26 C 62/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Beatricí Keményovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecnou zmocněnkyní jméno příjmení příjmení bytem adresa o zaplacení 973.430,21 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 973.430,21 Kč s úrokem z prodlení z částky 10.351,16 Kč od 1. 4. 2016 do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 228.510,81 Kč od 1. 7. 2016 do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 5.568,24 Kč od 1. 10. 2016 do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 729.000 Kč od 16. 4. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 49.872 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou ve znění jejího doplnění domáhal zaplacení částky 973.430,21 Kč s úrokem z prodlení z částky 10.351,16 Kč od 1. 4. 2016 do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 228.510,81 Kč od 1. 7. 2016 do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 5.568,24 Kč od 1. 10. 2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 729.000 Kč od 16. 4. 2017 do zaplacení, a to z titulu nájemného a bezdůvodného obohacení. Uvedl, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, o výměře [výměra] v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaného v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví]. Žalovaný užíval část pozemku o výměře 65 m2 nacházející se před budovou [adresa], [ulice a číslo], jako restaurační předzahrádku, a to na základě nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], ve znění pozdějších dodatků. Nájemné se žalovaný zavázal hradit ve čtyřech splátkách po 228.510,81 Kč, a to ke dni 30.3, 30.6, 30.9 a 30.12 příslušného kalendářního roku, za nějž je nájemné placeno. Výše nájemného byla stanovena jako 50 Kč/m2/den. Výměra pronajatého pozemku se v čase měnila, což bylo promítáno i do výše nájemného, které bylo měněno prostřednictvím dodatků ke smlouvě. Dodatkem č. 7 se strany dohodly na valorizaci nájemného o 1,9 % (tedy z částky 2.248.200 Kč dle dodatku č. 6 na částku 2.290.915,80 Kč), dodatkem č. 8 bylo navýšeno o dalších 1,9 % (na částku 2.334.443,20 Kč). Dodatkem č. 9 byla změněna výměra pozemku na 60 m2 a nájemné bylo přepočteno na 906.489,15 Kč, dodatkem č. 11 na byla výměra zvýšena na 65 m2 a nájemné bylo přepočteno na 914.043,23 Kč. V letech 2015 a 2016 žádal žalovaný na [anonymizována tři slova] [obec a číslo] o povolení zvláštního užívání komunikace před svou provozovnou za účelem záboru předzahrádky o výměře 54 m2, což mu bylo povoleno. V návaznosti na to poskytl žalobce v roce 2016 žalovanému slevu na nájemném, neboť mu bylo povoleno užívání 54 m2 namísto 60 m2; tuto slevu poskytl i zpětně za rok 2015. Sleva za rok 2015 činila 156.481 Kč, slevy za rok 2016 činily 61.678,65 Kč a 27.412,70 Kč. S ohledem na to, že nebylo v termínu splatnosti uhrazeno nájemné splatné ke dni 30. 3. 2016 (částka po slevě činila 10.351,16 Kč) a ke dni 30. 6. 2016 (částka činila 228.510,81 Kč), zaslal žalobce dne 1. 8. 2016 žalovanému písemnou upomínku, kterou si žalovaný převzal dne 12. 8. 2016. Dlužnou částku však neuhradil a smlouva tak ke dni 17. 8. 2016 zanikla. Žalovaný následně neuhradil ani nájemné ode dne 1. 7. 2016 do 17. 8. 2016 ve výši 5.568,24 Kč, jež bylo splatné dne 30. 9. 2016. Na dlužném nájemném tak žalobce požaduje 224.430,21 Kč. I po zániku nájemní smlouvy žalovaný pozemek dále užíval, čímž žalobci vznikl nárok na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, a to ve výši 437.400 Kč za období od 18. 8. 2016 do 31. 12. 2016 a ve výši 291.600 Kč za období od 1. 1. 2017 do 31. 3. 2017, s tím, že obvyklou cenu stanovil žalobce jako 60 Kč/m2/den. Bezdůvodné obohacení činí tedy celkem částku 729.000 Kč.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Učinil nesporným tvrzení žalobce, že je vlastníkem pozemku, a že mezi účastníky byla uzavřena smlouva na nájem části pozemku, který se nachází před budovou [adresa] na [anonymizována dvě slova], č. or. [anonymizováno] v [obec a číslo]. Tvrdil, že užíval takto vymezenou část pozemku jako restaurační zahrádku, těsně přiléhající k budově domu, jehož část měl žalovaný taktéž v nájmu a kde provozoval restauraci. Uvedl, že dne 29. 4. 2019 nebytové prostory vyklidil a přestal současně provozovat také restaurační zahrádku. Neuznal žalované částky, činil spornou výměru části pozemku, která byla předmětem nájemní smlouvy, a to s odkazem na tvrzení žalobce v žalobě, že byla učiněna sleva z nájemného. Zdůraznil, že se nejedná o slevu z nájemného, avšak o snížení nájemného, neboť část pozemku nesloužila žalovanému k provozování restaurační zahrádky, když se jedná o široký průchod zahrádkou do vchodu domu, kdy tento průchod užívali taktéž nájemci bytů v domě. Z uvedeného důvodu žalobce tedy učinil snížení nájemného, nikoliv slevu z nájemného (když poukazuje na pojmový právní rozdíl v této terminologii). Vzhledem k tomu, že žalovaný platil nájemné v uplynulých letech i za uvedenou část pozemku (průchod), požadoval žalovaný po žalobci, aby mu tuto část nájemného vrátil, k tomu však nedošlo. Má za to, že skutková tvrzení žalobce nejsou správná a úplná, stejně tak i vyčíslení žalovaných částek. Totožný problém řešil žalovaný i s odborem dopravy úřadu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], ohledně výše poplatků za zábor veřejného prostranství. Dále žalovaný sporoval datum zániku nájemní smlouvy, i existenci oznámení o jejím zániku, jehož doručení si není vědom. Žalovaný vyklidil prostory dne 29. 4. 2019.

3. Soud zjistil následující skutkový stav:

4. Z nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] ze dne 12. 4. 2001 soud zjistil, že se vztahuje k předmětu nájmu veřejného prostranství výše specifikovanému s tím, že bylo stanoveno nájemné 2.109.000 Kč. Výše nájemného se sjednává dle sazby místního poplatku, který stanoví [ulice] část [obec a číslo], a to 50 Kč za metr čtvereční denně.

5. Z dodatku č. 7 vztahujícího se k citované nájemní smlouvě ze dne 23. 3. 2006 soud zjistil, že žalovaný souhlasil a bere na vědomí, že v případě rozhodnutí [anonymizováno] [územní celek] bude výše nájemného upravena, popřípadě valorizována formou písemného dodatku, který se stane nedílnou součástí této smlouvy s tím, že do skončení nájmu platí nájemce v dosavadní výši, čl. 3 odst. 4 nájemní smlouvy byl vypuštěn. Nájemné bylo nově sjednáno na částku 2.290.915,80 Kč.

6. Z dodatku č. 8 k nájemní smlouvě z 19. 6. 2007 soud zjistil, že nájemné činí 2.334.443,20 Kč ročně.

7. Z dodatku č. 9 k nájemní smlouvě z 20. 7. 2009 soud zjistil, že žalobce pronajal žalovanému část pozemku veřejného prostranství o výměře 60 m2 před objektem [adresa] [ulice a číslo].

8. Z dodatku č. 10 k nájemní smlouvě z 1. 3. 2010 soud zjistil, že předmět nájmu bude žalovaný jako nájemce užívat v období od 15. 3. do 30. 12. příslušného kalendářního roku.

9. Z dodatku č. 11 k nájemní smlouvě soud zjistil, že byla učiněna změna výměry na 65 m2 a nová výše nájemného v částce 914.043,23 Kč s tím, že splátka nájemného pro rok 2011 ke dni 30. 12. se stanovuje ve výši 228.621,14 Kč.

10. Z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] části, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne 31. 3. 2015 soud zjistil, že žalovanému bylo povoleno užívání místní komunikace o ploše 54 m2, charakter komerční zábor – předzahrádka s časovým vymezením 1. 4. až 30. 12. 2015 v návaznosti na provozovnu žalovaného. Účelem záboru je umístění restaurační předzahrádky přímo na dlažbě, denně neodstraňované, včetně markýzy.

11. Rozhodnutím totožného odboru [anonymizováno] ze dne 7. 3. 2016 bylo žalovanému povoleno užívání výše specifikované místní komunikace v období 15. 3. až 30. 12. 2016.

12. Ze zprávy žalobce adresované žalovanému z 26. 5. 2016 soud zjistil, že v návaznosti na podnět žalovaného na snížení nájemného za užívání části pozemku před objektem [adresa] [ulice a číslo], bude žalovanému z předepsaného nájemného pro rok 2016 odečteno nájemné za období od 1. 4. 2015 do 30. 6. 2016, tedy částka 218.159,65 Kč.

13. Z obecně závazné vyhlášky vydané žalobcem ze dne 26. 5. 2011 soud zjistil, že dle § 2 odst. 1 písmeno c), odst. 2 je sazba poplatků za každý i započatý metr čtvereční a každý započatý den za umístění zařízení sloužících pro poskytování prodeje (včetně restauračních zahrádek sloužících k občerstvení), a to i samostatně umístěných mimo tržiště 100 Kč. Podle sazby poplatku uvedené v odstavci 1 se poplatek vybere pouze v případě, že příloha č. 1 k této vyhlášce nestanoví pro území jednotlivých městských částí jinak. Příloha č. 1 této vyhlášky stanoví, že pro oblast [anonymizována dvě slova] platí sazba 60 Kč.

14. Z upomínky žalobce adresované žalovanému ze dne 1. 8. 2016 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužného nájemného ve výši 238.861,97 Kč ve lhůtě pěti dnů. Dle připojené doručenky byla tato písemnost doručena žalovanému a převzata jeho zmocněnkyní, [jméno] [příjmení] [příjmení], dne 12. 8. 2016.

15. Z dopisu žalobce adresovaného žalovanému ze dne 1. 9. 2016 soud zjistil, že nájemní smlouva zanikla ke dni 17. 8. 2016. Žalobce současně sdělil žalovanému, že z předepsaného nájemného za rok 2016 bude za období 1. 7. 2016 až 17. 8. 2016 odečtena částka 27.412,70 Kč. Žalobce v dopise dále uvádí, že snížení nájmu za rok 2015 a 2016, jak požadoval žalovaný, již provedl.

16. Dopisem ze dne 3. 4. 2017 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení náhrady za faktické užívání pozemku, tedy k vydání bezdůvodného obohacení, a to ve výši 437.400 Kč za období od 18. 8. 2016 do 31. 12. 2016, a ve výši 291.600 Kč za období od 1. 1. 2017 do 31. 3. 2017, s tím, že v obou případech byla použita sazba 60 Kč/m2/den.

17. Z upomínky žalobce ze dne 21. 4. 2017 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 973.430,21 Kč vztahující se k nájemnému a bezdůvodnému obohacení s tím, že částka 10.351,16 Kč byla splatná 30. 3. 2016, částka 228.510,81 Kč byla splatná 30. 6. 2016, částka 5.568,24 Kč byla splatná 30. 9. 2016 a částka 729.000 Kč byla splatná 15. 4. 2017 (bezdůvodné obohacení). Z dodejky vystavené žalobcem, vztahující se k výzvě z 21. 4. 2017 soud zjistil, že tato výzva byla doručena 26. 4. 2017 (č.l. 86).

18. Po právní stránce posoudil soud věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.), a to v souladu s § 3074 odst. 1 o.z.

19. Podle § 2217 odst. 1 o.z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

20. Podle § 2230 o.z. užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije přesto, že nájemce věc dál užívá, dala-li strana v přiměřené době předem najevo, že nájem skončí nebo již dříve nájem vypověděla.

21. Podle § 2225 odst. 1 o.z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

22. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný byl na základě nájemní smlouvy nájemcem veřejného prostranství ve vlastnictví žalobce, které užíval jako předzahrádku své provozovny. Nájemné bylo sjednáno na částku 50 Kč/m2/den, tedy původně na částku 228.510,81 Kč čtvrtletně, vždy k 30.3, 30.6, 30.9 a 30.12 příslušného kalendářního roku s tím, že výše nájemného byla postupně dodatky ke smlouvě zvyšována v závislosti na tom, jak se měnila výměra pronajatého pozemku. Žalovaný neuhradil nájemné splatné k 30. 6. 2016, přičemž toto nájemné bylo poníženo o poskytnuté slevy ve výši 156.481 Kč a 61.678,65 Kč, dlužné nájemné tedy činí 10.351,16 Kč. Dále žalovaný nehradil nájemné splatné ke dni 30. 6. 2016 ve výši 228.510,81 Kč a nájemné splatné ke dni 30. 9. 2016 (za období 1. 7. 2016 až 17. 8. 2016) ve výši 5.568,24 Kč; celkové dlužné nájemné tedy činí 244.430,21 Kč. Žalovaný nesporoval, že nájemné neuhradil, pouze namítal, že je třeba jej ponížit, neboť část pozemku nesloužila žalovanému k provozování restaurační zahrádky, když se jedná o široký průchod zahrádkou do vchodu domu, kdy tento průchod užívali taktéž nájemci bytů v domě. Z dopisů žalobce je však zřejmé, že žalobce tuto skutečnost reflektoval a poskytl žalovanému slevu z nájemného, která byla z dlužného nájemného shora uvedeným způsobem odečtena, a to za roky 2015 a 2016. K zániku nájemní smlouvy došlo dne 17. 8. 2016, jak má soud za prokázané z dopisů žalobce, které byly žalovanému prokazatelně doručeny dle připojených doručenek. Žalovaný však užíval prostranství i po tomto datu (ve svém podání ze dne 12. 5. 2019 sám uvedl, že„ veškeré nebytové prostory včetně restaurační předzahrádky vyklidil dne 29. dubna 2019“). Užíval-li žalovaný prostory po skončení nájemní smlouvy, činil tak bez právního důvodu, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohacoval a je povinen bezdůvodné obohacení vydat. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá v daném případě výši nájemného obvyklého v místě a čase, neboť o tuto částku se nesnížil majetek žalovaného, ač by se tak při řádném chodu věcí (tedy pokud by mezi účastníky existoval řádně sjednaný nájemní vztah) stalo. Ohledně výše obvyklého nájemného soud vycházel z přílohy č. 1 obecně závazné vyhlášky vydané žalobcem ze dne 26. 5. 2011, která jako sazbu poplatku za m2 a den stanoví pro [ulice], kde se užívané prostory nachází, částku 60 Kč. Za období od 18. 8. 2016 (tedy den následující po zániku nájemní smlouvy) do 31. 12. 2016 žalobce požaduje 437.400 Kč (54 m2 x 60 Kč x 136 dní), za období od 1. 1. 2017 do 31. 3. 2017 činí bezdůvodné obohacení částku 291.600 Kč (54 m2 x 60 Kč x 90 dní), tedy celkem 729.000 Kč Celkem proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 973.430,21 Kč (729.000 Kč + 244.430,21 Kč).

24. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce je statutárním městem, největší veřejnou korporací v České republice, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobce vybaven organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (přiměřeně nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1180/2010, I. ÚS 195/2011). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. V dané věci se však jedná o běžný a nikoliv obtížný spor o zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení za užívání nebytových prostor, jehož výše vychází z nájemného původně sjednaného mezi účastníky. V takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat soudní poplatek ve výši 48.672 Kč, žalobci dále náleží paušální náhrada hotových výdajů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., za 4 úkony po 300 Kč, tedy 1.200 Kč (1. podání žaloby, 2. účast na jednání dne 10. 9. 2020, 3. podání ze dne 9. 10. 2020, 4. účast na jednání dne 7. 1. 2021). Celkem žalobci náleží 49.872 Kč.

26. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.