26 C 332/2021

Plný text

3. Žalobce a) vyzval dne datum žalovanou k úhradě náhrady ve výši 500 000 Kč za nemajetkovou újmu, žalobkyně b), c) vyzvaly žalovanou k zaplacení částek dvakrát 200 000 Kč dne datum . Žalovaná přes tyto výzvy požadované částky neuhradila. Žalobci proto navrhli, aby soud uložil žalované žalobci a) uhradit 500 000 Kč s příslušenstvím a žalobkyním b), c) každé 200 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů soudního řízení.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobců v celém rozsahu neuznává a žalobu navrhla zamítnout. Žalovaná učinila nespornými skutečnosti týkající se vzniku a příčin dopravní nehody, účastníků dopravní nehody a zranění žalobce a), jakož i pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které způsobilo dopravní nehodu. Ještě před podáním žaloby uhradila žalobci a) pojistné plnění v celkové částce 1 668 003 Kč, avšak nikoli z důvodu další nemajetkové újmy, neboť dle žalované nebylo prokázáno, že by nepříznivé dopady do sféry žalobce a) byly takové intenzity, že by bylo namístě odškodnit je jako další nemajetkovou újmu. Ohledně nároků žalobkyň b), c) je žalovaná toho názoru je tento zcela neopodstatněný, kdy zranění žalobce a) nelze podřadit pod kategorii zvláště závažného ublížení na zdraví.

5. Účastnící před soudem učinili nespornými okolnosti předmětné dopravní nehody a plnění na pojistném vyplaceném žalobci a) ze strany žalované ve výši 1 668 003 Kč, které se skládá z bolestného v celkové výši 475 873 Kč, poplatku za 2 posudky v celkové výši 15 000 Kč, ztrátu na výdělku v celkové výši 97 477 Kč, za ztrátu společenského uplatnění v částka 1 039 693 Kč a náhradu právního zastoupení v celkové výši 39 960 Kč.

6. Soud provedl k důkazu účastnický výslech všech žalobců, z nichž vyplynuly pro rozhodnutí soudu tato relevantní skutková zjištění: Žalobce a) vypověděl, že po předmětné dopravní nehodě byl hospitalizován v nemocnici patnáct dní a potom ještě třikrát, hospitalizace trvaly dohromady více než dva měsíce. Po první hospitalizaci musel pouze ležet, nebo trochu sedět, nemohl se vůbec postarat o nezletilého syna, toto trvalo až do datum , kdy mu byly z nohy vyndány zevní fixátory. V běžném způsobu života byl omezen přibližně rok a dva měsíce, podstoupil celkem pět operací. V souvislosti se zraněním měl i psychické problémy, ovšem péči odborníka nevyhledal, ani na ně neužíval medikaci. Žalobkyně b) při výslechu sdělila, že o nehodě žalobce a) se dozvěděla SMS zprávou od známé, vůbec nevěděla, jak na tom žalobce a) je, věděla toliko, že ho odvážejí vrtulníkem do nemocnice a ztratil hodně krve, bližší informace dostala toho dne až pozdě večer, poté co podstoupil operaci. Pustili ji za ním až druhý den jen cca na 15 minut. Po propuštění žalobce a) z nemocnice se musela strat jak o něj, tak o nezletilého syna, kterého žalobce a) nemohl vykoupat či utěšit, rovněž musela zastat péči o domácnost. Celé období pro ni bylo velmi psychicky i fyzicky vyčerpávající, často plakala. Žalobci a), b) shodně potvrdili, že nehodou byl vážně narušen jejich rodinný, společenský i intimní život, Vánoce 2020 sice strávili se synem společně, ale kvůli zranění byly celé zkažené. Žalobkyně c) vypověděla, že od sousedů se v den nehody dozvěděla, že účastníkem byl žalobce a), hned na místo běžela a spatřila v tratolišti krve, což jí velmi psychicky rozrušilo. Zpočátku nebylo jasné, jestli žalobce a) nepřijde o nohu, navštívit ho mohla společně s žalobkyní b) až o dva dny později jen na čtvrt až půl hodiny, bylo to všechny velmi stresující. Po propuštění žalobce a) do domácího ošetřování se mu snažila dle možností pomáhat, tuto pomoc ale ne vždy přijímal, navíc musela zároveň chodit do práce. Následkem synova zranění se jí velmi zhoršilo autoimunitní onemocnění rosacea, též měla psychické obtíže, na které postupně užívala bylinné esence a následně krátkodobě medikaci předepsanou lékařem, situaci si dávala za vinu, neboť žalobce a) jí jel předmětného dne navštívit.

7. Z žalobci předložených listinných důkazů se podává následující: Dle nálezu ze dne datum z traumatologické ambulance FN obec (č.l. 86 spisu) a nálezu ze dne datum z traumatologické ambulance FN obec (příloha žalobců číslo ) byl žalobce a) dne datum v 18:30 hodin při vědomí přivezen do tohoto zdravotnického zařízení s otevřenou zlomeninou stehenní kosti a bérce, téhož dne mu byla provedena zevní fixace stehna. Dne datum byl žalobce a) přeložen na traumatologii a datum provedena extrakce zevního fixátoru na stehnu, což vyplývá též ze zápisů o kontrolních rehabilitačním vystření (založeny jako přílohy žalobců číslo ) Znalecké posudky, které vypracoval MUDr. jméno příjmení ohledně ztížení společenského uplatnění a stanovení nemateriální újmy žalobce a) (přílohy žalobců číslo ) ohledně stavu žalobce a) ve spojení s obsaženou zdravotnickou dokumentací, uvádí, že tento utrpěl při předmětné dopravní nehodě tato zranění: kontuze plic vlevo – dif. dg. postkontuzní změny, incip. zánětlivá infiltrace, otevřená tříštivá zlomenina těla stehenní kosti vlevo, rána 20x15cm s lacerací čtyřhlavého svalu, ztrátové poranění, rána na zadní a vnitřní straně kolena 1x10cm, otevřená tříštivá zlomenina těla bérce vlevo, rána na přední a vnitřní straně bérce 10x8cm a mnoho menších, hemoragický šok. Dále z posudků vyplývá, že žalobce a) byl do domácího ošetřování z prvotní hospitalizace propuštěn dne datum , opětovně byl hospitalizován ve dnech 3.- datum a 15.- datum . Při kontrole dne datum bylo zjištěno, že žalobce a) zvládá sebeobsluhu, posadí se, postaví se, chodí se dvěma podpažními berlemi. Z opravného posudku o invaliditě žalobce a) ze dne datum k posudku o invaliditě ze dne datum , který vydala posudková lékařka MUDr. jméno příjmení (založen na č. l. 62, 54, 53, 55, 63, 58, 57 spisu) se podává, že žalobce a) je od datum , vzhledem ke zraněním z předmětné dopravní nehody, uznán invalidním v I. stupni, s tím, že u něj poklesla pracovní schopnost o 45%.

8. Z dalších listinných důkazů žalobců (žaloba na zrušení rozhodnutí obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum , námitky stěžovatele proti rozhodnutí ČSSZ, ČSSZ ze dne datum o zamítnutí námitek, záznamy o ošetření žalobce a) u MUDr. jméno příjmení , záznam o ošetření žalobce a) u MUDr. jméno příjmení , fotografie ze soukromí žalobců a fotografie jizvy na noze žalobce a), lékařské zprávy o ošetření žalobce a) a záznamy o jeho rehabilitacích) soud nevyvodil žádné k předmětu sporu podstatné skutkové závěry, případně stejné závěry uvedené shora v bodě 7.

9. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („ o.z.“), konkrétně jeho ustanovení § číslo dle něhož„ (p) ři ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“ K jednotlivým složkám odškodnění poškozeného dle § 2958 o.z. se vyjádřil ve své judikatuře Nejvyšší soud, kdy v usnesení ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017 formuloval ohledně těchto nároků tyto závěry: „ Náhrada za bolest, náhrada za ztížení společenského uplatnění a náhrada za další majetkové újmy podle cit. ust. § 2958 o. z. představují jednotlivé samostatné nároky, které vznikají nezávisle na sobě a stejně tak i zanikají, a mohou být i samostatně uplatněny. Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou (srov. též obavu ze ztráty života či vážného poškození zdraví ve smyslu § 2957 věty třetí o. z.), a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách (tzv. bolest v širším smyslu). Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví ve smyslu § 2958 o. z. jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru, nýbrž jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru.“ 10. Ohledně posuzovaného nároku žalobce a) je nutno zdůraznit, že je požaduje výlučně z titulu další nemajetkové újmy, neboť ze strany žalované mu již před podáním žaloby v této věci bylo vyplaceno odškodnění ze ztrátu společenského uplatnění, bolestné, náhrada za ztrátu na výdělku a náklady související s uplatněním jeho nároku u žalované (zpracování znaleckých posudků, náklady právního zastoupení). Tato plnění byla žalovanému a) zjevně vyplacena v jím akceptované výši a nijak proti nim nebrojí. Drtivá většina omezení a obtíží žalobce a) uplatněných v tomto řízení (omezení po operacích a při rehabilitacích, bolesti, pocity smutku či studu, omezení při zaměstnání, sportu a při řízení motorových vozidel) svým charakterem spadá pod bolestné (dle dikce § 2958 o.z.„ náhrada vytrpěné bolesti“), respektive„ bolest v širším smyslu“, a ztížení společenského uplatnění.

11. Jako specifické okolnosti průběhu léčby žalobce a), které svým charakterem spadají pod jinou nemajetkovou újmu, by bylo možno spatřovat toliko žalobcem a) tvrzený zásah do rodinného života. Žalobce a) uvádí, že se nemohl podílet na výchově svého několikaměsíčního syna a mohl pouze nečinně přihlížet. Z provedeného dokazování však vyplývá, že v domácím ošetřování s implantovanými zevními fixátory, které do značné míry žalobce a) omezovaly, byla po dobu přibližně po dobu jednoho měsíce, následně se mohl s většími či menšími obtížemi pohybovat o berlích. Podstatné však je, že žalobce a) nebyl v žádném období zcela vyloučen z výchovy svého syna a měl s ním v přiměřený rodinný kontakt, toliko s vyloučením některých aktivit (koupání, procházky). Za jistých okolností lze též jako jinou nemajetkovou újmu považovat nemožnost strávit s osobami blízkými Vánoce (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2019, sp. zn. 25 Cdo 2635/2018), v případě žalobce a) však první Vánoce po úrazu strávil v rodinném kruhu, byť se na jejich atmosféře negativně podepsal jeho zdravotní stav.

12. Soud nijak neumenšuje závažnost zranění žalobce a), náročnost následné léčby i zásahů do všech sfér jeho života. Na druhé straně je třeba konstatovat, že za tyto obtíže byla žalobci a) ze strany žalované vyplacena finanční náhrada, jejíž přiměřenost nebyla ze strany žalobce a) zpochybněna. Soudem nebyly u žalobce a) shledány žádné„ specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru“ ve smyslu shora uvedeného usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2245/2017 a nárok tak byl shledán zcela neopodstatněným.

13. Žalobkyně b), c) přestavují ve vztahu k žalobci a) tzv. sekundární oběti a jejich nárok se opírá o ustanovení § 2959 o. z., kdy„ (p) ři usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“ Vzhledem k tomu, že k usmrcení žalobce a) nedošlo, je pro nárok žalobkyň b), c) zásadní, zda jeho zranění spadá pod„ zvlášť závažné ublížení na zdraví“ dle § 2959 o. z. Podrobně se k tomuto pojmu vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku z 27. 6. 2019, sp. zn. 25 Cdo 4210/2018: „ Při vymezeni pojmu„ zvlášť závažné ublížení na zdraví“ nutno vycházet zejména ze závažnosti následků primární oběti. Půjde zpravidla o ta nejtěžší zdravotní poškození, zejména o kómatické stavy, závažná poškození mozku či o ochrnutí výrazného rozsahu, tj. o následky srovnatelné s usmrcením osoby blízké, kdy duševní útrapy sekundárních obětí dosahují určité vyšší intenzity. Jedná se o  duševní útrapy (smutek, pocity zoufalství a beznaděje, strach) spojené s vědomím, že tato osoba byla trvale vyřazena z většiny sfér společenského uplatnění a změnila se v osobu trpící výjimečně nepříznivým zdravotním stavem. Z dikce uvedeného článku lze učinit závěr, že nesmrtelná újma musí být svou závažností srovnatelná s usmrcením blízké osoby. Kromě případů s nejzávažnějšími následky může jít i o případy velmi těžkých zranění, která budou primární oběť po delší dobu ohrožovat na životě nebo po delší dobu zatěžovat výrazně nepříznivým zdravotním stavem, což bude mít citelný dopad do osobnostní sféry blízkých osob, a jejich duševní útrapy tak budou do té míry intenzivní, že musí být odškodněny i přesto, že následky zranění nebudou nejtěžší.“ Pro úplnost soud dodává, že v řešeném případě byl zamítnut nárok žalobců - rodičů primární oběti, která při dopravní nehodě utrpěla roztržení pravé poloviny bránice s výhřezem pravého laloku jaterního do dutiny hrudní, oboustranné pohmoždění plic, zlomeninu těla druhého bederního obratle, pohmoždění stěny hrudníku a břišní stěny, pohmoždění čelní krajiny vpravo s podkožním krevním výronem, otřes mozku a poškození okohybných svalů či nervů.

14. Soud opětovně zdůrazňuje, že nezlehčuje vážnost zranění utrpěných žalobcem a) při dopravní nehodě a náročnost jejich následné léčby, tak jak vyplynuly ze shora uvedeného dokazování. Tato zranění a následná omezení žalobce a) však v žádném případě nedosahují intenzity zvlášť závažného ublížení na zdraví ve smyslu § 2959 o. z. Soud nijak nepochybuje o strachu, stresu a smutku, které žalobkyním b), c) jako partnerce a matce žalobce a) způsobila jeho nehoda, zranění a následná rekonvalescence, avšak vzhledem k tomu, že případné nároky sekundárních obětí jsou odvozeny od újmy, kterou utrpěla oběť primární, jsou jimi žalované nároky zjevně nedůvodné.

15. Ze shora uvedených důvodů nebyl základ žádného z žalovaných nároků soudem shledán důvodným, pročež byla žaloba zamítnuta, aniž by se soud zabýval eventuální výší přiměřené náhrady.

16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch a náleží jí proto náhrada všech účelně vynaložených nákladů. Ty jsou tvořeny paušální náhradou dle vyhlášky 254/2015 Sb. za 4 úkony po 300 Kč (1. vyjádření k žalobě ze dne datum , 2. účast na jednání dne datum , 3. účast na jednání dne datum , 4. účast na jednání dne datum ), celkem 1 200 Kč Lhůta k plnění nároku byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť soud neshledal důvodu pro změnu třídenní zákonné pariční lhůty.