26 C 347/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Beatricí Keményovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9 428 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 428 Kč s úrokem z prodlení z částky 7 626 Kč ve výši 9 % ročně od 1. 12. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1 000 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky 9 428 Kč s úrokem z prodlení z částky 7 626 Kč ve výši 9 % ročně od 1. 12. 2018 do zaplacení s odůvodněním, že je pověřen správou pozemku parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec], jehož součástí je budova [adresa], zapsaného v katastru nemovitostí na č. [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Praha, katastrální pracoviště Praha. Dne 30. 1. 2007 uzavřeli účastníci smlouvu o nájmu bytu na dobu neurčitou, jejímž předmětem byl pronájem bytu [číslo] ve 4. podlaží, o velikosti 2 pokojů a jedné kuchyně s příslušenstvím, nacházející se v uvedené budově. Nájemní smlouva skončila, žalovaná byt dne 29. 9. 2017 vyklidila a předala. Žalobce za žalovanou eviduje pohledávku z titulu nedoplatku na vyúčtování služeb spojených s užívání bytu za období od 1. 1. 2017 do 30. 9. 2017 ve výši 7 626 Kč, pohledávku představující sankce za prodlení s platbami nájemného a záloh na náklady na služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 584 Kč a pohledávku spočívající v nákladech na upomínání ve výši 218 Kč, celkem 9 428 Kč. Vyúčtování bylo žalované doručeno dne 16. 10. 2018, žalovaná jej nesporovala. Částka 9 445 Kč uvedená ve vyúčtování je rozdíl mezi celkovou částkou 19 183 Kč představující náklad na služby spojené s užíváním bytu skutečně čerpané žalovanou v období od 1. 1. 2017 do 30. 9. 2017 a částka ve výši 9 738 Kč představuje předepsané zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Jelikož žalovaná uhradila na nedoplatku 1 819 Kč, dluží 7 626 Kč.

2. Žalovaná v podání ze dne 14. 10. 2021 uvedla, že dlužnou částku 9 428 Kč nezpochybňuje a dluh v této výši uznává, nesouhlasí však s placením úroku z částky 7 626 Kč. Žalovaná si dne 8. 9. 2017 založila datovou schránku, avšak žalobce, ani jeho právní zástupce, žalovanou prostřednictvím datové schránky nekontaktovali. Kdyby tak učinili, žalovaná by s nimi jednala a částku by splatila. Žalovaná současně požádala, aby jí bylo uloženo hrazení jistiny ve 4 splátkách.

3. Soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, žalobce uvedl, že s rozhodnutím bez nařízení jednání nesouhlasí, avšak učinil tak po uplynutí stanovené 20denní lhůty (příslušné usnesení mu bylo doručeno dne 10. 1. 2022, žalobce zaslal nesouhlas s rozhodnutím bez jednání dne 9. 3. 2022). Proto soud ve věci rozhodl, aniž nařídil jednání.

4. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, zjistil soud následující skutkový stav: Ze smlouvy o nájmu ze dne 30. 1. 2017 plyne, že žalovaná byla nájemkyní bytu [číslo] v budově [adresa] na adrese [adresa], pronajímatelem byl žalobce, kterému byla svěřena správa budovy, jak plyne z výpisu z katastru nemovitostí. Z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2017 do 30. 9. 2017 plyne, že žalovaná dluží celkem 9 445 Kč (celkový předpis záloh 19 183 Kč minus uhrazené zálohy 9 738 Kč). Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení upomínkami ze dne 16. 12. 2020, 3. 3. 2021 a předžalobní výzvou ze dne 31. 5. 2021.

5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2247 odst. 1 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná byla nájemkyní bytu, jehož správu vykonává žalobce, a byla proto povinna hradit za služby spojené s užíváním bytu. Dle vyúčtování žalovaná dluží za období od ledna do září 2017 částku 7 626 Kč (dluh 9 738 Kč, z nějž žalovaná uhradila 1 819 Kč), náklady na upomínání 217 Kč a sankce za prodlení 1 584 Kč. Žalovaná celkem dluží 9 427 Kč, dluh v této výši nesporovala a uznala jej. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a přiznal jej žalobci z částky 7 626 Kč představující dluh na platbách za služby. Soud neshledal důvodnou námitku žalované, že žalobce byl povinen doručovat žalované poštu do její datové schránky. Žalobce jako pronajímatel je vůči žalované v soukromoprávním vztahu, v rámci něhož není povinen využívat datovou schránku. Rovněž není povinen využívat datovou schránku k odesílání upomínek advokát. Upomínkami bylo prokázáno, že žalobce žalovanou k úhradě dluhu opakovaně vyzýval.

6. Soud rovněž nevyhověl žádosti žalované o splátky. Vyjádření žalované spolu s žádostí o splátky bylo soudu doručeno již 14.10. 2021, tedy před více než 5 měsíci, a žalovaná tak měla dostatek času, aby si potřebnou částku opatřila a naspořila, když v podání uváděla, že je schopna ji splatit ve 4 splátkách.

7. O nákladech řízení rozhodl soud za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení, avšak přihlédl k tomu, že žalobce je městskou částí hlavního města Prahy a k hájení svých zájmů je finančně i personálně zajištěn, a není proto důvod, aby výkon práv a povinností přenášel na advokáta jakožto soukromý subjekt. Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. V dané věci se však jedná o běžný a nikoliv obtížný spor o zaplacení částky představující dlužné náklady na služby spojené s nájmem bytu, tedy problematika, kterou se žalobce jakožto pronajímatel městských bytů běžně zabývá. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené a právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat soudní poplatek ve výši 400 Kč, žalobci dále náleží paušální náhrada hotových výdajů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., za 2 úkony po 300 Kč dle § 2 odst. 1, tedy 600 Kč (1. předžalobní výzva, 2. podání žaloby), celkové náklady tak činí 1 000 Kč.

8. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, zastupoval advokát, bylo dle § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna náhradu nákladů zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobce. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.