoupena opatrovnicí z řad advokátů, resp. ustanoveným advokátem. I kdyby se tedy prokázalo, že byla nepříčetná, její práva nebyla nijak porušena, neboť ji hájil soudem ustanovený opatrovník/advokát. Ostatně námitkami jak žalobce, tak zejména dlužnice se velmi důkladně zabývaly soudy všech stupňů již v insolvenčním řízení. Soud podotýká, že zákon č.26/2000 Sb. uvádí v § 24 odst. 3 taxativní výčet důvodů, pro které lze dražbu prohlásit za neplatnou. Skutečnosti uváděné žalobcem jimi však býti nemohou, a to ani v případě, kdy by byl žalobce k podání žaloby aktivně legitimován. Pokud žalobce namítá nízkou cenu, za kterou byla bytová jednotka zpeněžena, taktně mlčí o tom, že se na ní žalobce s manželkou (dlužnicí) podíleli tím, že neumožnili prohlídku bytu při ocenění a dali najevo, že se budou bránit vyklizení z bytu, resp. že byt dobrovolně nevyklidí, což se (i dle znaleckého posudku) odrazilo nejen v nižší ceně vyvolávací, ale logicky pravděpodobně i v té konečné. Konečně na platnost dražby rozhodně nemohl mít platnost zákon č. 191/2020 Sb. o některých opatřeních ke zmírnění dopadu epidemie koronaviru SARS-Cov-2, neboť dražba proběhla 31.3.2020, zatímco tento zákon vstoupil v účinnost až od 24.4.2020 a veřejných dražeb se netýká.

36. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšným žalovaným přísluší právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve znění účinném od 1.7.2015 účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Žalovanému č.1 tak náleží tři paušální náhrady po 300 Kč (za sepis vyjádření k žalobě, přípravu k jednání a účast u jednání dne 19.3.2021) podle vyhl.č.254/2015 Sb., tedy celkem 900 Kč. Dále náleží žalovanému č.1 náhrada cestovních výdajů za jednu cestu motorovým vozidlem na trase [obec] - [obec] a zpět (celkem 440 km). Při průměrné spotřebě vozidla [příjmení] [jméno] [příjmení] 5,9 l nafty na 100 km, ceně nafty 27,20 Kč za litr dle § 4 písm. c) vyhlášky č.589/2020 Sb. a základní náhradě ve výši 4,40 Kč za 1 km dle § 1 písm. b) uvedené vyhlášky činí jízdné k jednání na trase [obec] – [obec] (dle itineráře v trvání 2,5 hodiny) a zpět v délce 220 km dne 19.3.2021 celkem částku 2.642 Kč. Celkové účelně vynaložené náklady řízení žalovaného č.1 tak činí 3.542 Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o náhradu, nikoli cenu za službu či zboží (zdanitelné plnění), podle mínění soudu I.stupně nelze tuto náhradu zvyšovat o DPH, jak žalovaný č.1 požadoval. Žalovanému č.2 pak náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající z odměny za právní zastoupení podle vyhlášky č.177/1996 Sb. advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 2.500 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za použití § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu (převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 11.12.2020) a tři režijní paušály po 300 Kč, s navýšením o 21 % DPH částkou 1.764 Kč, celkem tedy 10.164 Kč. Procesně úspěšný žalovaný č.3 se náhrady nákladů řízení výslovně vzdal, a proto soud rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným č.3 nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.