26 C 286/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Beatricí Keményovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecnou zmocněnkyní jméno příjmení příjmení bytem adresa o zaplacení 4.663.529 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.663.529 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 6. 10. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 234.677 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky 4.663.529 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 6. 10. 2017 do zaplacení s odůvodněním, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba objektu k bydlení [adresa], a pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba objektu k bydlení [adresa] v k.ú. [obec], v obci [obec], vše zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce]. Na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], ve znění dodatků [číslo] – [číslo] byly žalovanému na dobu určitou do 13. 12. 2016 pronajaty nebytové prostory o celkové výměře [výměra] nacházející se ve II. a I. suterénu, přízemí a 1. a 2. patře budovy [adresa]. Nájemné bylo sjednáno celkem na částku 3.136.832 Kč ročně, žalovaný byl povinen platit jej měsíčně ve výši odpovídající 1/12. Na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], ve znění dodatků [číslo] – [číslo] byly žalovanému na dobu určitou do 13. 12. 2016 pronajaty nebytové prostory o celkové výměře [výměra] nacházející se ve II. a I. suterénu budovy [adresa]. Nájemné bylo sjednáno celkem na částku 269.204 Kč ročně, žalovaný byl povinen platit jej měsíčně ve výši odpovídající 1/12. Žalobce byl oprávněn jednostranně upravit výši nájemného o částku odpovídající míře inflace; takto bylo výpočtovými listy od května 2016 zvýšeno nájemné budovy [adresa] na částku 262.187 Kč měsíčně, zálohy na částku 38.960 Kč, nájemné za budovu [adresa] bylo stanoveno na 22.501 Kč měsíčně, zálohy na 9.700 Kč měsíčně. Od května 2017 činilo nájemné a služby za budovu [adresa] částky 264.023 Kč a 160 Kč, pro budovu [adresa] nájemné činilo 22.659 Kč a služby 9.700 Kč, od července 2017 činilo nájemné za budovu [adresa] částku 264.023 Kč a služby 600 Kč, za budovu [adresa] nájemné činilo 22.659 Kč a služby 7.675 Kč Smlouvy byly sjednány na dobu určitou do 13. 12. 2016, žalobce žalovaného přípisem ze dne 30. 11. 2016 upozornil, že trvá na ukončení nájemního vztahu ke dni 31. 12. 2016 a vyzval jej, aby nejpozději k tomuto datu prostory vyklidil a vyklizené předal žalobci prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalovaný nesplnil svoji povinnost tyto prostory po skončení nájmu řádně a včas vyklidit a předat žalobci a uvedené prostory nadále bez právního důvodu využívá. Žalobce dne 1. 4. 2016 vyhlásil výběrové řízení na pronájem shora uvedených budov, k uzavření smlouvy byla vybrána [právnická osoba] [anonymizováno] .., která nabídla roční nájemné 10.939.200 Kč. Usnesením Rady [anonymizováno] [obec] [číslo] ze dne 10. 1. 2017 bylo schváleno uzavření nájemní smlouvy, prostory měly být pronajaty od 18. 1. 2017. Žalovaný prostory nevyklidil a k započetí užívání prostor ze strany [právnická osoba] nemohlo dojít, čímž žalobci vznikla škoda. Z titulu bezdůvodného obohacení je žalovaný povinen zaplatit žalobci za období 18. 1. 2017 až 31. 8. 2017 částku 2.129.361 Kč (1.961.060 Kč za budovu [adresa], 168.301 Kč za budovu [adresa]), kterého se žalobce domáhá v řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 8 pod sp.zn. 8 C 54/2017 a 9 C 225/2017. Ušlý zisk žalobce za toto období činí 6.792.890 Kč (411.690 Kč za období od 18. 1. 2017 do 31. 1. 2017, 6.381.200 Kč za období od února 2017 do srpna 2017). Částka 4.663.529 Kč představuje rozdíl mezi bezdůvodným obohacením žalovaného a částkou, kterou by byla povinna uhradit při normálním běhu událostí [právnická osoba] [anonymizováno] .. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení ušlého zisku, avšak neúspěšně.

2. Žalovaný nárok sporoval s odůvodněním, že nájemní vztah nezanikl, neboť tím, že žalobce včas žalovanému před uplynutím nájmu nesdělil, že již na dalším trvání nájmu netrvá, se nájem prodloužil o další rok – tvrzené oznámení o tom, že žalobce nemá na dalším pokračování nájmu zájem, nebylo žalovanému řádně doručeno. Žalovaný učinil nesporným uzavření nájemní smlouvy, nesouhlasil však s tvrzenou výměrou pronajatých prostor a s uplatňovanou výší nájemného, které považuje za nadsazené. Výše nájemného není pro všechny prostory stejná a je stanovena různě v závislosti na jejich charakteru a způsobu využití. S ohledem na špatnou specifikaci prostor má žalovaný rovněž pochybnosti o platnosti nájemní smlouvy. Pokud jde o náhradu škody, se [právnická osoba] [anonymizováno] nebyla uzavřena žádná nájemní smlouva a tato společnost se o výkon nájemního práva neuchází. Naopak to byl žalovaný, koho žalobce v prosinci 2016 oslovil s nabídkou na další pokračování nájmu. Žalovaný sporoval výši žalované částky, když ta vychází z rozdílu mezi dlužným nájemným, které by byla – avšak podle neexistující nájemní smlouvy – povinna platit [právnická osoba], a mezi nájemným, které má platit žalovaný. Vycházet z neexistující nájemní smlouvy však není možné, žalovaný nadto neuzavření nájemní smlouvy s touto společností nezavinil. Částka, kterou měla žalobci platit [právnická osoba] je nadto nereálná, více než trojnásobná oproti částce, kterou měl platit žalovaný, což je ekonomicky a s ohledem na dané místo mimo realitu. Žalovaný dále vznesl námitku započtení s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva na část plochy [anonymizována dvě slova], kde žalovaný vždy od 1. dubna kalendářního roku provozoval restaurační předzahrádku, k čemuž potřeboval každý rok souhlas odboru dopravy Úřadu Městské části [obec a číslo] se záborem veřejného prostranství. Žádost o souhlas je oprávněn podat pouze vlastník pozemku, jímž je žalobce. Ten však žádost nepodal a vždy jen vystavil plnou moc žalovanému; tento režim fungoval do roku 2015. V únoru 2016 byla žalovanému doručena výpověď z nájemní smlouvy na předzahrádku, výpovědní doba uplynula konce května 2016. Bylo tedy povinností žalobce zajistit souhlas se záborem veřejného prostranství do května 2016. Žalovaný požádal na základě plné moci o tento souhlas, o žádosti však do konce výpovědní lhůty nebylo rozhodnuto, v důsledku čehož nemohl žalovaný nájemní právo k předzahrádce v dubnu a v květnu 2016, tedy v turistické sezoně vykonávat, čímž mu ušel zisk. Výši ušlého zisku žalovaný vyčíslil na částku 9.000.000 Kč.

3. V reakci na vyjádření žalovaného žalobce doplnil, že nájemní vztah na restaurační předzahrádku skončil sjednaným způsobem, a to pouze z důvodů na straně žalovaného, který ani v rámci tohoto nájemního vztahu neplnil své povinnosti a nehradil řádně nájemné. Žalobce výkonu nájemního práva nijak nebránil a požadavek žalovaného na zaplacení údajného ušlého zisku je zcela neopodstatněný.

4. Podáním doručeným soudu dne 11. 10. 2019 žalovaný rozšířil svoji námitku započtení s odůvodněním, že byl až do dubna 2019 provozovatelem restaurace [anonymizována dvě slova] v prostorách částí domů na adrese [adresa], na základě nájemní smlouvy specifikované v žalobě. Strany jednaly o prodloužení nájmu, žalobce však počátkem roku 2017 odpojil přívod teplé vody, čímž bylo provozování restaurace znemožněno. Žalovaný tak byl nucen zajistit si na vlastní náklady ohřev vody, nemohl však zajistit vytápění a restauraci tak nebylo možno provozovat v zimních měsících. Tím žalovanému vznikla škoda ve výši 146.467 Kč (koupě a instalace bojleru, zvýšené náklady na odběr elektrické energie), škoda ve výši 4.620.000 Kč (zvýšené nároky za mzdové výdaje za 12 zaměstnanců) a ušlý zisk ve výši 32.224.000 Kč. Celková pohledávka žalovaného vůči žalobci činí 37.020.467 Kč.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jejichž součástí jsou stavby [adresa], v k.ú. [obec], v obci [obec], vše zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] (tuto skutečnost rovněž prokazuje výpis z katastru nemovitostí), a dále uzavření nájemní smlouvy mezi účastníky týkající se uvedených nemovitostí, jakož i skutečnost, že smlouvy byly uzavřeny na dobu určitou do 13. 12. 2016. Žalovaný rovněž nesporoval, že prostory po tomto datu žalobci nepředal. Žalovaný rovněž nijak nesporoval tvrzení žalobce, že od 13. 12. 2016 nehradil za užívání předmětných prostor ničeho.

6. Sporná mezi účastníky zůstala otázka, zda nájemní vztah trval i po datu 13. 12. 2016 a zda je dán nárok žalobce na ušlý zisk plynoucí ze zmařené příležitosti uzavřít novou nájemní smlouvu se [právnická osoba] [anonymizováno].

7. Na základě provedených důkazů zjistil soud ohledně sporných skutečností následující skutkový stav:

8. Z výpočtových listů plyne, že nájemné bylo od května 2016 za budovu [adresa] stanoveno na 22.507 Kč měsíčně, platby na služby na 9.700 Kč měsíčně, od května 2017 činilo nájemné 22.659 Kč měsíčně a služby 9.700 Kč měsíčně a od července 2017 bylo nájemné stanoveno na 22.659 Kč měsíčně a služby na 7.675 Kč měsíčně.

9. Dopisem ze dne 29. 6. 2016 žalobce žalovanému sdělil, že obdržel žádost žalovaného o prodloužení nájemní smlouvy k objektu [adresa] na [anonymizována dvě slova]. Žádost žalovaného byla posouzena na jednání Majetkové komise Rady [anonymizováno] [obec] dne 21. 6. 2016, přičemž komise žádosti nevyhověla, neboť žalovaný nepodal nabídku do výběrového řízení a tedy nepředložil nabídku ceny nájmu. Žalovaný proto nebyl vybrán k uzavření nájemní smlouvy. Z připojené doručenky plyne, že dopis byl žalovanému doručen dne 1. 7. 2016.

10. Z dopisu žalobce ze dne 30. 11. 2016 soud zjistil, že žalobce upozornil žalovaného na skončení nájemních smluv ze dne 13. 12. 1994 ve znění pozdějších dodatků, a to ke dni 13. 12. 2016. Žalobce žalovaného požádal, aby nejpozději k 13. 12. 2016 byly pronajaté nemovitosti vyklizeny a předány správcovské [právnická osoba] [anonymizováno] ve stavu způsobilém k jejich dalšímu užívání. Žalobce žalovaného upozornil na možnost požadovat zaplacení smluvní pokuty v případě nepředání předmětných prostor. Z připojené doručenky plyne, že uvedený dopis byl žalovanému doručen dne 14. 12. 2016 a převzat zmocněnkyní žalovaného, [jméno] [příjmení] [příjmení].

11. Z listiny„ Záměr“ plyne, že [anonymizováno] [obec] oznámilo dne 1. 4. 2016 svůj záměr pronajmout formou výběrového řízení nebytové prostory v objektu [adresa] na [anonymizována dvě slova].

12. Z listiny„ Výběrové řízení na pronájem nebytových prostor za účelem gastrozařízení“ plyne, že žalobce dne 1. 4. 2016 vyhlásil výběrové řízení za účelem pronájmu budov [adresa] na [anonymizována dvě slova]. Z protokolu o otevírání obálek v rámci výběrového řízení a návrhu nájemní smlouvy plyne, že do výběrového řízení se přihlásilo 12 uchazečů, jako vítězná byla vybrána [právnická osoba], [anonymizováno], která nabídla nájemné 10.320 Kč/m2/rok, tedy 10.939.200 Kč ročně (výše této nabídky plyne rovněž i z přihlášky této společnosti do výběrového řízení ze dne 4. 5. 2016).

13. Usnesením Rady [anonymizováno] [obec] [číslo] ze dne 17. 1. 2017 bylo schváleno uzavření smlouvy u nájmu nebytových prostor na [anonymizována dvě slova] [adresa] se [právnická osoba] [anonymizováno] za nájemné 10.320 Kč/m2/rok, tedy za celkové roční nájemné 10.939.200 Kč. Magistrátu [anonymizováno] [obec] bylo uloženo podepsat příslušnou smlouvu o nájmu nebytových prostor do 31. 1. 2017.

14. Dopisem ze dne 23. 1. 2017 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k vyklizení předmětných prostor. Dle připojené dodejky byla výzva doručena žalovanému dne 10. 2. 2017 (převzato zmocněnkyní žalovaného). Další výzva byla žalovanému zaslána dne 6. 2. 2017 a doručena dne 20. 2. 2017.

15. Výzvou ze dne 14. 9. 2017 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k bezodkladnému zaplacení částky 4.663.529 Kč. Zásilka byla dodána dne 2. 10. 2017, jak plyne z výstupu webových stránek České pošty (sledování zásilek).

16. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 15. 12. 2020, č.j. 8 C 54/2017-299, plyne, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2.404.497 Kš s příslušenstvím. Tato částka je mj. tvořena bezdůvodným obohacením za užívání prostor [adresa] ve výši 1.961.060 Kč.

17. V řízení vedením zdejším soudem pod sp.zn. 9 C 225/2017 se žalobce domáhá zaplacení částky 168.301 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání prostor [adresa].

18. Po právní stránce posoudil soud věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.), a to v souladu s § 3074 odst. 1 o.z.

19. Podle § 2217 odst. 1 o.z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

20. Podle § 2230 o.z. užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije přesto, že nájemce věc dál užívá, dala-li strana v přiměřené době předem najevo, že nájem skončí nebo již dříve nájem vypověděla.

21. Podle § 2225 odst. 1 o.z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

22. Podle § 2894 odst. 1 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

23. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný byl na základě nájemní smlouvy nájemcem nebytových prostor ve vlastnictví žalobce. Žalovaný namítal neplatnost této smlouvy s odůvodněním, že smlouva neobsahuje přesnou specifikaci pronajatých prostor. Tato námitka se však jeví jako účelová, když smlouva byla uzavřena v roce 1994 a žalovaný po celou dobu prostory užíval, ničeho proti nájemní smlouvě nenamítal a naopak se snaží dovozovat, že nájemní vztah touto smlouvou založený nezanikl a nadále trvá. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 13. 12. 2016. Žalovaný nijak nesporoval, že prostory ke dni skončení nájmu nevyklidil a nepředal a setrval na stanovisku, že k tomu ani nebyl povinen, neboť došlo k automatickému prodloužení nájmu. Z dopisů žalobce má soud za jednoznačně prokázané, že žalovaného vyrozuměl o tom, že jeho žádosti o prodloužení nájmu nebylo vyhověno (dopis ze dne 29. 6. 2016), poté jej upozornil na blížící se konec nájmu a vyzval jej vyklizení a předání prostor (dopis ze dne 30. 11. 2016). Tvrzení žalovaného v tom smyslu, že účastníci ještě v lednu 2017 jednali o prodloužení nájemného, zůstalo neprokázáno, neboť žalovaný se v řízení omezil pouze na tvrzení, která nedoložil žádnými důkazy; naopak bylo dopisem ze dne 23. 1. 2017 prokázáno, že právní zástupce žalobce žalovaného opět vyzval k vyklizení předmětných prostor. Žalobce tedy po celou dobu postupoval tak, že bylo zcela zřejmé, že o jakékoli prodloužení nájemního vztahu mezi účastníky nemá zájem, a ten proto zanikl k datu předpokládanému smlouvou, tedy k 13. 12. 2016. Užíval-li žalovaný prostory po tomto datu, činil tak bez právního důvodu.

25. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobce již dne 1. 4. 2016 zveřejnil svůj záměr znovu pronajmout nebytové prostory. Za tímto účelem bylo vyhlášeno výběrové řízení, do něhož se přihlásilo 12 uchazečů (žalovaný nikoli), z nichž byla jako vítězná vybrána nabídka [právnická osoba] [anonymizováno]. Ta nabídla uzavření nájemní smlouvy s výši nájemného 10.320 Kč/m2/rok, tedy za celkové roční nájemné 10.939.200 Kč (tedy 911.600 Kč měsíčně). Žalobce však svůj záměr nemohl realizovat, neboť předmětné prostory nadále užíval žalovaný. Tím žalobci vznikla škoda ve výši odpovídající ušlému nájemnému (zisku), který žalobce požaduje za období od 18. 1. 2017 do 31. 8. 2017. Ušlý zisk činí celkem 6.792.890 Kč (za měsíce únor až srpen 2017, tedy za 7 měsíců po 911.600 Kč, jde o částku 6.381.200 Kč; za část měsíce ledna 2017 od 18. 1. 2017 do 31. 1. 2017, tedy 14 dní, se jedná o částku 411.690 Kč – vypočteno jako měsíční nájemné 911.600 Kč / 31 dní, vynásobeno 14 dny). Tuto částku je třeba ponížit o částku, k jejíž úhradě je povinen žalovaný z titulu bezdůvodného obohacení. Tohoto nároku se žalobce domáhá v řízeních vedených zdejším soudem pod sp.zn. 8 C 54/2017 a 9 C 225/2017, kdy se celkem jedná o 2.129.361 Kč„ Čistý“ ušlý zisk tak činí 4.663.529 Kč (6.792.890 Kč minus 2.129.361 Kč). Tuto částku proto soud uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobci, a to s úrokem z prodlení počítaným od 6. 10. 2017, tedy po uplynutí tří dnů od doručení předžalobní výzvy k plnění.

26. Kompenzační námitky žalovaného má soud za nedůvodné. Nárok žalovaného ve výši 37.020.467 Kč (náhrada škody, která měla vzniknout tím, že žalobce počátkem roku 2017 odpojil přívod teplé vody, čímž bylo znemožněno provozování restaurace a žalovaný tak byl nucen zajistit si na vlastní náklady ohřev vody, nemohl zajistit vytápění a restauraci tak nebylo možno provozovat v zimních měsících), není důvodný, neboť – jak soud osvětlil shora – nájemní vztah mezi účastníky skončil dne 13. 12. 2016 a žalovaný v roce 2017 nebyl oprávněn prostory užívat. Kompenzační námitkou co do výše 9.000.000 Kč představující ušlý zisk vzniklý nemožností užívat restaurační předzahrádku se soud zabýval v řízení vedeném pod sp.zn. 26 C 62/2019. V něm mj. dospěl k závěru, že je mezi účastníky nesporné, že žalovaný byl na základě nájemní smlouvy nájemcem veřejného prostranství ve vlastnictví žalobce, které užíval jako předzahrádku své provozovny (část pozemku o výměře [výměra] nacházející se před budovou [adresa]), a to na základě nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] Smlouva zanikla ke dni 17. 8. 2016 a i poté žalovaný zahrádku dále využíval. Žalovaný sám v tomto řízení uvedl, že nebytové prostory vyklidil až dne 29. 4. 2019 a přestal současně provozovat také restaurační zahrádku. Je tedy zřejmé, že žalovaný předzahrádku užíval a ušlý zisk způsobený údajnou nemožností zahrádku užívat mu nemohl vzniknout.

27. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce je statutárním městem, největší veřejnou korporací v České republice, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobce vybaven organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (přiměřeně nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1180/2010, I. ÚS 195/2011). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. V dané věci se však jedná o běžný a nikoliv obtížný spor o zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení za užívání nebytových prostor, jehož výše vychází z nájemného původně sjednaného mezi účastníky. V takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat soudní poplatek ve výši 233.177 Kč, žalobci dále náleží paušální náhrada hotových výdajů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., za 5 úkonů po 300 Kč, tedy 1.500 Kč (1. podání žaloby, 2. vyjádření ze dne 12. 7. 2018, 3. vyjádření ze dne 1. 10. 2018, 4. účast na jednání dne 18. 5. 2021, 5. účast na vyhlášení rozsudku dne 27. 5. 2021). Celkem žalobci náleží 234.677 Kč.

28. Náhradu za další úkony účtované žalobcem soud nepřiznal, neboť tato podání (ze dne 18. 2. 2019, 10. 5. 2019, 31. 5. 2019, 8. 8. 2019, 27. 8. 2019, 16. 9. 2019, 26. 9. 2019, 20. 1. 2020) obsahují vždy shrnutí předchozích podání s tím, že žalobce nad rámec toho vždy konstatuje aktuální stav předmětných nemovitostí, což soud nepovažuje za účelné, když žaloba se týkala pouze období roku 2017.

29. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.