26 C 302/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Beatricí Keményovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného IČO se sídlem adresa o zaplacení částky 141 650 Kč s příslušenstvím,

I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 141 650 Kč s příslušenstvím.

II. Žalobce je povinen zaplatit náklady řízení státu ve výši 28 073 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 3 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky 115 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 28. 10. 2018 do 12. 12. 2019 a částky 26 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 12. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že dne 2. 4. 2017 v době kolem 16:18 hodin v k.ú. obce Broumov, na silnici č. 495 v km 53,897 řidič [jméno] [příjmení] řídil vozidlo Suzuki Jimny, které bylo odpovědnostně pojištěno u žalovaného. Za ním jedoucí žalobce na motocyklu zn. Suzuki GSR, [registrační značka], započal předjížděcí manévr, když řidič [příjmení] s vozidlem Suzuki Jimny náhle vybočil do trajektorie pohybu motocyklu, čímž došlo ke střetu obou vozidel a ke sražení motocyklu řízeného žalobcem na zem a jeho sunutí po vozovce. Nehodový děj je popsán znalcem Ing. [jméno] [příjmení] v posudku č. 331-30/2019 ze dne 8. 5. 2019, který dospěl k závěru, že hlavní příčinou nehody bylo náhlé vjetí vozidla Suzuki Jimny do koridoru jízdní dráhy motocyklu žalobce. V daném úseku byl dostatek místa tak, aby žalobce předjel vozidlo Suzuki, aniž by přejel středovou čáru, tedy aby se vešel do prostoru mezi vozidlo a středovou čáru a tu nepřejel. Ke střetu vozidel došlo z boku, tedy vozidlo Suzuki narazilo z boku do motocyklu. V důsledku střetu, resp. pádu na zem, žalobce utrpěl zejména zlomeninu diafýzy stehenní kosti, zlomeniny žeber, otřes mozku, vymknutí ramenního kloubu. Provozem vozidla Suzuki Jimny tak vznikla žalobci újma na zdraví, bolestné žalobce vyčíslil dle posudku MUDr. [jméno] [jméno] na částku 115 650 Kč (450 bodů po 257 Kč), žalobce dále požaduje částku 26 000 Kč, kterou vynaložil na zpracování znaleckého posudku.

2. Žalovaný nárok sporoval co do základu i výše a navrhl zamítnutí žaloby. Označil za nespornou škodní událost ze dne 2. 4. 2017 a skutečnost, že eviduje pojistnou smlouvu týkající se vozidla Suzuki Jimny, sporoval zavinění nehody. Z policejního spisu plyne, že žalobce po projetí vrcholu stoupání vozovky a nastalém klesání zezadu narazil do před ním jedoucího vozidla. Žalobci nebylo prokázáno spáchání přestupku, z odůvodnění rozhodnutí MÚ Valašské Klobouky však plyne, že příčina střetu vozidel byla v jednání žalobce a jeho nárazu do vozidla Suzuki Jimny. Žalobce opírá zavinění řidiče vozu Suzuki o závěry znaleckého posudku, s nimiž nelze souhlasit. Znalec neměl k dispozici fotodokumentaci, posudek neobsahuje model nehodového děje, znalec vypočetl bezpečný odstup motocyklu od vozidla v dané rychlosti na 1,2 metrů. Šířka jízdního pruhu činila 5 metrů. Znalcem stanovená bezpečná boční vzdálenost by tak byla možná v případě, že by se vozidlo pohybovalo při pravém okraji vozovky. Z podkladů od Policie ČR je ovšem zřejmé, že vozidlo tov. zn. Suzuki Jimny, [registrační značka] se u pravého okraje vozovky nepohybovalo a jak vyplývá z žalobcem předloženého znaleckého posudku, ani znalec nemůže určit, v jaké vzdálenosti od okraje vozovky vozidlo jelo v době, kdy se jej rozhodl žalobce předjíždět. Zcela je pak pominuta skutečnost, že k předmětné dopravní nehodě došlo po přejetí mírného horizontu v místě s doporučenou rychlostí do 50 km/hod a v místě, kde je plná středová čára a předjíždění je zakázáno. I když znalec uvádí, že jedinou možnou příčinou střetu je náhlé vybočení vozidla tov. zn. Suzuki Jimny, [registrační značka], při absenci znalosti skutečné polohy vozidla v rámci jízdního pruhu je takový závěr nepřezkoumatelný. Je nesporné, že ke střetu došlo v důsledku nárazu motocyklu do levé zadní části vozidla Suzuki Jimny, jehož vybočení nebylo prokázáno. Znalec Ing. [příjmení] dospěl k závěru, že příčinou vzniku nehody bylo zahájení předjížděcího manévru řidičem motocyklu (žalobcem), řidič vozidla Suzuki nevytvořil žalobci náhlou překážku. Je přijatelné, že se vozidlo Suzuki nacházelo v levé polovině svého jízdního pruhu, 0,5 metru od středové čáry, je možné, že se z pravé části přemístil na levou, avšak plynule, a nikoli náhle.

3. Na základě provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:

4. Z výslechu žalobce soud zjistil, že jel ze směru Štítné nad Vláří na Bylnici. Když vjel na horizont silnice, přibližně osmdesát metrů před sebou viděl vozidlo Suzuki Jimny jedoucí při pravém okraji vozovky. Jelo cca 30 - 40 km/h, žalobce jel rychlostí cca 80 km/h. Žalobce měl za to, že vozidlo Suzuki chce zastavit při pravém okraji vozovky, zdálo se mu, že zpomaluje, jelo příliš blízko pravé krajní čáry. Žalobce se přiblížil k vozidlu, zpomalil asi na rychlost sedmdesát kilometrů v hodině, dal blinkr, zahájil odbočovací manévr bez překročení středové čáry, jakmile se dostal svým motocyklem jednou třetinou vedle vozidla, když mezi nimi byl boční rozestup jeden a půl metru, tak se oba dostali na úroveň, kdy polní cesta vyúsťuje na silnici po levé straně a vozidlo se vychýlilo doleva. Vozidlo žádné znamení o změně směru jízdy nedalo. Žalobce byl zachycen levou zadní částí do pravé části motocyklu, pravá stupačka propíchla jeho zadní levé kolo a u žalobce došlo ke zlomenině mé pravé nohy. Přední část motocyklu byla nepoškozená. V době střetu nejelo žádné vozidlo v protisměru, slunce svítilo do zad a řidič před žalobcem jej podle něj nemohl vidět.

5. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jel ve vozidle jako spolujezdec, jednalo se o jeho vozidlo Suzuki Jimny, řídil jeho tchán [jméno] [příjmení], jeli ze Štítného do Bylnice. Tchán řekl,„ dívej, podívej“, následoval náraz a letěla motorka do svodidel. Silnice při nárazu byla rovná z mírného kopečku. Těsně před kolizí se díval před sebe, pravděpodobně kolem sebe tak, jako když se jede autem, nepamatuje si, o čem s tchánem mluvili. Před nárazem si již nevšiml motocyklu, jen poté pocítil náraz a potom viděl, jak motorka plula po druhé straně vozovky. Byl tam náraz do svodidel, jak motorky, tak řidiče. Svědek neví, zda těsně před nehodou chtěl řidič vozu, pan [příjmení], odbočovat. Těsně před střetem nepřekročili plnou dělicí čáru.

6. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že řídil vozidlo Suzuki Jimny, ve vozidle byl přítomen svědek [příjmení], jeli ze Štítného do Bylnice. Byl náraz, svědek viděl světlo předtím ve zpětném zrcátku. Řekl„ dívaj“, ani to nedořekl a motorka letěla vedle nich. Viděl ve zpětném zrcátku předtím přibližovat se světlo, viděl motorku, to byl moment, mžik, nedalo se na nic reagovat. Náraz byl do zadní části, byla rozbitá zadní levá část auta. Motorka letěla po cestě vedle nich, zastavila se u svodidel vedle cesty. Předtím se bavili o skládce dřeva, která byla na levé straně od silnice, bylo tam vyrubané dřevo, a to bylo pro ně zajímavé, ale jen z toho hlediska, že když se dělá velká těžba, končí tam myslivost. Jinak svědek se svědkem [příjmení] skládky na starosti nemají, jsou myslivci. Svědek před střetem neměl záměr odbočovat, neboť jeli do Bylnice, nepřekročil plnou dělicí čáru, jel ve své polovině.

7. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], č. 331-30/2019 (předložen žalobcem), ohledně nehodového děje plyne, že žalobce jel rychlostí cca 70 km/h v pravém jízdním pruhu ve vzdálenosti asi 1,2 metru od středové čáry s úmyslem předjetí vozidla Suzuki Jimny jedoucího 43 km/h v nemožno určené vzdálenosti od pravého okraje vozovky, kdy náhle vozidlo Jimny vybočilo vlevo do trajektorie dráhy motocyklu. Vzhledem k tomu, že nebyly na vozovce zanechány brzdné stopy od motocyklu, k náhlému vyjetí muselo dojít v čase před střetem kratším (0,8 s ) než byla reakce motocyklisty a došlo ke střetu, najetím levé strany vozidla Jimny do pravé strany motocyklu, který v době střetu již byl svou cca 1/3 délky motocyklu za úrovní zadního nárazníku vozidla. Za hlavní příčinu nehody znalec považuje náhlé vyjetí vozidla Suzuki do koridoru jízdní dráhy motocyklu.

8. Z rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 24. 3. 2021, č.j. 2 T 53/2020-178, který nabyl právní moci dne 18. 11. 2021, plyne, že znalec Ing. [příjmení] byl v trestním řízení odsouzen pro skutek, v němž bylo spatřováno spáchání přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 tr. zákoníku, za což mu byl mimo jiné uložen trest zákazu činnost spočívající v zákazu výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel, strojírenství všeobecně se specializací opravárenství a technický stav motorových vozidel, doprava v trvání 2 roků. Uvedený skutek spočíval ve vypracování znaleckého posudku, který obsahoval nepravdivé a matoucí závěry, znalec vědomě nesprávně vyhodnotil podklady, neprovedl analýzu střetu posuzovaných vozidel a své závěry vědomě vedl tak, aby podporovaly tvrzení zadavatelky posudku.

9. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] č. ZP 176/20 (předložen žalovaným) plyne, že znalec jako primární příčinu vzniku dopravní nehody hodnotí zahájení předjížděcího manévru řidičem motocyklu. Ze strany řidiče osobního automobilu nedošlo k vytvoření náhlé překážky řidiči motocyklu, neboť řidič motocyklu mohl osobní vozidlo pozorovat a situaci vyhodnotit po celou dobu od přejetí horizontu (str. 33 posudku); náhlá překážka je taková, která byla vytvořena na vzdálenost kratší, než na jakou ji mohl řidič spatřit a reagovat na ni.

10. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] č. 4374-074-1/2021 (soudem ustanovený znalec) plyne, že znalec za podpory počítačového programu zpracoval možnou variantu nehodového děje, z čehož vyplynulo, že varianta střetové rychlosti motocyklu cca 70 km/h a vozidla cca 40 km/h je technicky přijatelná. Nehodový děj lze popsat tak, že vozidlo jede rychlostí asi 40-45 km/h a je asi 15 m před střetem a začíná vybočovat vlevo, motocykl je asi 30 až 32 m před střetem a jede rychlostí 80-85 km/h. V čase 1 s před střetem jede vozidlo rychlostí 40-43 km/h a je asi 10 m před místem střetu a stále vybočuje mírně vlevo, motocykl je asi 20-22 m před místem střetu a jede rychlostí 75 km/h a řidič motocyklu může vyhodnotit pohyb vozidla jako možné hrozící nebezpečí a začít reagovat. V čase 0,5 s před střetem jede vozidlo 40-43 km/h a je asi 3 m před místem střetu, motocykl jede rychlostí asi 70-73 km/h a je asi 10 m před místem střetu. Následně dojde k najetí pravé přední boční části motocyklu do levé zadní části vozidla. Rychlost motocyklu je asi 69-72 km/h a vozidla asi 40-43 km/h. Údaj znalce [příjmení] o vytvoření náhlé překážky v podobě náhlého přemístění vozidla vlevo ve směru jízdy není technicky správný, neboť vozidlo se příčně přemístilo asi o 1,7 m, a to v čase asi 1 a 1,2 s . Závěry posudku Ing. [příjmení] lze hodnotit jako technicky přijatelné.

11. Znalec [příjmení] v rámci svého výslechu uvedl, že vozidlo i motocykl jely v jednom směru jízdy. Motocyklista minul horizont, což je asi 80 m před místem střetu. Viděl před sebou vozidlo jedoucí u pravého okraje rychlostí asi 40 km/h, on jel asi 80 km/h, zpomalil, vozidlo dojel a rozhodl se, že bude vozidlo předjíždět. Vzhledem k tomu, že tam bylo vodorovné dopravní značení, které nechtěl přejet, rozhodl se, že využije šíře komunikace a pohybu vozidla u okraje a předjede jej v prostoru mezi levou boční částí vozidla a vyznačeným vodorovným dopravním značením. Vozidlo se přemístilo částečně vlevo a motocyklista narazil pravou přední částí do levé zadní části vozidla. Vozidlo i motocykl se pohybovaly v jednom směru jízdy a vzniklé poškození je dáno rozdílem rychlostí. Motocyklista prováděl předjížděcí manévr, který má svá pravidla; jestliže se pohybuje rychlostí 80 km/h, měla by jeho rychlost podle odborné literatury odpovídat vzdálenosti v metrech za vozidlem, kdy má vybočit vlevo. Tedy jestliže jel 80 km/h, měl 80 m za vozidlem vybočit vlevo, aby bylo zřetelné, že bude předjíždět. Případně je minimum dvojnásobný rozdíl rychlostí, tedy pokud vozidlo jelo 40 – 45 km/h, on jel 80 km/h, je bezpečná odstupová vzdálenost opět 70 – 80 m (2 x 35 či 40 m). Jelikož motocykl padá 5-6 desetin vteřiny na zem, kde zanechá stopy, dalo se podle stopy od pneumatiky vozidla a stop motocyklu odvodit místo střetu a postavení vozidla a motocyklu. Na vozidlu na zadní části je vidět, že náraz byl skoro v podélném směru motocyklu, že část vedle zadní lampy je vytržena směrem dopředu a stupačka poškodila zadní pneumatiku toho vozidla. Ze stop a vyhodnocením střetového a postřetového děje bylo možné vyhodnotit, že motocyklista začínal vybočovat vlevo na vzdálenosti asi 30 – 35 m za vozidlem, což je pro předjížděcí manévr technicky nesprávné. Příčinou vzniku nehodového děje tak byla nesprávná technika jízdy a nesprávné užití komunikace řidičem motocyklu při předjížděcím manévru. K náhlému vybočení vozidla Suzuki nedošlo. Pro přemístění v rychlosti asi 40 – 45 km/h je potřeba pro přemístění o 2 metry dráha asi 12 metrů, což není náhlé, trvá to asi 1,5 vteřiny. Jednostopé vozidlo nelze intenzivně brzdit a současně měnit směr jízdy, řidič motocyklu měl tedy možnost buď intenzivně brzdit, nebo vybočovat, obojí možné není. Pokud zpomalil na 70 km/h, a vozidlo se pohybovalo 40 km/h, kdyby místo vybočování zvolil brždění, tak by z rychlosti 70 km/h zpomalil na 45 km/h na dráze do 25 m a ke kolizi by nedošlo. Jízdní pruh byl na počátku široký 4,2 m a pak se rozšiřoval, v místě nehody už byl širší, v místě, kde se motocyklista rozhodl, že bude předjíždět, zůstával dostatek prostoru proto, aby mohl předjížděcí manévr uskutečnit, aniž by přejel vodorovné značení. Pokud vozidlo jelo u pravého okraje, do místa střetu se muselo přesunout. Vzhledem k tomu, že ke střetu došlo v části asi 1 m nebo 1,1 m od levého kraje, tak jestliže vozidlo je široké 1,6 m a komunikace je 4,2 m, tak se muselo přemístit o 1,7 m vlevo. Minimální doba na přesunutí a minimální vzdálenost, aniž by došlo k smýkavému pohybu, je cca 1,2 až 1,5 vteřiny a 12 m, což nelze považovat za náhlé přemístění, tím spíše, že motocyklista jej sledoval, věděl, co dělá a stihl na něj zareagovat.

12. Na tato zjištění neměly ostatní provedené důkazy vliv. Soud neprovedl důkaz výslechem znalce [příjmení] navrhovaný žalobcem, neboť považoval za dostatečný znalecký posudek a výslech znalce [příjmení]. Ing. [anonymizováno] nadto již nevykonává znaleckou činnost, neboť byl odsouzen pro trestný čin nepravdivého znaleckého posudku za jednání spočívající ve vypracování znaleckého posudku, v němž byly záměrně uvedeny nepravdivé závěry tak, aby podporovaly tvrzení zadavatelky posudku, což dle soudu značně snižuje jeho důvěryhodnost.

13. Právní posouzení:

14. Podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.

15. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

16. Podle § 2918 o.z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

17. Na základě provedených důkazů má soud za to, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 2. 4. 2017 došlo ke škodní události, na níž měl účast žalobce jako řidič motocyklu Suzuki GSR a řidič [příjmení] jako řidič vozidla Suzuki Jimny odpovědnostně pojištěného u žalovaného. Mezi účastníky zůstala sporná otázka nehodového děje a zavinění nehody, když žalobce tvrdil zavinění řidiče vozidla Suzuki Jimny, které mělo náhle vybočit do jízdní dráhy žalobce předjíždějícího vozidlo Suzuki Jimny. V řízení však bylo znaleckým posudkem znalce [příjmení] prokázáno, že nehodu zavinil žalobce, znalec [příjmení] na jednání své závěry přesvědčivě zdůvodnil a vysvětlil a soud nemá důvod o nich pochybovat, nadto se ztotožnil se závěry posudku Ing. [příjmení], které shledal technicky přijatelné.

18. Soud má tak za prokázané, že žalobce jedoucí na motocyklu za vozidlem Suzuki Jimny nezahájil předjížděcí manévr včas, neboť začal vybočovat vlevo ve vzdálenosti asi 30 – 35 m za vozidlem. To je pro předjížděcí manévr technicky nesprávné, neboť s ohledem na jeho rychlost cca 80 km/h, kterou žalobce sám uváděl, měl vybočit vlevo už cca 80 m za vozidlem, aby bylo zřetelné, že bude předjíždět. Tvrzení žalobce o náhlém vybočení vozidla Suzuki Jimny je rovněž vyvráceno závěry znalce [příjmení], který uvedl, že pro přemístění vozidla jedoucího rychlostí asi 40 – 45 km/h o cca 1,7 metru z pravé části jízdního pruhu do levé, což byla vzhledem k šířce jízdního pruhu a vozidla vzdálenost, o kterou se směrem do leva vozidlo posunulo, je třeba dráha asi 12 metrů. Přesunutí trvá asi 1,5 vteřiny, což není náhlé, zejména za situace, kdy žalobce jel za vozidlem, sledoval jej, jeho chování viděl a mohl na něj reagovat. Z takto popsaného nehodového děje má proto soud za to, že žalobce zahájil předjížděcí manévr pozdě,„ na poslední chvíli“, a to za situace, kdy se vozidlo Suzuki Jimny pozvolna, a nikoli náhle, přesouvalo do levé části svého jízdního pruhu. V přímém rozporu se závěry soudem ustanoveného znalce [příjmení] [příjmení] a znalce [příjmení] [příjmení] jsou závěry znalce [příjmení] [příjmení] o zavinění svědka [příjmení]. Nad rámec rozpornosti závěrů znalců nelze přehlédnout, že Ing. [anonymizováno] byl odsouzen pro trestný čin nepravdivého znaleckého posudku za jednání spočívající ve vypracování znaleckého posudku, v němž byla záměrně uvedeny nepravdivé závěry tak, aby podporovaly tvrzení zadavatelky posudku, což dle soudu značně snižuje důvěryhodnost a použitelnost posudku zpracovaného znalcem i v této věci. Soud proto uzavřel, že s ohledem na zavinění žalobce není dán nárok vůči žalovanému na plnění z pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou vozidlem [příjmení] [jméno] a soudu tak nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch a náleží mu proto náhrada všech účelně vynaložených nákladů. Ty jsou tvořeny paušální náhradou dle vyhlášky 254/2015 Sb. za 6 úkonů po 300 Kč (1. vyjádření k žalobě, 2. účast na jednání dne 13. 10. 2020, 3. vyjádření ze dne 17. 3. 2021, 4. účast na jednání dne 19. 3. 2021, 5. vyjádření ze dne 25. 10. 2021, 6. účast na jednání dne 10. 3. 2022), celkem 1 800 Kč a částkou 2 000 Kč, kterou žalovaný uhradil jako zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem.

20. O nákladech řízení státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. a povinnost k jejich náhradě uložil procesně neúspěšnému žalobci. Náklady řízení státu jsou tvořeny znalečným 28 076 Kč přiznaným [jméno] [příjmení] usnesením ze dne 8. 11. 2021, č.j. 26 C 302/2019-241, a znalečným 1 997 Kč přiznaným témuž znalci usnesením ze dne 11. 3. 2022, č.j. 26 C 302/2019-256. Celkové náklady státu činí 30 073 Kč. Žalovaný na základě usnesení ze dne 27. 5. 2021, č.j. 26 C 302/2019-145, uhradil zálohu 2 000 Kč, zbývá proto uhradit 28 073 Kč Náklady řízení státu je třeba uhradit na účet č. 19 22526011/0710, variabilní symbol 2611030219.

21. O lhůtách k plnění bylo v případě výroků II. a III. rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.