27 C 107/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., Anonymizováno IČO žalobkyně Anonymizováno Adresa žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokátky Anonymizováno Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, Anonymizováno Datum narození žalované Anonymizováno Adresa žalované o zaplacení 185 317 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit 109 690 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do - částky 37 068 Kč, - zákonného úroku z prodlení z částky 146 758 Kč ve výši 11,5 % ročně od 19. 8. 2025 do zaplacení, - částky 38 559,36 Kč, - úroku 68,34 % ročně z částky 123 897,07 Kč od 19. 8. 2025 do 10. 9. 2025 ve výši 5 193,86 Kč, - úroku ve výši 12 % ročně z částky 123 897,07 Kč od 11. 9. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 19. 8. 2025 dosáhne částky 440 928 Kč.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Tvrzení žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že dne 28. 2. 2025 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 125 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet úvěr. Žalovaná byla v prodlení s úhradou úvěrových splátek. V důsledku toho se úvěr dne 17. 8. 2025 zesplatnil. Žalovaná na splacení úvěru zaplatila 15 310 Kč.

2. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná ke dni podání žaloby dlužila: - částku 144 960,76 Kč za část jistiny ve výši 123 897,07 Kč a za úrok ve výši 21 063,69 Kč, - částku 998 Kč za smluvní pokuty podle bodu 6.1 smlouvy o úvěru, - částku 800 Kč za náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, - částku 38 559,36 Kč za smluvní pokutu podle bodu 6.5 smlouvy o úvěru, - úrok 68,34 % ročně z částky 123 897,07 Kč od 19. 8. 2025 do zaplacení.

3. Žalovaná přes výzvu nic víc nezaplatila. Žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 146 758 Kč (144 960,76 Kč + 998 Kč + 800 Kč) se zákonným úrokem z prodlení z částky 146 758 Kč ve výši 11,5 % ročně od 19. 8. 2025 do zaplacení, částku 38 559,36 Kč, úrok ve výši 68,34 % ročně z částky 123 897,07 Kč od 19. 8. 2025 do 10. 9. 2025 ve výši 5 193,86 Kč a úrok 12 % ročně z částky 123 897,07 Kč od 11. 9. 2025 do zaplacení, max. do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 19. 8. 2025 dosáhne částky 440 928 Kč.

4. Vyjádření žalované. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

5. Zjištěné skutečnosti. Soud má za prokázané následující skutečnosti.

6. Dne 28. 2. 2025 spolu žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru č. hodnota. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 125 000 Kč. Prokazují to kopie „Předsmluvního formuláře“ ze dne 28. 2. 2025, „Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru“ č. hodnota ze dne 28. 2. 2025, „Dodatku č. hodnota k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. hodnota“ ze dne 28. 2. 2025, „Základní informace o klientovi“, „Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. hodnota“ ze dne 3. 3. 2025, „Splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru č. hodnota“ ze dne 3. 3. 2025, „Doklad o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu“ s datem zúčtování 28. 2. 2025, „Důkaz o odeslání 1,- Kč“, „Zaslaná SMS (Informace o vyplacení)“ a „Důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení)“. Uvedenými listinami byl prokázán také jejich obsah.

7. Dne 20. 4. 2026 zástupkyně žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, ve které žalovanou vyzvala k zaplacení 146 758 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty. Prokazuje to kopie dopisu ze dne 20. 4. 2026 („Předžalobní výzva“) a kopie „Podacího archu“ s datem 20. 4. 2026.

8. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na splacení úvěru zaplatila 15 310 Kč, a toto doložila „Kartou klienta“. Žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že uhradila více. Soud má proto „Kartou klienta“ za zjištěné, že žalovaná na splacení úvěru uhradila celkem 15 310 Kč.

9. Soud nemá za prokázáno, že žalobkyně doručila žalované „Oznámení“ o zesplatnění úvěru ze dne 17. 8. 2025 a „Výzvu k zaplacení“ ze dne 14. 7. 2025 a 12. 8. 2025, protože k tomuto nepředložila žádný důkaz.

10. Soud nemá za prokázáno žalobčino tvrzení, že před uzavřením smlouvy o úvěru ověřovala schopnost žalované splácet úvěr. To z důvodu, že žalobkyně přes výzvu soudu v usnesení ze dne 27. 5. 2026 č. j. 27 C 107/2026-45 k prokázání této skutečnosti nepředložila žádný relevantní důkaz.

11. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované ověřovala na základě dokladů a informací získaných od žalované, dále z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalobkyně své tvrzení prokazovala listinou „Hodnocení klienta“ ze dne 28. 2. 2025, „Prohlášením klienta“ ze dne 28. 2. 2025, „Výpisem z registru SOLUS“ s datem importu 27. 2. 2025, „Výpisem z NRKI“ s datem dotazu 28. 2. 2025, „Potvrzením o příchozí úhradě“ na účet žalované ve dnech 8. 11. 2024, 10. 12. 2024, 9. 1. 2025, 10. 2. 2025 a kopií občanského průkazu žalované. 12. „Hodnocení klienta“ ze dne 28. 2. 2025 je listina, kterou vyhotovila sama žalobkyně. Není podepsána žalovanou; „jedinečný kód“, což je řada číslic, není podpisem žalované. Údaje o žalované, zejména o výdajích, nejsou ničím podloženy. Tato listina proto nemá větší důkazní váhu. Navíc je otázkou, nakolik se žalobkyně touto listinou řídila, protože nejsou vyplněny části, ve kterých měl zaměstnanec žalobkyně doporučit, nebo nedoporučit, a „Analýza schopnosti splácet“, kterou měla vyplnit „Centrála“. 13. „Prohlášení klienta“ ze dne 28. 2. 2025 o tom, že žalobkyně ověřovala poměry žalované nic neprokazuje. 14. „Výpis z NRKI“ ze dne 28. 2. 2025 obsahuje údaje o žalované, dále údaje o počtu finančních institucí, u kterých si žalovaná žádala o úvěr u jiných společností (3), údaje o součtu celkové zbývající částky kreditních karet, celkového čerpání úvěrového rámce nesplátkových operací a celkové zbývající částky splátkových operací, dále údaje o limitu a dluhu po splatnosti. K těmto údajům jsou přiřazeny hodnoty, které jsou podstatné pro celkové skóre klienta. Z tohoto výpisu nelze bez dalšího dovozovat řádné ověřování schopnosti žalované splácet úvěr. 15. „Výpis z registru SOLUS“ ze dne 27. 2. 2023 obsahuje pouze jméno, příjmení a adresu žalované, jinak nic.

16. Z „Potvrzení o příchozí úhradě“ ze dne 8. 11. 2024, 10. 12. 2024, 9. 1. 2025 a 10. 2. 2025 vyplývá, že žalovaná přijala na svém účtu dne 8. 11. 2024 částku 37 329 Kč, dne 10. 12. 2024 částku 69 806 Kč, dne 9. 1. 2025 částku 37 769 Kč a dne 10. 2. 2025 částku 38 295 Kč. Doklady o příjmech, navíc nespecifikované, jsou samy o sobě pro posouzení úvěruschopnosti nedostatečné. Vždy je nezbytné příjmy porovnávat s výdaji a zohlednit další poměry žadatele.

17. Kopie občanského průkazu o poměrech žalované skoro nic nevypovídá. K řádném ověřování úvěruschopnosti rozhodně nestačí, a to ani v souvislosti s doklady o příjmech.

18. Žalobkyně nepředložila důkaz o tom, že ověřovala, zda byla žalovaná evidována v insolvenčním rejstříku.

19. Soud shrnuje, že žalobkyně poskytla žalované úvěr jen na základě údajů o 4 příchozích úhradách žalované v období 11/2024 až 2/2025. Žalobkyně nezjistila bližší informace o poměrech žalované, zejména o jejích výdajích, a ty informace, které zjistila, neověřila.

20. Pokud jde o výdaje, žalobkyně vycházela z částky životního minima. To především není přípustné, protože při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je nutné vycházet z jeho individuálních poměrů. Nehledě na to jsou výdaje ve výši 4 860 Kč měsíčně pro osobu žijící v Praze naprosto podhodnocené. Vždyť kdyby se počítalo 200 Kč denně na jídlo (což je málo), bylo by to za měsíc 6 000 Kč. Navíc je třeba připočítat přinejmenším náklady na hygienu, oblečení a obuv, dopravu apod. Žalobkyně nadto vycházela z informace, že žalovaná žije v domácnosti s dítětem, přičemž výdaje spojené s dítětem měly činit 3 490 Kč měsíčně, takový údaj je rovněž naprosto podhodnocený. Žalobkyně dále vycházela z výdajů na bydlení (nájemné, inkaso) ve výši 9 715 Kč, které také neověřila. Údaj o splátkách (0 Kč) je v rozporu s „Výpisem z NRKI“.

21. Bez spolehlivého a ověřeného zjištění reálných výdajů je řádné posouzení úvěruschopnosti vyloučeno.

22. Soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že si opatřila všechny informace, které jsou nezbytné pro řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, zejména pokud jde o výdaje žalované. Neprokázala, že informace, které měla o poměrech žalované, ověřila. Otázkou je, zdali se žalobkyně schopností žalované splácet úvěr vůbec zabývala, protože v „Hodnocení klienta“ ze dne 28. 2. 2025 absentuje výsledek „Analýzy celkové schopnosti splácet“.

23. Soudu je také z vlastní činnosti známo, že žalovaná má úvěrovou historii, přičemž některé z poskytnutých úvěrů byly předmětem řízení u zdejšího soudu (např. řízení vedená pod sp. zn. 38 C 135/2026 a sp. zn. 10 C 24/2026).

24. Z ostatních provedených důkazů soud nic podstatného pro rozhodnutí ve věci nezjistil.

25. Hodnocení důkazů. Věrohodnost provedených důkazů nebyla ničím zpochybněna, kromě pravdivosti údajů o výdajích žalované.

26. Závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně, – aniž by řádně posoudila úvěruschopnost žalované, – uzavřela dne 28. 2. 2025 se žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalované 125 000 Kč. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas. Žalovaná uhradila na splacení úvěru celkem 15 310 Kč. Žalobkyně dne 20. 4. 2026 marně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhů z úvěru.

27. Právní hodnocení. Po právní stránce soud věc posoudil podle „Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru“ ze dne 28. 2. 2025, a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

28. Smlouva o úvěru byla uzavřena mezi žalobkyní jako podnikatelem (§ 420 odst. 1 o. z.) a žalovanou coby spotřebitelem (§ 419 o. z.). Z tohoto důvodu sjednaný úvěr podléhá režimu spotřebitelského úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jelikož smlouva o úvěru byla sjednána se spotřebitelem, přičemž nejde o žádnou z výjimek z působnosti tohoto zákona, řídí se závazky z této smlouvy režimem smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Soud proto věc dále posoudil podle tohoto zákona o spotřebitelském úvěru.

29. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

30. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Smlouva o úvěru je neplatná, protože žalobkyně před jejím uzavřením řádně nezkoumala a neposoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně tak poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 87 odst. 1 tohoto zákona je důsledkem porušení této povinnosti neplatnost smlouvy. Smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou byla proto uzavřena neplatně.

32. Žalovaná je povinna pouze vrátit poskytnutou jistinu. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalobkyně na úvěru poskytla žalované 125 000 Kč. Žalovaná na splacení dluhu z úvěru zaplatila 15 310 Kč. Žalovaná je proto povinna vrátit rozdíl mezi poskytnutou jistinou úvěru (125 000 Kč) a uhrazenou částkou 15 310 Kč, tzn. 109 690 Kč. Z tohoto důvodu soud uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila 109 690 Kč.

33. Žalobkyně nemá právo na zaplacení sjednaných plateb, protože smlouva o úvěru je neplatná. Žalobkyně tak nemá zejména právo na zaplacení požadovaných poplatků, úroků, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované a smluvních pokut. Z těchto důvodů soud co do těchto plnění žalobu zamítl.

34. Žalobkyně nemá právo na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná není v prodlení, protože lhůta k plnění je podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru určena teprve tímto rozsudkem. Obecné ustanovení o úroku z prodlení v § 1970 o. z. se neuplatní, protože platí speciální právní úprava[footnoteRef:1]. Není-li žalovaná v prodlení, nemusí žalobkyni platit úrok z prodlení. Soud proto žalobu zamítl i co do požadovaného úroku z prodlení. [1: Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, dostupný na www.nsoud.cz]

35. Smlouva je v rozporu s dobrými mravy. Soud pro úplnost uvádí, že smlouva o úvěru je rovněž nepatná, protože odporuje dobrým mravům. Nemravná je z důvodu nepřiměřených ujednání v neprospěch spotřebitele, zejm. pokud jde o zápůjční úrokovou sazbu ve výši 68,34 % ročně, smluvní pokuty, poplatky atd.

36. Náklady řízení. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 146 758 Kč, dále částky 38 559,36 Kč, úroku 68,34 % ročně z částky 123 897,07 Kč od 19. 8. 2025 do 10. 9. 2025 ve výši 5 193,86 Kč, úroku 12 % ročně z částky 123 897,07 Kč od 11. 9. 2025 do zaplacení, jenž by ke dni 9. 7. 2026, kdy byl vyhlášen tento rozsudek činil 12 301,44 Kč, a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 146 758 Kč od 19. 8. 2025 do zaplacení, jenž by ke dni 9. 7. 2026 činil 15 027,61 Kč, tzn. celkem 217 840,27 Kč.

37. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 109 690 Kč (50,35 %). Žalovaná měla úspěch co do 49,65 %. Každá z účastnic měla tedy ve věci přibližně stejný úspěch. Soud proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku můžete podat odvolání. Odvolání můžete podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku. Pokud podáváte odvolání, tak ho podejte u Obvodního soudu pro Prahu 8. O odvolání rozhoduje Městský soud v Praze. Pokud podáváte odvolání, tak v něm uveďte, že podáváte odvolání. Dále v něm napište, proti kterému rozhodnutí odvolaní směřujete (uveďte datum vydání rozhodnutí a jeho číslo jednací), v jakém rozsahu rozhodnutí napadáte (uveďte, zda odvolání podáváte proti všem výrokům, nebo jen proti určitým výrokům), v čem spatřujete nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se domáháte (uveďte, zda navrhujete rozhodnutí zrušit, nebo změnit, popřípadě jak změnit). V odvolání uveďte své jméno a příjmení. Odvolání podepište a datujte. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelný rozsudek, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.