25 C 91/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce příjmení anonymizováno obec, IČO, se sídlem adresa, zastoupeného titul příjmení, advokátem se sídlem adresa, proti žalované jméno příjmení (anonymizována dvě slova), datum narození, rodné číslo, státní příslušnici Ukrajiny, trvalým pobytem adresa, o zaplacení 1.950 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1.950 Kč spolu s 8,50% úrokem z prodlení p.a. od 10.2.2018 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobce titul příjmení, advokáta se sídlem adresa. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Semilech dne 30.7.2019 domáhá na žalované zaplacení částky 1.950 Kč spolu s 8,50% úrokem z prodlení p.a. od 10.2.2018 do zaplacení. V návrhu uvádí, že žalovaná byla dne 10.1.2018 ošetřena v Protialkoholní záchytné stanici ulice, která je provozována žalobcem. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt byl žalované dne 10.1.2018 vystaven daňový doklad číslo znějící na částku 1.950 Kč splatnou dne 9.2.2018. Částka se skládá z položek: ošetření lékařem 437 Kč, 2x Alkotest 160 Kč, zdravotnický materiál 19 Kč, náklady na ubytování 900 Kč, pití 30 Kč a mycí a desinfekční prostředky 150 Kč, s navýšením o DPH. Žalovaná svůj dluh vůči žalobci dne 10.1.2018 písemně co do důvodu a výše uznala, svůj dluh však neuhradila. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak neúspěšně. Usnesením ze dne 13.11.2019 č.j. EPR 174459/2019-27 vyslovil Okresní soud v Semilech svoji místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci zdejšímu soudu. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 14.1.2020 č.j. EPR 174459/2019-35 soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 18.3.2020 č.j. EPR 174459/2019-40 soud platební rozkaz zrušil, neboť se jej nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Jelikož je žalovaná státní příslušnicí Ukrajiny, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne 22.2.2021 soud zjistil, že žalovaná má na území ČR povolen trvalý pobyt rodinného příslušníka občana ČR od 8.6.2005. Hlášena je od 21.12.2017 na adrese adresa; ke dni 22.2.2021 nenahlásila změnu adresy. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalované na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Ve vztahu k Ukrajině je Česká republika vázána Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášenou ministrem zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb.m.s. Podle článku 48 odst. 1 této smlouvy se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Podle odst. 2 jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Podle odst. 3 pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Podle odst. 4 forma smlouvy se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek. Podle odst. 5 pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaná se zdržuje na území ČR, je hlášena v obvodu zdejšího soudu a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním). Soud nařídil ústní jednání. K ústnímu jednání dne 2.6.2021 se účastníci nedostavili, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud na jednání tyto důkazy: faktura anonymizována dvě slova obec číslo z 10.1.2018 na částku 1.950 Kč splatnou 9.2.2018, uznání dluhu žalované z 10.1.2018, předžalobní upomínka z 10.6.2019 právního zástupce žalobce, podací lístek, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalované, sdělení OSSZ Semily z 26.8.2019, sdělení Krajského ředitelství policie Libereckého kraje, obvodního oddělení obec z 27.srpna 2019, sdělení PSSZ z 27.8.2019, poskytnutí údajů z registru obyvatel, sdělení Policie České republiky, místního oddělení část obce z 2.října 2019, sdělení územní celek z 31.10.2019, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalované, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalované, sdělení PSSZ z 24.února 2021, sdělení Ministerstva vnitra České republiky ohledně žalované, jmenovací dekret ředitele anonymizována dvě slova obec z 30.5.2013 včetně dohody o zkušební době, usnesení Rady hlavního města Prahy, návrh změny zřizovací listiny anonymizována dvě slova obec, usnesení Rady hlavního města Prahy ke změně zřizovací listiny příspěvkové organizace územní celek anonymizováno obec včetně důvodové zprávy, sdělení Úřadu práce České republiky ohledně žalované z 18.3.2021, připojený spis zdejšího soudu sp. zn. 19 L 2917/2016. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z listiny„ Faktura-daňový doklad“ č.FA číslo soud zjistil, že dne 10.1.2018 vystavil žalobce žalované fakturu znějící na částku 1.950 Kč splatnou ke dni 9.2.2018 za pobyt v protialkoholní záchytné stanici. Z uznání dluhu ze dne 10.1.2018 soud zjistil, že žalovaná svůj dluh ve výši 1.950 Kč z titulu provedeného vyšetření, ošetření a pobytu v Protialkoholní záchytní stanici ulice v termínu 10.1.2018 vůči žalobci co do důvodu a výše uznala a zavázala se jej zaplatit do 30 dnů od podpisu této listiny na uvedený bankovní účet, v hotovosti na pokladně nebo poštovní poukázkou. Z listiny„ Poslední výzva k zaplacení dlužné částky – předžalobní upomínka“ soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou dne 10.6.2019 k úhradě dlužné částky. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 87 odst. 1 z. č. zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Rovněž podle článku 48 odst. 1 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášené ministrem zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb.m.s. se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Podle odst. 2 jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Podle odst. 3 pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Podle odst. 4 forma smlouvy se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek. Smlouva mezi účastníky byla uzavřena toliko ústně, byla však uzavřena na území České republiky a jejím předmětem bylo poskytnutí protialkoholní záchytné služby žalované ve zdravotnickém zařízení žalobce na území České republiky. Proto se dle shora uvedených ustanovení řídí českým právem. Podle § 89a odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách je protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Podle § 89a odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách se záchytná služba poskytuje v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici. Záchytná stanice je zdravotnické zařízení. Podle § 89a odst. 3 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle § 2053 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované protialkoholní záchytnou službu, na základě které jí vystavil fakturu číslo znějící na částku 1.950 Kč. Žalovaná svůj dluh vůči žalobci písemně co do důvodu a výše uznala. Je proto povinna ve smyslu § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách uhradit žalobci náklady na tuto službu vč. dopravy. O úroku z prodlení pak soud rozhodl podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (např. 25 C 1/2021) která byla zahájena na základě shodného typu žaloby, tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. předžalobní upomínka, 3. podání žaloby) a dále náhrady hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že je zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 189 Kč Celkem tak náleží žalobci na náhradě nákladů řízení částka 1.489 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, lze se jejich splnění domáhat výkonem rozhodnutí.