Obvodní soud pro Prahu 8 · Rozsudek

26 C 133/2021

č. j. 26 C 133/2021-275

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-03-03 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH08:2025:26.C.133.2021.1

Citované zákony (11)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kubátem ve věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 384 937 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 87 251 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části, co do nároku na zaplacení částky 297 686 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 2 296,14 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro , adresa, náhradu nákladů řízení v částce 12 315,77 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro , adresa, náhradu nákladů řízení v částce 3 610,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29. 4. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 384 937 Kč s odůvodněním, že byl dne 19. 6. 2017 účastníkem dopravní nehody, kdy , jméno FO, , zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, , řídil návěs tovární značky , Anonymizováno, KOS T 3/E, reg.zn. , SPZ, (dále také jen „, právnická osoba, “), který v tu dobu vlastnila tato obchodní společnost, pojistitelem byl žalovaný. , právnická osoba, byla šetřena PČR, SKPV , Jméno žalobce B, , usnesením o odevzdání věci k projednání přestupku pod č.j. KRPC-94538-72/TČ-2017-020172 byla věc skončena a předána správnímu orgánu, Magistrátu města , Jméno žalobce B, , Správnímu odboru, který vedl řízení pod sp.zn. spr.př. D 9025, 9740/17 Ša (dále jen „Správní řízení“). Správní řízení bylo zastaveno usnesením ze dne 31. 5. 2019, jelikož případná odpovědnost žalobce zanikla uplynutím promlčecí doby. Žalobce utrpěl velmi závažná zranění, jeho rekonvalescence trvala dlouho dobu. Své nároky proto u odpovědné obchodní společnosti uplatnil až dne 19. 12. 2019, resp. dne 16. 4. 2020 přímo u žalovaného (pojistitele). U něj byla škodní událost vedena pod č. , hodnota, a byla ukončena tak, že právo na pojistné plnění nevzniklo s odůvodněním, že na straně žalobce je plné zavinění dopravní nehody, zejména proto, že jel vyšší rychlostí než povolenou, přičemž v případě dodržení povolené rychlosti by střetu zabránil. Je pravdou, že žalobce jel vyšší než povolenou rychlostí, nelze však souhlasit se závěrem, že zavinění je plně na jeho straně, když dopravní nehoda se stala ve chvíli, kdy , jméno FO, odbočoval z vedlejší silnice na hlavní silnici, po které jel žalobce, přičemž v době střetu zabíral předmětný návěs oba jízdní pruhy (odbočoval přes oba jízdní pruhy do pruhu, který byl v protisměru žalobce). Došlo tedy ke střetu dvou provozů a zároveň k porušení dvou dopravních předpisů – překročení nejvyšší povolené rychlosti na jedné straně a nedání přednosti v jízdě vozidlu na hlavní silnici na straně druhé. V takovém případě je míra zavinění obou účastníků dopravní nehody za obdobná, resp. přibližně stejná (k čemu žalobce odkázal např. na rozhodnutí NS ČR 25 Cdo 1097/2014). Znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 20. 9. 2019, bylo bolestné žalobce stanoveno na částku ve výši 246 370 Kč a ztížení společenského uplatnění na částku 517 504 Kč. Za znalecký posudek vynaložil žalobce částku 6 000 Kč. Celkem činí nárok žalobce částku 769 874 Kč, vzhledem ke svému uznanému spoluzavinění uplatňuje žalobce toliko polovinu této částky, tedy 384 937 Kč.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že učinila nesporným, že je pojistitelem tahače Scania, který byl dne 19. 6. 2017 účasten dopravní nehodě, jehož řidičem byl , jméno FO, . Při této dopravní nehodě došlo ke střetu vozidla Scania a vozidla Mercedes, které řídil žalobce. Po shromáždění podkladů byl žalovaný nucen odpovědnost pojištěného , jméno FO, odmítnout, neboť z šetření Policie ČR a Magistrátu města , Jméno žalobce B, vyplynulo, že viníkem nehody je žalobce, neboť řidič , jméno FO, nemohl střetu z důvodu výhledových možností v křižovatce a překročení rychlosti žalobcem zabránit. V rámci policejního šetření byl zpracován znalecký posudek znalcem z oboru dopravy, , tituly před jménem, , jméno FO, , který v rámci zpracování posudku a další konzultace ohledně připoutání bezpečnostním pásem spolupracoval se znalcem z oboru zdravotnictví, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Následně po předání věci správnímu orgánu bylo zadáno další vypracování znaleckého posudku znalcem z oboru dopravy , tituly před jménem, , jméno FO, . Oba znalci se shodují v tom, že se žalobce před střetem pohyboval na základě výpisu z tachografu rychlostí 78 km/h, přičemž byla v místě nejvyšší povolená rychlost 50 km/h. Ze závěrů znalců dále vyplývá, že žalobce nebyl v době střetu připoután bezpečnostním pásem. Ve chvíli, kdy řidič , jméno FO, zahajoval vjezd z vedlejší ulice na hlavní, nemohl vozidlo žalobce vidět. Pokud by se žalobce pohyboval nejvyšší povolenou rychlostí, mohl střetu bržděním zabránit. Navíc, pokud by byl připoután, neutrpěl by vůbec zranění v oblasti obličeje, což je doloženo posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, po konzultaci se znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, . Závěry znalců jsou i ve shodě s výpovědí řidiče , jméno FO, , který se před rozjezdem dostatečně přesvědčil, že z jeho levé strany nejede žádné vozidlo, a dále s výpovědí svědka , jméno FO, , jež přijížděl z pravé strany hlavní silnice a který v rámci výslechu u Magistrátu uvedl: „Opakuji, že v době, kdy řidič nákladní soupravy vjížděl na silnici, odbočoval vlevo na Č. Budějovice. Tak v protisměrné části vozovky, z protisměru nepřijíždělo do toho místa jiné vozidlo. Před samotným úkonem stál na vedlejší silnici a rozjel se v době, kdy měl volno.“ Žalovaná dále namítá promlčení nároků žalobce. Pokud byl žalobce schopen dne 19. 10 2017 řídit opilý z hospody vozidlo (jak vyplývá ze spisu Magistrátu), lze dospět k závěru, že jeho zdravotní stav byl v této době ustálený a již v této době mohl svůj nárok vyčíslit a uplatnit. Žaloba byla podána na konci dubna 2021, tzn. po více než třech letech, a i proto by žaloba měla být zamítnuta.

3. Zdejší soud v předchozím obsazení senátu o žalobě rozhodl rozsudkem ze dne 26. 11. 2021, č.j. 26 C 133/2021-66, tak, že žalobu v celém rozsahu zamítl a žalobci uložil žalované nahradit náklady řízení. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že žalobní nároky žalobce shledal nedůvodnými, že míra zavinění žalobce na dopravní nehodě je natolik vysoká, že lze hovořit o jeho plné odpovědnosti za vznik škodní události. Žalobce nerespektoval nejvyšší povolenou rychlost a nepřizpůsobil rychlost jízdy tak, aby byl schopen bezpečně zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled, přičemž pokud by žalobce nejvyšší povolenou rychlost dodržel, ke střetu by nedošlo. V jednání řidiče , jméno FO, soud nespatřoval podíl na vzniku dopravní nehody, to za situace, kdy tento žádný dopravní předpis neporušil. K odvolání žalobce byl rozsudek zdejšího soudu zrušen Usnesením Městského soudu v Praze z 1. 4. 2022, č.j. 55 Co 69/2022 78. Odvolací soud uvedl, že soud prvního stupně založil své rozhodnutí na skutkovém stavu, který nebylo možno hodnotit jako dostatečný pro právní posouzení uplatněného nároku. Dle odvolacího soudu bylo třeba se nejprve zabývat mírou účasti jednotlivých aktérů dopravní nehody na újmě vyjádřenou v procentech, která není odvislá od případného zavinění účastníků dopravní nehody. Soud nesprávně posuzoval uplatněný nárok dle obecných ustanovení o odpovědnosti za škodu, bez toho, aniž by věc hodnotil právě dle speciálního ustanovení na danou problematiku se vztahující. Teprve po posouzení míry účasti na dopravní nehodě je na místě hodnotit spoluzavinění žalobce na vzniklé škodě, které sám uznal v rozsahu 50 %. Taktéž se soud nevypořádal s obranou žalobce spočívající v tvrzení, že byl řádně připoután funkčními bezpečnostními pásy. Dle závazného názoru odvolacího soudu tedy soud prvého stupně musí vyřešit jako předběžnou otázku, v jakém rozsahu by pojištěný za škodu odpovídal podle míry účasti na nehodě, a z toho titulu by vznikla povinnost pojistitele a až poté posoudit míru zavinění žalobce na své škodě na zdraví.

4. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.). Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

5. Dále dle § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.

6. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. ¨7. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

8. Podle § 2918 o.z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

9. Dle § 2932 o.z. střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody.

10. Podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích je řidič povinen věnovat se plně řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích.

11. Podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. je řidič motorového vozidla kromě povinností uvedených v § 4 a 5 dále povinen být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu12. Podle § 18 odst. 1, a odst. 4 a 6 zákona č. 361/2000 Sb., rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. V obci smí jet řidič rychlostí nejvýše 50 km.h-1, a jde-li o dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, nejvýše 80 km.h-1. Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2 lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavců 3 a 4 snížit.

13. Dle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

14. Dle § 611 o. z. se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

15. Dle § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

16. Dle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

17. Dle § 629 odst. 1 o. z. trvá promlčecí lhůta tři roky.

18. K důkazu bylo dále provedeno celkem pět znaleckých posudků:

19. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém posudku č. , hodnota, (čl. 14-19 spisu) ohodnotil bolestné žalobce částkou ve výši 246 370 Kč při celkovém hodnocení 872 bodů. Znalec ohodnotil především zranění obličeje a hlavy žalobce (rána očního bulbu, kontuze mozku, zlomenina nosu a spodiny očnice) zlomeniny žeber, poranění dolních končetin (zlomenina holenní kosti, poranění zkříženého vazu a menisku). Dále znalec ohodnotil bolestné související s čtyřmi operačními zákroky z 19. 6., 21. 6. 26. 7. 2017 a 29. 1. 2018, které spočívalo v hlubokých ránách stehna a bérce a z operačních ran při artroskopii kolena. Ztížení společenského uplatnění žalobce znalec určil ve výši 517 504 Kč. Za zasažené domény znale považoval možnost pozorování a čtení z důvodu ztráty oka, z těchto důvodů je žalobce taktéž zásadně omezen ve sportování ve volném čase, omezen při pohyb po různých lokalitách v rozsahu středních obtíží, vykonávání domácích prací v rozsahu mírných. Pro deformitu obličeje je žalobce taktéž omezen v jednání s cizími lidmi. Při výslechu dne , Datum narození advokáta, žalobce již za ustálený, kdy datum 31. 12. 2018 jakožto ustálení zdravotního stavu žalobce vyvozuje z obecného pravidla, že stav pacienta se ustaluje po půl roce až dvou letech. Poslední lékařský zákrok žalobce postoupil dne 29. 1. 2018.

20. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , č. , hodnota, -21-2017, ze dne 29. 8. 2017 (čl. 5-26 správního spisu, čl. 41-52 spisu), soud ohledně sporného nehodového děje zjistil, že možnost zabránit střetu by měl řidič návěsové soupravy tak, že by na hlavní komunikaci nenajížděl v okamžiku, kdy z levé strany přijíždí nákladní automobil Mercedes. Vzhledem k výhledovým podmínkám (stromy a vegetace) a rychlosti vozu Mercedes však bylo toto vozidlo v oblasti zakrytého výhledu a v okamžiku počátku nájezdu na hlavní komunikaci jej řidič návěsu neměl možnost spatřit. Možnost odvrácení střetu na straně řidiče návěsu tak znalec považuje za málo pravděpodobnou. Nehodě mohl zabránit žalobce, pokud by jel předepsanou rychlostí, nebo tím, že by při rychlosti 78 km/h reagoval stejným způsobem, avšak o 0,5 s dříve. Pokud jde o použití bezpečnostního pásu žalobcem, tento pás nevykazuje obvyklou známku toho, že by byl v okamžiku střetu v činnosti, neboť na pásu není v místě spony patrné místo, které by bylo extrémně namáháno, jak je obvyklé v případě, že pás je v okamžiku střetu v činnosti. Nepoužití pásu nasvědčuje i pohyb těla žalobce při střetu, kdy byl po nárazu vymrštěn směrem dopředu a nahoru a narazil hlavou do horních plastových schránek, poranil si obličej a došlo k deformaci volantu, čemuž by bezpečnostní pás zabránil. Všechny tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že žalobce nebyl během jízdy připoután bezpečnostním pásem. Výslech znalce nebylo možno soudem realizovat, neb tento již ukončil znaleckou činnost a je nekontaktní.

21. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , adresa, ze dne 29. 7. 2018 zpracovaného po konzultaci s , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, plyne, že možnost odvrácení střetu byla na straně návěsu Scania zásadně ovlivněna stromem po levé straně ústí místní komunikace a znalec ji tak považuje za málo pravděpodobnou. Na straně žalobce by k odvrácení střetu došlo dodržením předepsané rychlosti 50 km/h, přičemž žalobce jel rychlostí přesahující 70 km/h, kterou snížil na střetovou rychlost 30 km/h. Znalec při svém výslechu před soudem dne 9. 6. 2023 se není schopen vyjádřit k systému uchycení bezpečnostních pásů v daném typu vozidla. Předmětné vozilo řízené žalobcem neprohlížel, to činil znalec , jméno FO, pro využití metody EES, slyšený znalec děj zkoumal kineticky a vycházel z tachografických údajů.

22. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, , č. , hodnota, , ze dne 29. 8. 2017 soud zjistil, že poranění obličeje žalobce svědčí o tom, že během dopravní nehody obličej narážel do ostrých předmětů, kterými mohly být úlomky plastové skříňky nad sedadlem řidiče, příp. úlomky rozbitého čelního skla. Ke kontaktu obličeje s těmito předměty by nedošlo, kdyby byl žalobce připoután funkčním bezpečnostním pásem, stejně jako by pravděpodobně nedošlo ani ke zlomenině levé holenní kosti, která pravděpodobně vznikla za významné spoluúčasti páčení při pohybu těla dopředu a dozadu. ke svým závěrům byl znalec soudem vyslechnut při jednání dne 3. 3. 2023, kdy znalec setrval na svých závěrech a uvedl, že nepoužití bezpečnostního pásu žalobcem vnímá jako prakticky jisté. Toto vyvozuje jednak ze zranění hlavy žalobce, která by jinak témě jistě nevznikla a dále z absence typických znaků použití na samotném pásu. Rozsah deformace kabiny vozu, použití tzv. pneumatické sedačky ani způsob ukotvení pásu neměly na tyto závěry dle znalce vliv.

23. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , č. 145/24, ze dne 11. 11. 2024 (na čl.223-253) se podává, že dle znalkyně nejsou v dostupné zdravotnické dokumentaci zmínky o poraněních, která by ukazovala na použité bezpečnostního pásu. Naopak se znalkyně ztotožnila se závěry kolegy , tituly před jménem, , jméno FO, , že poranění obličeje žalobce poukazuje na nepřipoutání žalobce. Zpětné navinutí bezpečnostního pásu na sloupek pak dle znalkyně představuje další důkaz jeho nepoužití, přičemž závěry znalců , jméno FO, a , jméno FO, vnímá jako správné. Výslech znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, pak nenavrhl ani jeden z účastníků.

24. Ohledně zdravotního stavu žalobce byla proveden následují soubor listinných důkazů:- dvě rentgenové fotografie zlomeniny dolní končetiny (čl. 29)- dvě fotografie poranění obličeje žalobce (čl. 30)- tři propouštěcí zprávy z Nemocnice , Jméno žalobce B, z 30. 6. 2017, 1. 8. 2017 a 29. 1. 2018 (na čl. 31-32, 33, 34, duplicitně na čl. 167-168, čl. 179 a čl. 174)- celkem , hodnota, ambulantních zpráv z Nemocnice , Jméno žalobce B, za období 3. 7. 2017 až 23. 5. 2018 (čl.169-173, 175-178, 181-185)

25. Z předložených listinných důkazů (mimo znaleckých posudků a zdravotnické dokumentace) zjistil soud následující podstatné skutečnosti:- z Usnesení Magistrátu města , Jméno žalobce B, z 31. 5. 2019, č.j. SO/19260/17 (na čl.7 spisu) se podává, že řízení o přestupku se zastavuje, neboť odpovědnost za přestupek zanikla. V odůvodnění správní orgán dospěl k závěru, že žalobce nebyl při jízdě připoután bezpečnostním pásem a v obci jel rychlostí 78 km/h. Zároveň řidič , jméno FO, žalobci nedal s Přívěsem přednost v jízdě při vyjíždění z vedlejší komunikace- na celkem devíti fotografiích je zachycen stav vozidla řízeného žalobce, značně poničeného po dopravní nehodě – fotografie pořízeny žalobcem až po podání žaloby (na čl. 24-28)- Z protokolu o podaném vysvětlení , jméno FO, provedeného PČR, KŘP Jihočeského kraje dne 19. 6. 2017 (na čl. 48-49 správního spisu) plyne, že jel z areálu letiště , adresa, , zde zastavil na značce Stop, na silnici I/3 byl hustý provoz z obou stran, řidič , jméno FO, tam proto stál tři až čtyři minuty, než se udělalo místo, aby na silnici do směru na , Jméno žalobce B, mohl najet. Z levé strany je komunikace tvořena pravotočivou zatáčkou a jsou zde stromy, proto přední částí popojel cca o metr, aby vlevo lépe viděl. Z pravé ani levé strany žádné vozidlo nejelo, najel do vozovky a v době, kdy se souprava „lámala“, viděl řidič , jméno FO, od , adresa, rychle jedoucí nákladní vozidlo Mercedes. Jeho řidič měl hlavu skloněnou dolů, na vozidlo řidiče , jméno FO, reagoval později, řidič , jméno FO, jasně viděl, jak se řidič Mercedesu lekl a ve stejnou dobu začal brzdit a jeho vozidlo šlo do smyku.- Z úředního záznamu o podaném vysvětlení , jméno FO, provedeného PČR, KŘP Jihočeského kraje dne 3. 7. 2017 (na čl. 68-69 správního spisu) plyne, že jel se svým vozem z , adresa, na , Jméno žalobce B, , na úrovni sběrných surovin v obci , adresa, si všiml kamionu po levé straně ve výjezdu z areálu Letiště , adresa, , kamion se začal pomalu rozjíždět do křižovatky, svědek se podíval do protisměru, kde žádné vozidlo neviděl a pomyslel si, že kamion má dost času na zařazení před svědka, než ten dojede k výjezdu. Svědek jel cca 45 km/h. Kamion začal najíždět do vozovky do směru na , Jméno žalobce B, a poté, co se „zlomil“ tahačem v jízdním pruhu svědka, náhle zastavil, kdy poté svědek zjistil, že z důvodu střetu s vozidlem žalobce.- Z protokolu o podaném vysvětlení , jméno FO, provedeného PČR, KŘP Jihočeského kraje dne 10. 7. 2017 (na čl. 70-71 správního spisu) mj. plyne, že jel se svým vozem od , adresa, na Krumlov, když se přibližoval k odbočce na Letiště , adresa, , viděl na vzdálenost asi 150 m vyjíždět z odbočky na hlavní silnici kamion. Svědek viděl okamžik střetu tohoto kamionu s vozidlem žalobce, mezi vozem svědka a vozem žalobce bylo ještě jiné vozidlo. Svědek si všiml kamionu přes cestu, viděl vozidlo žalobce, jak reaguje na poslední chvíli před samotným střetem; žalobce prudce zabrzdil tak, že vozidlo šlo do smyku a narazilo do příčného kamionu přes cestu. Žalobce si musel kamionu všimnout na poslední chvíli, brzdná dráha byla krátká.- dne 19. 12. 2019 byl žalobcem předžalobní výzvou uplatněn u žalované nárok ve výši 769 874 Kč (na čl. 8, včetně doručenky datové zprávy na čl. 9) a opětovně výzvou ze dne 16. 4. 2020 (na čl. 10, včetně doručenky datové zprávy na čl. 11)- dopisem z 23. 3. 2021 (čl. 12) žalovaná nároky žalobce zcela odmítla, neb dle jejího šetření je plněné zavinění na vzniklém škodním ději na straně žalobce26. Soud se v projednávané věci v prvé řadě zaměřil na rozhodnutí o námitce promlčení vznesenou žalovanou. V tomto směru soud odkazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, který opakovaně dospěl k závěru, že jestliže je v řízení uplatněna námitka promlčení, je na soudu, aby se v souladu se zásadou hospodárnosti řízení obsaženou v § 6 o. s. ř. přednostně zabýval otázkou promlčení práva, pokud to vede rychleji a účinněji k vydání rozhodnutí ve věci samé, a nikoliv nárokem samým (k tomuto např. usnesení ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 23 Cdo 460/2012, a ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 33 Odo 896/2006 či rozsudky ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 25 Cdo 862/2006, a ze dne 21. 8.2008, sp. zn. 25 Cdo 1750/2006).

27. Co se nároku z bolestného týče, ze zpracovaného znaleckého posudku a masy zdravotnické dokumentace vyplývá, že bolestivé stavy byly spojeny s primárním škodním dějem a dále s následnými operativními zákroky, kterým se žalobce podrobil. Poslední z těchto zákroků žalobce absolvoval dne 29. 1. 2018, přičemž z lékařský zpráv nevyplývá ničeho o přidávajících bolestivých stavech po tomto datu. K ustálení bolestného stavu došlo tedy nejpozději na konci ledna roku 2018. To vyplývá i z povahy bolestného, když to pokrývá veškerou bolest způsobenou nehodou a následnými operacemi.

28. Tříletá promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o. z. počala běžet nejpozději 29. 1. 2018 (a to ještě ohledně bolesti vytrpěné při posledním operativním zákroku) tedy právo žalobce na náhradu bolestného se promlčelo uplynutím 29. 1. 2021. Pokud žalobce podal žalobu k soudu dne 29. 4. 2021, tedy po lhůtě. Žalovaná namítla promlčení, proto není povinna žalobci plnit dle § 609 o. z. a soud žalobu do částky požadovaného bolestného v částce 123 185 Kč zamítl.

29. Pokud naopak znalec uvedl, že k ustálení zdravotního stavu žalobce došlo ke konci roku 2018, pak nárok z titulu ztížení společenského uplatnění dle soudu promlčen není.

30. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů, dospěl soud ohledně zbývající části nároku žalobce k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud se v prvé řadě soustředil na otázku míry účasti jednotlivých aktérů dopravní nehody na újmě vyjádřenou v procentech. V řízení bylo znaleckými posudky, jakož i samotným prohlášením žalobce prokázáno, že žalobce jel vyšší než povolenou rychlostí, a to rychlostí 78 km/h v rámci obce. Daná skutečnost představuje dle soudu zásadní okolnost pro zhodnocení míry jeho účastni na vzniklém nehodovém ději. Na druhé straně nedospěl soud k závěru, že zavinění bylo zcela na straně žalobce. Situace při dopravní nehodě byla poměrně spolehlivě zjištěna z výslechů jednotlivých aktérů ve správním řízení a provedenými znaleckými posudky. Řidič , jméno FO, , jakkoli odbočením vlevo neporušil žádný předpis, se svým jednáním taktéž do jisté míry podíle na vzniku nehodového děje, když z vedlejší komunikace při ne zcela dobrém rozhledu vjel na komunikaci hlavní, kdy vzhledem k odbočení přes protisměr vytvořil návěsem překážku, do níž žalobce narazil svým vozem. Danému střetu by pak bylo zabráněno, pokud by řidič , jméno FO, , vědom si rychlosti rozjezdu svého vozu s přívěsem, zvolil variantu odbočení vpravo a následného otočení na vhodném místě. Soud tak míru zavinění na vzniklém nehodovém ději určuje v poměru 2/3 u žalobce a 1/3 u řidiče pojistného u žalované. Následně je na místě hodnotit spoluzavinění žalobce na vzniklé škodě, které sám uznal v rozsahu 50 %. S daným hodnocením se soud ztotožňuje, avšak z důvodů nepoužití bezpečnostního pásu žalobcem, které má soud za jednoznačně prokázané zapracovanými znaleckými posudky, především od , tituly před jménem, , jméno FO, , proti jehož závěrům nebrojil ani sám žalobce. Pokud z titulu ztížení společenského uplatnění žalobce požadoval částku 258 752 Kč a za znalecký posudek částku 3 000 Kč je pak na místě žalobci přiznat žalobci částku 87 251 Kč (1/6 z částky 517 504 Kč a 6 000 Kč), kdy ve zbývající části žaloba byla jakožto nedůvodná zamítnuta.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku, a to dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byla částka 384 937 Kč. Žalované bylo v řízení vyhověno v částce 297 686 Kč a nevyhověno v částce 87 251 Kč, tedy rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně představuje částka 210 435 Kč, což je po zaokrouhlení 54,67 % předmětu řízení.

32. Celkové účelně vynaložené náklady žalované činí 4 200 Kč a sestává z paušální náhrady za 14 úkonů, 300 Kč za 1 úkon (vyjádření k žalobě, příprava na jednání dne 16. 11. 2021, účast na jednání dne 16. 11. 2021, příprava na jednání dne 18. 10. 2022, účast na jednání dne 18. 10. 2022, příprava na jednání dne 3. 3. 2023, účast na jednání dne 3. 3. 2023, příprava na jednání dne 9. 6. 2023, účast na jednání dne 9. 6. 2023, příprava na jednání dne 30. 11. 2023, účast na jednání dne 30. 11. 2023, příprava na jednání dne 6. 2. 2025, účast na jednání dne 6. 2. 2025, závěrečný návrh) dle § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. ze dne 23. září 2015 o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu.

33. Přiznaná náhrada nákladů žalobkyně ve výši 54,67 % z 4 200 Kč činí 2 296,14 Kč.

34. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Státu v řízení vznikly náklady ve výši 25 926,25 Kč, a to znalečné za účast , tituly před jménem, , jméno FO, na ústním jednání (3 433,25 Kč), znalečné za účast , právnická osoba, na ústním jednání (2 000 Kč), znalečné za účast , tituly před jménem, , jméno FO, na ústním jednání (6 993 Kč) a znalečné za znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, (13 500 Kč). Žalobce složil na náklady znaleckého posudku 10 000 Kč, tedy zbývá k úhradě 15 926,25 Kč. Žalobce byl v řízení neúspěšný ze 77,33 %. Žalovaná byla v řízení neúspěšná z 22,67 %. Soud proto rozhodl výrokem IV. tohoto rozsudku, že žalobce je povinen uhradit státu náhradu nákladů řízení ve výši 12 315,77 Kč. Výrokem V. tohoto rozsudku pak soud určil, že žalovaná je povinna uhradit na nákladech řízení státu částku ve výši 3 610,48 Kč. Oba jsou povinni náklady státu uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.