26 C 167/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Beatricí Keményovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupen advokátkou JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 91 014,28 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 49 374 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba o zaplacení 41 640,28 Kč s příslušenstvím.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 099 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky 76 882 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, částky 14 132,28 Kč a úroku ve výši 76,22 % p.a z částky 62 102,09 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 141 307 Kč, s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne datum, poté, co žalobce prověřil schopnost žalovaného splácet úvěr, uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byl žalovanému dne datum poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 69 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr a úrok 76,22 % p.a. splácet ve 18 měsíčních splátkách ve výši 6 542 Kč splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje prosincem 2019 dle splátkového kalendáře. Žalovaný v souladu se zákonem č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, oznámil dne datum žalobci, že má v úmyslu využití ochranné doby podle tohoto zákona, ochranná doba trvala od datum do datum, za dobu jejího trvání vzniklo žalobci právo na úrok za poskytnutí úvěru ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobce žalovanému následně potvrdil přijetí oznámení o využití ochranné doby a sdělil mu den počátku a konce ochranné doby a informaci o výši, počtu a četnosti plateb, jež má žalovaný provést po skončení ochranné doby, a celkové částce, kterou má žalovaný zaplatit. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátek, do data zesplatnění úvěru uhradil pouze třikrát částku 6 542 Kč, a to dne datum, datum a datum. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy ve výši 499 Kč za prodlení s uhrazením splátky číslo nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč (200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, za splátky číslo). V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění úvěru ke dni datum, čímž se nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 75 983,92 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Smlouvou bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, v daném případě ode dne datum, do zaplacení. Žalobce tak požaduje zaplacení jistiny 75 983,92 Kč (zbývající dlužná původní jistina úvěru ve výši 62 102,09 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 13 881,83 Kč), smluvní pokuty 499 Kč s příslušenstvím, náhrady nákladů 400 Kč, smluvní pokuty 14 132,28 Kč a úroku za poskytnutí úvěru 76,22 % p.a. z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 62 102,09 Kč ode dne datum do zaplacení s tím, že za dobu trvání ochranné doby podle zákona č.177/2020 Sb., žalobce požaduje tento úrok ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaný tyto částky žalobci po výzvě neuhradil.

2. Žalovaný se nijak nevyjádřil.

3. Na jednání konaném dne datum se žalovaný nedostavil, proto soud dle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v jeho nepřítomnosti. Žalobce navrhl vydání rozsudku pro zmeškání.

4. Z důkazů provedených na jednání má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem jako poskytovatelem úvěru a žalovaným jako klientem. Smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr v částce 69 000 Kč s roční úrokovou sazbou 76,22 % a RPSN ve výši 109,38 %, celkem měl žalovaný povinnost uhradit 117 756 Kč. Poskytnutá částka měla být zaslána na účet č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr a úroky formou 18 měsíčních splátek po 6 542 Kč Smlouva stanoví povinnost žalovaného zaplatit v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů smluvní pokutu 499 Kč (bod 6.1 smlouvy), v případě prodlení s úhradou splátky o 15 dní povinnost zaplatit částku 200 Kč (bod 6.2 smlouvy). Dopisem ze dne datum žalobce žalovanému oznámil schválení úvěru dle uvedené smlouvy s tím, že RSPN uvádí ve výši 114,71 %. Poskytnutí úvěru má soud za prokázané z dokladu o vyplacení částky 69 000 Kč na účet č. bankovní účet dne datum. Žalovaný uhradil třikrát částku 6 542 Kč, jak plyne z karty klienta. Dopisem ze dne datum byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění úvěru z důvodu prodlení s úhradou splátek číslo zesplatnění úvěru bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Výzvou ze dne datum vyzval žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky.

5. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Žalobce se smlouvou zavázal poskytnout žalovanému úvěr 69 000 Kč, žalovaný měl uhradit celkem 117 756 Kč, tedy téměř dvojnásobek jistiny, kdy smlouva počítá s úrokovou sazbou 76,22 % ročně a roční procentní sazbou nákladů 109,38 %. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě, kdy byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba, soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi obec národní banky příjmení, z níž vyplývá, že v listopadu 2019, kdy byla smlouva mezi účastníky uzavřena, činila obvyklá roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 8,64 % p.a. Obdobně v citovaném rozsudku ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021- 126, vycházel Městský soud v Praze z úrokové sazby na spotřebu pro domácnosti celkem 8,7 %. Je tak zřejmé, že žalobcem požadovaná úroková sazba 76,22 % přesahuje běžnou úrokovou sazbu zhruba desetinásobně, roční procentní sazba nákladů 109,38 % je pak oproti zjištěné běžné sazbě RSPN 8,64 % přibližně dvanáctinásobná.

6. Soud proto uzavřel, že úročení sjednané účastníky ve smlouvě vysoko přesahuje přijatelnou hranici úrokových sazeb a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o.z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak nevzniklo žalobci právo na zaplacení úroku z úvěru ani smluvních pokut, ale pouze právo na vrácení jistiny ve výši jím poskytnutého úvěru po odečtení dosavadních plateb žalovaného, tj. nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o.z. Žalovanému byla poskytnuta jistina 69 000 Kč, ohledně plateb žalovaného soud vycházel z tvrzení žalobce a předložené karty klienta, z níž plyne, že žalovaný uhradil 3 x 6 542 Kč, tedy celkem 19 626 Kč. Na poskytnuté jistině tedy zbývá uhradit částka 49 374 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které je žalovaný povinen žalobci vydat. Tuto částku proto soud žalobci přiznal spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl ve věci úspěch co do částky 49 374 Kč s přísl. z 91 014,28 Kč, uspěl tedy z 54 %. Naopak neuspěl v části, v níž byla žaloba zamítnuta (41 640,28 Kč, tedy ze 46 %). Při plném úspěchu by mu náležela náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 531 Kč za soudní poplatek za žalobu, dále z odměny advokáta dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3,5 úkonu po 4 780 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. účast na jednání dne datum, 3,5. předžalobní upomínka). Dále soud přiznal žalobci náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby v částce 1 200 Kč za čtyři úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 3 765 Kč. Celkové náklady činí 26 226 Kč. Žalobce však uspěl z 54 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení z 8 % (číslo); 8 % z částky 26 226 Kč pak činí 2 099 Kč.

8. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že ačkoli byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, neboť žalovaný, ačkoli byl řádně předvolán, se k jednání nedostavil, a žalobce, který se dostavil, vydání rozsudku pro zmeškání navrhl, je vydání rozsudku pro zmeškání možností, nikoli povinností soudu. Za situace, kdy soud považoval nárok žalobce z větší části za nedůvodný, nejeví se vydání rozsudku pro zmeškání jako vhodným a spravedlivým procesním postupem a proto soud nerozhodl rozsudkem pro zmeškání a přistoupil k věcnému projednání sporu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní od jeho doručení, k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí.