26 C 53/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Beatricí Keményovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení , CSc. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen advokátkou JUDr. Ing. jméno příjmení příjmení se sídlem adresa o určení vlastnictví,

I. Zamítá se žaloba na určení, že žalobce je vlastníkem parcely parcelní [číslo] (o výměře 55 m2) v obci [územní celek] v [katastrální uzemí].

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč k rukám zástupkyně žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem parcely parc. [číslo] o výměře 55 m2 v [anonymizováno] [obec], v k.ú. [část obce], s odůvodněním, že je od roku 2020 výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] na [list vlastnictví] nacházejících se v obci [obec], v k.ú. [část obce], a to pozemku parc. [číslo] rodinného domu [adresa] nacházejícího se na tomto pozemku a pozemku parc. [číslo]. Předmětem koupě byl rodinný dům v zahradě. Prodávající manželé [příjmení] tyto nemovitosti prodali žalobci jako kupujícímu s ujištěním, že na nich neváznou žádná další práva či jiná omezení a že k nim kupující nabývá i všechny součásti a příslušenství vč. oplocení do ulic [ulice] a [ulice]. Žalobce měl v úmyslu po uzavření kupní smlouvy obnovit staré oplocení, přičemž zjistil, že pruh pozemku o výměře 55 m2 parc. [číslo] je veden ve vlastnictví žalovaného. Na základě podnětu k přezkumu zjistil, že v roce 1933 došlo k rozdělení pozemků bývalých vlastníků, manželů [příjmení], spolu s tím, že několik oddělených dílů původního pozemku vč. pozemku [číslo] bylo postoupeno do veřejného statku, zbývající pozemky s rodinným domem [adresa] byly v roce 1933 oploceny. Zřejmě nedopatřením došlo k zaplocení této parcely v souladu s uliční čárou ulice [anonymizováno], dosud zachovalým zděným plotem. Od roku 1933 je tento pozemek za plotem rodinného domu, o čemž následující vlastníci po manželích [příjmení] včetně žalobce až do roku 2020 nevěděli, pozemek jako součást patřící k domu užívali tak, jak ho nabyli, tedy jako nedílnou součást celého areálu, v domnění, že jim patří. Pozemek před domem k ulici (parc. [číslo]) včetně plotu je v nezměněném stavu již od roku 1933 a sleduje uliční čáru danou sousedními objekty, je s nimi v rovině a navazuje na ně. Samostatně se jedná o nefunkční parcelu bez možnosti jiného využití. Až do roku 2020, tedy více než 87 let, vlastníci včetně žalovaného své vlastnictví neuplatňovali, jako vlastníci se nechovali a držbu nerušili. Žalovaný o svém vlastnictví nevěděl, informaci získal až od žalobce samotného, o pozemek se jako vlastník nikdy řádně nestaral, vlastnictví žádným způsobem neuplatňoval, neřešil právní situaci pozemku (např. věcná břemena, když přes pozemek vede vodovodní přípojka a kanalizace). O pozemek tedy neprojevil po celu dobu prokazatelný zájem. Žalobce i jeho předchůdci tak pozemek [číslo] řádně a poctivě drží více než 10 let, čímž jsou splněny podmínky pro jeho vydržení.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že je vlastníkem předmětného pozemku. Ten vznikl genezí pozemku pův. č. kat. [číslo], jak je zapsáno v pozemkové knize v knihovní vložce [číslo] k. ú. [část obce]. Poté byl pozemek [číslo] rozdělen na pozemky [číslo], poté byly odepsány oddělený díl od pozemku [číslo], oddělený díl od pozemku [číslo] a celý pozemek č. kat. [číslo] do veřejného statku tehdejšími vlastníky nemovitostí, Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno svědkyně] [adresa] byl na pozemcích zapsán zápisem z roku 1927, kdy na pozemku vznikla stavební parcela č. kat. [anonymizováno] s domem [adresa]. Původní dům byl zbořen a opětovně vystavěn v roce 1934, čímž se změnila konfigurace parcely st. č. kat 356. Později byla odepsána i zbylá část pozemku parc. [číslo]. Během nového mapování ve 40. letech minulého století došlo k novému zaměření pozemků již bez částí postoupených do veřejného statku, přičemž toto geometrické a polohové určení pozemků se stalo závazným pro jejich následné nabývání. Pozemek č. kat. [číslo] byl přečíslován na č. kat. [číslo] a pozemek st. č. kat. [anonymizováno] na č. kat. [číslo] s domem [adresa]. Pozemek postoupený do obecního užívání (dnes [číslo]) přešel v souladu s rozhodnutím Ministerstva financí ČR [číslo jednací] do vlastnictví žalované. Žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], pozemek [číslo] je sousedním pozemkem pozemku [číslo] na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum], přičemž právní účinky zápisu tohoto práva do katastru nemovitostí nastaly dne [datum]. K těmto pozemkům je předmětný pozemek bez právního důvodu připlocen. Kupní smlouva tak předmětný pozemek obsahuje pouze domněle. Putativní titul však k řádnému vydržení nestačí a žalobce tak nabývacím titulem nedisponuje. Současná právní úprava pro tyto případy disponuje institutem mimořádného vydržení, kdy držitel vydrží právo i v případě, že neprokáže právní titul, na kterém se držba zakládá, pokud uplyne doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo k vydržení jinak zapotřebí. Vlastnické právo žalovaného nebylo žádným z potenciálních držitelů až do této chvíle nikterak rozporováno, i přes to, že byl žalovaný jako vlastník předmětného pozemku zapsán v katastru nemovitostí. Žalobce sám existenci vlastnického práva žalovaného k předmětnému pozemku nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistil. Pokud přitom nahlédl do katastru nemovitostí z důvodu opravy oplocení, bylo by s podivem, pokud by tak neučinil při samotné koupi nemovitosti. Kupní smlouva obsahuje přesnou výměru pozemků v souladu s výměrou v katastru nemovitostí. Se zřetelem ke všem okolnostem žalobce při zachování náležité (obvyklé) opatrnosti nikdy nemohl být v objektivní dobré víře, že mu předmětný pozemek náleží. Na tom nic nemění ani fakt, že je předmětný pozemek k sousedním pozemkům připlocen. Žalobce se mohl stát vlastníkem pozemku vydržením za předpokladu, že to byl skutečně on, kdo jej vydržel. Žalobce však uvádí, že stav pozemku je neměnný od roku 1934 a všichni předchozí vlastníci byli v dobré víře. Pokud by tomu tak bylo, vydržitelem pozemku by nebyl žalobce, ale někdo z jeho předchůdců. Žalobce tak usiluje o pozemek, který nevydržel a který na něj ani nebyl převeden.

3. Z provedených důkazů soud zjistil tento skutkový stav:

4. Mezi účastníky je nesporné, žalovaný je zapsán jako vlastník předmětného pozemku v katastru nemovitostí.

5. Z kupní smlouvy ze dne [datum] plyne, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a manžely [příjmení] jako kupujícím a jejím předmětem je převod pozemku parc. [číslo] o výměře 331 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] o výměře 351 m2 (zahrada), v k.ú. [část obce], v obci [obec], zapsáno u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] na [list vlastnictví].

6. Z kupní smlouvy ze dne [datum] plyne, že byla uzavřena mezi manžely [příjmení] jako prodávajícími a žalobcem jako kupujícím a jejím předmětem je převod pozemku parc. [číslo] o výměře 331 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] o výměře 351 m2 (zahrada), v k.ú. [část obce], v obci [obec], zapsanáno u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] na [list vlastnictví].

7. Žalobce nabyl vlastnické právo ke shora uvedeným pozemkům [číslo] o výměře 331 m2 a [číslo] o výměře 351 m2, jak plyne z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí V [číslo] 2020 [číslo] a výpisu z katastru nemovitostí. Z něj rovněž plyne, že k nemovitostem je zřízeno věcné břemeno užívání pro [celé jméno svědkyně].

8. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že bydlí v 1. patře domu [adresa] od roku 1977, vdala se tam, její manžel byl synem stavitele vily. K posloupnosti vlastnictví uvedla: prvním vlastníkem byl otec jejího manžela, [jméno] [příjmení], který vilu postavil. Poté, co zemřeli rodiče manžela, kteří byli vlastníci, se stal spolumajitelem manžel svědkyně a jeho dva sourozenci, sestra a bratr. Po úmrtí sourozenců manžela bylo celkem 5 spolumajitelů (neteře a synovci a dále manžel svědkyně). Následně jedna neteř prodala svůj podíl Ing. [příjmení], jemuž poté prodali svůj podíl všichni ostatní. Ing. [příjmení] byl vlastníkem asi jeden rok. Poté prodal nemovité věci žalobci. K užívání předmětného pozemku uvedla: Plot a zeleň jsou stále stejné, stále se to obhospodařovalo a zůstalo to tak,„ jak to starý pán postavil.“ Manžel svědkyně (zemřel [číslo] tohoto roku) si nepamatoval, že„ by se tam něco dělo“.

9. Z katastrální mapy plyne, že pozemek [číslo] je samostatně vymezený, sousedí v pozemkem [číslo] tvoří linii s přilehlou ulicí.

10. Z ortofotomapy a fotografií pozemku plyne a současně mezi účastníky je nesporné, že předmětný pozemek je zaplocený.

11. Z prohlášení ve věci postupu do veřejného statku ze dne [datum] soud zjistil, že vlastníci pozemku Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno svědkyně] se zavázali postoupit obci Pražské v případě schválení parcelace jejich pozemkových parcel: č. katastrální [číslo] role a [číslo] zahrady, obě v [část obce]. Pod uvedenou podmínkou postoupili mimo jiné také pozemkovou parcelu č. kat. [číslo] zahradu v [část obce], která je vyznačena v polohopisném plánu barvou oranžovou a je předmětem tohoto sporu.

12. Z informačního e-mailu ze dne [datum] [stát. instituce], [stát. instituce] plyne, že je zaplocená i ta část zemského povrchu, označeného dnes jako pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], který dle č.d. [číslo] 1933 původní vlastníci postoupili do veřejného statku (dnes vlastnictví [anonymizováno] [obec]).

13. Právní posouzení:

14. Podle § 1089 odst. 1 o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

15. Podle § 1090 odst. 1 o.z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

16. Podle § 1091 odst. 2 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

17. Podle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

18. Podle § 1096 odst. 1 o.z. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ [číslo] odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce.

19. Podle § 1096 odst. 2 o.z. při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

20. Podle § 3066 o.z. do doby stanovené v § [číslo] se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

21. Podle § 980 odst. 1 o.z. je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Stanoví-li to právní předpis, zapíše se do veřejného seznamu kromě věcného práva i právo užívání nebo požívání, jakož i omezení rozsahu nebo způsobu užívání nebo požívání věci spoluvlastníky.

22. Podle § 980 odst. 2 o.z. je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

23. Na základě shora uvedených skutečností soud uzavřel, že žaloba není důvodná.

24. Žalobce nabyl kupní smlouvou konkrétně vymezené nemovité věci, a to pozemek parc. [číslo] o výměře 331 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] o výměře 351 m2 (zahrada), v k.ú. [část obce], a domáhá se určení toho, že je na základě toho vlastníkem pozemku [číslo] který je spolu s uvedenými pozemky oplocen. Mezi účastníky bylo nesporné, že jako vlastník tohoto pozemku je v katastru nemovitostí zapsán žalovaný, pozemek je v katastrální mapě zakreslen a očíslován jako samostatný. Žalobci tak před podpisem smlouvy nic nebránilo, aby do katastru nemovitostí nahlédl, jak ostatně učinil posléze se záměrem opravit plot. Pouhým nahlédnutím do katastru nemovitostí by žalobce zjistil, že pruh pozemku sousedící s ulicí není součástí pozemku parc. [číslo] ale samostatným pozemkem [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Neznalost údaje zapsaného v katastru nemovitostí žalobce neomlouvá (tzv. zásada materiální publicity). Domněnka správnosti zápisu v katastru nemovitostí je vyvratitelná, důkazní břemeno však leží na účastníku, který správnost zápisu popírá. Žalobce dovozuje nabytí svého vlastnického práva z institutu mimořádného vydržení s tím, že započítává držbu svých předchůdců. Jak vyplynulo z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], a tvrdí to i sám žalobce, faktické užívání a oplocení pozemku je stále stejné, žalobce sám uvádí, že užívání pozemků a domu je neměnné od roku 1933. Lze tak přisvědčit argumentaci žalovaného, že pokud došlo k vydržení pozemku [číslo] vydržitelem není žalobce, ale některý z předchozích vlastníků pozemků a domu. V takovém případě žalobci dobu držby jeho předchůdců započíst nelze – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 22 Cdo 2761/2012 či 22 Cdo 131/2019, dle nichž námitka držitele, že sporný pozemek vydržel již jeho právní předchůdce, nemůže mít kladný vliv na výsledek řízení o určení, že vlastníkem pozemku je držitel, jestliže právní předchůdce na držitele sporný pozemek nepřevedl (neoznačil ho ve smlouvě) a převedl na něj pouze pozemky jiné v hranicích a výměře dané příslušným katastrálním operátem. Jestliže účastník řízení nabyl na základě převodní smlouvy vlastnictví k určitému, řádně vymezenému pozemku, nemůže si při uplatňování vydržení sousedního pozemku započítat dobu, po kterou jej měl v držbě jeho právní předchůdce, pokud již ten sousední pozemek vydržel. Žalobce tak sporný pozemek nijak nenabyl, neboť jej drží od roku 2020 a dosud tak neuplynula vydržecí doba (nadto, s ohledem na shora uvedenou zásadu materiální publicity lze mít pochybnosti o jeho dobré víře), a současně nelze započíst případnou dobu držby jeho předchůdců, neboť – pokud byli v dobré víře - některý z nich pozemek skutečně vydržel a stal se jeho vlastníkem, přičemž takto vlastněný pozemek kupní smlouvou na žalobce výslovně nepřevedl. Žalobce se tedy vlastníkem pozemku parc. [číslo] nestal a proto byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení. Žalovaný je však statutárním městem, největší veřejnou korporací v České republice, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobce vybaven organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (přiměřeně nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1180/2010, I. ÚS 195/2011). Soud má za to, že v této věci byl žalovaný schopen zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Žalovanému proto náleží paušální náhrada hotových výdajů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., za 4 úkony po 300 Kč, tedy 1 200 Kč (1. vyjádření k žalobě, 2. vyjádření ze dne [datum], 3. účast na jednání dne [datum], 4. účast na vyhlášení rozsudku dne [datum]).

26. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaného, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalobce je povinen náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.