26 C 328/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr Beatricí Keményovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa proti žalovanému: pojišťovna IČO se sídlem adresa o zaplacení 10.317 Kč s příslušenstvím,

I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 10.317 Kč s příslušenstvím.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku s tím.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky 10.317 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 21. 2. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že dne 20. 6. 2018 v 16:20 hod. řídila v obci obec, ul. ulice u domu adresa řidička jméno příjmení, datum narození, značka automobilu, registrační značka, přičemž nejela s vozidlem takovou rychlostí, aby byla schopna vozidlo zastavit na vzdálenost, na kterou měla rozhled, čímž zapříčinila střet na přechodu pro chodce u domu adresa s poškozeným jméno příjmení, datum narození. Ten z pohledu řidičky zleva doprava, bez nasazené ochranné přilby na hlavě, přejížděl na koloběžce komunikaci po vyznačeném přechodu pro chodce. Poškozený utrpěl dislokovanou zlomeninu horní části pravé pažní kosti a zhmožděniny trupu. Žalobce se připojil k trestnímu řízení s vyčíslenou náhradou škody spočívající ve vynaložených nákladech na hrazené služby poskytnutému zraněnému pojištěnci žalobce, jméno příjmení, ve výši 51.585 Kč. Usnesením Okresního státního zastupitelství v obec ze dne datum, pod čj. ZT číslo bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání obviněné jméno příjmení dle § 307 odst.3 tr.ř. se zkušební dobou v trvání sedmi měsíců. Z předmětného usnesení vyplynulo, že obviněná projížděla ulicí příjmení, kde stálo v protisměru nákladní vozidlo a vyčkávalo, až se rozjede autobus ze zastávky. Za tímto vozidlem byl přechod pro chodce, který byl z části zakryt tímto nákladním vozidlem. Zpoza nákladního vozidla vyjel na koloběžce poškozený, narazil do levého blinkru vozidla a upadl na vozovku. Obviněná se ke svému protiprávnímu jednání v plném rozsahu doznala. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 51.585 Kč, žalovaný tento nárok uznal co do částky 15.476 Kč, tj. 30 % z původní celkové částky, s tím, že poškozený vytvořil v provozu náhlou překážku a je tak dáno jeho spoluzavinění v rozsahu 70 %. Žalobce tento postoj považuje za rozporný s judikaturou, např. usnesením NS ČR sp. zn. 6 Tdo 394/2019, kde soud konstatuje, že pokud rychlost jízdy neumožní řidiči zastavit na vzdálenost jeho rozhledu, a pokud mu tato rychlost zároveň neumožní včas reagovat na přítomnost chodce, který vystoupí z prostoru, do něhož řidič nemá rozhled, je na místě uvažovat o tom, že jde o rychlost nepřiměřenou. Žalobce uznává spoluzavinění poškozeného jméno příjmení na dopravní nehodě ve výši 50 %, vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil 30 % požadovaných nákladů, požaduje žalobce zbylých 20 %, tedy 10.317 Kč.

2. Žalovaný v rámci vyjádření k žalobě nárok sporoval a navrhl zamítnutí žaloby. Učinil nesporným, že došlo k dopravní nehodě a dále uvedl, že řidička projížděla ulicí ulice, v protisměru stálo nákladní vozidlo, za nímž byl přechod pro chodce, který byl nákladním vozidlem částečně zakryt. Řidička proto snížila rychlost na 30 km/h, z pravé strany přechodu nikdo nepřecházel, z levé strany byl přechod zakrytý, náhle zpoza nákladního vozidla vyjel poškozený na koloběžce. Řidička střetu nezabránila, ačkoli začala ihned brzdit. Poškozený vytvořil svým jednáním náhlou překážku a donutil řidičku k náhlé změně rychlosti. Z provedeného dokazování v rámci trestního řízení plyne, že příčinou zranění bylo z významné části jednání poškozeného, který na koloběžce vjel na přechod pro chodce, ačkoli neměl dostatečný výhled vpravo, a řidička neměla za dané situace žádnou možnost střetu zabránit a její reakci nelze označit za opožděnou. Poškozený nadto neměl nasazenou ochrannou přilbu, dále nelze odhlédnout od skutečnosti, že osoby pohybující se na přechodu pro chodce na jízdním kole nebo koloběžce nepožívají stejné ochrany jako chodci, resp. nemají jako chodci přednost před vozidly. Z uvedených důvodů nelze akceptovat vyšší než 30% spoluzavinění řidičky vozu.

3. Na jednání konaném dne 18. 3. 2021 žalobce doplnil, že ačkoli poškozený neměl helmu, většina jeho zranění souvisela s jinými částmi těla než hlavou, kdy v souvislosti s hlavou byl pouze vykonán rentgen lebky. Z výpovědi svědka jméno příjmení v rámci trestního řízení vyplynulo, že poškozený přijel k přechodu, podíval se na auto před přechodem, jestli zastavilo, bylo vidět, že stojí a pak vjel na přechod. Z toho plyne, že než vjel na přechod, tak se rozhlédl a ujistil se, že auto zastavilo.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 20. 6. 2018 došlo k dopravní nehodě, kdy se vozidlo řízené pojištěncem žalovaného, jméno příjmení, střetlo s nezletilým jméno příjmení, který vjel koloběžce na přechod pro chodce, přičemž neměl na hlavě cyklistickou helmu. Nesporná byla dále výše nákladů v částce 51.585 Kč, kterou žalobce vynaložil na léčení poškozeného. Žalovaný vyplatil žalobci částku 15.476 Kč odpovídající 30 % z této částky s tím, že zbývajících 70 % odmítl vyplatit z důvodu spoluzavinění poškozeného.

5. Ke zjištění sporných skutečností provedl soud tyto důkazy: oznámení o poskytnutí pojistného plnění, zpráva žalovaného z datum, nesouhlas s určením spoluzavinění poškozeného, korespondence mezi účastníky, předžalobní upomínka z datum, vyjádření žalovaného, usnesení Okresního státního zastupitelství v obec sp. zn. ZT číslo z datum, znalecký posudek vyhotovený titul. příjmení.

6. Soud z provedených důkazů zjistil následující: Z usnesení Okresního státního zastupitelství v obec ze dne datum, sp.zn. ZT číslo, plyne, že bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání řidičky jméno příjmení, mj. s odůvodněním, že příčinou vzniku předmětného nehodového děje byl pohyb nezletilého na koloběžce po vyznačeném přechodu pro chodce v okamžiku, kdy neměl dostatečný výhled vpravo na zde bezprostředně se blížící vozidlo. I když řidička okamžitě brzdila, nebylo v technických možnostech střetu předejít, neboť nezletilý jí vytvořil překážku náhlou. Jeho podíl na nehodě je tak velmi výrazný a jen s ohledem na v soudní praxi užívanou judikaturu nelze řidičku zcela vyvinit, neboť místo nehody znala a k přechodu pro chodce se měla blížit takovou rychlostí, aby v případě vstupu chodce zastavila. Ze znaleckého posudku titul. jméno příjmení zpracovaného v rámci trestního řízení plyne, že jednoznačnou příčinou vzniku předmětného nehodového děje byl pohyb nezletilého na koloběžce po vyznačeném přechodu pro chodce v okamžiku, kdy neměl dostatečný výhled vpravo na zde bezprostředně se blížící vozidlo.

7. Právní posouzení: Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2918 o.z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

8. Soud má ze znaleckého posudku titul. příjmení a usnesení OSZ v obec za prokázané, že hlavní příčinou vzniku nehody bylo jednání poškozeného, který tím, že vjel na koloběžce na přechod pro chodce, který byl zakrytý nákladním vozidlem, vytvořil náhlou překážku v silničním provozu. Je pravdou, že řidič vozidla je povinen přizpůsobit rychlost vozidla tomu, aby byl schopen na přechodu pro chodce bezpečně zastavit, aniž by ohrozil přecházející chodce. Poškozený se však na přechodu pohyboval na koloběžce, tedy rychleji než chodec, a nebylo proto v silách ani technických možnostech řidičky zabránit střetu, i přesto, že před střetem jela povolenou rychlostí a začala ihned brzdit. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích obecně nezakazuje cyklistům (či osobám na koloběžce) použít přechod pro chodce. Ust. § 5 odst. 2 písm. f) tohoto zákona stanoví řidičům zákaz ohrozit nebo omezit chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce, v případě potřeby je řidič povinen i zastavit vozidlo před přechodem pro chodce. Ani chodci však nemají absolutní přednost a chodec nesmí vstupovat do vozovky před bezprostředně jedoucí vozidlo. Uvedené tak platí tím spíše pro osoby, které se po přechodu pro chodce pohybují na kole či koloběžce, a které na rozdíl od chodců přednost na přechodu nemají; ty musí, v případě, že hodlají na přechod vjet, dbát – i s ohledem na svoji větší rychlost – zvýšené opatrnosti. Jak vyplynulo z dokazování provedeného v rámci trestního řízení, poškozený těmto povinnostem nedostál a jeho jednání bylo hlavní a jednoznačnou příčinou dopravní nehody. Krátil-li žalovaný vyplacené pojistné plnění o 70 %, považuje to soud za přiměřené a odpovídající, a žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení dalších 20 %, je proto nedůvodná. Proto ji soud v celém rozsahu zamítl.

9. Žalovaný byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. proti žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 900 Kč představující paušální náhradu dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za tři úkony (1. vyjádření k žalobě, 2. příprava účasti na jednání, 3. účast na jednání dne datum). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní od jeho doručení, k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí.