26 C 185/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Beatricí Keményovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: jméno příjmení , datum narození bytem adresa o zaplacení částky 31 550 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19 800 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 26. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do částky 11 750 Kč s příslušenstvím.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 380 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou ve znění jejího doplnění se žalobce domáhal zaplacení částky 31 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 250 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 300 Kč od 15. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % s odůvodněním, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy, na základě Zřizovací listiny je oprávněn hlavním městem Prahou k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání. Dne 28. 11. 2017 provedl žalobce na pokyn strážníka městské policie odtah motorového vozidla Honda, [registrační značka], vozidlo bylo odtaženo na parkoviště Kundratka Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozované žalobcem stanoví příslušné nařízení hlavního města Prahy. Dluh žalovaného je tak tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Pohledávka za odtah a dále odpovídající období od 28. 11. 2017 do 22. 1. 2019 byla žalobci pravomocně přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8, č.j. 13 C 72/2019-129, ze dne 25. 11. 2019, předmětem této žaloby je tak pohledávka za období následující, tedy od 23. 1. 2019 do 14. 10. 2020 ve výši 31 550 Kč (tj. 631 dní x 50 Kč). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky a k převzetí vozidla, avšak neúspěšně.

2. Soud vyzval žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil. Dále soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, žalobce již v žalobě uvedl, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání.

3. Z listin obsažených ve spise soud zjistil následující skutkový stav: Z protokolu o odtahu vozidla č. 631755 soud zjistil, že dne 28. 11. 2017 byl proveden odtah vozidla zn. Honda, [registrační značka] a vozidlo bylo týž den odstaveno na parkovišti. Mezi účastníky bylo nesporné, že provozovatelem vozidla je žalovaný. Z listiny Oznámení o odtahu vozidla, Výzva k převzetí vozidla ze dne 7. 2. 2018 bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalovanému, že vozidlo bylo odtaženo, informoval jej o jeho povinnosti uhradit cenu za odtah a střežení vozidla a vyzval jej k převzetí vozidla. Z listiny Výzva k úhradě dlužné částky ze dne 18. 9. 2020 plyne, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.

4. Ze zřizovací listiny vydané zastupitelstvem hl. m. Prahy soud zjistil, že předmětem činnosti žalobce je mimo jiné odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních a účelových komunikací včetně jejich hlídání v souladu s § 19 odst. 3 a 6 zák. č. 13/1997 Sb., včetně jejich hlídání, přičemž tato činnost je zajišťována z rozpočtu žalobce. Z nařízení hl. m. Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení ze dne 1. 4. 2013 soud zjistil, že podle § 2 odst. 1 písm. a), § 2 odst. 3 cena za úplný nucený odtah vozidla činí 1 900 Kč, cena za parkovné za první až třetí i jen započatý den činí částku 250 Kč denně, dále je stanoveno parkovné od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště částku 400 Kč denně, od sto osmdesátého prvního dne činí parkovné 50 Kč denně.

5. Za účelem zjištění obvyklé ceny vozidla učinil soud dotazy na autobazary ohledně toho, jaká je obvyklá cena vozů Honda Prelude, r.v. 1993, 1996 ccm (údaje zjištěné z karty vozidla). Dle inzertních webových stránek www.autobazar.cz se cena obdobných vozů pohybuje od 45 000 Kč do 49 000 Kč. Ve vyhledávači na webových stránkách www.tipcars.cz byly nalezeny dva přibližně odpovídající vozy, a to v ceně 25 000 Kč a 49 000 Kč, na stránkách www.auto-discont.cz bylo nalezeno jedno vozidlo za částku 30 000 Kč. Ve všech případech závisí cena vozu na počtu najetých km a stavu vozidla.

6. Soud učinil toto právní hodnocení: Věcná aktivní legitimace žalobce byla prokázána zřizovací listinou Zastupitelstva hl. m. Prahy, pasivní legitimace žalovaného (kterou žalovaný ani nesporoval), je prokázána kartou vozidla. Z protokolu o odtahu vozidla má soud za prokázané, že k odtahu vozidla došlo, a to dne 28. 11. 2017. Žalobci již byla pravomocně přiznána náhrada nákladů za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a parkovné za období od 28. 11. 2017 do 22. 1. 2019, žalobce dále požaduje parkovné od 23. 1. 2019 do 14. 10. 2020 s tím, že tvrzená cena parkovného 50 Kč denně byla prokázána nařízením hl. m. Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení. Soud následně aplikoval § 1723 odst. 1 a § 2910, § 2912 obč. zák. s tím, že nárok žalobce je co do základu oprávněný.

7. Pokud jde o výši náhrady škody, vyšel soud z § 2953 odst. 1 věta prvá obč. zák. Podle tohoto ustanovení soud z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného.

8. Při zvážení moderace práva na náhradu škody je nezbytné uvést, že v daném případě jde o specifický nárok, který, přestože má právní kvalifikaci náhrady škody, nejde o případ, kdy oprávněné osobě vzniká újma jako taková. Je zřejmé, že prostředky plynoucí jí z tohoto důvodu představují zdroj jiných příjmů (jde o tzv. poplatek za skladování vozidla). Při úvaze o snížení přihlédl soud k dopadu použití moderace do poměrů poškozeného, kterým je Hlavní město Praha, veřejnoprávní korporace, pečující o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a při plnění svých úkolů má chránit též veřejný zájem. Má-li tedy klasická náhrada škody reparovat způsobenou újmu, přičemž použití moderačního práva je výjimkou, která nastupuje výjimečně k odstranění tvrdosti, kterou by plná náhrada znamenala pro povinnou osobu, u tohoto specifického nároku musí být výjimka posuzována šířeji, neboť se nedotýká práva na odstranění nepříznivého zásahu do majetkové sféry poškozeného, nýbrž jeho zákonem upravené činnosti, která má svou výdělečnou stránku (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2012, sp. zn. 25 Cdo 1193/2011).

9. Z učiněných dotazů na autobazary soud zjistil, že cena typově podobného vozu se pohybuje průměrně v částce 39 600 Kč (soud vzal za rozhodující průměr částek 45 000 Kč, 49 000 Kč, 25 000 Kč, 49 000 Kč a 30 000 Kč). Žalovaná částka 31 550 Kč tedy zcela jistě neodpovídá adekvátní náhradě žalobci za to, že vozidlo s nízkou hodnotou uchovával na svém parkovišti, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že žalobci již byla zdejším soudem přiznána částka 85 850 Kč s příslušenstvím. Soud proto ohledně hodnoty vozu vyšel z částky 19 800 Kč představující polovinu zjištěné hodnoty vozu, neboť žalobce netvrdil ani neprokazoval, že by vozidlo mělo nízký nájezd km a bylo ve výjimečně dobrém stavu; tato skutečnost se navíc soudu jeví jako nepravděpodobná, neboť vozidlo stálo téměř tři roky na nekrytém parkovišti, čímž pouhým plynutím času docházelo k dalšímu snižování jeho hodnoty.

10. S ohledem na tyto úvahy pak soud uzavřel, že přiměřená moderace týkající se parkovného by v daném případě byla co do poloviny hodnoty ceny vozidla, tedy ve výši 19 800 Kč, soud proto přiznal tuto částku s příslušenstvím, ohledně zbývající částky žalobu zamítl.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl ve věci úspěch co do částky 19 800 Kč s přísl. z 31 550 Kč, uspěl tedy z 63 %. Naopak neuspěl v části, v níž byla žaloba zamítnuta (11 750 Kč, tedy z 37 %). Žalobce je příspěvkovou organizací zřízenou hlavním městem Praha a k hájení svých zájmů je finančně i personálně zajištěn, a není proto důvod, aby výkon práv a povinností přenášel na advokáta jakožto soukromý subjekt. Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. V dané věci se však jedná o běžný a nikoliv obtížný spor o zaplacení částky představující parkovné za střežení odtaženého vozidla, žalobce nadto v řadě řízení vedených zdejším soudem vystupuje sám, bez právního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené a právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat soudní poplatek ve výši 1 262 Kč, žalobci dále náleží paušální náhrada hotových výdajů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., za 2 úkony po 100 Kč dle § 2 odst. 1, tedy 200 Kč (1. předžalobní výzva, 2. podání žaloby), celkové náklady tak činí 1 462 Kč. Žalobce však uspěl ze 63 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení z 26 % (63-37); 36 % z částky 1 462 Kč pak činí 380 Kč.

12. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo dle § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.