26 C 99/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Beatricí Keményovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 5 656 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o zaplacení 5 656 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 6 534 Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky 5 656 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 656 Kč od 18. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10 % s odůvodněním, že dne 22. 1. 2017 v 04:00 řidič [jméno] [příjmení] způsobil s nákladním automobilem [registrační značka] s návěsem [registrační značka] dopravní nehodu na dálnici D1 v km 93,798 v katastru obce Humpolec, ve směru jízdy na [obec], přičemž dopravní nehoda byla šetřena dne 23. 1. 2017 Policií České republiky, Krajským ředitelstvím Policie kraje [obec], dálniční oddělení [obec] pod evidenčním číslem [anonymizováno] [číslo] [číslo]. V rámci policejního šetření bylo zjištěno, že byla mimo jiné způsobena škoda na středových ocelových svodidlech na dálnici D1, které byly odřené a prohnuté v celkové délce 75 metrů. Dále bylo zjištěno, že vlastníkem poškozených krajových svodidel je [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], které jako vlastník poškozených krajových svodidel objednalo opravu u žalobce. Ten opravu provedl a následně za provedenou práci vystavil [anonymizováno] jako odběrateli dne 8. 9. 2017 fakturu č. 2170154 znějící na částku 87 416 Kč. Žalovaný šetřil pojistnou událost podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dne 12. 9. 2017 šetření ukončil a téhož dne zaslal žalobci sdělení výše pojistného plnění ve výši 64 534 Kč. Výši pojistného plnění žalovaný stanovil dle faktury č. 2170154 tak, že od částky 87 416 Kč odečetl částku 19 845 Kč odpovídající 11% opotřebení materiálu (stáří 3 roky) a částku 3 037 Kč přestavující využitelné zbytky (šrot 1,215 kg x 2,50 Kč). Následně dne 20. 9. 2017 sdělil žalovaný výši doplatku pojistného plnění z povinného ručení ve výši 14 188 Kč, přičemž od částky 87 416 Kč odečetl částku 3 038 Kč představující využitelné zbytky, 64 534 Kč představující částku, která již byla žalobci vyplacena dne 12. 9. 2017 a 5 656 Kč odpovídající opotřebení materiálu. Žalovaný tedy žalobci vyplatil celkem 78 722 Kč. Dne 19. 3. 2019 vystavil žalobce opravný daňový doklad č. 2190071 na částku minus 3 038 Kč k faktuře č. 2170154 ze dne 9. 8. 2017, čímž bylo akceptováno krácení pojistného plnění o hodnotu využitelných zbytků ve výši 3 038 Kč Smlouvou ze dne 21. 3. 2019 došlo k postoupení pohledávky [anonymizováno] z titulu neuhrazeného pojistného plnění ve výši 5 656 Kč za žalovaným na žalobce, který s krácením pojistného plnění nesouhlasí s tím, že vzhledem k tomu, že fakticky neexistuje trh s opotřebovanými náhradními díly a také proto, že s ohledem na bezpečnost silničního provozu nelze při opravě svodidel používat opotřebované náhradní díly, nezbývá nic jiného než používat na opravu díly nové. Rovněž v případě výměny poškozených nebo zničených svodidel nelze hovořit o jejich zhodnocování nebo prodloužení jejich životnosti, protože výměna svodidel je prováděna najednou po úsecích komunikace v řádech km a při obnově takového souvislého úseku komunikace nelze vynechávat místa, kde již svodidla byla měněna např. z důvodu dopravních nehod v průběhu jejich životnosti. Žalobce proto vyzval žalovaného k doplacení pojistného plnění, avšak neúspěšně.

2. Žalovaný v rámci vyjádření k žalobě nárok sporoval s odůvodněním, že je promlčený. K dopravní nehodě došlo dne 22. 1. 2017, žaloba byla podána nejdříve dne 10. 2. 2020, z protokolu o dopravní nehodě plyne, že ke dni 23. 1. 2017 [anonymizováno] znalo jak osobu škůdce, tak předpokládanou výši škody 75 000 Kč.

3. V reakci na to žalobce uvedl, že objednávka [anonymizováno] vůči žalobci na opravu svodidel byla provedena až dne 20. 7. 2017 a teprve tento den došlo k jasné kvantifikaci škody, k promlčení nároku tak došlo až dne 20. 7. 2020.

4. Z provedených důkazů soud zjistil tento skutkový stav:

5. Z potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne 23. 1. 2017 plyne, že dopravní nehoda dne 22. 1. 2017 byla zaviněna řidičem [jméno] [příjmení], při nehodě došlo k poškození středových svodidel na dálnici, výše škody byla stanovena na částku 75 000 Kč. Vlastníkem svodidel je [anonymizována dvě slova].

6. Objednávkou ze dne 20. 7. 2017 objednal [anonymizována dvě slova] u žalobce opravu svodidel s tím, že předpokládanou hodnotu opravy stanovil na 74 755 Kč bez DPH.

7. Fakturou č. 2170154 vyúčtoval žalobce jako dodavatel [anonymizována dvě slova] jako odběrateli za provedení prací na poškozených svodidlech částku 87 416 Kč. Faktura byla vystavena 9. 8. 2017 se splatností k 8. 9. 2017.

8. Dopisy ze dne 12. 9. 2017 a 20. 9. 2017 sdělil žalovaný výši vyplaceného pojistného plnění 64 534 Kč a doplatku 14 188 Kč.

9. Po právní stránce posoudil soud věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.). Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 620 odst. 1 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Podle § 626 o.z. u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 635 odst. 2 o.z. se právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Mezi účastníky nebylo sporu o aktivní a pasivní legitimaci účastníků, dále bylo nesporné, že dne 22. 1. 2017 došlo k dopravní nehodě, při níž byla poškozena středová svodidla ve vlastnictví [anonymizována dvě slova]. Svodidla byla opravena žalobcem za částku 87 416 Kč, žalovaný vyplatil pojistné plnění 78 722 Kč s tím, že odečetl částku odpovídající opotřebení svodidel. Soud má za to, že námitka promlčení vznesená žalovanými je důvodná. Otázka vztahu ustanovení § 620 odst. 1 o.z., 626 o.z. a 635 odst. 2 o.z. byla vyřešena judikaturou Nejvyššího soudu, např. rozsudkem ze dne 28. 11. 2019, sp.zn. 25 Cdo 1976/2019 či ze dne 20. 4. 2020, sp.zn. 32 Cdo 582/2020. Zde Nejvyšší soud dospěl k závěru, že je třeba rozlišovat promlčecí dobu subjektivní a objektivní, přičemž každá z nich může mít odlišný počátek. Subjektivní promlčení lhůta u práva na náhradu škody počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tedy ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a osobě povinné k její náhradě, tato promlčecí doba je tříletá. Ust. § 626 o.z. se týká objektivní promlčecí lhůty, která začíná běžet bez ohledu na vědomost osoby oprávněné čerpat pojistné plnění a je v souladu s § 636 odst. 1 o.z. desetiletá. Obě promlčecí lhůty tak počínají běžet a končí nezávisle na sobě a platí, že nárok je třeba uplatnit v době, kdy ještě běží obě tyto lhůty. Mezi účastníky bylo nesporné, že k dopravní nehodě došlo dne 22. 1. 2017, protokol o nehodě sepsaný dne 23. 1. 2017 obsahuje údaj o viníkovi nehody, vlastníku svodidel i přibližné výši škody. Nejpozději 23. 1. 2017 tak žalobce, resp. jeho právní předchůdce věděl o vzniku škody a kdo je osobou povinnou k její náhradě. Od tohoto okamžiku mu začala plynout tříletá subjektivní promlčecí lhůta, která uplynula dne 23. 1. 2020. Žaloba byla podána dne 10. 2. 2020, tedy po uplynutí této lhůty, a námitka promlčení vznesená žalovaným je tak důvodná. Soudu proto nezbylo než žalobu zamítnout.

11. O nákladech řízení žalovaného rozhodl soud za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovanému náleží odměna advokáta dle § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (a.t.) po 1 500 Kč za úkon za 3 úkony (1. převzetí zastoupení, 2. vyjádření k žalobě, 3. účast na jednání dne 22. 4. 2020). K odměně náleží tři paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. po 300 Kč, tedy 900 Kč, a náhrada DPH ve výši 1 134 Kč. Celkové náklady žalovaného činí 6 534 Kč.

12. Náhradu nákladů řízení je žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce, ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.