26 C 206/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Beatricí Keményovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 163.200 Kč s příslušenstvím,

I. Zamítá se žaloba o zaplacení 163 200 Kč s příslušenstvím.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení 48.158 Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 163 200 Kč s úrokem z prodlení od 15. 11. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně s odůvodněním, že tato částka odpovídá nájemnému, které žalobce zaplatil za užívání náhradního odtahového vozidla od 17. 2. 2017 do 1. 11. 2017, tedy po dobu 206 dnů. Odůvodnil, že žalobce byl dne 10. 2. 2017 účastníkem dopravní nehody, při které došlo k poškození jeho nákladního motorového vozidla se speciální nástavbou Volkswagen Doka Speeder, [registrační značka] [anonymizováno] (správně však [anonymizováno] [PSČ] – pozn. soudu) – dále jen„ vozidlo“. Žalovaný je pojistitel viníka dopravní nehody. Vzhledem k tomu, že vozidlo žalobce užíval pro účely svého podnikání, denní sazba za zapůjčení náhradního vozidla byla stanovena částkou 800 Kč denně. Žalovaný poškození vozidla žalobce ohodnotil jako totální škodu, neboť náklady na opravu by výrazně přesáhly obvyklou cenu vozidla. Žalovaný plnil půjčovné ode dne zapůjčení 17. 2. 2017 do vyplacení pojistného plnění za vozidlo, tedy do 10. 4. 2017, a dále zaplatil nad rámec 10 dnů. Žalobce však požaduje půjčovné do doby koupě vozidla odpovídající vozidlu poškozenému. Vzhledem k tomu, že nový odtahový speciál zakoupil a mohl užívat až od 4. 10. 2017, byl žalobce nucen provozovat odtahy zapůjčeným vozidlem. Vozidlo nebylo možné v uvedeném období zakoupit, jak na území České republiky, tak ani v zahraničí. V rámci podání z 4.3. 2020 (č. l. 78 a následující) vysvětlil podrobně technické parametry vozidla, tedy zejména rozdíl v nájezdových úhlech, s tím, že tento parametr nesplňovalo ani zapůjčené vozidlo. Žalobce byl proto nucen objednat si nové vozidlo přímo u výrobce v SRN. Žalobce dále odkázal na judikaturu Ústavního soudu sp. zn. I. US 3831/17 z 24. 7. 2018, s tím, že výše škody není dána jen hodnotou zničeného vozidla, ale též náklady, které by poškozený nemusel vynaložit v případě, že by ke škodě nedošlo.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Učinil nesporným existenci škodné události, uvedl, že vyplatil žalobci pojistné plnění 321 033 Kč bez DPH za náklady na opravu vozidla žalobce a pojistné plnění 19 915 Kč včetně DPH za nájem náhradního vozidla za dalších 10 dní po vyplacení škody, která bylo shledána jako totální poškození vozidla. Uvedl, že v rozhodném období byly na trhu (v ČR i v SRN) dvě obdobná vozidla. Pokud se žalobce rozhodl pro výměnu vozidla za zcela nové a v tomto důsledku mu vznikly další náklady za pronájem náhradního vozidla, neboť dodavatel nového vozidla má delší dodací lhůty, nelze po žalovaném spravedlivě požadovat pojistné plnění do okamžiku dodání nového vozidla, Požadované náklady žalobce neshledal nutné ani nezbytné.

3. Soud zjistil následující skutkový stav:

4. Mezi účastníky je nesporná existence pojistné události, a to poškození nákladního vozidla žalobce a výplata pojistného plnění na nájemném ve výši 19 915 Kč včetně DPH, a na nákladech za opravu vozidla žalobce (totální škoda) ve výši 321 033 Kč bez DPH. Cena denního nájemného není předmětem sporu, pouze období, které nebylo žalovaným zaplaceno. Žalovaný plnil půjčovné ode dne zapůjčení 17. 2. 2017 do vyplacení pojistného plnění za poškozené vozidlo, tedy do 10. 4. 2017, a dále zaplatil nad rámec 10 dnů.

5. Ze smlouvy o výpůjčce ze 17. 2. 2017 soud zjistil, že žalobce si vypůjčil vozidlo Volkswagen LT 35, [registrační značka] v sazbě 800 Kč denně Z potvrzení o platbách vystavených pronajímatelem [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce zaplatil 15. 11. 2017 na nájemném za období od 1. 8. 2017 do 1. 11. 2017 částku 73 600 Kč a za období od 10. 4. 2017 – 31. 7. 2017 částku 85 600 Kč.

6. Z předžalobní výzvy s podacím lístkem soud zjistil, že žalobce vyzval dopisem z 28. 2. 2019 žalovaného k zaplacení žalované částky společně s náklady právního zastoupení. Tato výzva byla zaslána prostřednictvím České pošty 28. 2. 2019.

7. Z internetové nabídky na portálu [webová adresa] ke dni 19. 4. 2017 soud zjistil, že předmětné poškozené vozidlo ve vlastnictví žalobce bylo nabízeno za částku 518 000 Kč s tím, že z textu nabídky vyplývá, že po nehodě došlo k poškození nástavby, nefunguje sklápění rampy, je poškozená plošina, nutná její výměna; cena opravy vyčíslena autorizovaným dodavatelem cca 1 500 EUR. Nabídka na prodej byla učiněna v [obec] 31. 3. 2017.

8. Z internetové nabídky portál [webová adresa] z 20. 4. 2017 soud zjistil, že obdobné vozidlo bylo nabízeno za částku 51 490 EUR, rok výroby 2017.

9. Z karty vlastnictví vozidel žalobce soud zjistil, že žalobce vlastnil k datu dopravní nehody pouze jedno (předmětné) odtahové vozidlo, ostatní vozidla ve vlastnictví žalobce byla osobní, a dále vozidlo [příjmení] [číslo] LLC- nákladní automobil pro přepravu vozidel.

10. Z velkého technického průkazu předmětného vozidla soud zjistil, že rok výroby byl neurčen, první registrace vozidla dle technického průkazu v SRN byla ke dni 1. 12. 2009. Dalším vlastníkem vozidla po žalobci se stal [jméno] [příjmení] ke dni 25. 4. 2017.

11. Soud další důkazy neprováděl, neboť měl zjištěný skutkový stav za dostatečný podklad pro rozhodnutí ve věci samé.

12. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

13. Vozidlo žalobce bylo poškozeno při dopravní nehodě dne 10. 2. 2017 způsobené pojištěncem žalovaného. Vozidlo žalobce bylo provozováno od roku 2009. Žalovaný shledal poškození vozidla jako totální škodu, po výplatě pojistného plnění nad rámec zaplatil dalších 10 dnů nájemného. Žalovaný zaplatil za nájem vozidla žalovanou částku až do 4. 10. 2017, kdy si zakoupil nové odtahové vozidlo v SRN. Žalobce prodal vozidlo, které předtím nabízel na portálu [webová adresa] za částku 518 000 Kč s tím, že upozornil na neopravené sklápění rampy a poškozenou plošinu, cena opravy vyčíslena autorizovaným dodavatelem cca 1 500 EUR. Nabídka na prodej byla učiněna v [obec] 31. 3. 2017. Novým vlastníkem vozidla se stal [jméno] [příjmení] ke dni 25. 4. 2017.

14. Právní hodnocení: Podle § 6 odst. 2 zákona č.168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. Podle odst. 3 újma podle odstavce 2 písm. a) až c) se nahradí v penězích nejvýše do limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě.

15. Podle § 9 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích. Podle odst. 2 plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

16. Podle § 2900 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 2927 odst. 1 cit. zák. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle odst. 2 povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Podle § 2952 cit. zák. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

17. Ustálená soudní praxe, například rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 25 Cdo 232/2012 z 28. 3. 2013, vychází z toho, že poškozenému přísluší nárok na náhradu nutně a účelně vynaložených nákladů na pronájem náhradního vozidla pouze po dobu opravy jeho vlastního vozidla. Pokud došlo ke zničení jeho vozidla, nárok na náhradu nákladů za pronájem náhradního vozidla mu přísluší pouze za dobu do okamžiku, kdy je jasné, že vozidlo poškozeného nebude opravováno.

18. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 712/2011 se podává, že nelze mít za neúčelné náklady nájmu náhradního vozidla v situaci bezprostředně po nehodě, není-li dosud zřejmé, jaké by byly náklady na opravu poškozeného vozidla, a zda tedy vozidlo bude či nebude účelné opravit. Jakmile je však objektivně zřejmé, že oprava poškozeného vozidla je nehospodárná, a proto prováděna nebude, lze zásadně náklady nájmu náhradního vozidla považovat za účelné jen do doby, kdy je jisté, že oprava prováděna nebude. Nájemné za vozidlo po dobu delší již nelze považovat za účelný a nutný náklad vynaložený v příčinné souvislosti se vznikem škody. Pojmově již nejde o vozidlo náhradní, pronajaté dočasně po dobu, kdy z důvodu poškození nelze užívat vozidlo vlastní.

19. Otázka, zda náklady na nájem náhradního vozidla byly nutné a účelné závisí na posouzení konkrétních okolností případu. Jedním z hledisek pro posouzení účelnosti výše vynaložených nákladů je porovnání nákladů na nájem náhradního vozidla a škody způsobené na vozidle. Při totální škodě přitom hledisko účelnosti vylučuje, aby v situaci, kdy je objektivně zřejmé, že vozidlo je natolik poškozeno, že opravováno nebude, byly považovány za účelné náklady na nájem náhradního vozidla, a to až do doby, kdy je poškozenému poskytnuta náhrada za zničené vozidlo. Takový názor by podle Nejvyššího soudu ČR vedl k absurdním důsledkům, že by pojišťovna byla povinna uhradit jak škodu spočívající ve snížení hodnoty vozidla (u totální škody jde o hodnotu vozu), tak náklady dlouhodobého nájmu náhradního vozidla, jež by přitom mohly výrazně převýšit škodu na vozidle. Pokud je objektivně zřejmé, že oprava poškozeného vozidla je nehospodárná, a proto prováděna nebude, nelze náklady nájmu náhradního vozidla považovat za účelné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2013 sp. zn. 25Cdo 712/2011). Nelze mít však za neúčelné náklady nájmu náhradního vozidla v situaci bezprostředně po nehodě, není-li dosud zřejmé, jaké by byly náklady na opravu poškozeného vozidla, a zda tedy vozidlo bude či nebude účelné opravit.

20. Podle Nálezu Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 3831/17 z 24. 7. 2018 využívání náhradního vozidla nemůže být zcela bezbřehé a vždy musí být splněna podmínka účelnosti jeho využití.

21. Z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobce vozidlo prodal s tím, že jej lze opravit, přestože bylo shledáno žalovaným po škodní události jako neopravitelné, tzv. totální škoda. Žalovaný, aniž by věděl, že se jedná o totožné vozidlo, předložil na podporu svých tvrzení nabídky prodeje aut, z toho jedno bylo předmětné vozidlo, následně prodané [jméno] [příjmení], druhé v SRN. Z uvedeného je zřejmé, že se u žalobce nejednalo o nutný a účelný náklad. Soud se ztotožňuje s argumentací žalovaného, že pokud žalobce čekal na zakoupení nového vozidla půl roku, přestože poškozené vozidlo bylo provozováno od roku 2009, náklad na půjčovné jde výhradně za žalobcem. Nárok žalobce nebyl proto shledán po právu a žaloba byla zamítnuta.

22. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, náleží mu proto náhrada všech účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny advokáta za 5 úkonů (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. vyjádření k žalobě ze dne 24. 10. 2019, 3. účast na jednání dne 4. 2. 2020, 4. vyjádření ze dne 17. 3. 2020, 5. účast na jednání dne 22. 4. 2021) po 7.660 Kč za úkon dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tedy celkem 38 300 Kč. K té je třeba přičíst paušální náhradu hotových výdajů za uvedených 5 úkonů ve výši 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 4 a.t., tedy 1 500 Kč. Právní zástupce žalovaného je plátcem DPH, částky je proto třeba navýšit od 21% sazbu, tedy o částku 8 358 Kč. Celkové náklady řízení žalovaného tedy činí 48.158 Kč.

23. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen uhradit k rukám právního zástupce žalovaného dle § 149 odst. 1 o.s.ř., ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.