25 C 91/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce příjmení anonymizováno obec , IČO , se sídlem adresa , zastoupeného titul příjmení , advokátem se sídlem adresa , proti žalované jméno příjmení ( anonymizována dvě slova ), datum narození , rodné číslo , státní příslušnici Ukrajiny, trvalým pobytem adresa , o zaplacení 1.950 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1.950 Kč spolu s 8,50% úrokem z prodlení p.a. od 10.2.2018 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Semilech dne 30.7.2019 domáhá na žalované zaplacení částky 1.950 Kč spolu s 8,50% úrokem z prodlení p.a. od 10.2.2018 do zaplacení. V návrhu uvádí, že žalovaná byla dne 10.1.2018 ošetřena v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], která je provozována žalobcem. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt byl žalované dne 10.1.2018 vystaven daňový doklad [číslo] znějící na částku 1.950 Kč splatnou dne 9.2.2018. Částka se skládá z položek: ošetření lékařem 437 Kč, 2x Alkotest 160 Kč, zdravotnický materiál 19 Kč, náklady na ubytování 900 Kč, pití 30 Kč a mycí a desinfekční prostředky 150 Kč, s navýšením o DPH. Žalovaná svůj dluh vůči žalobci dne 10.1.2018 písemně co do důvodu a výše uznala, svůj dluh však neuhradila. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak neúspěšně. Usnesením ze dne 13.11.2019 č.j. EPR 174459/2019-27 vyslovil Okresní soud v Semilech svoji místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci zdejšímu soudu. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 14.1.2020 č.j. EPR 174459/2019-35 soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 18.3.2020 č.j. EPR 174459/2019-40 soud platební rozkaz zrušil, neboť se jej nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Jelikož je žalovaná státní příslušnicí Ukrajiny, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne 22.2.2021 soud zjistil, že žalovaná má na území ČR povolen trvalý pobyt rodinného příslušníka občana ČR od 8.6.2005. Hlášena je od 21.12.2017 na adrese [adresa]; ke dni 22.2.2021 nenahlásila změnu adresy. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalované na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Ve vztahu k Ukrajině je Česká republika vázána Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášenou ministrem zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb.m.s. Podle článku 48 odst. 1 této smlouvy se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Podle odst. 2 jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Podle odst. 3 pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Podle odst. 4 forma smlouvy se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek. Podle odst. 5 pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaná se zdržuje na území ČR, je hlášena v obvodu zdejšího soudu a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním). Soud nařídil ústní jednání. K ústnímu jednání dne 2.6.2021 se účastníci nedostavili, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud na jednání tyto důkazy: faktura [anonymizována dvě slova] [obec] [číslo] z 10.1.2018 na částku 1.950 Kč splatnou 9.2.2018, uznání dluhu žalované z 10.1.2018, předžalobní upomínka z 10.6.2019 právního zástupce žalobce, podací lístek, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalované, sdělení OSSZ Semily z 26.8.2019, sdělení Krajského ředitelství policie Libereckého kraje, obvodního oddělení [obec] z 27.srpna 2019, sdělení PSSZ z 27.8.2019, poskytnutí údajů z registru obyvatel, sdělení Policie České republiky, místního oddělení [část obce] z 2.října 2019, sdělení [územní celek] z 31.10.2019, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalované, lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalované, sdělení PSSZ z 24.února 2021, sdělení Ministerstva vnitra České republiky ohledně žalované, jmenovací dekret ředitele [anonymizována dvě slova] [obec] z 30.5.2013 včetně dohody o zkušební době, usnesení Rady hlavního města Prahy, návrh změny zřizovací listiny [anonymizována dvě slova] [obec], usnesení Rady hlavního města Prahy ke změně zřizovací listiny příspěvkové organizace [územní celek] [anonymizováno] [obec] včetně důvodové zprávy, sdělení Úřadu práce České republiky ohledně žalované z 18.3.2021, připojený spis zdejšího soudu sp. zn. 19 L 2917/2016. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z listiny„ Faktura-daňový doklad“ č.FA [číslo] soud zjistil, že dne 10.1.2018 vystavil žalobce žalované fakturu znějící na částku 1.950 Kč splatnou ke dni 9.2.2018 za pobyt v protialkoholní záchytné stanici. Z uznání dluhu ze dne 10.1.2018 soud zjistil, že žalovaná svůj dluh ve výši 1.950 Kč z titulu provedeného vyšetření, ošetření a pobytu v Protialkoholní záchytní stanici [ulice] v termínu 10.1.2018 vůči žalobci co do důvodu a výše uznala a zavázala se jej zaplatit do 30 dnů od podpisu této listiny na uvedený bankovní účet, v hotovosti na pokladně nebo poštovní poukázkou. Z listiny„ Poslední výzva k zaplacení dlužné částky – předžalobní upomínka“ soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou dne 10.6.2019 k úhradě dlužné částky. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 87 odst. 1 z. č. zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Rovněž podle článku 48 odst. 1 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášené ministrem zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb.m.s. se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Podle odst. 2 jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Podle odst. 3 pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Podle odst. 4 forma smlouvy se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek. Smlouva mezi účastníky byla uzavřena toliko ústně, byla však uzavřena na území České republiky a jejím předmětem bylo poskytnutí protialkoholní záchytné služby žalované ve zdravotnickém zařízení žalobce na území České republiky. Proto se dle shora uvedených ustanovení řídí českým právem. Podle § 89a odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách je protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Podle § 89a odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách se záchytná služba poskytuje v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici. Záchytná stanice je zdravotnické zařízení. Podle § 89a odst. 3 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle § 2053 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované protialkoholní záchytnou službu, na základě které jí vystavil fakturu [číslo] znějící na částku 1.950 Kč. Žalovaná svůj dluh vůči žalobci písemně co do důvodu a výše uznala. Je proto povinna ve smyslu § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách uhradit žalobci náklady na tuto službu vč. dopravy. O úroku z prodlení pak soud rozhodl podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (např. 25 C 1/2021) která byla zahájena na základě shodného typu žaloby, tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. předžalobní upomínka, 3. podání žaloby) a dále náhrady hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že je zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 189 Kč Celkem tak náleží žalobci na náhradě nákladů řízení částka 1.489 Kč.