25 C 92/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr.Miloslava Sládka a přísedících JUDr.Zdeňka Nopa a Mgr.Jiřiny Slavíkové v právní věci žalobce Jméno žalobce A ., IČO Anonymizováno , se sídlem, zastoupeného Jméno žalobce C , advokátkou se sídlem Anonymizováno proti žalované žalované Anonymizováno , IČO Anonymizováno , se sídlem Anonymizováno , zastoupené Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Anonymizováno o zaplacení 333.073,- Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se zastavuje co do částky 222.573,- Kč s 15% úrokem z prodlení p.a. od 6.12.2023 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 110.500,- Kč spolu s 15% úrokem z prodlení p.a. od 13.12.2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 110.500,- Kč za dobu od 6.12.2023 do 12.12.2023, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 22.277,- Kč k rukám právního zástupce žalované , Jméno Zástupce, , advokáta se sídlem , adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým zdejšímu soudu dne 16.1.2024 domáhal na žalované , tituly před jménem, , jméno FO, („, Anonymizováno, “ – příjmení osob jsou v rozsudku uváděna v souladu s pravidly české mluvnice) zaplacení částky 333.073,- Kč s 15% úrokem z prodlení od 6.12.2023 do zaplacení.

2. V návrhu uvádí, že dne 18.září 2020 žalovaná se žalobcem uzavřela smlouvu o poskytování služeb, na základě níž žalovaná poskytovala služby realitního zprostředkovatele pro žalobce. Po dobu trvání spolupráce dle smlouvy žalovaná mimo jiné poskytla i služby týkající zprostředkování nájmu klientům žalobce ohledně nemovitosti nacházející se na adrese , adresa, , a to jednotky č. , Anonymizováno, vymezené podle občanského zákoníku v budově č. p. , Anonymizováno, bytovém domě, který je součástí pozemků parc. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, /12 v k. ú. , adresa, , která zahrnuje byt o výměře 207,2 m2 a spoluvlastnický podíl ve výši , Anonymizováno, na společných částech domu tvořících funkční celek s vlastnictvím jednotky, a to pozemcích parc. č. , Anonymizováno, nacházejících se v k. ú. , adresa, a dále pozemcích parc. č. , Anonymizováno, se v k. ú. , adresa, . Jednotka je zapsána v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, . V důsledku zprostředkovatelské činnosti došlo dne 7.ledna 2022 k uzavření nájemní smlouvy mezi , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátem se sídlem , adresa, jakožto nájemcem (a zájemcem) a vlastníkem předmětné jednotky jako pronajímatelem za nájemné sjednané ve výši 130.000,- Kč měsíčně. Jelikož k uzavření nájemní smlouvy mezi zájemcem a vlastníkem došlo v důsledku činnosti žalobce, měla být následně žalobci jak ze strany zájemce, tak i ze strany vlastníka uhrazena zprostředkovatelská provize ve výši sjednaného měsíčního nájemného dle nájemní smlouvy ve výši 130.000,- Kč + DPH, tj. celkem 157.300,- Kč. Vzhledem k tomu, že zájemce nebyl ani přes opakované výzvy žalobce ochoten provizi uhradit řádně a včas, uplatnil žalobce své nároky soudně v řízení vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. 43 C 305/2022. Dne 21.září 2023 soud rozsudkem č. j. 43 C 305/2022-128 žalobu žalobce o zaplacení částky 157.300,- Kč s příslušenstvím v plném rozsahu zamítl a současně uložil žalobci povinnost uhradit zájemci náhradu nákladů řízení ve výši 93.412,- Kč. V rámci soudního řízení (mimo jiné i výslechu svědků) vyšly najevo níže popsané skutečnosti prokazující, že během poskytování služeb ze strany žalované pro žalobce došlo k několika porušením smlouvy o poskytování služeb a interních pokynů žalobce včetně zákonných povinností, v důsledku kterých nebyl žalobci nárok na provizi přiznán. Konkrétně se jednalo o nesoulad při provádění identifikace zájemce, zamlčení skutečností rozhodných pro identifikaci zájemce a uzavírání zprostředkovatelské smlouvy. Za účelem zajištění řádného kontraktačního procesu a jeho hladkého průběhu měla žalovaná v souladu se smlouvou, interními pokyny žalobce a dále ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ("AML zákon") povinnost ověřit totožnost zájemce, jednajících osob za zájemce a zaregistrovat všechny osoby přítomné na prohlídce nemovitosti a veškerých dalších osob jednajících za zájemce včetně zadání příslušných kontaktních údajů těchto osob do interního systému žalobce. Dále měla žalovaná povinnost umožnit prohlídku nemovitosti pouze osobě, která předem řádně podepsala protokol o zpřístupnění nemovitosti. V rámci soudního řízení však bylo soudem zjištěno, že během první prohlídky nemovitosti dne 8.prosince 2021 a následně ani v rámci dalších jednání žalovaná neprovedla řádnou identifikaci zájemce ani jeho zástupců, v důsledku čehož protokol neodpovídal skutečnosti a nebylo možné ho tak použít jako relevantní důkaz v soudním řízení o tom, že zájemce byl předem písemně informován o všech povinnostech souvisejících se zprostředkováním nájmu nemovitosti a nároků žalobce na uplatňovanou provizi. Soudem bylo zároveň konstatováno i to, že ani v rámci dalších jednání nebyl zájemce řádně a včas informován o nárocích žalobce na provizi a podmínkách zprostředkovatelské činnosti. Během soudního řízení bylo dále zjištěno, že označení osoby, která protokol podepsala pod jménem „, jméno FO, “ bylo označením pseudonymu běžně používaného zájemcem v interním styku. Právě na základě této skutečnosti žalobce poukazoval na to, že protokol byl podepsán právě zájemcem, jelikož se jednalo o skutečnost, o které by žalovaná bez dalšího neměla možnost vědět. Žalobce se i tímto snažil vyvrátit tvrzení právního zástupce zájemce o tom, že protokol nebyl zájemcem nikdy podepsán, zájemce se prohlídky nikdy osobně neúčastnil a měl být dle jeho tvrzení vytvořen pouze účelově. Během výslechů svědků v rámci soudního řízení ale vyšlo najevo, že i žalovaná sama se zájemcem jednala napřímo v jiných soukromých záležitostech osobního i právního rázu, a proto soud tvrzení žalobce o tom, že se pseudonymem zájemce prokázal falešně, zpochybnil. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, mimo jiné svědčila o tom, že žalovaná byla společně se zájemcem na schůzce v restauraci, ve které se právě pod pseudonymem měl, resp. mohl představit. Během svědecké výpovědi žalované zároveň na výslovný dotaz právního zástupce zájemce o tom, jestli se zájemcem jednala žalovaná napřímo v jiné právní věci, žalovaná v rámci svědecké výpovědi lhala, což značně snížilo důvěryhodnost celé výpovědi žalované a tím i veškerých dalších tvrzení žalobce. Žalobce mimo jiné zjistil i to, že žalovaná porušila svou povinnost komunikovat s klienty výhradně prostřednictvím služebního telefonu, kde jsou telefonní hovory žalobcem monitorovány, když žalovaná se zájemcem komunikovala ohledně poskytovaných služeb mimo služební telefon. Žalovaná totiž ještě před zahájením soudního řízení žalobce informovala o tom, že po uzavření nájemní smlouvy se zájemcem komunikovala telefonicky ohledně zájemcem nabízené slevě z provize za poskytnuté služby, což mimo jiné prokazovalo nárok žalobkyně na vzniklou provizi z titulu zprostředkování uzavření nájemní smlouvy. Nebýt tohoto jednání, měl by žalobce k dispozici důkaz o nabídce zájemce na slevu z provize a částečném uznání nároku žalobce na vyplacení provize ze strany zájemce, a to na základě zaznamenané telefonické komunikace. Jednalo se tedy o zásadní skutečnosti, o které žalovaná žalobce vůbec neinformovala předem. Jednání žalované tudíž zásadně zpochybnilo strategii a skutková tvrzení žalobce v rámci soudního řízení, čímž se žalovaná dopustila nejen porušení smlouvy, ale s ohledem na předpokládanou výši obchodu i porušení ustanovení AML zákona. Kdyby tyto informace žalovaná řádně sdělila žalobci v souladu s jejím závazkem oznamovací povinnosti všech skutečností, které zjistila při výkonu poskytovaných služeb dle čl. 2.1 smlouvy, nebyl by žalobce přistoupil k vymáhání provize v soudním řízení a náhradu škody v mnohem nižší výši by tak vůči žalované uplatnila rovnou, a to po posouzení všech provedených nedostatků ze strany žalované. V soudním řízení bylo dále soudem zjištěno a konstatováno, že zájemce nebyl řádně a včas písemnou formou informován o podmínkách spolupráce a nároků žalobce na provizi. To vše právě s ohledem na skutečnost, že zájemci byl ze strany žalované první písemný návrh zprostředkovatelské smlouvy zaslán teprve dne 7.ledna 2022, tj. pár hodin před podpisem nájemní smlouvy. Návrh zprostředkovatelské smlouvy nebyl zájemci zaslán ani ve finální podobě, ale společně s komentářem, který je určen pouze pro interní účely žalobce. Jednání žalované nejenže působilo vysoce neprofesionálně, ale způsobilo i to, že zájemce neměl dle jeho tvrzení možnost se včas seznámit s návrhem zprostředkovatelské smlouvy a zprostředkovatelská smlouva nebyla v důsledku tohoto pochybení žalované uzavřena v písemné formě, jak to vyžaduje zákon č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování. Společnost tak v soudním řízení z důvodu pochybení na straně žalované neměla objektivní možnost doložit, že návrh zprostředkovatelské smlouvy se včas dostal do sféry vlivu zájemce, a že tento návrh ním byl i akceptován společně s uzavíranou zprostředkovanou nájemní smlouvou.

3. V souladu s odst. 2.1 smlouvy o poskytování služeb se žalovaná zavázala k poskytování služeb žalobci s náležitou odbornou péčí, dodržování zákonných povinností a k řádnému a včasnému oznamování všech skutečností rozhodných pro výkon zprostředkovatelské činnosti žalované a poskytování služeb žalobci. Ve smyslu ustanovení odst. 2.7 smlouvy zároveň žalovaná odpovídá žalobci za jakoukoli škodu způsobenou žalobci v důsledku porušení povinností žalované v souvislosti s poskytováním služeb žalované dle smlouvy nebo v důsledku jejich neposkytnutí. S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti proto žalobce vůči žalované požaduje nárok na náhradu vzniklé škody v celkové výši 333. 073,- Kč, která odpovídá provizi ve výši 130.000,- Kč + DPH, tj. celkem 157.300,- Kč vůči zájemci, jakožto ušlému zisku žalobce, náhradě nákladů soudního řízení zájemce ve výši 93.412,- Kč a dále náhradě nákladů právního zastoupení žalobce v souvislosti s uplatňováním nároků v soudním řízení ve výši 82.361,-Kč.

4. Žalovaná se vyjádřila (č.l. 110) tak, že nárok žalobce neuznává a navrhuje zamítnutí žaloby. Uvedla, že v průběhu celého období poskytování služeb pro žalobce postupovala v souladu s uzavřenou smlouvou a náležitou odbornou péčí a služby poskytovala v souladu se zákonnými požadavky. Žalobce vůbec netvrdí a neprokazuje existenci povinnosti žalované zajistit i) identifikaci zájemce, ii) podpis protokolu o prohlídce či iii) zajistit vyjednání a podpis zprostředkovatelské smlouvy. Žalobce neuvádí, proč tyto povinnosti příslušely výlučně žalované a nikoli komukoli jinému v rámci společnosti žalobce (zejména jednatelce, která je oprávněna za žalobce příslušné smlouvy podepsat). Namítala vady žaloby, že je neprojednatelná. Uváděla, že nárok na provizi by mohl žalobci teoreticky vzniknout v případě, že by to byla právě a pouze žalovaná, kdo byl odpovědný za zajištění vzniku nároku na provizi vůči zájemci. Ze smlouvy taková povinnost nevyplývá. Žalovaná se v čl. 1.2 smlouvy zavázala k následujícím činnostem, které by mohly souviset s předmětnou věcí, a to pod bodem 2 – Prodej a prezentace nemovitostí, pod bodem 5 – facility management, pod bodem 6 – administrativa. Žádná z těchto činností však není blíže specifikovaná a povinnost zajistit uzavření smlouvy o zprostředkování služeb se zájemci z ní nevyplývá. Žalovaná nerozporuje, že při plnění činností dle smlouvy měla postupovat s odbornou péčí, avšak rozporuje, že by byla (natož výlučně) odpovědná za přípravu uzavření smlouvy o zprostředkování služeb se zájemci žalobce a za zajištění provize od zájemce. Ostatně žalovaná právní dokumentaci připravovat ani nemůže, neboť není advokátkou. Prací žalované byla komunikace se zájemci o nájem a pronajímatelem, prezentace prostor a související administrativa. Jak vyplývá z rozsudku ze dne 21.9.2023 č. j. 43 C 305/2022-128, žalovaná se zúčastnila první prohlídky se zájemci dne 8.12.2021, ze kterého byl pořízen protokol o prohlídce nemovitosti. Žalovaná však odmítá, že by bylo její povinností řádně identifikovat zájemce o nájem. Sama jednatelka žalobce v rámci svého výslechu v řízení 43 C 305/2022 uvedla, že „když postupujeme tak, že nějak nelegitimujeme ty osoby, nebo ty zájemce nějakými osobními doklady, nebo podobně, protože v minulosti jsme měli problémy s tím, že nechtěli tyto údaje sdělovat. Takže pokud v tom daném případě na tom protokolu, který mi byl předestřen, bylo uvedeno jméno zájemce, telefon, nějaký e-mail, tak to bereme jako, že jsou to tedy postačující údaje. K tomu, že v protokolu o prohlídce je uvedena jako zájemce asistentka žalovaného, se jednatelka žalobce vyjádřila tak, že žalobce to takto dělá, že tam je vyplněno jméno osoby, která žalobce kontaktuje a která žádá o zprostředkování prohlídky. Při prohlídce se nelegitimují osoby, které tam přijdou, jsou tam pouze vypsána jména osob, které tam skutečně přijdou.“ Dále žalovaná poukázala na to, že v rámci jednání se zájemcem se uskutečnilo několik prohlídek a u některých z nich žalovaná ani nebyla přítomna. Pokud žalobce tvrdí, že makléřky měly povinnost vždy řádně identifikovat zájemce, kteří přišli na prohlídku, je s podivem, že v tomto řízení a v původním řízení nepředložila další protokoly o zpřístupnění prostor. Z logiky věci vyplývá, že buď povinnost řádně identifikovat zájemce měli všichni makléři (zaměstnanci) žalobce či žádný. Ani z jedné z uvedených možností však nevyplývá výlučná odpovědnost žalované za případnou škodu v podobě ušlé provize. Pokud by řádné nepodepsání protokolu mělo zapříčinit vznik škody na straně žalobce, stejně tak by vznik škody odůvodňovala absence jiných dalších protokolů o prohlídkách, kterých se žalovaná ani nezúčastnila. Z původního řízení vyplynulo, že zájemce nabízel žalobci v rámci narovnání zaplacení provize ve výši 100.000,- Kč. Žalobce však tento návrh bezdůvodně odmítl, takže si tak za vzniklou škodu může sám. Kromě toho žalobce v rámci provize uplatňuje nárok na zaplacení DPH ve výši 27.300,- Kč. Pokud však žalobci nevzniklo právo na provizi, nevznikla žalobci ani povinnost DPH v dotčené výši odvést a nevznikla tak ani škoda v této výši. Namítla, že žalobce nepředložil důkazy, ze kterých by vyplývalo, že žalobce náklady skutečně uhradil. Žalobce rovněž řádně netvrdí a neprokazuje, proč by žalovaná měla být odpovědná za škodu v podobě nákladů řízení a nákladů právního zastoupení žalobce. Žalobce tvrdí, že až v rámci původního řízení vyplynuly důvody, pro které žalobci vůči zájemci nebylo přiznáno právo na provizi. Toto tvrzení považuje žalovaná za účelové. I kdyby žalobci vznikl vůči žalované nárok na náhradu škody za ušlou provizi, mezi jednáním žalované a vznikem nákladů žalobce na náklady řízení a náklady právního zastoupení není příčinná souvislost, neboť žaloba žalobce v původním řízení nebyla zamítnuta na základě skutečností, které by žalobce až do provádění dokazování v původním řízení nevěděl, ale na základě právního závěru, že bez písemné smlouvy o realitním zprostředkování nelze přiznat právo na provizi. Žalobce v původním řízení dokonce tvrdil, že právo na provizi mu vzniklo na základě ústní smlouvy o realitním zprostředkování, takže si byl vědom, že mezi žalobcem a zájemcem nebyla uzavřena žádná písemná smlouva o realitním zprostředkování. Ostatně na kopii e-mailové komunikace se zájemcem byla i paní , jméno FO, . Přesto se žalobce rozhodl proti zájemci zahájit soudní řízení. Žalobce nikdo nenutil zahajovat soudní řízení a domáhat se neoprávněného nároku. Za tyto náklady/škodu žalovaná nenese odpovědnost, neboť zde není dána příčinná souvislost. I kdyby příčinná souvislost dána byla, žalobce v řízení nejen že nedokládá, že by uplatňované náklady skutečně zaplatil, ale u svých nákladů na právní zastoupení ani netvrdí, jak byly určeny.

5. Žalovaná dále poukazovala na to, že společnost žalobce je tvořena rozsáhlou strukturou zaměstnanců (i osob samostatně výdělečně činných) s důkladným systémem kontroly činností jednotlivých osob v systému nadřízenosti a podřízenosti. Sama jednatelka žalobce dohlíží na pracovní činnost zaměstnanců (včetně žalované), eviduje jejich dovolenou, pauzy na oběd. V rámci jednání žalované se zájemcem se věci zúčastnila a na věc dohlížela nadřízená žalované (vedoucí makléřek) , jméno FO, , která se zájemcem rovněž komunikovala, zúčastnila se prohlídek se zájemcem (např. dne 17.12.2021), kterých se nemohla zúčastnit žalovaná, a která měla přístup ke všem protokolům a dalším listinám souvisejícím s činností makléřů. Ani paní , jméno FO, osoby při prohlídce nijak neidentifikovala (viz protokol z jednání dne 22.6.2023 ve věci sp. zn. 43 C 305/2022). I pokud by tedy žalovaná měla žalobci způsobit škodu, ve stejném rozsahu se na vzniku škodu podílely další osoby.

6. Konečně žalovaná dále tvrdila, že její odpovědnost za škodu je limitována ustanovením § 257 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, neboť činnost žalované pro žalobce dle smlouvy o poskytování služeb totiž fakticky měla povahu závislé činnosti ve smyslu § 2 zákoníku práce. Veškerá pracovní činnost žalované byla řízena žalobcem a žalovaná vykonávala svou činnosti ve vztahu podřízenosti k žalobci. Žalovaná používala pracovní mobil a pracovní notebook. Žalobce evidoval žalované dovolenou, dával jí instrukce, jak má hlásit pracovní neschopnost či monitoroval odchody a příchody žalované včetně pauzy na oběd. Žalovaná pracovala s klienty, které jí přidělil žalobce. Žalovaná se řídila pravidelnými a konkrétními pokyny jednatelky žalobce či nadřízených zaměstnanců žalobce. Ve skutečnosti tak byla žalovaná zaměstnankyní žalobce.

7. V podání z 22.8.2024 (č.l. 194) žalovaná podrobněji argumentovala, že výkon práce podle smlouvy pro žalobce byl závislou činností, když zdůrazňovala, že pro všechny byla jednatelka žalobce paní , jméno FO, („, jméno FO, “) šéfovou a nejvyšší nadřízenou, že žádná z makléřek činnost pro žalobce nevykonávala vlastním jménem, v rámci komunikace s klienty byla vždy využívána hlavička žalobce a samotné smlouvy nikdy nepodepisovaly makléřky, přičemž monitoring ze strany žalobce přesahoval standardní míru i u pracovněprávních vztahů. Navíc žalovaná argumentovala tím, že žalobkyně má tendenci vyhledávat jakékoliv domnělé porušení smlouvy, aby mohla svými šikanózními návrhy následně útočit na své bývalé zaměstnance.

8. Žalobce na to reagoval podáním z 9.září 2024 (č.l. 207), ve kterém vysvětlil, že je zcela běžnou a zavedenou praxí na realitním trhu, že samostatní makléři, tj. samostatní realitní zprostředkovatelé – fyzické osoby, poskytují své služby exkluzivně realitním kancelářím s určitou značkou na základě smlouvy o spolupráci, přičemž jejich odměna je stanovena a závislá výlučně jako podíl na realizovaných obchodech. Takovýto model výslovně předpokládá zákon č. 39/2020 Sb. o realitním zprostředkování, konkrétně § 7 odst. 5 tohoto zákona, který upravuje limity pojistného plnění pro realitní zprostředkovatele, kteří jsou ve smluvním vztahu s jinou právnickou osobou, jež je realitním zprostředkovatelem. Odmítl tvrzení, že by se jednalo o závislou činnost a tzv. švarcsystém a vysvětlil, proč byl časový rámec výkonu sjednané činnosti, čerpání dovolené, hlášení absencí i udělování určitých instrukcí ze strany žalobce vhodný pro koordinaci čistě z provozních důvodů za účelem zajištění obslužnosti klientů. Též poukázal na to, že nepřítomnost žalované po dobu spolupráce trvala průměrně několik měsíců, což potvrzuje, že se jednalo o smluvní vztah mezi samostatnými podnikateli a nikoliv o pracovněprávní vztah. Taktéž poukázal žalobce na to, že některé pomůcky využívané žalovanou byly ve vlastnictví žalobce a některé ve vlastnictví žalované. Dále pak žalobce doplnil tvrzení žalovanou porušených povinností odůvodňujících vznik nároku žalobce na náhradu škody s tím, že na žalovanou se kromě povinností dle smlouvy o spolupráci vztahovaly povinnosti i v rámci živnostenského oprávnění a povinnosti zákonné, mezi něž náleží i povinnost uzavřít písemnou smlouvu o realitním zprostředkování. Žalobce tak zdůraznil, že žalovaná neodeslala nájemníkovi návrh zprostředkovatelské smlouvy včas, ale až ráno v den domluveného podpisu zprostředkovávané smlouvy, který byl domluven na odpoledne. A osobně mu tento návrh předložila až po uzavření zprostředkované nájemní smlouvy, odeslala nájemníkovi návrh zprostředkovatelské smlouvy s interními neprofesionálními komentáři určenými výlučně pro makléřky žalobce v těle návrhu smlouvy, a tudíž nezpracovala smluvní dokumentaci žalobce s odbornou péčí a nesplnila povinnost uzavřít písemnou smlouvu o realitním zprostředkování, protože návrh zprostředkovatelské smlouvy zaslaný žalovanou ani nebyl připraven k podpisu nájemce, což bylo prokázáno během řízení u Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. 43 C 305/2022. Žalobce poukázal též na zákon č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který byla žalovaná povinna dodržovat v souladu se svým živnostenským oprávněním, tedy zejména identifikaci a kontrolu klienta za zákonem určených podmínek, povinnost oznámit podezřelý obchod, vedení evidence a povinnost dodržovat mezinárodní sankce. Žalobce poukázal na ustanovení § 558 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož se při výkladu právního jednání přihlíží k tomu, co bylo mezi stranami obvyklé, pokud to nebylo v rozporu s právním předpisy, dobrými mravy nebo veřejným pořádkem. Odpovědnost žalované pak vyplývá z čl. 2 odst. 2.7 smlouvy o spolupráci, v němž se žalovaná zavázala, že odpovídá žalobci za jakoukoliv škodu způsobenou žalobci v důsledku porušení povinností v souvislosti s poskytováním služeb nebo v důsledku jejich neposkytnutí a zavazuje se odškodnit žalobce za jakoukoliv škodu, která by mohla nastat v důsledku výše uvedeného. Žalovaná uzavřela celkem , hodnota, obchodů, v tomto případě k odmítnutí uzavření zprostředkovatelské smlouvy došlo poté, co došlo ke zprostředkované činnosti a uzavření nájemní smlouvy, což logicky oslabilo motivaci klienta jakoukoliv zprostředkovatelskou smlouvu uzavřít. V důsledku toho žalobci vznikla škoda spočívající v ušlém zisku ve výši provize za zprostředkování pronájmu nemovitostí nájemníkovi, s tím související náhrada nákladů soudního řízení předchozího soudního sporu a náhrada nákladů právního zastoupení žalobce v souvislosti s uplatňováním nároků v předchozím sporu.

9. Dále žalobce shrnul, že nájemník dne 6.12.2021 sám kontaktoval žalobce prostřednictvím své zástupkyně paní , jméno FO, jako asistentky a poptával pronájem předmětné nemovitosti přímo z webových stránek žalobce. Na tuto poptávku reagovala právě žalovaná a domluvila si s nájemníkem, resp. asistentkou nájemníka osobní schůzku na den 8.12.2021. Žalovaná informovala žalobce o tom, že nájemníka o podmínkách spolupráce informovala osobně před konáním první prohlídky a upozornila jej, že v případě realizace nájmu prostřednictvím žalobce, vznikne žalobci nárok na zprostředkovatelskou provizi odpovídající jednoměsíčnímu nájemnému. Tato informace o nárocích žalobce na provizi vyplynula i ze znění protokolu o zpřístupnění nemovitosti se zprostředkovatelem, o kterém žalovaná tvrdila, že byl podepsán i nájemníkem a obsahoval mimo jiné také následující informaci: „Zájemce svým vlastnoručním podpisem potvrzuje, že: … v případě realizovaného pronájmu provizi hradí, jak vlastník, tak i nájemník příslušné nemovitosti, přičemž Zájemce zároveň pro tyto případy souhlasí s úhradou provize za pronájem nemovitosti ve výši jednoho měsíčního nájmu.“ Žalovaná připravila protokol na jméno asistentky nájemníka (protože ona odeslala poptávku na nájem předmětných nemovitostí v zastoupení nájemníka). Žalovaná žalobci tvrdila, že asistentka nájemníka před zraky žalované tento protokol podepsala a zároveň tvrdila, že společně s asistentkou nájemníka se prohlídky nemovitosti účastnila i další osoba která se na základě výzvy žalované podepsala do nedílné přílohy protokolu - „Žádost o zpřístupnění nemovitostí zprostředkovatele dalším osobám“. Tato další osoba se představila a vlastnoručně podepsala pod jménem „, jméno FO, “. Žalovaná až následně u podpisu nájemní smlouvy dne 7.1.2022 zjistila, že osoba, která se zúčastnila prohlídky, a která se představila klamavě pod jménem „, jméno FO, “, je vlastně sám nájemník. Teprve v rámci svědecké výpovědi žalované a asistentky nájemníka u předchozího sporu ze dne 4.4.2024 vyšlo také najevo, že ani asistentka nájemníka se neúčastnila osobně první prohlídky a protokol vystavený na jméno asistentky nájemníka podepsala jiná osoba – tuto skutečnost potvrdila přímo sama žalovaná, když vypověděla, že asistentku nájemníka předvolanou jako svědkyni předtím osobně nikdy neviděla, a tudíž i první prohlídky se účastnila jiná osoba. Žalovaná vždy komunikovala ve všech věcech písemně a telefonicky ohledně uzavření nájemní smlouvy s asistentkou nájemníka, která jednala a domlouvala vše na účet nájemníka. Teprve během svědeckých výpovědí u předchozího sporu vyšlo najevo, že podklady dodané žalovanou neodpovídaly skutečnosti. Žalovaná o nároku žalobkyně na provizi informovala asistentku nájemníka i během jejich společného telefonického rozhovoru dne 15.12.2021, a to po obdržení emailového potvrzení vážného zájmu nájemníka o uzavření nájemní smlouvy ze dne 14.12.2021. Nájemník, resp. asistentka nájemníka, nijak tento nárok nerozporoval. Žalovaná následně nárok žalobce na provizi připomněla telefonicky nájemníkovi, resp. asistentce i v den podpisu nájemní smlouvy, a to v 9:54 a minutu poté návrh znění zprostředkovatelské smlouvy odeslala emailem asistentce nájemníka s tím, že podpis této smlouvy se měl uskutečnit společně, resp. před podpisem nájemní smlouvy. Tento návrh představoval krok k naplnění účelu zprostředkování, a tedy ke vzniku nároku na provizi. Do doby podpisu nájemní smlouvy žalovaná neobdržela žádné připomínky k zaslanému návrhu zprostředkovatelské smlouvy. Dne 7.1.2022 došlo k podpisu nájemní smlouvy, což naplnilo účel zprostředkování. Tento podpis představuje rozhodující moment, kdy se zprostředkovatelská činnost stala úspěšnou, přinesla očekávaný výsledek a došlo k naplnění účelu zprostředkování. Teprve v rámci předchozího sporu současně nájemník namítal, že předmětný návrh zprostředkovatelské smlouvy zaslaný ze strany žalované se do doby podpisu nájemní smlouvy ani nedostal do sféry jeho vlivu, jelikož mu byl zaslaný teprve v již předem sjednaný den podpisu. Žalovaná tvrdila, že nájemník měl v úmyslu uhradit částku 100.000,- Kč. Žalobce takto poníženou provizi poníženou o DPH nemohl z důvodů svých daňových povinností akceptovat a neodmítl ji bezdůvodně. Žalovaná žalobci dále tvrdila, že tato nabídka jí byla učiněna telefonicky přímo ze strany nájemníka prostřednictvím služebního hovoru, kdy takovýto hovor měl být nahráván, a tudíž měl být důkazem v předchozím sporu. Žalovaná nicméně na základě opakovaných žádostí žalobce nebyla schopna upřesnit, kdy k takovému hovoru došlo a z jakého telefonního čísla byla tato nabídka učiněna. I přes veškerou snahu vynaloženou ze strany žalobce nebylo možné tento hovor následně dohledat a použít ho jako důkaz o učiněné nabídce ve výši částečné provize ze strany nájemníka, což značně oslabilo důkazní pozici žalobce v předchozím sporu o vědomé povinnosti nájemníka uhradit žalobci provizi. Žalovaná tudíž porušila sjednanou povinnost spočívající v používání služebních telekomunikačních prostředků v rámci komunikace s klienty žalobce, což bylo zjištěno teprve v průběhu jednání a dokazování u předchozího sporu. Podpisem protokolu došlo k akceptaci podmínek, které byly v souladu se všemi zákonnými požadavky na zprostředkování. Tento protokol obsahoval veškeré nezbytné informace a podmínky týkající se zprostředkovatelské činnosti. Zároveň se tímto podpisem pod smyšleným jménem „, jméno FO, “ projevil nepoctivý úmysl nájemníka, což vedlo žalobce k důvodnému přesvědčení, že protokol spolu s odeslaným návrhem zprostředkovatelské smlouvy může být považován za základ nároku na provizi. Podepsaný protokol tedy mohl představovat písemné ujednání mezi stranami, na jehož základě mohl vzniknout nárok na provizi. Žalovaná žalobci zatajila další významné skutečnosti rozhodné pro uplatnění práv žalobce a pokud by o těchto skutečnostech žalovaná žalobce transparentně informovala, žalobce by se nesoudil a nezahajoval předchozí spor. V předchozím sporu se žalobkyně na základě skutečností sdělených ze strany žalované o průběhu výkonu služeb ve vztahu k nájemníkovi snažila mimo jiné prokázat, že nájemník byl o svých povinnostech písemně informován v rámci protokolu, když žalovaná žalobci tvrdila, že zajistila osobní podpis nájemce, byť jim podepsaný pod falešným jménem „, jméno FO, “. Nicméně teprve během soudního řízení v předchozím sporu ze svědeckých výpovědí vyplynul závěr, že nelze mít za prokázáno, že nájemník osobně takový dokument podepsal i přesto, že netradiční pseudonym „, jméno FO, “ byl nájemníkem užíván v styku (při obchodních jednání, zajišťování rezervací atd.), jak vyplynulo ze svědecké výpovědi asistentky nájemníka. Během poslední výpovědi paní , jméno FO, totiž vyšlo najevo, že žalovaná byla s nájemcem v jednáních také mimo obchodní vztah týkající se zprostředkování prostřednictvím žalobce, a to za účelem osobního právního poradenství poskytovaného ze strany nájemníka žalované v oblasti domácího násilí, během kterých se žalovaná mohla dozvědět o tom, že nájemník pseudonym , jméno FO, interně používal. Žalovaná dále během výslechu v předchozím sporu uvedla úmyslně lživou informaci na přímou otázku právního zástupce nájemníka, jestli žalovaná s nájemníkem spolupracovala i v jiné věci, jak to vyplývá z protokolu o jednání ze dne 14.9.2023. Toto jednání žalované mělo zásadní vliv na oslabení svědecké výpovědi žalované během předchozího sporu, ve kterém bylo rozhodnuto v neprospěch žalobce. Kdyby byl žalobce věděl o všech rozhodných informacích, které jí žalovaná dle čl. 2 odst. 2.1 smlouvy měla povinnost sdělit, zvážil by svou pozici, předchozí spor by nezahajoval a nevznikly by mu tudíž ani náklady, kterých se domáhá v probíhajícím soudním řízení. Žalovaná svým jednáním porušila informační povinnosti uvedenou v čl. 2 odst. 2.1 smlouvy, kdy měla „řádně a včas oznamovat všechny skutečnosti (…), které zjistila při výkonu služeb.“10. Při jednání dne 11.září 2024 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 27.300,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původně žalovaná částka obsahovala i DPH z faktury, která byla panu , jméno FO, vystavena, žalobce nicméně účetně tuto fakturu stornoval a v rozsahu DPH bere proto žalobu zpět. Žalobce dále doplnil, že žalovaná fakturovala žalobci odměnu průměrně ve výši 60.000,- Kč měsíčně, takže pětinásobek měsíční odměny představuje částku 300.000,- Kč. Z provize, na kterou měl žalobce nárok, by žalované náležela odměna ve výši 15 %.

11. Žalovaná při jednání tvrdila, že neporušila žádnou právní povinnost ve vztahu k žalobci. Postupovala v souladu s běžnou praxí žalobce, podle níž k podpisu smlouvy o zprostředkování běžně docházelo až při podpisu zprostředkovávané smlouvy a neověřování totožnosti osob přítomných na prohlídce nemovitosti vycházelo z toho, že lidé nebyli ochotni prokázat svou totožnost a předkládat osobní doklady. Žalovaná je obětí domácího násilí, s , tituly před jménem, , jméno FO, se setkala až po uzavření celého obchodu, když právní konzultaci ve své soukromé věci absolvovala až koncem ledna či začátkem února 2022. K uzavření obchodu zjevně došlo s přispěním žalované, žalované tedy vznikl nárok na odměnu dle článku 4.2 ve výši 15 % z provize žalobce, přičemž tato odměna žalované nebyla vyplacena.

12. Podáním z 10.10.2024 (č.l. 273) pak žalobce vzal žalobu zpět ještě co do částky 82.361,- Kč s příslušenstvím představující náklady právního zastoupení žalobce v předchozím sporu a co do částky 93.412,- Kč s příslušenstvím představující náhradu nákladů řízení protistrany v řízení u Obvodního soudu pro , adresa, pod spisovou značkou 43 C 305/2022. Dále pak žalobce vzal žalobu zpět co do částky 19.500,- Kč s příslušenstvím představující patnáctiprocentní provizi, kterou by žalobce byl povinen vyplatit žalované jako odměnu v případě úspěšného uzavření transakce. Nadále tak trvá toliko na zaplacení částky 110.500,- Kč s příslušenstvím. Opětovně pak žalobce zdůraznil, že žalovaná byla povinna postupovat podle zákona č. 39/2020 Sb. o realitním zprostředkování, tedy byla povinna uzavřít písemnou smlouvu o realitním zprostředkování, byla povinna poskytovat odborné služby s odbornou péčí, což zahrnuje i zajištění náležitých informací, zpracování smluvní dokumentace a další úkony související s realitním obchodem, přesto žalovaná neodeslala nájemci návrh zprostředkovatelské smlouvy včas, poslala pouze interní návrh s neprofesionálními komentáři určenými výlučně pro makléřky a nesplnila povinnost uzavřít písemnou smlouvu o realitním zprostředkování, ač byla povinna respektovat zásady odborné péče realitního zprostředkovatele, což zahrnuje povinnost jednat s odbornou péčí, povinnost poskytovat relevantní informace, povinnost chránit zájmy klienta a povinnost čestného a transparentního jednání. Dále byla povinna respektovat obvyklou zavedenou praxi žalobce při jednání s klienty žalobce zahrnující zaslání návrhu zprostředkovatelské smlouvy, po formálním uzavření zprostředkovatelské smlouvy zaslat návrh nájemní smlouvy a následně dohodnout termín předání pronajímaného bytu.

13. Při jednání dne 21.2.2025 žalobce doplnil, že pokud žalobce provádí i školení BOZP a AML školení, plní tím své zákonné povinnosti, když povinnost žalobce provádět školení v oblasti AML problematiky, tj. v rámci opatření proti legalizaci výnosu z trestné činnosti a financování terorismu, vyplývá z § 23 odst. 2 zákona č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti a financování terorismu. Povinnost provádět školení BOZP opět nejen vůči zaměstnancům pak vyplývá z toho, že žalující společnost je na základě rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj autorizovanou osobou pro profesní kvalifikaci realitní zprostředkování ve smyslu zákona č. 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů. V rámci a na základě této autorizace žalobce realizuje profesní zkoušky pro obor realitního zprostředkování, a v rámci této činnosti je povinen provádět BOZP školení všem uchazečům o zkoušky pro profesní kvalifikaci „realitní zprostředkování“. Žalovaná však u žalobce zkoušku nikdy neabsolvovala, neboť byla zapsána pouze na základě svého vzdělání, a tudíž ji žalobce z oblasti BOZP nikdy neškolil.

14. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Ze smlouvy o poskytování služeb soud zjistil, že dne 18.9.2020 uzavřel žalobce zastoupený jednatelkou , jméno FO, jako objednatel se žalovanou , jméno FO, jako poskytovatelem podle § 1746 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku smlouvu, na základě níž se žalovaná zavázala poskytovat žalobci služby v podobě aktualizace obsahu a spravování webových stránek, prodeje a prezentace nemovitostí, marketingu, přípravy PR akcí a prezentace objednatele, facility, managementu a administrativy. Podle čl. 2 bodu 2.2 smlouvy poskytovatel je povinen při poskytování služeb postupovat s náležitou odbornou péčí, řádně a včas a oznamovat objednateli všechny skutečnosti, které se ho dotýkají a které zjistil při výkonu služeb. Poskytovatel je povinen poskytovat služby na vysoké odborné úrovni. Při poskytování služeb je poskytovatel povinen vyvinout maximální úsilí, aby neučinil nic, co by jakýmkoliv způsobem poškodilo pověst objednatele nebo vztah s jeho klienty, jak jsou definováni v čl. 7.3 této smlouvy níže či jinými smluvními partnery. Podle čl. 2.2 poskytovatel bude poskytovat služby nezávisle a vždy v souladu se zájmy poskytovatele. Objednatel je oprávněn udělovat poskytovateli instrukce. Pokud poskytovatel usoudí, že určitá instrukce objednatele je nevhodná či není v souladu se zájmy objednatele, je povinen objednatele na tuto nevhodnost/nesprávnost upozornit a vyžádat si písemné potvrzení, zda objednatel na této instrukci trvá a před dalšími kroky počkat na potvrzení nebo změnu instrukce. Ustanovení o obecné povinnosti k předcházení škodám tím nejsou dotčena. Podle článku 2.5 poskytovatel není na základě této smlouvy oprávněn jednat jménem poskytovatele, zejména není oprávněn podepisovat objednávky či uzavírat smlouvy, ledaže poskytovatel udělí k takovému jednání písemnou plnou moc. Podle bodu 2.6 poskytovatel je povinen poskytovat služby vždy osobně. V případě, že objednatel nebude schopen po určitou dobu poskytovat služby (např. z důvodu nemoci apod.), je povinen na tuto skutečnost upozornit, je-li to možné vždy předem zasláním emailu na adresu , e-mail, a současně ústně na telefonním čísle , tel. číslo, . V upozornění uvede, po jakou dobu nebude schopen služby poskytovat. Podle bodu 2.7 poskytovatel odpovídá objednateli za jakoukoliv škodu způsobenou objednateli v důsledku porušení povinností poskytovatele v souvislosti s poskytováním služeb nebo v důsledku jejich neposkytnutí a zavazuje se odškodnit objednatele za jakoukoliv škodu, která by mohla nastat v důsledku výše uvedeného, a to v rozsahu a ve výši dle platných právních předpisů. Podle čl. 3 bodu 3.1 objednatel se zavazuje poskytnout poskytovateli nezbytnou součinnost při provádění služeb spočívající zejména v dodání nezbytných informací pro řádné provedení služeb v takovém rozsahu, aby služby mohly být poskytnuty řádně a včas. Podle bodu 3.3 objednatel dále zajistí poskytovateli administrativní a technickou podporu spočívající v provozu a údržbě osobních automobilů, počítačů, tiskáren, kopírovacích strojů, telefonů, popřípadě dalších kancelářských zařízení nezbytných pro řádné poskytování služeb. O předání každého takového zařízení či prostředku bude pořízen předávací protokol. Podle čl. 4 bodu 4.1 objednatel se zavazuje, že bude poskytovateli za řádné poskytování služeb platit paušální měsíční odměnu. Výše odměny je závislá na délce poskytování služeb dle této smlouvy a je stanovena následujícím způsobem a) od prvního měsíce poskytování služeb dle této smlouvy bude výše odměny činit 23.000,- Kč, b) smluvní strany se výslovně dohodly, že pokud poskytovatel nebude objednateli řádně poskytovat služby po dobu v délce trvání aspoň dvou měsíců, poskytovateli nevzniká nárok na žádnou odměnu za období do uplynutí prvních dvou měsíců od vykonávání služeb, to vše také s ohledem na účelně vynaložené náklady objednatele spojené se zaškolením poskytovatele při řádném poskytování služeb dle této smlouvy. Dojde-li ze strany objednatele k vyplacení jakékoliv částky odměny a následně nebude splněna podmínka poskytování služeb poskytovatelem objednateli v délce aspoň dvou měsíců, je poskytovatel povinen veškerou vyplacenou odměnu v plné výši vrátit objednateli ve lhůtě tří pracovních dnů ode dne doručení písemné výzvy objednatele. Podle bodu 4.2 smluvní strany se dohodly, že kromě nároku na odměnu se objednatel zavazuje poskytovateli uhradit bonus za zprostředkování obchodů, jehož výše je závislá na délce spolupráce. Základ pro výpočet bonusů bude tvořit částka provize bez DPH, kterou obdrží objednatel za zprostředkování prodeje/nájmu nemovitostí na základě smlouvy o zprostředkování uzavřené s majitelem nemovitosti, kterého přivedl poskytovatel, tj. majitel uzavřel s objednatelem smlouvu o zprostředkování v důsledku toho, že poskytovatel vyhledal majitele nemovitosti a sjednal uzavření smlouvy a zprostředkování mezi objednatelem a majitelem nemovitosti, na jejímž základě se majitel nemovitosti zavazuje poskytnout objednateli provizi. V případě, že se objednatel bude dělit o provizi s jiným zprostředkovatelem, je základem pro výpočet bonusu část provize, kterou obdrží objednatel po odečtení části provize, na kterou vznikne nárok jinému zprostředkovateli. Pro vyloučení pochybností smluvní strany prohlašují, že poskytovateli vznikne nárok na bonus pouze v případě, že dojde k realizaci prodeje/pronájmu nemovitosti na základě uzavřené smlouvy o zprostředkování a zároveň majitel uhradí objednateli provizi řádně a včas v souladu se smlouvou o zprostředkování. Po dobu trvání této smlouvy bude výše bonusu činit 15 % z provize nebo její poměrné části. Podle čl. 5 bodu 5.1 smluvní strany se dohodly, že smlouva se uzavírá na dobu neurčitou a začíná běžet dnem 21.9.2020. Podle bodu 5.2 poskytovatel bude poskytovat služby z místa svého podnikání, případně z jiného místa, které bude dle uvážení poskytovatele nebo pokynu objednatele vhodné z hlediska splnění účelu této smlouvy. Podle čl. 7 bodu 7.2 smluvní strany se dohodly, že během trvání této smlouvy není poskytovatel oprávněn poskytovat služby, jež jsou předmětem této smlouvy, třetím osobám podnikajícím na území hlavního města Prahy ve stejném odvětví jako objednatel bez předchozího písemného souhlasu objednatele (zejména v oblasti realitních služeb a developmentu). V případě porušení této povinnosti je poskytovatel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 100.000,- Kč za každé porušení této povinnosti, a to do sedmi dnů od výzvy objednatele k úhradě. Podle bodu 7.3 smluvní strany se dohodly, že během trvání této smlouvy není poskytovatel oprávněn poskytovat služby obdobné službám dle této smlouvy nebo případně uzavírat jakékoliv smlouvy o spolupráci s partnery, dodavateli, klienty či s jinými společnostmi, se kterými spolupracuje objednatel nebo spřízněná osoba objednatele, a to bez předchozího písemného souhlasu objednatele. V případě porušení této povinnosti je poskytovatel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 50.000,- Kč za každé porušení této povinnosti, a to do sedmi dnů od výzvy objednatele k úhradě.

15. Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaná je držitelkou živnostenského oprávnění s předmětem podnikání realitní zprostředkování se vznikem od 14.9.2020 na dobu neurčitou. Místně příslušným je Úřad městské části , adresa, .

16. Dopisem ze 6.prosince 2023 zaslaným do datové schránky žalované dne 5.12.2023 vyzvala právní zástupkyně žalobce žalovanou k náhradě způsobené škody ve výši 250.712,- Kč do pěti pracovních dnů od doručení této výzvy.

17. Ze seznamu faktur (č.l. 212) a z faktur číslo , hodnota, , 20220105 a 20220104 soud zjistil, že po dobu spolupráce od října 2020 do června 2022 vystavovala žalovaná jako dodavatelka žalobci jako odběrateli faktury na odměnu za zprostředkování prodejů nemovitostí. Ze seznamu (na č.l. 224) pak vyplývá, že žalovaná inkasovala provize za zprostředkování nájmů ve 12 případech včetně inkriminovaného případu , tituly před jménem, , jméno FO, .

18. Z prezenční listiny (č.l. 356) soud zjistil, že žalovaná dne 21.9.2020 absolvovala vstupní školení spolupracovníka společnosti podle § 23 zákona č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve znění pozdějších předpisů.

19. Ze spisu Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. 5 C 216/2023 soud zjistil, že žalobce podal u tamějšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , kterým se domáhal zaplacení částky 300.277,- Kč s příslušenstvím, když žalobce nesouhlasil s výpovědí smlouvy o poskytování služeb z 25.8.2022 ze strany žalované dne 20.dubna 2023 s tím, že nebyly splněny podmínky pro výpověď. Žalobou požadoval zaplacení smluvní pokuty ve výši 50.000,- Kč, bezdůvodného obohacení ve výši 20.000,- Kč jako zůstatku zálohy vyplacené na budoucí nevzniklé odměny ve výši 62.100,- Kč, náhrady škody ve výši 68.177,- Kč za poškození vozidla BMW SPZ , SPZ, dále náhrady nákladů zaškolení ve výši 100.000,- Kč. Proti soudem vydanému elektronickému platebnímu rozkazu žalovaná podala odpor a následně se vyjádřila tak, že celková hodnota plnění, které žalobci během spolupráce poskytla, výrazně převyšuje hodnotu plnění, které od žalobce obdržela. Ve vyjádření k žalobě mj. argumentovala tím, že spolupráce se žalobcem se ve všech aspektech rovnala a splňovala předpoklady faktického pracovního poměru, když každodenně poskytovala od října 2022 do dubna 2023 služby jako by byla plnohodnotnou zaměstnankyní, přičemž za většinu z těchto služeb neobdržela žádnou odměnu. Popírala vznik jakéhokoliv nároku žalobce na smluvní pokutu ve výši 50.000,- Kč s tím, že tento nárok je rozporný s dobrými mravy. Namítala nerovnovážnost ve vzájemných právech a povinnostech smluvních stran. Argumentovala tím, že žalobce provozuje tzv. švarcsystém (s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 19.5.2022 č.j. 21 Cdo 3061/2020–338 a rozsudek z 11.12.2015 sp. zn. 21 Cdo 3691/2015 ohledně faktického pracovního poměru). Vzniklý nárok na provize pokrývá zálohy vyplacené na provize, užívání služebního automobilu bylo po ní vyžadováno ze strany žalobce a na vozidle žádnou škodu nezpůsobila, neboť se jednalo o náklady na opravu spojky, která v době započetí zkušební jízdy již musela být poškozená. Žádné školení za 100.000,- Kč jí poskytnuto nebylo. Z obsahu spisu vyplývá, že při jednání dne 12.12.2023 soud řešil především otázku zastřeného pracovního poměru, žalobce proto podáním z 11.ledna 2024 (č.l. 165) odpovídal na dotazy soudu ohledně časového rámce pro sjednané činnosti, čerpání dovolené, hlášení a dokládání absencí, vlastnictví pracovních pomůcek, místa výkonu činnosti, stanovených pracovních postupů, kontroly a koordinace ze strany žalobce a dalších. Dne 30.května 2024 pak proběhlo jednání, při němž byly vyslechnuty svědkyně , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, . Podáním z 8.7.2024 (č.l. 166) pak žalobce vzal žalobu v celém rozsahu zpět s odůvodněním, že soud i přes zdravotní indispozici právního zástupce nevyhověl žádosti žalobce o odročení jednání konaného dne 30.května 2024. Usnesením ze dne 22.července 2024 č. j. 5 C 216/2023-189 pak soud řízení v důsledku zpětvzetí žaloby zastavil a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladu řízení ve výši 3.900,- Kč a povinnost České republice náhradu nákladů řízení státu v částce 2.745,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení. Usnesení nabylo právní moci 8.8.2024.

20. Ze spisu Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. 43 C 305/2022 soud zjistil, že žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým tamějšímu soudu dne 24.8.2022 domáhal na žalovaném , tituly před jménem, , jméno FO, , IČO , IČO, , zaplacení částky 157.300,- Kč s příslušenstvím jako zprostředkovatelské provize ve výši odpovídající jednoměsíčnímu nájemnému za užívání nemovitosti s navýšením o 21 % DPH. Žalobce na základě pověření vlastníka , jméno FO, zprostředkoval pronájem jednotky číslo 2094/76 v budově č.p. 2904 v bytovém domě na adrese , adresa, prostřednictvím realitní makléřky žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , která dne 8.12.2021 zajistila osobní prohlídku nemovitosti žalovanému jako nájemci, jenž dne 7.1.2022 uzavřel nájemní smlouvu za nájemné 130.000,- Kč měsíčně a dne 13.1.2022 byla nemovitost předána. Žalovaný se žalobě bránil s tím, že protokol o zpřístupnění nemovitosti dne 8.12.2021 podepsala slečna , jméno FO, jako zájemce, avšak podpis pod protokolem není podpisem , jméno FO, a že nebyl o podmínkách zprostředkování informován telefonicky. Uvedl, že je pravdou, že prohlídku nemovitosti zprostředkovala , tituly před jménem, , jméno FO, , která se prezentovala jako realitní makléřka a na výslovný dotaz žalovaného uvedla, že není zaměstnancem žalobce. Namítal, že požadoval uzavření nájemní smlouvy už v průběhu prosince 2021, aby mohl ukončit nájemní smlouvu na předchozí prostory a nevznikly mu další marné náklady. Návrh smlouvy o zprostředkování mu byl doručen až 7.1.2022, tedy v den uzavření nájemní smlouvy na jednotku, přestože se smlouva o zprostředkování řídí zákonem č. 39/2020 Sb. o realitním zprostředkování a žalobce jako realitní zprostředkovatel měl poskytovat realitní činnost výlučně na základě smlouvy o zprostředkování podle § 9 odst. 2 tohoto zákona, který vyžaduje pro tuto smlouvu písemnou formu. Odkázal na § 10 odst. 3 zákona o zprostředkování, který postihuje smlouvu neobsahující náležitosti podle § 10 zákona, tj. označení předmětu nájmu, výši nájemného nebo jiné úplaty (výši provize) za neplatnou. Poukazoval na to, že žádná taková platná smlouva splňující shora uvedené podmínky mezi žalobcem a žalovaným uzavřena nebyla a že mu nebyl doručen ani výpis z veřejného seznamu předmětu realitního zprostředkování a ani mu nebyl sdělen před uzavřením zprostředkovávané smlouvy požadavek na provizi v souladu s § 11 odst. 1 zákona o zprostředkování. Dále namítal, že žalobce musí podle § 12 odst. 3 zákona o realitním zprostředkování poskytnout zájemci informaci o výši provize nebo způsobu jejího určení v případě, že tato byla ujednána ve smlouvě o realitním zprostředkování uzavřené mezi realitním zprostředkovatelem a třetí osobou ke stejnému předmětu převodu nebo předmětu užívání nebo požívání. Podle § 12 odst. 1 stejného zákona musí realitní zprostředkovatel poskytnout zájemci informace o konkrétních závadách a omezeních váznoucích na předmětu převodu, které plynou z veřejných seznamů, dále o těch, o nichž realitní zprostředkovatel věděl nebo vzhledem ke své odborné způsobilosti měl vědět. V případě, že realitní zprostředkovatel tyto informace nepředá zájemci nejpozději při uzavření smlouvy o realitním zprostředkování, může zájemce od takové smlouvy odstoupit podle § 10 odst. 4 zákona o realitním zprostředkování. Žalovaný však žádné takové informace od žalobce coby realitního zprostředkovatele neobdržel. Návrh smlouvy o zprostředkování ze strany žalobce mu tak byl doručen až po podpisu předmětné nájemní smlouvy. Žalobce tak nejméně v pěti případech porušil zákon, znalost žalovaného o nároku žalobce na provizi pak dokládá protokolem se zfalšovaným podpisem, žalobce řádně neinformoval žalovaného o svém nároku na provizi ze strany žalovaného a žalovaný žádný návrh žalobce na provizi nikdy neakceptoval, nikdy tak nedošlo k uzavření smlouvy o realitním zprostředkování mezi žalobcem a žalovaným a nebyla uzavřena ani písemná smlouva o realitním zprostředkování i pro případ, že by k uzavření takové smlouvy došlo ústně. Nedostatek náležitostí smlouvy o realitním zprostředkování dle § 10 odst. 1 zákona o realitním zprostředkování by pak byl postižen neplatností i pro případ, že by k uzavření takové smlouvy došlo. Z obsahu spisu dále vyplývá, že dne 4.4.2023 (č.l. 77) proběhlo jednání, při kterém byla vyslechnuta svědkyně , jméno FO, jako bývalá asistentka žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , která mimo jiné uváděla, že na první schůzce dne 8.12.2021 nebyla. Pokud je v protokole o zpřístupnění nemovitosti uvedeno jméno , jméno FO, , tak na toto jméno zajišťovala žalovanému rezervaci restaurací. Telefonicky domlouvala prohlídku pronajímaného prostoru s paní , jméno FO, jako realitní makléřkou. První prohlídku domlouvala, ale byla přítomna až na další prohlídce v přítomnosti pana žalovaného a kolegyně Karláčové. Na té druhé prohlídce nebyla přítomná paní , jméno FO, , ale nějaká její kolegyně. Dále byla na jednání vyslechnuta jako svědkyně , jméno FO, , která potvrdila, že před ní vyslechnutá svědkyně , jméno FO, nebyla osobou, která byla přítomna na první prohlídce. S paní , jméno FO, komunikovala telefonicky nebo prostřednictvím emailu ohledně pronájmu prostor. Protokol o první prohlídce dne 8.12.2021 podepsal , tituly před jménem, , jméno FO, , ale pod jménem , jméno FO, . Při podpisu nájemní smlouvy došlo nejprve k podpisu nájemní smlouvy a teprve po odchodu majitele nemovitosti požadovala realitní makléřka, aby žalovaný , tituly před jménem, , jméno FO, podepsal zprostředkovatelskou smlouvu, což odmítl. Nikdy dříve se jí to nestalo, a proto v tomto směru neočekávala žádné problémy. Návrh smlouvy o zprostředkování zasílala do jeho advokátní kanceláře nejpozději v ten den v ranních hodinách. Vystudovala vysokou školu a udělala si nástavbu pro oceňování nemovitostí, takže má v tomto oboru příslušné vzdělání. Ví o tom, že zprostředkovatelská smlouva se uzavírá v písemné podobě a jaké má mít náležitosti. Informaci o povinnosti zaplatit provizi realitní kanceláři poskytovala , tituly před jménem, , jméno FO, při první prohlídce nemovitosti, u které byla přítomna a dále potom telefonicky pracovnici advokátní kanceláře. Zprostředkovala asi 20 obchodů, nikdy neměla problém s klientem, aby podepsal smlouvu o zprostředkování. Při jednání dne 22.6.2023 (č.l. 189 spisu) pak byla vyslechnuta svědkyně , jméno FO, . Při jednání dne 14.9.2023 (č.l. 199 spisu) pak byla vyslechnuta svědkyně , jméno FO, a dále jednatelka žalobce , jméno FO, . Rozsudkem ze dne 21.září 2023 č. j. , č. účtu, –128 soud žalobu žalobce zamítl a žalobci uložil povinnost zaplatit náklady řízení žalovanému ve výši 93.400,- Kč a náklady řízení státu, jejichž výše bude určena samostatným usnesením. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že soud zjistil, že žalobce inzeroval na realitním serveru nabídku pronájmu specifikované jednotky na základě smlouvy o zprostředkování pronájmu, kterou uzavřel s vlastníkem jednotky. Na tento inzerát reagoval žalovaný, nejprve telefonicky prostřednictvím své asistentky, poté žalobce zprostředkoval prohlídku nemovitosti prostřednictvím své realitní makléřky, která za žalobce jednala na základě smlouvy o spolupráci. Bylo prokázáno, že písemný protokol o první prohlídce nemovitosti neodpovídá skutečnosti, protože jednak zájemcem o pronájem nebyla asistentka žalovaného, ale žalovaný sám, asistentka žalovaného paní , jméno FO, se prohlídky nezúčastnila, což bylo potvrzeno výpovědí svědkyně , jméno FO, . Na protokolu není podpis paní , jméno FO, . Z tohoto protokolu nelze dovodit, že by se žalovaný vedle vlastníka nemovitosti zavázal zaplatit provizi za zprostředkování pronájmu, i když se zřejmě osobně této prohlídky zúčastnil, byť se představil a podepsal jako , jméno FO, . Podpis , jméno FO, je však na volném listu papíru a nelze z něho dovodit, že by se tímto žalovaný k čemukoliv zavázal. Tímto způsobem tak nemohla být uzavřena ani písemná smlouva o zprostředkování mezi žalobcem a žalovaným. Na tom nemění nic ani skutečnost, že z výpovědi svědkyně , jméno FO, vyplývá, že žalovaný někdy příjmení , jméno FO, používá. Bylo věcí žalobce, pokud chtěl získat provizi nejen od vlastníka jednotky, se kterým již byl ve smluvním vztahu a který provizi zaplatil, ale i od zájemce, aby se zájemcem včas uzavřel písemnou smlouvu o zprostředkování. Za včasné zaslání návrhu zprostředkovatelské smlouvy soud nepovažuje zaslání do emailu do advokátní kanceláře žalovaného v den, kdy došlo k podpisu nájemní smlouvy, protože se jednalo pouze o návrh zprostředkovatelské smlouvy. Ze záznamu telefonních hovorů pak soud zjistil, že asistentka žalovaného žádala makléřku paní , jméno FO, , aby návrh zprostředkovatelské smlouvy již dříve přinesla do advokátní kanceláře, aby ho žalovaný mohl prostudovat a podepsat, na což reagovala paní , jméno FO, tak, že nebude běhat od jednoho k druhému, ale že se zprostředkovatelská smlouva podepíše až při podpisu nájemní smlouvy. Žalovaný po podpisu nájemní smlouvy odmítl zprostředkovatelskou smlouvu podepsat. Podle názoru soudu bylo věcí žalobce jako profesionála na podnikání na realitním trhu, pokud chtěl získat provizi i od žalovaného, aby mu návrh zprostředkovatelské smlouvy v písemné formě předložil včas tak, aby se s ním mohl seznámit, případně k němu vznést připomínky, zejména pokud žalobce věděl, že zájemcem je advokát. Bylo také věcí žalobce, pokud chtěl dovozovat z protokolu o prohlídce nemovitosti povinnost zájemce zaplatit provizi, aby si ověřil, kdo se prohlídky nemovitosti zúčastní. Zákon o realitním zprostředkování vyžaduje, aby smlouva o zprostředkování byla uzavřena písemně. Žalovaný jako zájemce namítl, že nebyla uzavřena v zákonem požadované formě a je tedy neplatná pro nedostatek formy. Dle názoru soudu nebylo ale prokázáno ani to, že by taková smlouva byla uzavřena se žalovaným ústně, pokud by postačovalo uzavření smlouvy v ústní formě. A konečně podle soudu nebylo ani prokázáno, že by žalobce poskytl žalovanému nějaké služby, které by nebyly kryty provizí, kterou obdržel od vlastníka jednotky, tedy, že by na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení. Rozsudek nebyl právní moci dne 15.11.2023. Usnesením ze dne 15.prosince 2023 pak soud rozhodl o svědečném svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, a žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, na náhradě nákladů řízení státu částku 701,- Kč. Z obsahu spisu i z odůvodnění rozsudku dále vyplývá, že nájemní smlouva mezi vlastníkem nemovitosti , jméno FO, a nájemcem , tituly před jménem, , jméno FO, byla uzavřena dne 7.1.2022 za nájemné 130.000,- Kč měsíčně bez záloh na služby, které byly stanoveny na 22.000,- Kč měsíčně. Mezi žalobcem a vlastníkem jednotky byla uzavřena smlouva o realitním zprostředkování, na základě níž se vlastník jednotky zavázal zaplatit odměnu za činnost žalobce směřující k obstarání příležitosti pro klienta k uzavření nájemní smlouvy za nájemné 130.000,- Kč měsíčně bez služeb, přičemž byla sjednána zprostředkovatelská odměna odpovídající jednomu měsíčnímu nájemnému bez DPH, které bude připočteno k této částce v zákonné výši. Obdobná smlouva o zprostředkování byla připravena i pro žalovaného nájemce s povinností zaplatit provizi ve výši odpovídající jednomu měsíčnímu nájmu za užívání nemovitosti (čl. III. bod 3.1 návrhu smlouvy), ten ji však odmítl podepsat.

21. Z účastnického výslechu jednatelky žalobce , jméno FO, („, jméno FO, “) soud zjistil, že žalovaná začala spolupracovat se společností žalobce jako OSVČ. Později měli i nějaké zaměstnance, jednalo se ale o jiný předmět činnosti. V oboru je obvyklé, že realitní makléři pracují na IČO. Prožili těžké období v době covidu, kdy všechno hradila jednatelka ze svých osobních prostředků a docela se zadlužila. Když se v roce 2021 začal pracovní trh zase otevírat, tak lidé začali odcházet a odcházející pracovníky pak nahrazovala novými lidmi, přičemž žalovaná paní , jméno FO, byla jednou z nich. Uzavíraly smlouvu o poskytování služeb, ve kterých byly upraveny vzájemné vztahy. Dále pak ústně nové pracovníky zaškolovala. Někdy v té době začal platit zákon o realitním zprostředkování. Žalovaná splňovala kvalifikaci nově stanovenou zákonem, kdy realitní zprostředkování bylo upraveno jako vázaná živnost a bylo potřeba skládat zkoušku, kterou žalovaná nemusela. Žádné další dokumenty se nepodepisovaly. Pak bývaly ústní instrukce od jednotlivých klientů, například ohledně prohlídek, že nechtějí prohlídky každý den. Používaly se vzory, které se vždycky emailem poslaly všem a průběžně se upravovaly i podle toho, jak se měnily právní předpisy. Vždycky po každé změně se všem poslala nová vzorová smlouva. Pokud se jednalo o nějakou větší transakci, smlouvu s klientem za ně připravoval právník, který komunikoval s právníkem protistrany. U jednodušších věcí, například u nájmu, měli vzorové smlouvy, které se používali. Všichni makléři byli informováni, že mají uzavírat dopředu zprostředkovatelskou smlouvu. Celkově jich pracovalo v kanceláři tak 5 - 8 osob, podle toho, jak lidé odcházeli a přicházeli. Žalovaná hodně často jezdila na exotické dovolené, Maledivy, Tanzanie, nějaké safari v Africe, jednatelka pak za ni musela dodělávat obchody, například, když prodávala vilu PSN ve , Anonymizováno, , tak byla pouze na první prohlídce. Bylo dohodnuto, že makléři budou dostávat 15 % z provize ze smlouvy, kterou zprostředkují. Celková provize z každé smlouvy byla asi 2–3 %, z této částky dostávali 15 %, zbytek šel společnosti na náklady, které jsou dosti vysoké, neboť se hradí inzerce, která stále zdražuje. Ne každou nemovitost se také podaří prodat. Pokud makléř nic neprodal, nedostal žádnou provizi. Nedocházelo k dělení provizí, co kdo prodal, za to dostal provizi. Pokud někdo z makléřů skončil a případ po něm dodělával někdo jiný, provizi dostal ten, kdo zařídil ten prodej. Pokud měl někdo dovolenou a jiný ho pouze zastupoval, tak provizi dostal ten první makléř, který byl u prohlídky. Inzeráty se zadávaly se jménem makléře, ale také s logem společnosti. Ceny za inzeráty platila společnost. Mají zavedené postupy, které vyplývají i ze zákona o zprostředkování. Když se na inzerci ozve nějaký zájemce, makléř s ním připravuje smlouvu o rezervaci, po složení rezervační zálohy se pak připravuje smlouva na nemovitost, která, pokud jde o prodej nemovitosti, je připravována právníkem. Pokud se jedná o pronájem bytu, bere žalobce provizi od pronajímatele i od nájemce bytu. Jak u prodeje, tak u pronájmu si prověřují dotyčného zájemce v rejstříku exekucí, aby neuzavřeli smlouvu s někým, kdo má exekuce. Při kontaktu se zájemcem si od něj berou prvotní údaje, na základě kterých ho prověřují a na základě kterých se pak domlouvá i prohlídka nemovitosti. Pokud projeví zájem o pronájem, připravuje se smlouva o zprostředkování a připravuje se i nájemní smlouva. Standardní je, že nájemní smlouva se připravuje až po té zprostředkovatelské a nepřipravuje se dříve, než mají podepsanou smlouvu o zprostředkování. Zájemce by měl mít čas se s tou smlouvou o zprostředkování seznámit, takže by se neměla podepisovat zároveň s nájemní smlouvou na byt. Při předání bytu se pak už podepisuje nájemní smlouva, poté se vystavuje faktura na provizi. Anebo může zájemce přijít už s provizí a zaplatit ji v hotovosti při převzetí bytu. Pokud je provize hrazena v hotovosti při uzavírání nájemní smlouvy, pak jí makléřka vkládá na účet společnosti v plné výši. Teprve následně makléřka fakturuje společnosti nárok na svou odměnu. Je to z toho důvodu, že se občas stane, že někdo nezaplatí a pak není, z čeho tu odměnu vyplatit. Absolutně není přehled o tom, co lidi dělají, kde jsou, protože odejdou na prohlídku nemovitosti a mohou tam být pět minut i pět hodin. Také v průběhu času ubylo administrativy, spoustu věcí zadávají externistům, informatikům, někdo zadává inzerci, někdo provádí marketing, takže ubylo administrativní činnosti. Dříve ta odměna byla více za činnost, nyní je za výsledky. Hodně se dbá na to, aby byly řádně uzavírány zprostředkovatelské smlouvy. Žalovaná se nepodílela na akvizicích nemovitostí, nábory klientů prováděla jednatelka anebo jiná kolegyně, žalovaná měla na starosti prohlídky nemovitostí. Jednatelka za svou pomoc nebrala žádné odměny. Klienti se rekrutují jednak z těch, kterým už v minulosti poskytli nějaké služby, protože působí na trhu asi 15 let, jednak se rekrutují z marketingových kampaní, které provádí a které stojí spoustu peněz. Dříve telefony zvedaly asistentky, nyní přímo makléři, takže mezi 8:30–18:00 musí někdo zvedat telefon a makléři se musí domluvit mezi sebou, kdo bude tím, kdo bude zvedat telefony, aby byl vždycky na telefonu někdo, kde je schopen poskytnout kvalifikovanou informaci, anebo kdo je schopen operativně zařídit prohlídku nemovitosti, pokud je třeba někdo v Praze a chtěl by za hodinu vidět nemovitost. Když někdo nemůže na prohlídku, musí se domluvit s někým jiným, aby byl schopen tu prohlídku klientovi umožnit. Makléři si prohlídky domlouvají podle svých možností a potřeb, můžou i postoupit klienta nějaké jiné makléřce, můžou se domluvit i s někým jiným, že na tu prohlídku půjde místo nich, je to prostě o společné domluvě. Žalovaná vždycky působila dobře, oblékaná, upravená, jezdila na drahé dovolené. Šokovalo je, když se dozvěděli, že měla mít problémy s domácím násilím a že byla v užším vztahu s tím zájemcem, kterému zprostředkovávali pronájem, že s ním chodila na obědy. Také netušili, že ten zájemce dostal smlouvu o zprostředkování až tak pozdě, ráno v den podpisu smlouvy, který byl ten samý den ve čtyři odpoledne. Kdyby všechny tyto informace měli, tak by zvážili, jestli vůbec vést soudní spor. Ten zájemce je bohatou společností, pronajímají si to asi tři roky. Žalovaná přišla s tím, že by nechtěli platit DPH, na to ale jednatelka reagovala tak, že to je daň státu, kterou prostě platí, a proto prostě k provizi se přičítá DPH. Hlavně ji žalovaná ujišťovala, že je všechno v pořádku, že informovala včas, že monitorovaný hovor existuje, když klient volal k nim, tak se mu přehrává oznámení o monitorování hovoru, když volá makléř, musí upozornit, že bude hovor monitorován. Krátce poté pak žalovaná oznámila, že bude ze zdravotních důvodů končit. Pokud by měli všechny ty informace, které vyšly najevo během soudního sporu, tak by se nesoudili, protože by viděli, že to prohrají. Také se snažili se s žalovanou mimosoudně domluvit, ale ona nechtěla hradit nic. Z realitního zákona vyplývá, že smlouva o zprostředkování musí být písemná a zprostředkovatel je povinen upozornit obě strany, že bere provizi od obou stran. Žalovaná všechny ty povinnosti věděla. Žalobce získal vázanou živnost realitního zprostředkování až v listopadu 2020, protože zákon dával určitou lhůtu subjektům na trhu, aby se přizpůsobily nové úpravě. Ústní pokyny dávala jednatelka k prohlídkám nemovitostí v konkrétních případech podle pokynů majitelů. Některé povinnosti vyplývají ze zákona, například povinnost uzavřít zprostředkovatelskou smlouvu písemně předem. To žalovaná věděla, byla oprávněná poskytovat zprostředkovatelskou činnost. Makléři dostávali odměnu jednak za uskutečněné obchody, to bylo těch 15 % z provize společnosti, jednak pak byli odměňováni za administrativní a marketingovou činnost. Pokud ten makléř byl pryč, žádnou administrativní nebo marketingovou činnost neprováděl, pak za to žádné peníze nedostal. Občas jednatelka dělala to, že se snažila nějakou nemovitost prodat rychleji, proto vyhlásila, že kdo tu nemovitost prodá, tak dostane provizi ne 15 %, ale třeba 20 %. Žalovaná patřila mezi ty lepší, když chodila do práce. Jednatelka pořádala pro makléřky školení, když jim vysvětlovala, jakým způsobem telefonovat s klientem, jakým způsobem používat angličtinu tak, aby to nepůsobilo hovorově, protože spousta klientů je anglicky mluvících, upozorňovala, že například pokud nemovitost nemá výtah, musí to ti zájemci vědět předem, aby pak nebyli naštvaní, stejně tak předem by měli vědět o provizi, kterou zaplatí, pokud podepíšou nájemní smlouvu. Mají i školení BOZP, školí i na AML, tedy na zákon o praní špinavých peněz. Školí se na počítačích pomocí elektronických testů, kdy musí každý školení udělat na 100 %, přičemž má neomezený počet pokusů. Všechna školení se dají opakovat. Proces zprostředkování nájemní smlouvy se změnil po přijetí zákona o realitním zprostředkování. Dříve měli smlouvu o zprostředkování s pronajímatelem. Snažili se ji uzavírat i se zájemcem, po přijetí toho zákona musí mít písemnou smlouvu o zprostředkování i se zájemcem, tedy s oběma stranami. Zprostředkovatelská smlouva by měla být posílána dříve než samotná nájemní smlouva, a to z toho důvodu, že ten zájemce musí být seznámený s obsahem té zprostředkovatelské smlouvy a s povinností platit provizi. Pokud by s tím nesouhlasil, pak nemá cenu pokračovat v obchodu, protože je to ztráta času. Občas se stávalo, že jim nebyla zaplacena provize. Někdy se potom mimosoudně dohodli na zaplacení nějaké částky, v některých případech vedli soudní spor. Makléřky v minulosti nechtěly dělat pronájmy bytů, protože se jim zdálo, že je s tím spousta práce za málo peněz. Když se ale v průběhu covidu na trhu objevily i byty, které byly jinak pronajímané přes Airbnb, tak od té doby už pronájmy normálně dělají.

22. Z účastnického výslechu žalované , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že pro žalobce začala pracovat koncem září roku 2020. Kromě smlouvy o poskytování služeb žádné dokumenty neuzavírali. Pokud jde o odměny makléřům, činily 15 % z provize. Pokud se jednalo o prodej, bylo to 15 % z provize od prodávajícího, pokud se jednalo o pronájem, bylo to 15 % z provize od pronajímatele i z provize od nájemce. Smlouvu ukončili někdy v červnu 2022, takže u žalobce pracovala necelé dva roky. Předtím neměla žádné zkušenosti s realitním zprostředkováním. Uzavírání smlouvy probíhalo tím způsobem, že byla na pohovoru u paní , jméno FO, . Rozloučili se s tím, že dá vědět, jestli ji přijme. Poté jí zavolala, řekla jí, že ji bere, že si má zařídit živnostenský list a dohodly se na dalším setkání, kde jí předložila připravenou smlouvu s tím, že ji pak má přinést podepsanou. Živnostenský list si zařizovala dva dny předtím, než šla podepsat smlouvu. Smlouvu si přečetla a asi za 20 minut ji přinesla podepsanou. Předtím zprostředkovávala úvěry, dělala ve finanční správě, to jí paní , jméno FO, zakázala, že nesmí dělat nic jiného. Všechny provize od žalobce dostala, protože se poučila z chyb kolegyň před ní, které daly výpověď a pak už žádné provize nedostaly. Žalovaná tedy počkala, až jí byly vyplaceny všechny provize a teprve potom dala výpověď. Žádné školení nedostala, měla se učit od kolegyň, měla chodit s nimi na prohlídky, aby se naučila, jak se to dělá. Byly rozdělené na dvě skupiny, jedna pracovala od osmi do čtyř, druhá pracovala od půl deváté do šesti večer. Bylo zavedeno, že měly být v kancelářích, pokud neměly prohlídku. Prohlídky se sjednávaly tak, že přišla poptávka, buď emailem nebo někdo přímo volal, většinou to bylo z S-Reality. Když si člověk sjednal schůzku se zájemcem, zapsal to do kalendáře tak, aby to všichni ostatní viděli. Zpočátku poptávky chodily kolečkem, potom to už rozděloval přímo počítač tak, že to přiděloval konkrétní makléřce. Z počátku je kontrolovala paní , jméno FO, , později přijala paní , jméno FO, , která je kontrolovala. Měla kontrolovat správnost inzerátů. Do mobilních telefonů dostali aplikaci, která sledovala jejich pohyb, dostávaly seznamy telefonních čísel, které měly obvolat, kontrolovala se i docházku do práce. Musely předem hlásit lékaře a přinést propustky od doktorů, které předali paní , jméno FO, , která je pak archivovala. Byl problém se vůbec uvolnit z té práce, každá dovolená byl problém velký. Dělávaly ještě background, fotily ty nemovitosti, podávaly inzeráty, dělaly ty administrativní činnosti spojené s prací makléře, takže dostávaly pevnou měsíční částku 20.000,- Kč, což byla částka, na kterou vystavovaly faktury každý měsíc plus provize. Když měly v pořádku statistiky, tak bylo možné dostat odměnu ještě 5.000,- Kč měsíčně navíc. Statistikami rozumí tabulku, ve které systém vyplňoval, kolik za měsíc uskutečnily hovorů, prohlídek, vyplnily zpětných vazeb, jaká měly hodnocení a další věci. I když pracovaly na IČO, musely dodržovat všechno, co se jim řeklo, včetně pracovní doby. Za dobu působení u žalobce zrealizovala 10 pronájmů. Pronájem pro pana , jméno FO, byl poslední. U všech zprostředkovaných pronájmů postupovala vždycky stejně, vždy připravovala smlouvu o zprostředkování až k podpisu té nájemní smlouvy. Postupovala tak, jak se naučila. Ani u pana , jméno FO, neměla pocit, že by jim tu provizi nezaplatil. Bohužel při uzavírání nájemní smlouvy řekl, že tu smlouvu o zprostředkování nepodepíše. Když viděl její reakci, tak řekl, že je ochotný zaplatit 100.000,- Kč, že mu to připadá fér, že nebyl se vším spokojený, že docela dlouho čekal na tu nájemní smlouvu. Byl to docela komplikovaný případ, protože to byla budova na bydlení, ale on tam chtěl mít svou právní kancelář, takže pronajímatel zvažoval, jestli mu to vůbec pronajme. Docela dlouho se pak čekalo na tu nájemní smlouvu od právníků. Když pan , jméno FO, na předání nemovitosti nabídl 100.000,- Kč, žalovaná to nemohla přijmout ani odmítnout, musela to rozhodnout paní , jméno FO, . Na místě se rozloučili, žalovaná pak jela do kanceláře, kde se optala paní , jméno FO, , která řekla, že nebude s nikým vyjednávat, ať jim žalovaná vyřídí, že je zažaluje. Žalovaná neměla oprávnění podepisovat zprostředkovatelské smlouvy, buď teda měla smlouvu připravenou předem a podepsanou paní , jméno FO, , už když šla na schůzku, nebo ji ze schůzky odnášela podepsanou od klienta paní , jméno FO, k podpisu. Kromě smlouvy o poskytování služeb žádný jiný dokument se žalobcem neuzavírala, nepodepisovala ani žádné školení nebo žádné jiné papíry. Pamatuje si pouze to, že jednou jim paní , jméno FO, přečetla vytištěnou patnáctiminutovou prezentaci. Když žádaly, aby jim ji dala, tak jim sdělila, že si to paní , jméno FO, nepřeje, aby to měly. Podepsaly tedy jenom, že jim ta prezentace byla přečtena. Měla možnost se se smlouvou o poskytování služeb seznámit, když ji dostala do ruky, aby si ji přečetla. Věděla, že bude pracovat na živnostenský list. Nevěděla, že smlouva o zprostředkování musí mít podle zákona písemnou formu. Postupovala tak, jak to odkoukala od kolegyní, nevěděla o existenci zákona o realitním zprostředkování, nikdo s ní nic neprobíral. , jméno FO, zajásala, že má žalovaná vystudovanou stavební fakultu, že má vysokoškolské vzdělání, takže může pracovat rovnou a nemusí skládat zkoušku, neboť podmínkou pro vázanou živnost realitního zprostředkovatele je stavební či ekonomické vzdělání. Smlouva o zprostředkování byly dvě strany textu A4. Smlouvu si četla. Není si vědoma o tom, že by odkazovala na zákon o realitním zprostředkování. Neví, proč a jakým způsobem poptávky rozděloval systém a není jí známo, jestli systém rozděloval poptávky podle toho, kdo byl přítomen v kanceláři. Poptávky chodily každý den. Za měsíc vyplňovaly tisíce zpětných vazeb, které měly sloužit k tomu, aby majitel nemovitosti věděl, jakým způsobem nemovitost hodnotili zájemci, aby měl zpětnou vazbu z těch prohlídek. Většinu majitelů to ale obtěžovalo, protože jim přišlo třeba 30 emailů, které ten systém sám rozesílal. Prohlídky si organizovaly samy, dávaly si je samy do kalendáře, prohlídka ale mohla trvat různě dlouhou dobu. Když byl člověk dlouho pryč, tak mu paní , jméno FO, volala, kde je. Žalovaná se účastnila první prohlídky nemovitosti pronajímané panu , jméno FO, , pak ale onemocněla covidem, tak byla doma a další dvě prohlídky absolvovala už paní , jméno FO, . Žalovaná přišla do práce po Novém roce a hned šla na podpis smlouvy, takže fakticky ani neměla možnost poslat tu smlouvu o zprostředkování předem. Před Vánoci měla covid, mezi svátky byla na dovolené, do práce šla po Novém roce. Podpis nájemní smlouvy byl 7.1.2022. Nevzpomíná si, zda tam byly ještě nějaké dny, kdy byla v kanceláři a mohla zaslat zprostředkovatelskou smlouvu. Vzor zprostředkovatelské smlouvy měla k dispozici, šlo pouze o doplnění některých údajů do vzoru. Smlouvu o zprostředkování poslala s interními komentáři, protože to přehlídla. Doplnění údajů do zprostředkovatelské smlouvy nebylo časově náročné. Při podpisu té nájemní smlouvy se tam s panem , jméno FO, nějakou chvíli dohadovali. On jí na základě toho dal na sebe kontakt s tím, že pokud by měla někdy nějaké osobní problémy, že se na něj může obrátit. Toho kontaktu pak ve svých soukromých věcech využila asi dva měsíce poté. V průběhu vyjednávání o textu té nájemní smlouvy s ním na žádném společném obědě nebyla, ani to nebylo možné, protože měla covid a pak byla pryč. Slyšela, že paní , jméno FO, v rámci toho řízení u Obvodního soudu pro , adresa, využila toho, že se žalovaná potom na pana , jméno FO, obrátila s prosbou o pomoc v soukromých věcech. Až když žalovaná připravovala podklady pro ten soudní spor, tak si všimla, že v protokole o prohlídce je místo podpisu pana , jméno FO, uvedeno nějaké jiné jméno. Toho si předtím nevšimla. I v tom protokolu o prohlídce je uvedeno, že v případě uzavření pronájmu je zájemce povinen uhradit provizi ve výši jednoho měsíčního nájemného s DPH. Na prohlídkách nekontrolovaly totožnost zájemců. Prohlídek byly desítky za měsíc, člověk měl za úkol protokol z prohlídky naskenovat a vložit do systému, tyto protokoly nekontrolovaly. Při výslechu před Obvodním soudem pro , adresa, k dotazu právního zástupce pana , jméno FO, nepřiznala, že s nimi byla v kontaktu, protože byla tím dotazem úplně šokována, podlehla panice, že by měla hovořit u soudu o svých osobních problémech. Na pana , jméno FO, se obrátila, ačkoliv odmítl uhradit provizi o zprostředkování nájmu, takže ji vlastně fakticky připravil o peníze, protože nad tím v těchto souvislostech nepřemýšlela. Věděla, že chce v té době už odejít od žalující společnosti, viděla, že spousta kolegyň, které odcházely, potřebovaly právníka a musely si ho najmout, aby mohly odejít v klidu. Ona žádného právníka neznala, chovali se k ní jinak vcelku slušně, proto se obrátila na ně. Od pana , jméno FO, nedostala žádnou zvláštní nabídku na separátní platbu, ani žádné jiné peníze od něj nedostala. Nikdy panu , jméno FO, ani za žádné právní služby neplatila. Bylo to neformální setkání, asi v jejich polední pauze, přijela za nimi, na hodinu se s nimi setkala a zase jela pryč. Za dobu, když pracovala pro žalobce, tak uskutečnila asi šest prodejů nemovitostí. Nejvyšší provizi, kterou získala, bylo 300.000,- Kč za vilu PSM, která se prodávala asi za 76.000.000,- Kč, provize pro společnost byla asi 2–3 %.

23. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že u paní , jméno FO, pracovala 4 roky od 2016 do 2020, poslední rok tedy pracovala i se žalovanou. Nastupovala původně na úplně jinou pozici, hlásila se na inzerát pro administrativní pracovnice s výbornou angličtinou a postupně přešla na pozici realitní makléřky. Pokud jde o proškolování, zaučovala se průběžně, chodila s kolegyněmi na prohlídky nemovitostí a odkoukávala to. Jednou proběhlo nějaké školení ohledně právních úkonů, jinak probíhalo spíše průběžné zaučování. Týkalo se to, jak s klienty jednat, vzorových dokumentů apod. Na pozici makléřky přešla asi po dvou až třech měsících od nástupu. Makléřku tedy dělala přibližně 3 a ¾ roku. Věnovala se realitní činnosti, tedy zprostředkování hlavně prodejů, nájmy pouze výjimečně. Úkolem bylo obvolávat klienty, popřípadě reagovat na e-mailové žádosti o prohlídky nemovitostí. Existoval formulář, který jim klient při prohlídce potvrzoval, aby měli dokumentaci, že byl na prohlídce nemovitosti. U prodejů měli podepsanou smlouvu s majitelem nemovitosti ještě před tím, než šli na prohlídku se zájemci. U pronájmů se také podepisovala s tím pronajímatelem smlouva ještě před prohlídkou, možná při prohlídce. Od paní , jméno FO, neodešla úplně v dobrém, protože svědkyni z minuty na minutu vlastně vyhodila. Při odchodu svědkyni dlužila asi 80.000,- Kč na provizích. Dala jí k podpisu smlouvu, že jí to vyplatí jako odstupné v případě, že se zaváže další dva roky nepůsobit v realitní činnosti. Všichni věděli, že je to nezákonné, ale protože shodou náhod nastupovala do jiné oblasti, ač původně chtěla pokračovat v realitní činnosti a rozvíjet se, tak jí to podepsala a ona jí ty provize pak vyplatila. Od začátku svědkyně pracovala na živnostenský list jako OSVČ na prodej nemovitostí. Absolvovala asi dva nebo tři vstupní pohovory, během kterých se jí paní , jméno FO, i ptala, jestli souhlasí s tím, že bude pracovat jako OSVČ. V té době žádný živnostenský list neměla, součástí dohody tedy bylo, že si ho zřídí. Dostala k dispozici smlouvu, kterou s paní , jméno FO, uzavírala. Měla dostatek času se s ní seznámit a měla i prostor pro případné připomínky. Pracovalo se 5 dnů v týdnu, 8 hod. denně, takže byla dostatečně vytížená a neměla potřebu hledat jinou práci. Přicházely do práce někdy mezi 8 a 9, začínaly tím, že obvolávaly klienty, později odepisovaly na e-maily, domlouvaly prohlídky nemovitostí, které zanášely do pracovního kalendáře, který se tak postupně zaplňoval. Jednou týdně, většinou v pondělí, asi na dvě hodiny, pak měly schůzku, kdy se všechny sešly a probíraly pracovní úkoly, jednotlivé prodeje, co se nepodařilo, co můžou nějak popohnat, apod. Později do jejich pracovních povinností přibývalo administrativních úkonů, Lena (paní , jméno FO, ) zaváděla různé databáze, ve kterých byly informace týkající se klientů a zároveň také přehledy, aby Lena měla informace o jejich činnosti. Bylo tam také hodně pochůzek po Praze a v okolí Prahy. Vždycky pod Lenou byla nějaká osoba, která prováděla kontrolu, a to jednak kontrolu těch databází a výkazů, jednak kontrolu inzerátů, které se zadávaly, dokumentů, které odcházely z kanceláře. Také kontrolovala nového člověka v kanceláři, šla s ním na první dvě prohlídky a dávala pozor, jestli ta prohlídka probíhá tak, jak si oni představovali. Pokud se jednalo o nějakou akutní nemoc, tak svědkyně většinou zavolala kolegyni a ta si pak s Lenou rozdělila její úkoly. Ve smlouvě bylo pět týdnů dovolené. Dovolené si člověk vybíral po domluvě s kolegyněmi, aby se nastalo, že bude mít dovolenou najednou moc lidí. Měsíčně jim chodil fixní plat a pak byly odměny z provizí. Vystavovaly se na to faktury. Kolik má člověk fakturovat, vyplývalo z té dokumentace, kterou na začátku podepisovaly. Společnost účtovala 3 % provize z ceny nemovitosti a každá makléřka pak měla právo na 15 % z těch 3 %. Proto věděly, na kolik mají vystavovat fakturu. Nyní svědkyně pracuje na základě pracovního poměru, i u paní , jméno FO, si připadala jako v podřízeném postavení. Došlo k přestěhování do jiných kanceláří, kde se postupně zaváděly kamery. Měly k dispozici osobní automobily, bylo jich více a člověk jezdil s tím, co bylo zrovna volné. V těch nových kancelářích byl i monitoring hovorů. Na prohlídkách neověřovaly totožnost zájemců. Kolegyně občanské průkazy nevyžadovaly a svědkyně ho také nechtěla. Uzavírala se zprostředkovatelská smlouva s majitelem nemovitosti, provizi platil majitel nemovitosti při prodeji, při pronájmu platili provizi jak pronajímatel, tak nájemce. Konkurenční doložku při skončení spolupráce se žalující společností měla na dva roky. Je možné, že nesouhlasila s tak dlouhou dobou a že následně to bylo změněno na jeden rok. Neví a nevzpomíná si, kdy byla uzákoněna povinnost, že smlouva o zprostředkování musí být uzavřena písemně. Kromě posledního půlroku tam byla šťastná. Asi tak půl roku před odchodem se začaly dít věci, které už svědkyni vadily. Lena všechno kontrolovala, člověk neměl žádné soukromí, vlastně neustále byl pod dohledem.

24. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že u žalující společnosti pracovala asi po dobu jednoho roku od podzimu 2021 do podzimu 2022 a po tuto dobu byla žalovaná její kolegyní. Pracovala jako OSVČ, měla uzavřenu nějakou smlouvu o zprostředkování jako většina ostatních kolegyň. Když nastoupila, už v té době měla zkoušky na realitní prostředkování, protože si je udělala sama, už předtím pracovala v realitní kanceláři, takže i měla už živnostenský list. Žádné zvláštní zaškolení ani nepotřebovala, zhlédla nějaká videa a šla se podívat na nějaké prohlídky, aby viděla, jak to dělají kolegyně. Jako realitní makléřka v té době už pracovala, ale ne dlouho, asi tak půl roku. V předchozí kanceláři si musela dělat všechno sama, sama si musela shánět klienty, dávat inzeráty, zatímco tady už měly nějaké portfolio, které dostaly, nějaké nemovitosti, které prodávaly nebo pronajímaly. U žalobce byly spíš jako zaměstnanci, měly povinnost být v práci od do, měly řadu dalších povinností. Musely také jezdit na prohlídky na nábory nemovitostí, když byly v kanceláři, musely také volat klientům. Měly pracovní dobu, dělily se na dvě skupiny, jedna byla od 8.30 do 16.30, druhá byla od 9.00 do 17.

0. Měly nějaký fond dovolené, kterou si mohly vybírat v době, kdy nebyl takový nápor klientů, a samozřejmě musely tu dovolenou hlásit dopředu. Při nemoci bylo možné si vzít počítač a telefon domů a volat klientům z domova a pracovat na počítači. Nepamatuje si, že by proběhlo nějaké zaškolení, jak postupovat. Zprostředkovávala i nájmy. U pronájmů to bylo tak, že se brala provize jak od majitele nemovitosti, tak od nájemce. Musela se podepsat smlouva o zprostředkování před podpisem nájemní smlouvy, tak to svědkyně dělala. Pokud šlo o prodeje, tam se brala provize jenom od majitele nemovitosti, od zájemce se provize neinkasovala, takže se s ním smlouva neuzavírala. Prodej měla jenom jeden. To, že musí být uzavřena smlouva o zprostředkování před uzavřením smlouvy o nájmu, takhle dělala patrně proto, že to odkoukala od kolegyně. Nájmů měla více. Není jí známo, že by byla zavedena písemná forma pro smlouvy o zprostředkování. Když končila, chtěla informovat paní , jméno FO, , že chce dát výpověď, ale nezastihla ji v kanceláři, tak o tom informovala její office manažerku, která o tom informovala paní , jméno FO, a ta jí poslala hodinovou výpověď, takže ani neměla možnost dát výpověď. Bylo jí při ukončení spolupráce nabídnuto, že může dokončit rozjednané obchody, ale byl jí odebrán počítač, což jí zkomplikovalo práci, ale nakonec to nějakým způsobem dokázala zvládnout a dotáhla tedy jeden prodej a jeden pronájem. Provizi za prodej obdržela, provize za pronájem jí vyplacena nebyla. Měly fixní odměnu asi 15.000,- Kč měsíčně, k tomu byly bonusy a pak byly ještě odměny z uzavřených obchodů. Bonusy byly vázány na splnění nějakých povinností, telefonování. Plánované návštěvy lékařů bylo potřeba hlásit dopředu, pokud to bylo něco akutního, člověk se poté vrátil do práce a bylo potřeba to sdělit paní , jméno FO, , která to neměla ráda. Při uzavírání smlouvy se žalobcem chtěla smlouvu zaslat dopředu, což nešlo. Musela si ji tedy přečíst v kanceláři. Svědkyně nedostala provizi ve dvou případech. V jednom případě, kdy nezaplatil zájemce o pronájem, ačkoli všechno bylo podepsáno a smlouva uzavřena, tak nedostala tu část odměny, která se počítala z provize, kterou ten zájemce nezaplatil. Pak nedostala odměnu za poslední zprostředkovaný pronájem, když končila. Bylo jí řečeno, že je to z toho důvodu, že nebyla zaplacena provize realitní kanceláři, ale ví, že všechny smlouvy byly uzavřeny a všechny provize byly uhrazeny. Měly k dispozici vzorové dokumenty, do kterých pouze vyplňovaly příslušné údaje v záhlaví a v textu. Text těch smluv připravoval někdo jiný, patrně právník. Když klient chtěl nějakou změnu v těch vzorových dokumentech, tak to předávala právnímu oddělení, které to s ním řešilo. Není si vědoma, že by se stalo, že by zájemce o zprostředkování nájmu tu smlouvu o zprostředkování nepodepsal. V případě zprostředkování nájmu, když se ozval nějaký zájemce, tak se s ním šlo na prohlídku, kde dotyčný podepisoval protokol o prohlídce. Do tohoto protokolu se psalo jeho jméno a telefonní číslo , tel. číslo, e-mail, což bylo, vygenerováno už z počítače. Ověřovala i o totožnost dotyčného podle občanského průkazu, alespoň většinou. S podpisem tohoto protokolu měli ti lidé často problém, nechápali, proč mají něco podepisovat. Svědkyně sama nezažila problém s neochotou lidí podepisovat smlouvy o zprostředkování nájmu, ale ví, že v kanceláři to pár kolegyň řešilo, že jim lidi nechtěli podepsat u pronájmu smlouvu o zprostředkování. Činnost svědkyně řídila nebo organizovala office manažerka, což byla , jméno FO, . V kancelářích byly instalovány kamery, bylo o tom veřejné povědomí, i když jim nikdo nic neříkal. Firemní vozidla byla k dispozici, většina měla vlastní firemní vozidlo až po nějaké době. Časová náročnost vyplnění údajů do zprostředkovatelské smlouvy dělala do 15 minut.

25. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že u žalobce pracovala od července 2022 do července 2024. Měla uzavřenou smlouvu o poskytování služeb, pracovala jako OSVČ. Na uzavření smlouvy si vzpomíná, na prostudování smlouvy měla tolik času, kolik potřebovala, podepsala ji a potom se jí vrátila po podpisu od paní , jméno FO, . Ke smlouvě neměla žádné připomínky. Smlouvu nebylo možné dostat dopředu, až při podpisu měla možnost se s ní seznámit. Měly videoškolení, poté je office manažerka , jméno FO, tím školením prováděla, a poté měly ještě certifikaci na realitního zprostředkovatele. Ve videích byly architektky, byly tam i právničky, pak tam byla i samostatná videa s paní , jméno FO, . Bylo to i ohledně právních dokumentů, jak se má postupovat a jak se nemá postupovat. Zaměstnanci chodili od 9 hodin do 6 hodin večer, makléřky se pak střídaly na dvou směnách, jedna byla ranní, jedna byla odpolední. Docházková kniha se nevedla, byla nějaká aplikace GIRITON, která zaznamenávala příchody a odchody. Od pondělí do pátku chodily do kanceláře. Nepracovala jako makléřka, ale jako akviziční manažerka junior. Jejím úkolem bylo obvolávat inzerenty z inzerátů v S-, Anonymizováno, , nebo jinde, třeba z databáze, kterou měly k dispozici, sjednávat s nimi schůzku a přesvědčovat je, aby s nimi spolupracovali, aby jim svěřili svoji nemovitost k prodeji. Pokud se jim to povedlo, sepisovaly s nimi smlouvu a poté je zařadily do databáze pro makléřky, které pak nemovitost nabízely. Týkalo se to prodejů i pronájmů. Svědkyně jako makléřka vůbec nepracovala, starala se pouze o tu první část, o ty klienty, kteří nabízeli nemovitost, makléřky se pak staraly o tu druhou část, tj. o ty zájemce. Svědkyně zařizovala sepis smlouvy o zprostředkování s majiteli nemovitostí. Podepisovala se smlouva o zprostředkování i se zájemci o pronájem, to ale už zařizovaly makléřky, s nimi svědkyně vůbec nepřišla do styku. Ve smlouvě o spolupráci byla zakotvena dovolená jako benefit v délce 20 nebo 25 dnů. Zapisovala se do tabulky, kterou měla na starosti paní , jméno FO, . Pokud jde o další nepřítomnost v práci, např. z důvodů lékařů, braly si propustku, na které lékař potvrdil, že ho navštívily, nebo posílal potvrzení. Pokud byl člověk nemocný, nahlásil to paní , jméno FO, . Jako akviziční oddělení měly fixní plat a k tomu bonusy za nějaké dosažené cíle, což bylo podle počtu uzavřených smluv. Fixní částka byla 45.000,- Kč měsíčně. K tomu jsme měly bonusy 5.000,- a 10.000,- Kč v závislosti na tom, když uzavřely určitý počet smluv, tak pak mohly dostat i určitou fixní částku toho bonusu. Když nastupovala svědkyně k žalobci, tak už předtím měla IČO, měla živnostenský list na kadeřnictví a obchod. V průběhu spolupráce si pak rozšířila předmět podnikání i na zprostředkovatelskou činnost. Zkoušku skládala v prostorách žalobce, kde byly slečny, které byly patrně akreditované. Měly školení na spoustu věcí, i na to, jak se má vyplňovat AML formulář, jak vyplňovat smlouvy, jak se má člověk chovat v kanceláři. Pro jiné subjekty v době práce pro žalobce nepracovala, protože to měly zakázané. Ve smlouvě má i konkurenční doložku, která zakazuje po dobu dvou let pracovat v oboru realitní činnosti, nesmí tedy pracovat ani pro developera, ani jako realitní makléřka, prostě cokoliv spojeného s realitami, co by mohlo být konkurenční ve vztahu k žalobci. Dostala zaplaceno vždycky všechno, pouze jednou si musela obhájit, ale ví i o osobách, které tu odměnu od žalobce nedostaly. Měly vzorové smlouvy, které se předělávaly podle potřeb a přání klientů. Čas prohlídek si určovaly samy, ale většinou se snažily přizpůsobit klientům podle jejich časových představ. Vztah k paní , jméno FO, byl vztah nadřízený – podřízený. To, že jsou prostory kanceláří nahrávány kamerami, věděly, protože po vstupu tam byl velký obrázek kamery. Nevěděly, že se nahrávají i zvuky, ale zjistily to. Měla k dispozici služební vozidlo. Věděly, že je vozidlo sledované, protože jednoho dne přišel pán, který do všech vozidel vložil mapový systém.

26. Z ostatních provedených důkazů pak soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.Podle § 1746 odst. 2 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.Podle § 2445 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Podle odst. 2 je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.Podle § 2447 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku provize je splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy; byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky. Podle odst. 2 bylo-li ujednáno, že zprostředkovatel pro zájemce obstará příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu s určitým obsahem, je provize splatná již obstaráním příležitosti.Podle § 2448 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku bylo-li ujednáno, že zprostředkovateli vznikne právo na provizi, až třetí osoba splní povinnost ze zprostředkované smlouvy, zaplatí zájemce provizi i tehdy, oddálilo-li se, či zmařilo-li se splnění této povinnosti z důvodů, za něž zájemce odpovídá. Má-li být výše provize určena podle rozsahu plnění třetí osoby, započte se do základu i plnění neuskutečněné z důvodů, za něž odpovídá zájemce.Podle § 2450 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku zprostředkovatel nemá právo na provizi a na úhradu nákladů, byl-li v rozporu se smlouvou činný také pro druhou stranu zprostředkovávané smlouvy.Podle § 2913 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle odst. 2 povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.Podle § 2894 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle odst. 2 nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.Podle § 2951 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle odst. 2 nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.Podle § 2952 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.Podle § 2969 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Podle odst. 2 poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby.Podle § 9 odst. 1 zákona č. 39/2020 Sb. o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o realitním zprostředkování“) realitní zprostředkovatel poskytuje realitní zprostředkování na základě smlouvy o realitním zprostředkování. Podle odst. 2 smlouva o realitním zprostředkování vyžaduje písemnou formu. Námitku neplatnosti smlouvy pro nedostatek formy může vznést pouze zájemce.Podle § 10 odst. 1 zákona č. 39/2020 Sb. o realitním zprostředkování smlouva o realitním zprostředkování obsahuje také a) označení předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání, b) výši kupní ceny, nájemného nebo jiné úplaty, popřípadě způsob jejich určení, je-li realitní smlouva úplatná, c) výši provize, nebo způsob jejího určení. Podle odst. 3 neobsahuje-li smlouva o realitním zprostředkování údaje podle odstavce 1, je neplatná. Námitku neplatnosti může vznést pouze zájemce.Podle § 11 odst. 1 zákona č. 39/2020 Sb. o realitním zprostředkování realitní zprostředkovatel předá zájemci o nabytí vlastnického práva k nemovité věci, nebo práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitou věc, byt nebo nebytový prostor, nejpozději v den uzavření smlouvy o realitním zprostředkování výpis z veřejného seznamu k předmětu realitního zprostředkování, jestliže je v něm zapsána nemovitá věc, jejíž je tento předmět součástí. Není-li předmět převodu, nebo předmět užívání nebo požívání zapsán jako jednotka ve veřejném seznamu, předá realitní zprostředkovatel zájemci výpis z veřejného seznamu, ve kterém je zapsána nemovitá věc, jejíž je tento předmět součástí.Podle § 12 odst. 1 zákona č. 39/2020 Sb. o realitním zprostředkování realitní zprostředkovatel je povinen poskytnout zájemci o nabytí vlastnického práva k nemovité věci, nebo práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitou věc, byt nebo nebytový prostor, informace o konkrétních závadách a omezeních váznoucích na předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání, které plynou z veřejných seznamů, a dále o těch, o nichž realitní zprostředkovatel věděl nebo vzhledem ke své odborné způsobilosti měl vědět.Podle § 7 odst. 5 zákona č. 39/2020 Sb. o realitním zprostředkování limity pojistného plnění podle odstavce 1 se snižují na 50 % realitním zprostředkovatelům, kteří jsou na základě smlouvy uzavřené v písemné formě s jinou právnickou osobou, jež je realitním zprostředkovatelem, oprávněni poskytovat realitní zprostředkování pouze jménem takové právnické osoby nebo svým jménem s nezaměnitelným užitím obchodního jména či obchodní značky takové právnické osoby.

27. Podle § 96 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. soud proto řízení zastavil v rozsahu zpětvzetí žaloby žalobce, když žalovaná s tímto zpětvzetím vyslovila souhlas. Předmětem řízení tak zůstala částka 110.500,- Kč s příslušenstvím.

28. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je v této části důvodná.

29. Soud prvního stupně se v první řadě zabýval otázkou, zda se jedná o pracovněprávní spor či nikoliv. Pro případ, že by se jednalo o pracovněprávní věc, soud prvního stupně projednal věc v senátním obsazení, nicméně po provedeném dokazování se soud přiklonil k závěru, že se o pracovněprávní spor nejedná. Soud zdůrazňuje, že žalobce je právnickou osobou, společností s ručením omezeným zapsanou v obchodním rejstříku, tedy podnikatelem ze zákona (srov. § 421 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku). Žalovaná pak v době uzavírání smlouvy o spolupráci dne 18.září 2020 již disponovala živnostenským oprávněním s předmětem podnikání realitní zprostředkování se vznikem oprávnění 14.září 2020. To samozřejmě nevylučuje, aby žalovaná uzavřela se žalobcem pracovní smlouvu, nicméně mluvní strany neuzavřely smlouvu pracovní, nýbrž smlouvu o poskytování služeb podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, tedy nikoliv smlouvu pracovní či jinou smlouvu podle zákoníku práce, ale nepojmenovanou smlouvu podle občanského zákoníku, v níž je žalovaná označena i pomocí IČO. Rovněž nelze odhlédnout od toho, že po celou dobu spolupráce žalovaná vystavovala žalobci faktury na odměnu podle uzavřené smlouvy o poskytování služeb. Tímto způsobem tedy žalovaná jednoznačně dávala najevo, že postupuje podle uzavřené smlouvy. Žalovaná v řízení tvrdila a prokazovala, že spolupráce žalované se žalobcem v řadě případů nesla prvky závislé práce. Soud souhlasí s tím, že skutečně některé prvky spolupráce účastníků nesly prvky závislé práce, což je však na druhou stranu v reálném životě běžné, když například řemeslník provádějící v domě opravu je vázán pokyny majitele domu ohledně způsobu provádění této opravy, musí se dohodnout i na časovém rámci, kdy bude oprava provedena, majitel domu může poskytnout i některé pracovní pomůcky či materiál na opravu. Žalobce v řízení vysvětloval, proč z organizačních důvodů bylo potřeba, aby žalovaná a ostatní realitní makléřky avizovaly dopředu svou přítomnost či nepřítomnost v kanceláři. Tato argumentace žalobce se jeví soudu přiměřená a odpovídající. Soud prvního stupně však především má za to, že podle současné právní úpravy je kladen důraz na respektování vůle smluvních stran (srov. § 574 a § 576 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku). Strany mohou zvolit různé právní formy pro svou spolupráci (smlouvu příkazní, smlouvu nepojmenovanou, smlouvu pracovní, dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti apod.), každý z jednotlivých právních institutů má své výhody i nevýhody, což platí pro obě strany. Tím, že žalovaná spolupracovala se žalobcem jako podnikatel, tak pobírala vyšší částky odměny za svou činnost a bylo na ní, jakým způsobem bude plnit své povinnosti vůči státu v podobě placení daní a pojistného. Pokud tedy smluvní strany v daném případě uzavřely smlouvu o poskytování služeb, daly tím jednoznačně najevo svou vůli zastřešit svou spolupráci touto smlouvou uzavřenou podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a takto projevenou vůli stran trvající po celou dobu jejich spolupráce je třeba respektovat. Pokud by se strany následně dohodly na jiné formě spolupráce, mohly smlouvu vypovědět, popřípadě uzavřít dohodu o ukončení smlouvy o poskytování služeb a uzavřít novou smlouvu, např. smlouvu pracovní. Strany tak však přesto neučinily a z toho je třeba při dalším rozhodování vycházet. Konečně formu spolupráce realitních makléřů jako samostatných podnikatelů s jinou právnickou osobou jako makléřem předpokládá i § 7 odst. 5 zákona č. 39/2020 Sb. o realitním zprostředkování. Za této situace tak nelze ani dovozovat, že by se jednalo o obcházení zákona.

30. Žalobce se v řízení domáhal na žalované náhrady škody původně ve výši 330.073,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná porušila povinnosti při zprostředkování pronájmu zájemci , tituly před jménem, , jméno FO, , v jejichž důsledku žalobce spor o zaplacení této provize prohrál. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalovaná jako realitní makléřka spolupracující se žalobcem na základě smlouvy o poskytování služeb skutečně zprostředkovala , tituly před jménem, , jméno FO, pronájem nemovitosti – bytové jednotky číslo 2094/76 nacházející se na adrese , adresa, , takže dne 7.1.2022 došlo k uzavření nájemní smlouvy mezi vlastníkem nemovitosti a , tituly před jménem, , jméno FO, jako nájemcem za měsíční nájemné 130.000,- Kč. , tituly před jménem, , jméno FO, provizi neuhradil a žaloba žalobce o zaplacení této provize byla zamítnuta v řízení vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp.zn. 43 C 305/2022. Z odůvodnění rozsudku tamějšího soudu vyplývá, že soud žalobě nevyhověl, neboť nebyla uzavřena písemná smlouva o zprostředkování, přičemž povinnost uzavřít písemnou smlouvu o zprostředkování vyplývá z § 9 zákona č. 39/2020 Sb. o realitním zprostředkování. V odůvodnění rozsudku soud uvádí i další povinnosti stanovené zákonem, které ze strany žalobce nebyly dodrženy.

31. Mezi účastníky není sporu ani o tom, že žalobce podle své zavedené praxe uzavíral smlouvu o zprostředkování a inkasoval provizi nejen od vlastníka nemovitosti, ale v případě pronájmů i od zájemce, tj. nájemce. Výše provize činila jeden měsíční nájem od vlastníka nemovitosti (pronajímatele) a jeden měsíční nájem od nájemce. Ostatně žalovaná se pokoušela smlouvu o zprostředkování s , tituly před jménem, , jméno FO, uzavřít. Rovněž nesporné je i to, že uvedený obchod zprostředkovávala jménem žalobce žalovaná, která také realizovala první prohlídku nemovitosti (vyplývá to z výpovědi žalované jak v tomto řízení, tak i v řízení pod sp.zn. 43 C 305/2022). Jednalo se o její obchodní případ, při úspěšné realizaci jí vznikl nárok na odměnu (bonus). Žalovaná zaslala zájemci , tituly před jménem, , jméno FO, text zprostředkovatelské smlouvy až v den uzavírání zprostředkovávané nájemní smlouvy, takže nezajistila včasné podepsání smlouvy o zprostředkování, ač podle zákona o realitním zprostředkování byla povinna seznámit zájemce se smlouvou o zprostředkování.

32. Soud prvního stupně proto má za to, že žaloba žalobce je důvodná a že právě v důsledku jednání žalované a jejích pochybení nebyla uzavřena písemná smlouva o zprostředkování, což byl základní důvod pro zamítnutí žaloby žalobce o zaplacení provize vůči , tituly před jménem, , jméno FO, . Je pravdou, že ve věci proběhly dvě prohlídky nemovitosti. Druhé prohlídky se žalovaná nezúčastnila, neboť byla nemocná, nicméně organizovala první prohlídku i podpis nájemní smlouvy, jednalo se o její obchodní případ, za jeho úspěšnou realizaci by jí náležela odměna a bylo tedy její povinností zajistit splnění všech zákonných požadavků. S ohledem na to, že žaloba žalobce o zaplacení provize za zprostředkování vůči zájemci byla zamítnuta, je nepochybné, že muselo dojít k pochybení, přičemž soud má za to, že se jednalo o pochybení žalované, která jako makléřka měla daný případ na starosti a odpovídala za něj. S ohledem na to, že se jednalo o povinnosti zákonné, žalovaná byla povinna je dodržovat, což ostatně vyplývá i ze smlouvy o poskytování služeb uzavřené mezi žalovanou a žalobcem, podle níž byla dle čl. 2 bodu 2.1 povinna poskytovat služby s náležitou odbornou péčí. I kdyby žalovaná nevěděla o povinnosti uzavřít smlouvu o zprostředkování písemně, jednalo se o povinnost vyplývající ze zákona, takže platí pravidlo, že „neznalost zákona neomlouvá“. Žalobci tak vznikla škoda v podobě ušlého zisku, když v důsledku pochybení žalované spočívajícího zejména ve včasném neuzavření písemné smlouvy o zprostředkování (ale i v tom, že přistoupila k podpisu zprostředkovávané nájemní smlouvy ještě před podpisem smlouvy o zprostředkování s , tituly před jménem, , jméno FO, ), došlo k zamítnutí žaloby žalobce o zaplacení provize ve výši 130.000,- Kč s 21 % DPH vůči zájemci , jméno FO, . Je tedy dáno jak porušení povinnosti žalovanou, tak i vzniklá škoda v podobě ušlého zisku a příčinná souvislost mezi porušenou povinností a vznikem škody.

33. Soud se dále zabýval výší škody, která žalobci vznikla. V tomto směru se nelze neztotožnit s původně podanou žalobou. Žalobce se totiž na žalované původně domáhal zaplacení částky 333.073,- Kč, když k této částce dospěl tak, že částku 130.000,- Kč představovala provizi ve výši jednoho měsíčního nájemného dle nájemní smlouvy, k tomu přičetl 21 % DPH, tedy částku 27.300,- Kč, tedy celkem dohromady 157.300,- Kč, které byly předmětem řízení u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. 43 C 305/2022. Od této částky je však třeba odečíst DPH, neboť tím, že byla žaloba zamítnuta, tak žalobci nevznikla povinnost DPH odvést. Rovněž je třeba odečíst i provizi (odměnu žalované), na níž by žalovaná měla nárok v případě úspěšného uzavření celé transakce podle čl. 4 bodu 4.2 smlouvy o poskytování služeb, tedy 15 % z částky 130.000,- Kč, tj. částku 19.500,- Kč. Skutečná škoda vzniklá žalobci tak činí 110.500,- Kč. V této části soud prvního stupně proto žalobě žalobce vyhověl.

34. Pro úplnost soud poznamenává, že naopak za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s pochybením žalované nelze považovat náhradu nákladů řízení, které žalobce musel zaplatit zájemci , tituly před jménem, , jméno FO, za řízení vedené u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. 43 C 305/2022, ani náklady právního zastoupení žalobcem v tomto soudním řízení vynaložené (dále žalobce původně požadoval na žalované zaplacení částky 93.412,- Kč jako náhrady nákladů řízení přiznané žalovanému , tituly před jménem, , jméno FO, v řízení pod sp. zn. 43 C 305/2022 a částku 82.361,- Kč jako náklady právního zastoupení žalobce v tomto řízení). Soud prvního stupně vychází z toho, že žalobce neměl vést soudní spor s , tituly před jménem, , jméno FO, , pokud na základě platné právní úpravy neměl šanci v tomto sporu uspět. V této části však žalobce vzal žalobu zpět a řízení bylo zastaveno.

35. O úroku z prodlení pak soud rozhodl podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku za použití § 2 nařízení vlády č.351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Žalobce se domáhal zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši od 6.12.2023 do zaplacení, nicméně nárok na náhradu škody je splatný až na základě výzvy (srov. § 1958 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku), která byla žalované zaslána 5.12.2023 (č.l. 109). Výzva k náhradě škody z 6.prosince 2023 (č.l. 135) stanoví lhůtu k zaplacení v trvání pěti pracovních dnů ode dne doručení předžalobní výzvy. Dlužná částka tak byla splatná 12.12.2023 a žalovaná byla v prodlení až od 13.12.2023. Co do úroku z prodlení za dobu od 6.12.2023 do 12.12.2023 tak soud prvního stupně žalobu žalobce zamítl jako nedůvodnou, neboť žalovaná v tomto období nebyla v prodlení.

36. O náhradě nákladů řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce uspěl co do částky 110.500,- Kč z 333.073,- Kč, tj. z 33 %, naopak žalovaná uspěla co do částky 222.573,- Kč (z 333.073,- Kč, tj. z 67%), v níž bylo řízení zastaveno v důsledku zpětvzetí žaloby žalobcem, tudíž žalobce zavinil zastavení řízení v této části. Procesně úspěšnější žalované tak přísluší náhrada nákladů řízení z 34 % (67 % – 33 %). Náklady řízení žalované sestávají z odměny za 3 úkony právní služby po 9.660,- Kč (z částky 333.073,- Kč; příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě včetně všech doplnění, neboť všechny námitky mohly být vtěleny do jednoho podání, účast na jednání soudu dne 11.9.2024) a za 6 úkonů právní služby po 5.540,- Kč (po částečném zpětvzetí počítáno z částky 110.500,- Kč; účast u jednání dne 15.11.2024 přesahujícího dvě hodiny, dne 21.2.2025 přesahujícího čtyři hodiny a dne 11.6.2025), pět režijních paušálů po 300,-Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu ve znění účinném do 31.12.2024 a čtyři režijní paušály po 450,- Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.1.2025. Soud odkazuje na judikaturu, podle níž je třeba zkoumat nutnost účelnost účtovaných nákladů řízení (např. v nálezu sp. zn. IV. ÚS 3859/17 Ústavní soud uvedl „V nálezu ze dne 10.1.2012 sp. zn. III. ÚS 3000/11 bod 20, Ústavní soud vyjádřil názor, že nelze na posuzování účelnosti nákladů právního zastoupení rezignovat a rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů řízení omezit na prosté konstatování, že takové náklady jsou účelné vždy, a to již jen proto, že účastníka zastupuje advokát. Ne každé zastoupení účastníka řízení advokátem v občanském soudním řízení lze bezvýhradně považovat za výkon ústavně garantovaného práva na právní pomoc dle čl. 37 odst. 2 Listiny (srov. usnesení sp. zn. IV. ÚS 2777/11 ze dne 27. prosince 2011). Ústavní soud zdůrazňuje nutnost zkoumání účelnosti nákladů vynaložených účastníkem na zastoupení advokátem a je otázkou, zda soud zhodnotí zvítězivším účastníkem předestřené náklady jako náklady účelné, resp. důvodně vynaložené. V nálezu ze dne 25.7.2012 sp. zn. I. ÚS 988/12 (N 132/66 SbNU 61), bod 16, Ústavní soud připomněl, že již v usnesení ze dne 27.12.2011 sp. zn. IV. ÚS 2777/11 potvrdil právní názor obecného soudu, dle něhož lze přiznat jenom náhradu těch nákladů řízení, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva: „… pokud občanský soudní řád ponechává otázky nákladů řízení, včetně posouzení jejich účelnosti, úvaze obecných soudů a ty v jednotlivých případech přihlížejí ke konkrétním okolnostem případu a své úvahy dostatečně odůvodní, nelze jejich postup z hlediska základních práv a svobod považovat za svévolný ani nepřiměřený.“). S ohledem na skutečnost, že zástupce žalované nedoložil, že je plátcem DPH, nenáleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 13.759,- Kč. Celkem by tak žalované při plném úspěchu ve věci náležela náhrada účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 65.520,- Kč. Z této částky však žalované náleží 34 %, tj. částka 22.277,- Kč.