26 C 36/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Beatricí Keményovou ve věci žalobců: a) jméno příjmení , datum narození bytem adresa b) jméno příjmení , datum narození bytem adresa oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 354 657,80 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 354 657,80 Kč s příslušenstvím.

II. Žalobci A), B) jsou povinni zaplatit žalovanému náklady řízení 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali zaplacení částky 354 657,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 28.4.2020 do zaplacení s odůvodněním, že se jedná o doplatek nároku bolestného poškozeného [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále jen„ poškozený“), který byl dne 24.3.2016 účastníkem dopravní nehody při níž byl těžce zraněn a na následky zranění poté dne 15.11.2017 zemřel. Žalobci jsou synové poškozeného. [ulice] nehoda byla způsobena řidičem osobního motorového vozidla, [registrační značka] ([anonymizováno]), p. [jméno] [příjmení], [datum narození], který byl za způsobení těžké újmy na zdraví také pravomocně odsouzen. Žalovaný je pojišťovnou, u níž bylo výše uvedené vozidlo zákonně pojištěno.

2. Poškozený utrpěl při dopravní nehodě závažná poškození mozku, zlomeniny žeber, lopatky, obratle, vícečetné fraktury dolních končetin a předloktí, postižení některých vnitřních orgánů. Své nároky na bolestné a ztížení společenského uplatnění (dále jen„ ZSÚ“) uplatnil u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] v částce 4.000.000 Kč, avšak průběhu řízení zemřel. Po jeho úmrtí zaplatil žalovaný dědicům bolestné 406.612,80 Kč. Následně žalobci uplatnili u žalovaného nárok na zbylou část bolestného a ZSÚ, žalovaný nicméně konstatoval, že nároky žalobců jsou nevymahatelné.

3. V řízení u zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] po úmrtí poškozeného bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví žalobce [příjmení]) a jako opomenutý procesního nástupce byl později označen i žalobce [příjmení]). Řízení bylo zastaveno pro absenci předložení pravomocného rozhodnutí soudu vztahující se k souhlasu s podáním žaloby za poškozeného, jehož zdravotní stav neumožňoval činit právní jednání. K zastavení řízení došlo z procesních důvodů, které nebylo možné vzhledem k okolnostem řešit.

4. Žalobci mají za to, že žalovaný je povinen podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uhradit za pojištěného újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, neboť v trestním řízení vedeném proti řidiči, který způsobil dopravní nehodu, bylo prokázáno zavinění. Za situace, kdy byl nárok poškozeného řádně a včas uplatněn a žalovaný předběžně vyčíslenou částku zaplatil, mají žalobci za to, že je povinnost žalovaného plnit i navýšenou částku odpovídající bolestnému. Shledal jednání žalovaného nemorálním, neboť nereagoval v přiměřené lhůtě a jednání účelově zdržoval.

5. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Učinil nesporným tvrzení o dopravní nehodě a těžké újmě na zdraví poškozeného, dále o příčinné souvislosti zavinění provozovatele vozidla, který zavinil dopravní nehodu a jeho pojištěním u žalovaného. Taktéž nesporoval plnění poškozenému dne 11.12.2017, a to bolestné ve výši 451.792 Kč dle znaleckého posudku MUDr. [příjmení] na účet právní zástupkyně poškozeného [příjmení] [jméno] [příjmení], která jej zastupovala v řízení výše specifikovaném u zdejšího soudu.

6. Rekapituloval skutkové a právní okolnosti případu s tím, že řízení zahájené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 2. 11. 2017 č. j. [spisová značka] [anonymizováno] zastaveno z důvodu neodstranitelné vady v řízení podle § 104 o.s.ř., neboť nebyl ani po výzvě soudu předložen souhlas opatrovnického soudu k podání žaloby. Ve lhůtě k podání odvolání proti usnesení o zastavení řízení poškozený dne 15. 11. 2017 zemřel. Proti usnesení o zastavení řízení ze dne 2. 11. 2017 se odvolala právní zástupkyně poškozeného [příjmení] [příjmení]. Odvolání bylo odvolacím soudem usnesením ze dne 6. 2. 2018 č. j. [číslo jednací] odmítnuto s odůvodněním, že odvolání podala osoba neoprávněná, když konstatoval, že právní zastoupení Mgr. [příjmení] zaniklo ke dni úmrtí poškozeného. Současně odvolací soud uvedl, že„ bude tedy třeba nejprve rozhodnout o procesním nástupnictví na straně žalobce (pozn. poškozeného) a po právní moci tohoto rozhodnutí napadené usnesení (pozn. o zastavení řízení ze dne 2. 11. 2017) doručit právním nástupcům žalobce. Bude-li proti němu podáno odvolání, soud prvního stupně spis znovu s odvoláním předloží.

7. Poškozený dne 15. 11. 2017, tedy ve lhůtě k podání odvolání proti usnesení o zastavení řízení zemřel. Proti usnesení o zastavení řízení ze dne 2. 11. 2017 se odvolala právní zástupkyně poškozeného [příjmení] [příjmení]. V odvolání mimo jiné uvedla, že poškozený v mezidobí zemřel. Toto odvolání však Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 2. 2018 č. j. [číslo jednací] dle § 218 písm. b) OSŘ odmítl z důvodu, že odvolání bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn. Konstatoval, že právní zastoupení Mgr. [příjmení] zaniklo ke dni úmrtí poškozeného. Dále v uvedeném usnesení Městský soud v Praze uvedl, že„ bude tedy třeba nejprve rozhodnout o procesním nástupnictví na straně žalobce (pozn. poškozeného) a po právní moci tohoto rozhodnutí napadené usnesení (pozn. o zastavení řízení ze dne 2. 11. 2017) doručit právním nástupcům žalobce. Bude-li proti němu podáno odvolání, soud prvního stupně spis znovu s odvoláním předloží odvolacímu soudu“ Uvedené řízení bylo přerušeno po dobu řízení o pozůstalosti poškozeného, které bylo ukončeno nabytím právní mocí usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 12. 4. 2018, č. j. [číslo jednací]. Usnesením zdejšího soudu ze dne 30. 5. 2018, č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o pokračování v řízení s žalobcem [příjmení]) jako dědicem poškozeného, přitom však nedopatřením opominul rozhodnout o procesním nástupnictví druhého dědice, a to žalobce [příjmení]). Přípisem ze dne 20. 3. 2019 sdělil zdejší soud žalobci [příjmení]), že usnesením ze dne 30. 5. 2018 bylo rozhodnuto o tom, že v řízení se bude pokračovat pouze s jeho bratrem, žalobcem [příjmení]). Zároveň žalobce [příjmení]) poučil o tom, že je proti uvedenému usnesení jako opominutý procesní nástupce oprávněn podat odvolání do 15 dnů od doručení. Žalobce [příjmení]) však ve lhůtě odvolání nepodal, ztratil proto možnost stát se aktivně procesně legitimovaným. Obvodní soud pro Prahu 8 mu dopisem ze dne 24. 4. a 30.4. 2019 sdělil, že usnesení ze dne 30. 5. 2018 nabylo právní moci a jediným procesním nástupcem po zemřelém poškozeném se stal žalobce [příjmení]). Ten však odvolání proti usnesení o zastavení řízení ze dne 2. 11. 2017 v příslušné lhůtě nepodal, a tak dne 22. 5. 2019 došlo k pravomocnému ukončení řízení, aniž by bylo vydáno meritorní rozhodnutí.

8. Dopisem ze dne 27.1.2020 uplatnil právní zástupce žalobců u žalované nárok na pojistné plnění jménem obou pozůstalých, a to ve výši 354.657 jako doplatek bolestného a 196.500 Kč jako ZSÚ. Dále uvedl, že z procesního hlediska se jediným aktivně legitimovaným k vymáhání nároku uplatněného poškozeným žalobou po jeho smrti stal žalobce [příjmení]). Vzhledem k tomu, že se žalobce [příjmení]) nevyužil možnost podat odvolání proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto, že jediným procesním nástupcem v řízení se stal žalobce [příjmení]), z procesního pohledu po uplynutí lhůty k podání odvolání ztratil proto možnost domáhat se v řízení uplatněného práva spolu s žalobcem [příjmení]), který se stal jediným procesním nástupcem poškozeného v řízení zahájeném u zdejšího soudu dne 24. 8. 2017. Žalobce [příjmení]) proto nemůže být aktivně legitimován ani k podání žaloby v tomto řízení. Nárok žalobce [příjmení]) shledal nedůvodným taktéž s odůvodněním, že mu nic právně nebránilo se domáhat již zažalované částky 4.000.000 Kč s příslušenstvím nadále sám (ve výši za oba dva dědice). Nevyužil oprávnění podat odvolání proti usnesení o zastavení řízení z důvodu nedostatku procesních podmínek, což mělo za následek, že řízení zahájené žalobou ze dne 24. 8. 2017 bylo pravomocně skončeno, aniž by bylo vydáno rozhodnutí ve věci samé.

9. Žalovaný má za to, že práva váznoucí výlučně na osobu zůstavitele se součástí pozůstalosti zásadně nestávají. Až pokud je splněna podmínka, že je zůstavitel za svého života uplatnil u soudu, stávají se tak, jak byla zažalována, součástí pozůstalosti. Odkázal na závěr z důvodové zprávy k zákonu č. 89/2012 Sb., občanskému zákoníku (dále je„ OZ“) s tím, že § 1475 odst. 2 OZ plyne, že bylo-li právo uplatněno u soudu, přechází na dědice právo pouze v souvislosti s řízením zahájeným za života zůstavitele. Vzhledem k tomu, že řízení zahájené žalobou podanou poškozeným za jeho života, kterou uplatnil nárok na bolestné a ZSÚ, bylo pravomocně zastaveno především z důvodu procesní nečinnosti dědiců zůstavitele jako procesních nástupců, (tedy žalobců v tomto řízení), stal se nárok nevymahatelným. Pokud tedy nyní žalobci podali žalobu novou, nemůže být jejich nárok důvodný. Žalobci neuplatnili nárok tak zvaně„ zděděný“, původně u soudu za života zůstavitele uplatněný, nýbrž nový, který za života zůstavitele uplatněn u soudu nebyl, v rámci zcela nového řízení zahájeného již po zůstavitelově smrti. S ohledem na to, že poškozený zemřel a řízení o jím uplatněném nároku bylo pravomocně zastaveno z důvodu nečinnosti procesních nástupců, i s ohledem na zásadu vigilantibus iura scripta sunt již nároky uplatněné touto žalobou nelze uspokojit, neboť jsou již nevymahatelné.

10. Uvedl, že nikoliv svou vinou nároky nebylo možné ihned vyčíslit, neboť je zřejmé, že žaloba byla podána spěšně z opatrnosti, z obavy z úmrtí poškozeného, aby nároky byly„ zděditelné“, přičemž je otázkou, zda zdravotní stav poškozeného se vůbec za jeho života zcela ustálil. Z tohoto hlediska shledal proto ustanovení § 1475 odst. 2 OZ přinejmenším problematické, když na základě něj dochází k podání žalob nároků, které ještě nedospěly, a to pouze z důvodu jejich děditelnosti. Paradox pak nastává zejména u nároků na ztížení společenského uplatnění, kdy se má dle zákonné dikce jednat o„ překážku lepší budoucnosti“, avšak tento nárok u zemřelého poškozeného de facto ani nevznikl.

11. Ke zjištění skutkového stavu, který nebyl sporný, soud provedl tyto důkazy: úmrtní list poškozeného, znalecký posudek vyhotovení MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 29.12. 2019 ohledně bolestného a ZSÚ, předžalobní výzva, komunikace mezi účastníky, spis zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] (poškozený v pozici žalobce, žaloba byla podána 28. 8. 2017, usnesení o zastavení řízení č.j. [číslo jednací] z 2.11. 2017, které nabylo právní moci dne 22.5. 2019, usnesení o procesním nástupnictví žalobce [příjmení]) č.j. [číslo jednací] z 30.5. 2018, které nabylo právní moci dne 6.4. 2019, doručení usnesení o procesním nástupnictví žalobce [příjmení]), a to žalobci [příjmení]) dne 20.3. 2019 s poučením o možnosti podat odvolání, komunikace s žalobcem [příjmení]) po právní moci usnesení o zastavení řízení), dědický spis poškozeného vedený u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. [spisová značka] (usnesení č.j. [číslo jednací] z 12.4. 2018, kterým byla schválena dohoda dědiců, a to obou žalobců), oznámení o plnění žalovaného zástupkyni poškozeného [příjmení] [příjmení] (ve sporu vedeném u zdejšího soudu pod s.zn. [spisová značka]) v částce 467 512 Kč z 7.12. 2017 s výpisem z účtu.

12. Mezi účastníky není sporný skutkový stav, ani věcná pasivní legitimace, avšak právní posouzení otázky existence nároku žalobců po zůstaviteli, který byl jejich otcem. Výše nároku bolestného vychází z odborného posouzení, tedy znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [příjmení].

13. Soud učinil tento skutkový závěr: U zdejšího soudu bylo vedeno řízení o nárocích bolestného a ZSÚ pod sp. zn. [spisová značka], podané poškozeným. Poškozený nebyl po dopravní nehodě schopen činit právní jednání z důvodu závažného poškození zdraví v příčinné souvislosti s dopravní nehodou. Uvedené sporné řízení bylo zahájeno bez pravomocného rozhodnutí opatrovnického soudu vztahující se k udělení souhlasu za poškozeného s podáním žaloby. Poškozený zemřel dne 15.11. 2017. Řízení bylo pro absenci tohoto opatrovnického rozhodnutí po smrti poškozeného zastaveno s tím, že bylo předtím rozhodnuto o procesním nástupnictví výlučně žalobce [příjmení]), nikoliv též žalobce [příjmení]), přestože oba žalobci byli dědicové po poškozeném. Opomenutému žalobci [příjmení]) bylo dodatečně doručeno usnesení o procesním nástupnictví (výlučně) žalobce [příjmení]) s poučením o možnosti žalobce [příjmení]) podat odvolání, kterého však žalobce [příjmení]) nevyužil a rozhodnutí o zastavení řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] nabylo právní moci dnem 22.5. 2019. Oba žalobci jsou dědici poškozeného. Žalovaný plnil poškozenému dne 11.12.2017 bolestné ve výši 451.792 Kč na účet zástupkyně poškozeného [příjmení] [příjmení] (avšak bez informace o smrti poškozeného ke dni 15.11. 2017). Žalobci vyzvali žalovaného k plnění žalované částky až po pravomocném zastavení řízení ve věci vedené u zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], a to přípisy z 27.1. 2020, z 4.5. 2020, z 23.9. 2020. Právní posouzení bylo učiněno podle § 1475 odst. 2 OZ, podle kterého pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci.

14. Podle komentáře v systému Aspi k uvedenému ustanovení lze uvést příklad práva, které bylo jako dluh uznáno nebo uplatněno u orgánu veřejné moci ještě za života zůstavitele a které v důsledku toho tvoří součást pozůstalosti, právo na odčinění újmy, způsobené škůdcem zůstaviteli, peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy a právo na náhradu za ztížení společenského uplatnění (§ 2958 obč. zák.).

15. Soud po zjištění skutkového stavu dospěl k závěru, že nárok žalobců není dán, proto se ani nezabýval otázkou výše nároku, která byla stanovena znaleckým posudkem. Z dikce citovaného ustanovení zřetelně vyplývá, že tento nárok by musel být za života zůstavitele (poškozeného) uplatněn u orgánu veřejné moci, tedy u soudu a v uvedeném řízení by dědicové pokračovali jako právní nástupci. Vzhledem k tomu, že řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 12C 219/2017 bylo pravomocně zastaveno, aniž by žalobci jako právní nástupci poškozeného činili procesní úkony k pokračování v řízení, nemohou se domáhat v dalším samostatném řízení totožného nároku. Soud se shoduje s žalovaným, že nároky žalobců jsou touto samostatnou žalobou již nevymahatelné. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. Žalovaný byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. proti žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč představující paušální náhradu dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za dva úkony (1. vyjádření k žalobě, 2 účast na jednání dne 4.5. 2021). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.