26 C 192/2018
č. j. 26 C 192/2018-168
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 8 zamítl žalobu na určení, že zůstavitel byl dědicem po zůstaviteli, protože znalecký posudek prokázal pravost textu i podpisu v závěti. Soud se opřel o § 1533 o.z., podle něhož musí být závěť vlastnoručně napsána a podepsána, a zjistil, že formální podmínky byly splněny. Žalobkyně byla povinená zaplatit žalované náklady řízení ve výši 13 552 Kč a státu 20 289 Kč podle § 142 a § 148 odst. 1 o.s.ř. Rozsudek byl založen na jednoznačném důkazu pravosti závěti a podpisu.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Beatricí Keményovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa jako správkyně pozůstalosti po zůstaviteli Ing. jméno příjmení, datum narození bytem adresa proti žalované: Mgr. jméno příjmení, datum narození bytem adresa zastoupena advokátkou JUDr. jméno příjmení, Ph.D. se sídlem adresa o určení neplatnosti závěti,
I. Zamítá se žaloba na určení, že Ing. jméno příjmení, datum narození, posledně bytem adresa, zemřelý dne datum, je dědicem po zůstaviteli jméno příjmení, narozeném dne datum, posledně bytem adresa, zemřelém dne datum.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 13 552 Kč k rukám zástupkyně žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit náklady řízení státu na účet zdejšího soudu v částce 20 289 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Podanou žalobou se původní žalobce, jméno příjmení, datum narození, domáhal určení, že jméno příjmení, datum narození, zemřelý dne datum, vlastnoručně nenapsal a nepodepsal závěť datovanou dnem 14. 10. 2015, předloženou v dědickém řízení vedeném pod sp.zn. soudu 20 D 130/2018 sp.zn. soudního komisaře Nd 49/2018 u notáře JUDr. Ing. jméno příjmení, podle níž byla dědicem zůstavitele ustanovena žalovaná, a že závěť je neplatná. Návrh odůvodnil tím, že zůstavitel byl jeho syn, byl svobodný, bezdětný a žil sám ve svém bytě na adrese adresa. Na jednání v rámci dědického řízení se dne 16. 3. 2018 dostavila žalovaná (dříve pod jménem jméno příjmení) a jméno příjmení, při tomto jednání byla předložena závěť, která měla být dle slov žalované uložena v bytě zůstavitele. Zůstavitel a žalovaná byli obchodními partnery, jiný vztah než obchodní zůstavitel s žalovanou neudržoval, nikdy žalobce společně nenavštěvovali a na veřejnosti nevystupovali jako životní partneři. Žalobce viděl žalovanou maximálně třikrát, pouze když si zůstavitel vyzvedával korespondenci, která mu z větší části přicházela na trvalou adresu. Závěť, která měla být údajně uložena v bytě zůstavitele, je závětí holografickou datovanou ke dni 14. 10. 2015. Zůstavitel neměl důvod k napsání závěti v tom smyslu, že by odkázal veškerý majetek obchodní partnerce a takto vyvedl rodinný majetek. Žalobce je přesvědčen, že by na něj zůstavitel jako na svého otce v závěti nezapomněl. Měli nadstandardní vztahy, zůstavitel žalobce několikrát v týdnu navštěvoval a staral se o něj i svého bratra. Nemalými finančními prostředky se podílel na rekonstrukcích, údržbě a chodu rodinného domu v obec a chaty na obec s tím, že se výhledově do rodinného domu vrátí. Není možné, že by otce vystavil situaci, že bude muset řešit spoluvlastnictví s cizí osobou. Žalobce zná písmo svého syna a je přesvědčen, že text závěti ani podpis nejsou pravé a že závěť je neplatná. Zůstavitel měl vysoké právní vědomí, byl si plně vědom dosahu svého právního jednání a pokud by chtěl učinit právní úkon závěti, zvolil by formu notářského zápisu.
2. Žalovaná nárok sporovala a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že je na základě závěti univerzálním dědicem zůstavitele, její platnost proklamovala v dědickém řízení a na svém stanovisku trvá. Závěť byla nalezena v bytě zůstavitele za přítomnosti notáře, žalované a dalších osob, o čemž by měl být v dědickém řízení založen protokol. Sepsání závěti předcházelo to, že dne 14. 10. 2015, kdy byla závěť sepsána, sepsala závěť také žalovaná s tím, že veškerý svůj majetek odkázala ve prospěch zůstavitele, za podmínky, že bude poručníkem jejích svou synů. Jednalo se o vzájemné úkony dvou dlouholetých blízkých přátel a spolupracovníků, kteří k sobě cítili nesmírnou důvěru a předpokládali, že takové řešení je pro případ smrti jednoho z nich nejlepší. Závěť sepsal a podepsal zůstavitel, veškeré formální podmínky byly splněny a závěť je platná.
3. V průběhu řízení, dne datum, žalobce zemřel. Usnesením ze dne 29. 4. 2020, č.j. 26 C 192/2018-61, soud rozhodl tak, že na jeho místo vstupuje Mgr. jméno příjmení, která byla usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 2. 2020, č.j. 20 D 1128/2018-202, jmenována správkyní pozůstalosti.
4. Na jednání konaném dne 3. 2. 2022 byla k návrhu žalobkyně připuštěna změna žaloby v tom smyslu, že se žalobkyně domáhá určení, že žalobce Ing. jméno příjmení, datum narození, posledně bytem adresa, narozeném datum, zemřelém dnem datum, posledně bytem adresa.
5. Na základě provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:
6. Soud vzal za svá skutková zjištění tato nesporná tvrzení účastníků: Zůstavitel byl synem původního žalobce, zemřel dne 25. 1. 2018. V dědickém řízení vedeném zdejším soudem pod sp.zn. 20 D 130/2018 byla předložená rukou psaná závěť datovaná dne datum, v níž osoba„ jméno příjmení, narozen datum“ odkazuje veškerý svůj movitý a nemovitý majetek žalované, pod podmínkou doživotní péče o jeho otce a bratra. Spornou otázkou mezi účastníky zůstala pravost listiny a podpisu.
7. Ze znaleckého posudku Mgr. jméno příjmení, znalkyně z oboru písmoznalectví, ze dne 24. 11. 2021, č.j. 2450/2021, soud zjistil, že text sporné závěti napsal zůstavitel jméno příjmení, rodné číslo, zemř. datum, podpis pod textem závěti je pravým podpisem jméno příjmení. Znalkyně porovnáním sporného rukopisu se srovnávacím rukopisem jméno příjmení a sporného podpisu se srovnávacími podpisy zjistila shody vysoké průkazní hodnoty, které podporují tvrzení, že sporný a srovnávací materiál psala tatáž osoba.
8. Právní posouzení:
9. Podle § 1476 o.z. se dědí na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona Tyto důvody mohou působit i vedle sebe.
10. Podle § 1494 odst. 1 o.z. závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná.
11. Podle § 1533 o.z. kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.
12. Podle § 565 o.z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.
13. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo znaleckým posudkem znalkyně příjmení příjmení jednoznačně prokázáno, že spornou závěť vlastnoručně sepsal i podepsal zůstavitel jméno příjmení, syn původního žalobce. Znalkyně měla k dispozici dostatečné množství srovnávacího materiálu, z něhož část byla pro potřeby vypracování posudku zajištěna soudem. Závěr o pravosti textu i podpisu označila znalkyně za kategorický a soud neměl důvod jej zpochybňovat. Pravost závěti i podpisu zůstavitele má tak soud za jednoznačně prokázanou a žalobu na určení, že dědicem po zůstaviteli je původní žalobce, tak nezbylo než zamítnout.
14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch a náleží jí proto náhrada všech účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny advokáta podle § 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (a.t.), po 2 500 Kč za úkon za 4 úkony (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. vyjádření k žalobě ze dne 4. 10. 2018, 3. účast na jednání dne 8. 4. 2021, 4. účast na jednání dne 3. 2. 2022), z paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 o.s.ř. za uvedené 4 úkony po 300 Kč, a z náhrady DPH ve výši 2 352 Kč. Celkové náklady činí 13 552 Kč, náklady je žalobkyně povinna zaplatit žalované k rukám její právní zástupkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
15. O nákladech řízení státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. a uložil povinnost k jejich náhradě neúspěšné žalobkyni. Náklady státu jsou tvořeny znalečným ve výši 20 289 Kč přiznaným znalkyni příjmení jméno příjmení usnesením ze dne 1. 12. 2021, č.j. 26 C 192/2018-149, které nabylo právní moci dne 30. 12. 2021 Náklady řízení státu je žalobkyně povinna uhradit zdejšímu soudu na účet č. 19 – 22526011 / 0710, variabilní symbol 2611019218.
16. O lhůtách k plnění bylo v případě výroků II. a III. rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozhodnutím splněny dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí. Praha 3. února Mgr. Beatrice Keményová v.r. soudkyně
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.