26 C 73/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kubátem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení úrokového příslušenství,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 358 800 Kč za období od [datum] do [datum] a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 46 311 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení ve výši 28 657 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 440 905 Kč s úrokem ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení z titulu ztížení společenského uplatnění (dále také jen„ ZSU“). Svůj nárok vyvozuje žalobkyně ze zdravotních omezení, které u ní nastaly v souvislosti se zraněními, která utrpěla při dopravní nehodě dne [datum]. [jméno] způsobil pojištěnec žalované a žalobkyně při ní utrpěla zlomeninu obratlů a prstů na ruce, též došlo ke zranění ramene a pravého kolene. Ke zhodnocení ZSU byl k žádosti žalobkyně vypracován MUDr. [jméno] [příjmení] Ph.D. znalecký posudek ze dne [datum], hodnotící ZSU žalobkyně dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR (Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví vzaté občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu na vědomí pod sp. zn. Cpjn 14/2014, dále jen„ Metodika“). Znalec za použití Metodiky určil ZSU žalobkyně v částce 440 905 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyni nebylo ze strany žalované po zaslání předžalobní výzvy z [datum] vyplaceno na ZSU ničeho, domáhala se svou žalobou částky 440 905 Kč.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že žalobkyně v žalobě nedostatečně specifikovala trvalé následky, které jí měly být při škodní události způsobeny a dále sporovala znalecké závěry MUDr. [ulice], který se dle žalované řádně nevypořádal se zdravotními omezeními žalobkyně, které u ní byly přítomny již před předmětnou dopravní nehodou.

3. Ve věci soud přibral znalecký ústav [ulice] [anonymizováno] nemocnici – [anonymizováno] fakultní nemocnici [obec] k vypracování znaleckého posudku za účelem ohodnocení ZSU vzniklého žalobkyni a k vyjádření se ke shora uvedenému znaleckému posudku MUDr. [ulice]. Z podaného znaleckého posudku (založen na čl. 69-81 spisu) vyplývá, že finanční ohodnocení ZSU žalobkyně při užití Metodiky činí 358 000 Kč.

4. V dalším průběhu řízení žalobkyně v reakci na doplatek ZSU ze strany žalované ve výši 358 000 Kč, provedený dne [datum], vzala svou žalobu co do celé jistiny a co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 82 105 Kč od [datum] do [datum] částečně zpět. Usnesením ze dne 6. 4. 2023, č.j. 26 C 73/2020-107, které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení zastaveno do částky 440 905 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 82 105 Kč od [datum] do [datum]. Nadále tedy bylo řízení vedeno toliko ohledně přiznání zákonného úroku z prodlení z částky 358 000 Kč za období od [datum] do [datum].

5. Mezi účastníky tedy zůstává sporné toliko právo žalobkyně vůči žalované na přiznání úroků z prodlení z částky 358 000 Kč (nikoli z původně žalované částky 440 905 Kč) za období od vyzvání žalované k plnění předmětného nároku ([datum]) do doby, kdy bylo žalobkyni vyplaceno ze strany žalované planění ve výši 358 000 Kč. Stran tohoto nároku žalobkyně uvedla, že ve znaleckém posudku, který byl zadán soudem, dal znalec v zásadě za pravdu závěrům znaleckého posudku, který si nechala zpracovat sama žalobkyně. Dále je žalobkyně toho názoru, že žalované nic nebránilo, aby plnila úrok z prodlení minimálně v té části, ohledně které uznala nárok žalobkyně. Žalovaná uvedla, že nebyla v prodlení s plněním žalovaného nároku vůči žalobkyni a té tak úrok z prodlení nenáleží. Případné průtahy s plněním žalovaného nároku byly způsobeny žalobkyní, která žalované neposkytla potřebnou součinnost k šetření pojistné události, kdy tuto řádně poskytla až v průběhu soudního řízení.

6. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 1970 zákona č. 89/20012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Ohledně řádného uplatnění žalovaného nároku soud z předložených listinných důkazů zjistil následující podstatné skutečnosti: Dne [datum] zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu (na čl. 3 spisu) k uhrazení náhrady za ZSU žalobkyně ve výši 440 905 Kč (a též odškodnění za způsobenou bolest, které není předmětem tohoto řízení). Žalovaná při jednání před soudem prvního, konaném dne [datum], učinila doručení této předžalobní výzvy nesporným. Dále se z předžalobní výzvy podává, že její přílohou byl shora uvedený znalecký posudek vypracovaný MUDr. [jméno] [příjmení] Ph.D. (na čl. 4-12 spisu) a zdravotnická dokumentace k stavu žalobkyně (čl. 13-15 spisu). Z komunikace mezi znalcem [příjmení] [příjmení] a žalovanou (na čl. 26-27) vyplývá, že žalobkyně nereflektovala na výzvy znalce, aby se dostavila k opětovnému přezkoumání svého zdravotního stavu. Své výtky vůči znaleckému posudku MUDr. [ulice] pak znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] shrnul v „ Odborném stanovisku k dodanému posudku“ (čl. 27-28 spisu), kdy dle jeho názoru MUDr. [anonymizováno] nedostatečně hodnotil stav žalobkyně v období před škodní událostí, dále v posudku absentoval záznam vyšetření žalobkyně a jejího objektivního zdravotního stavu. Dále též v zdravotnické dokumentaci MUDr. [příjmení] nenalezl doklady ohledně deformace kloubů pravé ruky u žalobkyně.

8. K otázce (ne) přiznání úroků z prodlení při domáhání se nároku z titulu náhrady újmy na osobnostních právech člověka se ve své rozhodovací činnosti opakovaně vyjádřil Ústavní soud, kdy v nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2949/20, vyslovil názor„ že ze základního práva na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí dle čl. 7 odst. 1 Listiny vyplývá rovněž princip úplné náhrady za utrpěnou újmu na zdraví, a to újmy majetkové i nemajetkové. Tento princip se uplatňuje i ve vztahu k nárokům na úroky z prodlení, k němuž dojde při poskytování peněžité náhrady majetkové újmy. K jejich nepřiznání proto může dojít jen ve zcela výjimečných případech. Je-li peněžitá náhrada této újmy poskytnuta s prodlením, dochází tím ke snížení míry, v níž kompenzuje poškozenému jeho majetkovou újmu (je tedy narušena kompenzační funkce peněžité náhrady). Peněžitá náhrada majetkové újmy poskytnutá s prodlením tedy již z ústavněprávního hlediska nepředstavuje plnou náhradu újmy na zdraví. S ohledem na tento princip je tudíž nezbytné, aby se poškozenému zásadně dostalo v případech prodlení s peněžitou náhradou i úroků z prodlení Tyto úvahy byly Ústavním soudem dále rozvinuty v kontextu přiznání náhrady za ZSU v nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2370/22, kdy je dle ÚS„ nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění jedním z množiny prostředků ochrany zdraví, jež je jako součást fyzické integrity člověka chráněno čl. 7 odst. 1 Listiny. Předpoklady uplatnění nároku na náhradu ztížení společenského uplatnění před soudem je proto třeba vykládat v souladu s principem přiměřenosti a tzv. plné náhrady újmy, a to i z hlediska plynutí času. To znamená, že nepřiznání úroků z prodlení s povinností škůdce nahradit ztížení společenského uplatnění při újmě na zdraví poškozeného musí být opodstatněno objektivními a racionálními důvody, protože úroky z prodlení motivují škůdce plnit jeho povinnost řádně a včas, a zajišťují tak účinnou ochranu ústavně chráněného statku“.

9. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů, dospěl soud k závěru, že žaloba je ve své zbývající části, tj. specifikovaného úroku z prodlení, důvodná. Jak vyplývá ze shora uvedeného, mezi účastníky nebyl po částečném zpětvzetí žaloby sporný samotný nárok z titulu ZSU žalobkyně, ale toliko otázka řádného uplatnění tohoto nároku žalobkyní u žalované a případné prodlení žalované při plnění nároku. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně svou pohledávku vyčíslila a uplatnila vůči žalované předžalobní výzvou z [datum]. Tato předžalobní výzva obsahovala specifikaci žalobního nároku a její přílohou byla jak zdravotnická dokumentace žalobkyně, tak znalecký posudek zpracovaný soudním znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. Závěry znalce [příjmení] [jméno] se nijak diametrálně neodlišují od závěrů ústavního znaleckého posudku, vypracovaného na základě soudního zadání. Soud je tedy toho názoru, že žalobkyně své nároky vůči žalované řádně uplatnila a ta by s jejich plněním v prodlení. Pokud si žalovaná nechala zpracovat stanovisko k znaleckému posudku MUDr. [ulice], nic jí následně nebránilo, aby formou zálohové platby hradila žalobkyni alespoň ty nároky z titulu ZSU, které žalovaná vnímala jako nesporné. Z pohledu soudu je též obtížně pochopitelná prodleva žalované při plnění části nároku ve výši 358 000 Kč, kdy ústavní znalecký posudek byl žalované doručen dne [datum] a nárok žalobkyně byl ve výši odpovídající závěrům ústavního znaleckého posudku uhrazen až dne [datum], pouhé dva dny před konáním jednání ve věci před soudem. Vzhledem k výše uvedenému soud vyhověl zbývající části žaloby, tedy přiznání úroku z prodlení v zákonné výši za dobu od uplatnění nároku u žalované až do jeho uhrazení, a to z částky, kterou žalovaná v průběhu řízení vyplatila žalobkyni z titulu ZSU.

10. Předmětem žaloby byla náhrada imateriální újmy dle § 2958 o. z., tedy se jednalo o řízení, v němž rozhodnutí o výši nároku závisí na úvaze soudu. Dle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak žalobci i v případě, že má procesní úspěch jen částečný, náleží náhrada nákladů řízení, které účelně vynaložil, v plném rozsahu. Právní zástupce žalobkyně za řízení před soudem prvního stupně požadoval přiznání šesti a půl úkonů právní služby – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva (jako půlúkon), částečné zpětvzetí žaloby a účast na čtyřech jednáních soudu prvního stupně. Za tyto úkony náleží žalobci náhrada nákladů vynaložených na právní zastoupení v sazbě 3 100 Kč za úkon a dále mu náleží sedm náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč, a částka odpovídající 21 % DPH z odměn a náhrad – celkem tedy 26 923 Kč. Ohledně punkta výpočtu odměny za úkon právní služby, soud poukazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 5. 2021, sp.zn. 25 Cdo 3771/2020, dle něhož je nároky ve věcech peněžité náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví podle § 2958 o. z., jež představuje zásah do osobnostního práva, třeba posuzovat z hlediska odměny za právní zastoupení dle § 9 odst. 4 písm. a) tarifu, a odměnu je tedy třeba z těchto nároků stanovit v částce 3 100 Kč za úkon právní služby. Dále soud právnímu zástupci přiznal náhradu hotových výdajů za cestovné k soudním jednáním: třikrát na trase [obec] – [obec] a zpět a jednou na trase [obec] – [obec] a zpět; za cesty k soudnímu jednání soud též přiznal náhradu za promeškaný čas podle § 14 AT ve výši 3 600 Kč (100 Kč × 36 půlhodin). Celkové cestovní náklady zástupce žalobkyně pak byly přiznány v částce 16 023 Kč, kdy zástupcem uvedené vzdálenosti, časy dojezdu, spotřeba automobilů, ceny pohonných hmot i výše náhrad byly shledány přiměřenými, resp. odpovídající právním předpisům. K uvedené částce soud připočet náhradu DPH 21%, tedy částku 3 365 Kč.

11. O nákladech státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady státu jsou v daném případě tvořeny znalečným ve výši 35 292 Kč, které bylo přiznáno znaleckému ústavu [ulice] [anonymizováno] nemocnici – [anonymizováno] fakultní nemocnici [obec]. Řízení bylo ohledně nároku na zaplacení částky 440 905 Kč co do celé jistiny zastaveno na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní, které učinila v reakci na úhradu ze strany žalované ve výši 358 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni na pohledávku v částce 358 000 Kč plnila až po podání žaloby, je dle soudu třeba na žalobkyni v této části hledět jako na procesně úspěšnou. Na druhé straně, pokud žalobkyně vzala v reakci na toto platbu žalobu zpět ohledně celé jistiny, byla v částce 82 105 Kč procesně neúspěšná, neb jí žádná skutečnost nebránila, aby se uvedené částky nadále domáhala. Poměr úspěchu a neúspěchu mezi žalobkyní a žalovanou tak dle soudu činí 81,2 % ku 18,8 %. Soud uložil žalované povinnost zaplatit státu náklady co do procentuálního neúspěchu ve věci (81,2 %), tedy 28 657 Kč.

12. O povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek za žalobu rozhodl soud výrokem IV. dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně je v řízení dle § 11 odst. 2 písm. d) citovaného zákona osvobozena od poplatku. Výše poplatku byla určena dle položky 3 písm. a) sazebníku soudních poplatků, tj. ve výši 2 000 Kč.

13. Lhůta k plnění nároku byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť soud neshledal důvodu pro změnu třídenní zákonné patřiční lhůty.