27 C 146/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., Anonymizováno : IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta Anonymizováno Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , Anonymizováno IČO žalované Anonymizováno Adresa žalované o zaplacení 141 487 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do- částky 8 544 Kč,- úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 544 Kč od 30. 6. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalobkyni zaplatit- částku 132 943 Kč,- úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 132 943 Kč od 30. 6. 2023 do zaplaceníse zamítá.

III. Žalobkyně je povinna na nákladech řízení žalované zaplatit 2 400 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna na nákladech řízení České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, zaplatit 1 152 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 1. , jméno FO, věci jde o pojistné plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, a to za náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, kterou žalobkyně vyplatila svému zaměstnanci. Předmětem sporu byla zejm. otázka, zda se v úrazu jednalo o pracovní úraz.

2. Žalobkyně tvrdila, že její zaměstnanec , jméno FO, dne 19. 9. 2021 utrpěl pracovní úraz. Jmenovaný je u žalobkyně zaměstnán jako řidič kamionu. Tento zaměstnanec dne 19. 9. 2021 v 1:30 h na služební cestě ve Francii při vystupování z vozu upadl na kluzkém schůdku a způsobil si zranění na pravé dolní končetiny. Pro toto zranění byl hospitalizován ve francouzské nemocnici v době od 19. do 24. 9. 2021.

3. Žalobkyně vyplatila , Anonymizováno, . , jméno FO, náhradu za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti v době od 19. 9. 2021 do 31. 5. 2023 ve výši 141 487 Kč. Žalovaná tento úraz posoudila tak, že není pracovním úrazem, neboť si ho poškozený způsobil v době čerpání přestávky mezi směnami. Na předžalobní upomínku ze dne 31. 8. 2023 a ze dne 18. 3. 2024 žalovaná žalobkyni nic neuhradila. Žalobkyně proto navrhla, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni 141 487 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 30. 6. 2023 do zaplacení.

4. Podáním ze dne 2. 1. 2025 žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 8 544 Kč s úrokem z prodlení, a to z důvodu početní chyby při výpočtu náhrady mzdy. Soud v odpovídajícím rozsahu podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. řízení zastavil ve výroku I tohoto rozsudku.

5. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. Namítala, že předmětnou událost nelze považovat za pracovní úraz. K úrazu došlo v době odpočinku mezi směnami dne 19. 9. 2021 v 1:30 h v noci, když poškozený v dešti seskakoval z kamionu, aby si odskočil na toaletu. Podle záznamu z tachografu poškozenému skončila pracovní doba dne 17. 9. 2021 v 15:06 h a na další nakládku měl vyjet až 19. 9. 2021 v 5 h. Poškozený v mezidobí nebyl ani v pracovní pohotovosti, jak vyplývá z výkazu práce. V případě poškozeného nešlo o plnění pracovních úkolů a chybí přímá příčinná souvislost s plněním pracovních úkolů. Žalovaná dále namítala, že ze žaloby nevyplývá, jak žalobkyně dospěla k výpočtu požadované částky, a že žalobkyně nedoložila, že náhradu ztráty na výdělku skutečně vyplatila poškozenému. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl.

6. Soud má za zjištěné následující skutečnosti. Žalovaná nepopřela, že žalobkyně je jako zaměstnavatel pojištěna u žalované zákonným pojištěním pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, a tak soud vychází ze skutečnosti, že žalobkyně je u žalované pojištěna tímto pojištěním. Ze stejného důvodu má soud za zjištěné, že zaměstnanec žalobkyně , Anonymizováno, . , jméno FO, utrpěl dne 19. 9. 2021 ve Francii úraz, pro který byl v době od 19. do 24. 9. 2021 hospitalizován ve francouzské nemocnici, a že , Anonymizováno, . , jméno FO, byl v pracovní neschopnosti v době od 19. 9. 2021 do 31. 5. 2023, za kterou žalobkyně uplatnila nárok na pojistné plnění. Dokazováním má soud za prokázány následující skutečnosti.

7. Dne 11. 8. 2020 nastoupil , Anonymizováno, . , jméno FO, u žalobkyně do práce, a to jako řidič skupiny C s tím, že zároveň bude podle potřeb zaměstnavatele vykonávat pomocné práce na provozovně: úklid nádvoří, údržbu a drobné opravy vozidel, překládku nákladů. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 14. 5. 2021. Dne 23. 4. 2021 byl pracovní poměr prodloužen na dobu do 14. 5. 2023. Při nástupu do práce , Anonymizováno, . , jméno FO, absolvoval vstupní školení, jehož předmětem byly mj. předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a hygieně práce a základní směrnice silniční nákladní dopravy. Tyto skutečnosti byly prokázány kopiemi „Pracovní smlouvy“ mezi žalobkyní a , Anonymizováno, . , jméno FO, ze dne 11. 8. 2020, „Potvrzení o seznámení pracovníků s vnitřními a bezpečnostními předpisy , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ s datem podpisu 11. 8. 2020, „Dodatku k pracovní smlouvě č. , hodnota, “ ze dne 22. 12. 2020, „Dodatku k pracovní smlouvě č. , hodnota, “ ze dne 23. 4. 2021, a „Dodatku k pracovní smlouvě č. , hodnota, “ ze dne 17. 12. 2021.

8. Obsah základní směrnice, se kterou byl , Anonymizováno, . , jméno FO, seznámen dne 11. 8. 2020, byl prokázán kopií „Základní směrnice silniční nákladní dopravy, provoz vozidel (řidiči)“ platné dne 1. 1. 2020.

9. Žalobkyně obdržela tři objednávky na přepravu zboží z Čech do Francie, a to zboží s nakládkou dne 14. 9. 2021 v Olomouci a vykládkou dne 17. 9. 2021 ve francouzském městě Rennes, dále na přepravu zboží s nakládkou dne 14. 9. 2021 v Olomouci a vykládkou do 17. 9. ve francouzském městě Dinan Cedex a na přepravu zboží s nakládkou dne 15. 9. 2021 v Pelhřimově a s vykládkou do 21. 9. 2021 ve francouzském městě Plouisy. Prokazuje to kopie „Smlouvy o přepravě věci“ mezi žalobkyní a , právnická osoba, ze dne 14. 9. 2021, „Smlouvy o přepravě věci“ mezi žalobkyní a , právnická osoba, ze dne 13. 9. 2021 a objednávky od , právnická osoba, .

10. Žalobkyně vystavila , Anonymizováno, . , jméno FO, cestovní příkaz na týden od 11. do 17. 9. 2021 s tím, že jmenovaný přebírá vozidlo dne 14.

9. Prokazuje to „Cestovní příkaz na období: týden , Anonymizováno, /, Anonymizováno, od 11. 9. do 17. 9., rok 2021“.

11. Dne 14. 9. 2021 zahájil , Anonymizováno, . , jméno FO, jízdu do Francie. Dne 17. 9. 2021 v 15:06 h tuto jízdu ukončil poblíž Plounévez-Moëdec, Aire de Porz an Park. Na tomto místě s vozidlem stál do 19. 9. 2021. Prokazuje to kopie „Výkazu práce řidiče“ (záznam z tachografu) a „, adresa, jízd od 14. 9. 2021 00:00 do 24. 9. 2021 23:59“, vytištěná dne 2. 1. 2025.

12. Dne 19. 9. 2021 v 1:30 h , Anonymizováno, . , jméno FO, utrpěl úraz, při kterém si zlomil pravou dolní končetinu. Tato skutečnost nebyla sporná a prokazuji ji i kopie „Záznamu o úrazu“ ze dne 30. 9. 2021 a další listinné důkazy, zejména lékařské zprávy.

13. Dne 8. 10. 2021 žalobkyně nahlásila žalované pojistnou událost. Dopisem ze dne 16. 11. 2022 žalovaná požádala žalobkyni o dodání určitých chybějících dokladů. Dopisem ze dne 16. 1. 2023 žalovaná oznámila žalobkyni, že „spis výše uvedené pojistné události dočasně vyřazuje z operativní evidence“ s tím, že žalovaná neobdržela chybějící doklady, o které žádala dopisem ze dne 16. 11. 2022; po dodání požadovaných dokladů „se ke spisu vrátí a provede dolikvidaci“. Dopisem ze dne 29. 6. 2023 žalovaná oznámila žalobkyni, že „vyřazuje prozatím spis pojistné události z evidence pracovních úrazů jako bezpředmětný, a odkládají bez peněžitého plnění“. Dopisem ze dne 31. 8. 2023 zástupce žalobkyně vyzval žalovanou o prověření závěrů šetření pojistné události. Dopisem ze dne 11. 9. 2023 žalovaná v reakci za to sdělila zástupci žalobkyně, že trvá na svém stanovisku, že se nejedná o pracovní úraz. Dopisem ze dne 18. 3. 2024 zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky 141 487 Kč žalobkyni s tím, že jde o výzvu k plnění podle § 142a odst. 1 o. s. ř. Dopisem ze dne 5. 4. 2024 žalovaná sdělila zástupci žalobkyně, že se znovu případem zabývali, a že setrvávají na svém stanovisku, že se o pracovní úraz nejedná. Uvedené skutečnosti prokazují kopie „Hlášení pojistné události“ s podacím razítkem žalované s datem 8. 10. 2021, dopisu žalované žalobkyni ze dne 16. 11. 2022, dopisu žalované žalobkyni ze dne 16. 1. 2023, dopisu žalované žalobkyni ze dne 29. 6. 2023, dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne 31. 8. 2023, dopisu žalované zástupci žalobkyně ze dne 11. 9. 2023, dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne 18. 3. 2024 a dopisu žalované zástupci žalobkyně ze dne 5. 4. 2024.

14. Soud nemá za prokázáno, že žalobkyně (předem) vystavila , Anonymizováno, . , jméno FO, cestovní příkaz na období od 18. 9. 2021. Ostatně to plyne i z tvrzení žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že její zaměstnanci podepisují vyslání na pracovní cestu na hromadném cestovním příkazu pro zaměstnance pro týden, ve kterém vyjíždějí na pracovní cestu. Následně v případě, že nedojde k návratu zaměstnance v týdnu vyslání na pracovní cestu, a tento se nachází stále v zahraničí, dochází k prodloužení cestovního příkazu do jeho návratu. Podle žalobkyně se , Anonymizováno, . , jméno FO, vrátil z pracovní cesty dne 24. 9. 2021 v 15 h, což potvrdil na cestovním příkazu. K prokázání těchto skutečností žalobkyně předložila kopii „Cestovního příkazu na období: týden 37/38 od 11. 9., rok 2021“.

15. Z tvrzení žalobkyně plyne, že předem nevystavila , Anonymizováno, . , jméno FO, cestovní příkaz na dobu od 18. 9. 2021, takže v době úrazu, k němuž došlo dne 19. 9. 2021, byl , Anonymizováno, . , jméno FO, na pracovní cestě bez cestovního příkazu. Vysvětlení žalobkyně o dodatečném udělení cestovního příkazu není logické a „Cestovní příkaz na období: týden 37/38 od 11. 9., rok 2021“, který žalobkyně předložila dodatečně soudu, není věrohodný.

16. Cestovní příkaz se uděluje do budoucna a nikoli zpětně. Pokud žalobkyně věděla, že , Anonymizováno, . , jméno FO, nastoupí cestu dne 14. 9. 2021 a že cesta skončí po dni 17. 9. 2021 (, Anonymizováno, . , jméno FO, měl nakládat další zboží dne 20. 9. 2021), nebyl důvod vystavovat mu příkaz jen na dobu do 17. 9. 2021. Co se týče samotného „Cestovního příkazu na období: týden 37/38 od 11. 9., rok 2021“, tak v něm na rozdíl od předcházejícího cestovního příkazu (vystaveného na období od 11. do 17.9.2021) jsou uvedeny pouze údaje, které se týkají , Anonymizováno, . , jméno FO, , zatímco údaje o ostatních řidičích v něm uvedeny žádné nejsou. Je v něm uveden údaj „skutečný příjezd den 24. 9. v 15:00 hodin“, který není pravdivý, protože , Anonymizováno, . , jméno FO, byl od 19. 9. 2021 do 24. 9. 2021 hospitalizován ve francouzské nemocnici a do 31. 5. 2023 byl podle žalobkyně v pracovní neschopnosti. Byl-li , Anonymizováno, . , jméno FO, od 19. 9. 2021 do 31. 5. 2023 v pracovní neschopnosti, nemohl v tomto období obdržet cestovní příkaz, a to ani k příjezdu. Okolnosti týkající se cestovního příkazu mají negativní vliv na věrohodnost tvrzení žalobkyně; samy o sobě nebyly důvodem pro zamítnutí žaloby.

17. Soud nemá za prokázáno, že , Anonymizováno, . , jméno FO, si způsobil úraz při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Žalobkyně tvrdila, že při výkonu práce řidiče nákladního automobilu s nákladem musí řidič i během přestávky např. střežit náklad. Nemůže se svévolně na delší dobu vzdálit od vozidla, byť je v přestávce a může odpočívat, a proto i během této přestávky řidič plní pracovní úkoly, a k úrazu zaměstnance došlo při plnění pracovních úkolů, resp. v přímé souvislosti s nimi. Podle žalobkyně , Anonymizováno, . , jméno FO, na parkovišti, kde se mu stal pracovní úraz, zaparkoval na víkend náhodně z důvodu, že ho čekala dne 20. 9. 2021 v ranních hodinách nakládka na místě v , jméno FO, . Zaměstnanec mezi nakládkami může opustit vozidlo jen na dobu nezbytně nutnou, výjimečně může např. na toaletu nebo občerstvení. Ve Francii je běžné, že dochází k odcizení celého vozidla, nákladu či nafty organizovanými kriminálními skupinami, proto zaměstnanci mají příkazem od žalobkyně, že musí vozidlo mít pod dohledem i mezi nakládkami a vykládkami, a opustit ho mohou je výjimečně. Mimo hlídaná parkoviště nemohou nechat vozidlo bez dohledu. Parkování na cestě je upraveno ve směrnici zaměstnavatele č. 2020/03/ZSSSND.

18. Dokazováním bylo tvrzení žalobkyně vyvráceno., Anonymizováno, , Anonymizováno, . , jméno FO, v „Záznamu o úrazu“ popsal úrazový děj tak, že „Dne 19. 9. 2021 v 1:30 hod. jsem seskakoval z kamiónu, chtěl jsem si odskočit na WC. Bylo to na čerpací stanici Total na silnici N12 ve Francii. Jelikož silně pršelo, tak při vystupování z vozu mi ujela noha na kluzkém schůdku a upadl jsem (…)“. Toto prohlášení potvrdil , Anonymizováno, . , jméno FO, svým podpisem dne 30. 9. 2021. Prokazuje to kopie „Záznamu o úrazu“ ze dne 30. 9. 2021. Totéž doslova uvedla žalobkyně při hlášení pojistné události, což prokazuje kopie „Hlášení pojistné události“ s podacím razítkem žalované s datem 8. 10. 2021.

19. Podle shora citovaného popisu , Anonymizováno, . , jméno FO, z automobilu seskakoval proto, že si chtěl dojít na WC. Došlo k tomu uprostřed noci (1,5 h po půlnoci) v době, kdy již skoro dva dny čekal s kamionem u čerpací stanice na nakládku, k níž mělo dojít druhého dne 20. 9. 2021. K úrazu tedy nedošlo v době přestávky v jízdě (, Anonymizováno, . , jméno FO, nepřerušil jízdu jen proto, aby si došel na WC a pak v jízdě pokračoval), ale po více než jeden den trvající pauzy mezi dvěma jízdami, přičemž měl čekat ještě jeden den, než nastoupí další jízdu. K úrazu došlo v noci, kdy , Anonymizováno, . , jméno FO, spal (za popsané situace není důvod, aby nespal, přičemž v řízení nevyšel najevo opak). , Anonymizováno, . , jméno FO, tedy v době úrazu nevykonával žádnou práci, nýbrž si po probuzení chtěl dojít na WC a při vystupování z vozidla si způsobil úraz. Soud uzavírá, že , Anonymizováno, . , jméno FO, v době úrazu neplnil pracovní úkoly; jeho odchod na WC nesouvisel přímo ani nepřímo s plněním pracovních úkolů.

20. Soud , Anonymizováno, . , jméno FO, vyslechl jako svědka. Jmenovaný mj. vypověděl, že je až dosud zaměstnancem žalobkyně. Událost popsal tak, že slézal z těch schůdků, možná také něco zaslechl, možná to byl také jen vítr, chtěl to zkontrolovat a obejít si to auto, ale strašně pršelo; zachytila se mu noha mezi schůdek a vyvýšený patník a spadl; měl hrůzu z toho, že se něco děje, tak nejdříve odhrnul záclonku, nic, není to vidět, tak šel ven. Svědek potvrdil, že podepsal „Záznam o úrazu“ ze dne 30. 9.2021 (který mu soud ukázal), ale uváděl, že si není jistý, jestli to četl, jestli si byl vědom, že je to zápis; není si vědom, jestli to opravdu četl. Uvedl, že když někde zastaví, tak stojí. Je to doba odpočinku, ale pořád se musí skákat kolem toho auta. On měl nakládku v pondělí 20. 9. 2021. Čekal tam na nakládku. Měl tehdy dlouhou přestávku, která trvá 45 hodin.

21. Soud, pokud jde o motiv vystoupení z vozidla, svědkově výpovědi nevěří. Svědek je jednak stále zaměstnancem žalobkyně, která mu vyplatila náhradu mzdy, takže lze předpokládat, že svědek bude vypovídat ve prospěch žalobkyně. Hlavně však je svědkova výpověď v rozporu s popisem úrazového děje v „Záznamu o úrazu“, který svědek podepsal a který žalobkyně převzala do „Hlášení pojistné události“. Svědkovu nynějšímu tvrzení, že prohlášení možná ani nečetl a že nevěděl, co v něm je, lze sotva věřit, a to už proto, že on byl jediný, kdo mohl úrazový děj popsat (nikdo jiný u úrazu nebyl). Svědek navíc podal popis úrazového děje v době, kdy nemohl vědět, že kvůli tomuto popisu žalobkyně odmítne pojistné plnění (totéž platí pro žalobkyni). Jeho nynější výpověď je naopak zřejmě přizpůsobena tomu, aby se námitce žalované vyhnula. Nehledě na to soudu není známo, že by situace s krádežemi vozidel, pohonných hmot a nákladů ve Francii byla tak dramatická, jak popisovala žalobkyně či svědek. Navíc , Anonymizováno, . , jméno FO, neparkoval v místě, které žalobkyně ve své „Základní směrnici silniční nákladní dopravy“, konkrétně ve směrnici , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , považuje za rizikové oblasti, tj. velká města, a rizikové lokality (Marseille a Bordeaux). Z těchto důvodů soud vychází z popisu úrazového děje, který svědek podal v „Záznamu o úrazu“ ze dne 30. 9. 2021, a žalobkyně v „Hlášení pojistné události“.

22. Soud nevyvodil podstatné skutkové závěry z následujících listin, protože nebyly významné pro rozhodnutí: „Potvrzení o průměrném výdělku za rozhodné období 4/2021-6/2021“ žalobkyně ze dne 2. 1. 2025, „Náhrada ztráty na výdělku po dobu PN“ , Anonymizováno, . , jméno FO, za období 1. 1. 2023 - 31. 1. 2023, 1. 2. 2023 - 28. 2. 2023, 1. 3. 2023 - 31. 3. 2023, 1. 4. 2023 - 30. 4. 2023, 1. 5. 2023 - 31. 5. 2023, ze dne 20. 4. 2022, ze dne 22. 4. 2022, ze dne 24. 5. 2022, ze dne 29. 6. 2022, ze dne 25. 7. 2022, ze dne 26. 8. 2022, ze dne 23. 9. 2022, ze dne 25. 10. 2022, ze dne 25. 11. 2022, za dobu od 1. 11. - 30. 11. 2022, 1. 12. - 31. 12. 2022, 25. 12. 2022 - 31. 12. 2022 a 1. 12. – 31. 12. 2022, „Historie pohybu – běžný účet za období 01. 01. 2022-31. 08. 2022“ žalobkyně, „Informace o účtech u Sberbank“, „Náhrada ztráty na výdělku po dobu PN“ ze dne 22. 12. 2021, 3. 10. 2021 - 31. 10. 2021, ze dne 27. 12. 2021, za období 1. 11. 2021 - 30. 11. 2021, ze dne 24. 1. 2022.

23. Žádný z účastníků nezpochybnil věrohodnost listinných důkazů a pochyby o jejich věrohodnosti nevyšly v řízení ani jinak najevo. Výjimkou je „Cestovní příkaz na období“, ve kterém je zaznamenán „Skutečný příjezd 24. 9.“; důvody jsou uvedeny výše (odst. 16). S uvedenou výjimkou soud považuje listinné důkazy za věrohodné a zákonné a jejich obsah za pravdivý.

24. Soud neprovedl následující důkazy, protože jimi měly být prokázány skutečnosti, jež byly mezi účastnicemi nesporné, popř. šlo o skutečnosti nepopřené: „Mzdové listy“ za rok 2021, 2022 a 2023, francouzsky psané lékařské zprávy o hospitalizaci poškozeného ve francouzské nemocnici, „Potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, nemocí z povolání (NZP)“ ze dne 27. 9. 2022, lékařské zprávy o zdravotním stavu poškozeného , Anonymizováno, . , jméno FO, a stvrzenky z lékárny.

25. Soud nemá za zcela věrohodnou výpověď svědka , Anonymizováno, . , jméno FO, . Soud nevěří jeho výpovědi v té části, ve které popisoval, z jakého důvodu těsně před úrazem vystupoval z auta. Podrobnější důvody soud uvádí výše (odst. 21).

26. Soud učinil o skutkovém stavu následující závěr. Žalobkyně má zaměstnance , jméno FO, , kterého zaměstnává jako řidiče nákladního vozidla. Žalobkyně vystavila , Anonymizováno, . , jméno FO, cestovní příkaz na období od 11. 9. do 17. 9. 2021. Dne 14. 9. 2021 zahájil , Anonymizováno, . , jméno FO, cestu nákladním vozidlem z , adresa, do Francie. V pátek dne 17. 9. 2021 v 15:06 h , Anonymizováno, . , jméno FO, ukončil jízdu na francouzské benzinové stanici. Tam měl v úmyslu parkovat a čekat na další nakládku, ke které mělo dojít v pondělí 20. 9. 2021. Dne 19. 9. 2021 v 1:30 h v noci si chtěl odskočit na WC. Při vystupování z vozu uklouzl na schůdku vozidla a upadl. Přitom si způsobil zranění pravé dolní končetiny, pro které byl hospitalizován ve francouzské nemocnici od 19. 9. do 24. 9. 2021. Žalobkyně uplatnila u žalované pojistné plnění za náhradu za ztráty výdělku, kterou vyplatila , Anonymizováno, . , jméno FO, za období od 19. 9. 2021 do 31. 5. 2023. Žalovaná přes opakované výzvy pojistné plnění žalobkyni neposkytla.

27. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a podle vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

28. Podle § 271k odst. 1 zákoníku práce pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů, nebo v příčinné souvislosti s ním (§ 273 a 274).

29. Podle § 271k odst. 2 zákoníku práce jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

30. Podle § 271k odst. 3 zákoníku práce pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodí na cestě do zaměstnání a zpět.

31. Podle § 273 odst. 1 zákoníku práce plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností, vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů, založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele, a činnost, která je předmětem pracovní cesty.

32. Podle § 274 odst. 1 zákoníku práce v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné, před počátkem práce nebo po jejím skončení, a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech, konané v objektu zaměstnavatele, a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb, prováděné na příkaz zaměstnavatele, nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.

33. Podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb. zákonným pojištěním pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen „Zákonné pojištění“) jsou pojištěny: a) , právnická osoba, a.s. ti zaměstnavatelé, kteří s ním měli sjednáno toto pojištění k 31. prosinci 1992; takto pojištěni jsou i zaměstnavatelé, na které přejdou práva a povinnosti z pracovně právního vztahu při vzniku právního nástupce těchto zaměstnavatelů, b) u , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. ostatní zaměstnavatelé.

34. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. , hodnota, Sb. zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna, příslušná podle § 1 (dále jen „pojišťovna“) nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Nárok na náhradu škody z události, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny (dále jen „škodná událost“), musí být poprvé uplatněn zaměstnavatelem u pojišťovny v době trvání zákonného pojištění, s výjimkou případu, kdy poškozený má právo na plnění přímo vůči příslušné pojišťovně.

35. V daném případě nebylo mezi účastnicemi sporu, že žalobkyně byla pojištěna u žalované zákonným pojištěním pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Rovněž mezi nimi nebylo sporu, že žalobkyně uplatnila u žalované nárok na náhradu toho, co žalobkyně plnila V. , jméno FO, na ztrátě na výdělku po dobu jeho pracovní neschopnosti.

36. Mezi účastnicemi rovněž nebylo sporu, že , Anonymizováno, . , jméno FO, v rámci pracovní cesty utrpěl úraz; sporné mezi nimi bylo, zda šlo o úraz pracovní. Soud dal za pravdu námitce žalované, že k úrazu , Anonymizováno, . , jméno FO, nedošlo při plnění jeho pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním a ani pro plnění pracovních úkolů ve smyslu § 271k odst. 1 a 2 zákoníku práce.

37. V řízení bylo prokázáno, že , Anonymizováno, . , jméno FO, si přivodil úraz mezi dvěma jízdami, totiž mezi ukončením jízdy dne 17. 9. 2021 15:06 a plánovaným začátkem jízdy dne 20. 9. 2021. Způsobil si ho dne 19. 9. 2021 hodinu a půl po půlnoci, kdy nevykonával žádnou práci. Se vší pravděpodobností se probudil ze spánku, aby si došel na WC, přičemž uklouzl, a to nesouviselo s plněním jeho pracovních úkolů. Za těchto okolností , Anonymizováno, . , jméno FO, neplnil žádný pracovní úkon ani nevykonával činnost v přímé souvislosti s ním.

38. Svědeckou výpověď , Anonymizováno, . , jméno FO, , že jeho úkolem bylo rovněž hlídat vozidlo a náklad a že vystupoval z vozidla proto, že něco zaslechl, soud odmítl jako nevěrohodnou. Soud rovněž odmítá tvrzení žalobkyně, že došlo k pracovnímu úrazu z toho důvodu, že úkolem řidiče je hlídat vozidlo a jeho náklad. Toto vysvětlení je především v rozporu se skutečností, že , Anonymizováno, . , jméno FO, si způsobil úraz při noční cestě na WC a ne v rámci střežení vozidla a nákladu. Soud na tento argument dále nepřistoupil také z následujících důvodů.

39. Řidič nákladního vozidla je povinen činit povinné přestávky a dodržovat dobu odpočinku podle předpisů týkajících se pracovníků v silniční dopravě, konkrétně podle nařízení ES č. 561/2006 ze dne 15. 3. 2006. Obecný požadavek, který má žalobkyně na řidiče, aby řidiči v době přestávek hlídali vozidlo, je v rozporu s touto povinností, protože nelze odpočívat a současně pracovat (střežit). Má-li řidič odpočívat, nemůže současně vykonávat práci, protože se to se navzájem vylučuje. , Anonymizováno, . , jméno FO, při výslechu uvedl, že v době parkování mu vyšla dlouhá přestávka (45 h). Ukončil-li tedy podle „Výkazu práce řidiče“ jízdu dne 17. 9. 2021 v 15:06 h, potom 45hodinová doba odpočinku trvala do 19. 9. 2021 v 12:06 h. K úrazu došlo dne 19. 9. 2021 v 1:30 h, tedy v době odpočinku, což podle čl. 4 písm. f) nařízení ES č. 561/2006 je nepřerušená doba, během níž může řidič volně nakládat se svým časem (tedy nemá za úkol pracovat).

40. Soud uzavírá, že dne 19. 9. 2021 si , Anonymizováno, . , jméno FO, způsobil úraz. Nejednalo se o úraz pracovní, protože k němu nedošlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, ani pro plnění pracovních úkolů. Z tohoto důvodu úraz , Anonymizováno, . , jméno FO, není kryt zákonným pojištěním pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle vyhlášky č. 125/1993 Sb. Žalovaná proto není povinna poskytnout žalobkyni pojistné plnění za náhradu za ztrátu na výdělku, kterou žalobkyně poskytla , Anonymizováno, . , jméno FO, , ani související úrok z prodlení. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.

41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

42. V daném případě žalovaná měla ve věci plný úspěch, neboť soud žalobu zcela zamítl. Soud proto žalované podle shora citovaného ustanovení přiznal náhradu nákladů řízení proti žalobkyni, která ve věci úspěch neměla.

43. Náhrada nákladů řízení činí 2 400 Kč, a to za paušální náhradu hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 8 úkonů ve výši 300 Kč za každý úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.:1. vyjádření ze dne 6. 9. 2024 k žalobě,2. příprava účasti na jednání dne 3. 12. 2024,3. účast na jednání dne 3. 12. 2024,4. příprava účasti na jednání dne 30. 1. 2025,5. účast na jednání dne 30. 1. 2025,6. příprava účasti na jednání dne 8. 4. 2025,7. účast na jednání dne 8. 4. 2025,8. vyjádření ze dne 28. 4. 2024 (správně 2025).

44. V řízení vznikly náklady ve výši 1 152 Kč, které soud podle usnesení ze dne 8. 4. 2025 č. j. 27 C 146/2024-125 vyplatil na svědečném , Anonymizováno, . , jméno FO, .

45. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

46. Výsledkem řízení je neúspěch žalobkyně. Soud neshledal u žalobkyně předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Z těchto důvodů soud podle citovaného ustanovení uložil žalobkyni, aby zaplatila státu náhradu nákladů řízení ve výši 1 152 Kč.