27 C 153/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , PSČ obec a číslo o zapl. 57 717 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit -) částku 47 371,50 Kč, -) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 47 371,50 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do -) částky 10 345,50 Kč, -) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 345,50 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna na nákladech řízení žalobkyni zaplatit 16 789,20 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení], LL. M. IV. [celé jméno vedlejší účastnice] jako vedlejší účastnice a žalovaná vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

1. Ve věci jde o pojistné plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to za škodu, která žalobkyni vznikla na jejím vozidle při dopravní nehodě.

2. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] došlo v [obec] [anonymizováno] k dopravní nehodě. [příjmení] zavinila řidička vozidla Volkswagen [registrační značka] [celé jméno svědkyně]. Jmenovaná při změně jízdního pruhu zkřížila cestu vozidlu Mazda registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo], jež řídil [celé jméno svědka]. Ten byl donucen prudce strhnout řízení, aby nedošlo ke střetu s vozidlem Volkswagen, přičemž se dostal do kolizního kurzu se svodidly. V důsledku toho vznikla na vozidle Mazda škoda.

3. Vlastníkem vozidla Mazda je žalobkyně. Vlastníkem vozidla Volkswagen je [celé jméno vedlejší účastnice]. Vozidlo Volkswagen bylo v době nehody pojištěno u žalované pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně oznámila žalované vznik škodní události a následně u ní uplatnila nárok. Žalovaná dne [datum] ukončila šetření škodní události a sdělila žalobkyni, že nepovažuje odpovědnost pojistníka za prokázanou.

4. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 57 717 Kč se zákonným úrokem z prodlení jako náhrady škody na vozidle Mazda, a to za poškození blatníku dveří, disků a zadního kola.

5. Žalovaná nečinila sporným, že k poškození vozidla Mazda na uvedeném místě došlo. Shodně se žalobkyní tvrdila, že jí byla oznámena škodní událost a že jde o povinné ručení. Nepopírala, že na vozidle Mazda vznikla škoda ve výši 47 372 Kč, ani že žalobkyni vznikla škoda na nákladech za pronájem náhradního vozidla ve výši 10 346 Kč.

6. Žalovaná však popírala, že řidička vozidla Volkswagen odpovídá za vzniklou škodu. Podle žalované za škodu odpovídá vozidlo, které se napojovalo z pravého pruhu, na něž řidička vozidla Volkswagen reagovala. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl, mimo jiné s tím, že náhrada za nájem náhradního vozidla nebyla uplatněna u žalované ani u soudu.

7. Soud vzal ze shodných tvrzení účastnic za zjištěné, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, kdy řidička M. [celé jméno svědkyně] při změně jízdního pruhu zkřížila cestu vozidlu Mazda, které řídil K. T. [celé jméno svědka], jenž strhnul řízení ke svodidlům, v důsledku čehož došlo k poškození vozidla Mazda. Dále má takto soud za zjištěné, že vozidlo Volkswagen bylo v době nehody pojištěno u žalované pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, že škodní událost byla nahlášena žalované a že žalovaná neposkytla žalobkyni pojistné plnění s odůvodněním, že nelze dovodit, že by její pojištěný odpovídal za způsobení škody. Stejným způsobem má soud za zjištěné, že žalobkyně je majitelkou vozidla Mazda registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo] a že majitelkou vozidla Volkswagen je [celé jméno vedlejší účastnice].

8. Ke zjištění okolností dopravní nehody soud vyslechl její účastníky. Řidička vozidla Volkswagen M. [celé jméno svědkyně] zejména vypověděla, že z pravého pruhu přijelo vozidlo. Ona se lekla a„ hodila jakoby myšku“. Viditelnost byla dobrá, svítilo sluníčko, byl teplý den. Jela v prostředním pruhu, soustředila se na jízdu. Z pravé strany vyjelo auto - hodně rychle, jak byla ve stresu ze silného provozu, tak se ho lekla a odbočila lehce doleva. Vybočila ze svého pruhu, vrátila se zpět, pak jí přítel řekl, aby zastavila, že vytlačila auto do strany. Jela rychlostí 50 km/h. Ten kdo se připojoval, tak„ těch 80 tam měl“. Jak on tam vjel, tak ona měla strach, aby do ní nenarazil, tak určitě vjela do jeho pruhu. Neví kolik, jestli metr nebo půl metru; neví, jak velkou částí vozidla. Je to její vina, že vjela do toto pruhu, jak se lekla, provoz byl fakt hustý. Není si jistá, jestli ten, kdo přijížděl zprava, jí také vjel do pruhu.

9. Svědek [celé jméno svědka], který je s M. [celé jméno svědkyně] ve vozidle Volkswagen vypověděl, že z připojovacího pruhu vylétl člověk, jel hrozně rychle. Řidička se lekla, strhla to a ten řidič, co jel za nimi, najel do svodidel; jak uhýbal, narazil do svodidel. Svědek se také lekl, jak to vozidlo vyletělo zprava. Pak se díval do zrcátka a viděl toho pána, jak narazil do svodidel. Svědek viděl, to jak vozidlo vyjelo z připojovacího pruhu, on se také lekl. Neví, jestli vozidlo Volkswagen opustilo svůj jízdní pruh, nebo ne. Úhybný manévr ale byl. Myslí si, že řidička určitě [celé jméno svědkyně] zareagovala dobře.

10. Řidič vozidla Mazda K. T. [celé jméno svědka] vypověděl, že jel v levém pruhu. Najednou na něj začalo tlačit vozidlo z pravé strany. On musel uhnout doleva a narazil do svodidel. Poškrábala se celá levá strana. Pak přiběhla paní a ptala se, jestli mu něco není. Přiznala chybu. Ona byla s pánem. Vozidlo, které vybočilo, bylo už tak v půlce, když na něho tlačilo. On viděl, že bude srážka těch vozidel, a proto hned zahnul doleva. Jel 50 km/h. Neviděl, že by k vozidlu Volkswagen přijíždělo nějaké vozidlo zprava. Svědek myslí, že vozidlo Volkswagen už přejelo přes čáru, jak na něho tlačilo. Řidička vozidla Volkswagen nechtěla jako svědka napsat toho pána, co jel s ní. Myslí si, že počasí bylo dobré, ale přesně si nevzpomene.

11. Pokud jde o roli neznámého vozidla, kvůli němuž řidička [celé jméno svědkyně] zkřížila dráhu řidiči [celé jméno svědka], tak M. [celé jméno svědkyně] řekla, že z pravého pruhu přijelo vozidlo, kterého se lekla. Svědek [celé jméno svědka] řekl, že z připojovacího pruhu vylétl člověk, který jel hrozně rychle, a že se ho M. [celé jméno svědkyně] lekla; on sám se také lekl. Z těchto výpovědí plyne, že důvodem vybočení vozidla Volkswagen do levého pruhu byl úlek řidičky vozidla Volkswagen. Naopak z nich neplyne, že by se neznámé vozidlo, jež přijíždělo zprava, pokusilo zkřížit dráhu vozidla Volkswagen nebo ji skutečně zkřížilo. Nelze tedy dát za pravdu žalované, že příčinou nehody byla jízda neznámého vozidla, a nikoli jen úleková reakce řidičky vozidla Volkswagen. 12. [právnická osoba] vyúčtovala žalobkyni opravu vozidla Mazda fakturou [číslo] na částku 57 717 Kč. Tato společnost nejenže opravovala žalobkyni vozidlo Mazda, ale také pronajala žalobkyni náhradní vozidlo a vyřizovala škodní událost u žalované. Pronájem náhradního vozidla byl prokázán smlouva o pronájmu vozidla – předávacím protokolem k vozidlu. Přílohu faktury [číslo] tvoří dodací list nákupek a rozpis výkonů. Porovnáním faktury a této jmenovaná společnost ve faktuře vyúčtovala žalobkyni opravu vozidla jinak, než v příloze faktury: -) Ve faktuře se účtuje materiál za 39 149,69 Kč a práce za 8 550 Kč, celkem 47 496,69 Kč, což s daní z přidané hodnoty ve výši 10 016,90 Kč činí výsledných 57 717 Kč. -) Podle přílohy faktury však cena materiálu a cena práce dohromady činily 39 149,69 Kč (ve faktuře se tato částka vykazuje jen jako materiál); dále se zde účtuje pronájem vozidla ve výši 8 550 Kč (ve faktuře se tato částka vykazuje jako cena prací).

13. Rozpor mezi cenou opravy ve faktuře a cenou opravy v příloze faktury má za následek, že soud nemá za prokázané, že cena opravy vozidla Mazda činila 57 717 Kč.

14. Soud má provedené důkazy za zákonné, pravdivé a věrohodné, neboť v řízení nevyšly najevo skutečnosti, které by tyto vlastnosti zpochybňovaly. Výjimkami jsou faktura [právnická osoba] s její přílohou, jimiž se soud zabývá v předcházejících odstavcích, a výpověď svědka P. [celé jméno svědka]. Ohledně něho žalovaná poukazovala na to, že svědek není uveden v záznamu o dopravní nehodě a že žalobkyně ho nenahlásila v oznámení škodní události. Soud přes tyto skutečnosti nemá o věrohodnosti jmenovaného svědka pochyby, protože řidička M. [celé jméno svědkyně] věrohodně vysvětlila důvod zamlčení svědka, totiž že svědkovi tehdy nebylo po zdravotní stránce dobře a také že ona ho nechtěla do celé záležitosti zatahovat; P. [celé jméno svědka] toto potvrdil. Svědek P. [celé jméno svědka] vypovídal shodně se svědkyní M. [celé jméno svědkyně] i se svědkem K. T. [celé jméno svědka] a jeho výpověď není v rozporu s listinnými důkazy.

15. Soud nevyvodil podstatnější závěry z následujících listin, neboť prokazovaly skutečnosti, které byly mezi účastnicemi nesporné: kopie řidičského průkazu M. [celé jméno svědkyně], oznámení škodní události ze strany pojištěného, dopisu žalované ze dne [datum] adresovaného žalobkyni a P. [celé jméno vedlejší účastnice], dopisu žalované ze dne [datum], [datum] a [datum], z dopisu zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], [datum], z technické správy/předpočtu nákladu za opravu ze dne [datum], z uplatnění nároku hlášeného poškozením dne [datum], ze záznamu o dopravní nehodě ze dne [datum], z osvědčení o registraci vozidla r. z. [anonymizována dvě slova] [číslo] a vozidla r. z. [anonymizována dvě slova] [číslo], zápisu o poškození motorového vozidla a fotografií vozidla Mazda.

16. Soud dále nevyvodil žádné podstatné skutkové závěry z vyjádření [právnická osoba] a e-mailu zástupkyně žalobkyně z [datum], v němž zástupkyně žádá tuto společnost o vyjádření. [právnická osoba] ve vyjádření tvrdí, že faktura je standardní a nejeví známky jakékoli chyby, ale to je v rozporu se zněním těchto listin (odst. 12).

17. Naopak podstatné pro rozhodnutí věci byly výpovědi svědků M. [celé jméno svědkyně], P. [celé jméno svědka] a K. T. [celé jméno svědka]. Jejich výpovědi má soud za věrohodné, neboť neodporují provedeným listinným důkazům a výpovědi se navzájem nevylučují, ale doplňují.

18. Soud učinil o skutkovém stavu závěr, že dne [datum] jela řidička M. [celé jméno svědkyně] s P. [celé jméno svědka] vozidlem Volkswagen po veřejné komunikaci. Jela v prostředním pruhu. Soustředila se na jízdu. Byla ve stresu ze silného provozu. Z pravé strany rychle vyjelo do pravého pruhu neznámé vozidlo. M. [celé jméno svědkyně] se toho lekla a odbočila lehce doleva a vybočila ze svého jízdního pruhu;„ hodila jakoby myšku“. Pak se s vozem vrátila zpět do svého pruhu. P. [celé jméno svědka] jí řekl, ať zastaví, že vytlačila auto do strany. Řidič vozidla Mazda K. T. [celé jméno svědka] jel vozidle, Mazda v levém jízdním pruhu. Najednou na něho z pravé strany začalo tlačit vozidlo Volkswagen. On kvůli tomu musel uhnout doleva a narazil přitom do svodidel, přičemž se poškrábala levá strana vozidla Mazda. Pak přiběhla M. [celé jméno svědkyně], přiznala chybu a omluvila se. Vozidlo Volkswagen bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalované pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Soud nemá za prokázané, že cena opravy vozidla Mazda činila 57 717 Kč. Žalovaná na pojistném plnění za škodu na vozidle žalobkyni nic nezaplatila.

19. Po právní stránce, (vzhledem k tomu, že žalobkyně se proti žalované domáhala pojistného plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to za škodu na vozidle, (soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

20. Mezi účastnicemi nebylo sporu o právní možnosti žalobkyně požadovat po žalované pojistné plnění. Soud proto jen uvádí, že řidič, který zavinil nehodu má jako pojištěný podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. právo, aby žalovaná jakožto pojistitelka za něho uhradila v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku žalobkyni coby poškozené způsobenou škodu na vozidle. Žalobkyně má podle § 9 odst. 1 tohoto zákona právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u žalované.

21. V daném případě žalovaná nepopírala vznik škody na vozidle Mazda ve výši 47 372 Kč; nepopírala ani škodu, která žalobkyni vznikla uhrazením nákladů na nájemné na pronájem náhradního vozidla, jejíž náhradu ovšem žalobkyně neuplatnila. Žalovaná však namítala, že její pojištěnec za škodu na vozidle Mazda neodpovídá. Podle žalované za tuto škodu odpovídá řidič neznámého vozidla, jež se připojovalo do pravého jízdního pruhu.

22. Podle § 2927 odst. 1 o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

23. Podle § 2927 odst. 2 o. z. povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu, jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

24. Podle § 2932 o. z. střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody.

25. Citované ustanovení § 2932 o. z. upravuje vypořádání škody vzniklé provozovatelům následkem střetu mezi nimi. Jde o objektivní odpovědnost a je tedy rozhodná účast, kterou měli provozovatelé na způsobení vzniklé škody.

26. Se žalovanou nelze souhlasit, že není jasná příčinná souvislost mezi jízdou vozidla Volkswagen a škodou na vozidle Mazda. Naopak (bezprostřední příčinou vzniku škody na vozidle Mazda byl způsob jízdy řidičky vozidla Volkswagen, protože řidič vozidla Mazda odřel toto vozidlo o svodidla proto, že vozidlo Volkswagen mu nečekaně zkřížilo cestu. Ke škodě na vozidle Mazda došlo následkem jízdy řidičky vozidla Volkswagen. Na straně řidiče vozidla Mazda nebylo tvrzeno spoluzpůsobení škody na vozidle Mazda a toto v řízení nevyšlo najevo ani jiným způsobem.

27. Ze skutkových okolností je zřejmé, že vypořádání následků škodní událostí ve vztahu mezi žalobkyní na straně jedné a provozovatelem vozidla Volkswagen na straně druhé se řídí citovaným ustanovením § 2932 občanského zákoníku a že řidička vozidla Volkswagen má na vzniku škody plnou účast. Tato právní úprava vylučuje, aby byla v rámci vzájemného vypořádání mezi žalobkyní a provozovatelem vozidla Volkswagen stanovená míra účasti třetí osoby, která se střetu provozu vozidla Volkswagen a vozidla Mazda nezúčastnila, tedy neznámého vozidla, které přijelo zprava, a aby byla o podíl této třetí osoby snížena míra účasti provozovatelů, které se účastnili střetu vozidel.

28. Nadto nebylo prokázáno, že by neznámé vozidlo, které přijíždělo zprava, bylo odpovědné za střet vozidel Volkswagen a Mazda, neboť ze svědeckých výpovědí nebylo prokázáno, že neznámě vozidlo zkřížilo cestu vozidlu Volkswagen. Spíše se zdá, že manévr řidičky vozidla Volkswagen byl zapříčiněn řízením ve stresu z provozu a jejím úlekem z nečekaně se přiblíživšího vozidla zprava. Z těchto důvodů námitka žalované, že pojištěný za škodu neodpovídá, není opodstatněná.

29. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že jí vznikla škoda na vozidle ve výši 57 717 Kč, nýbrž tato škoda dosahuje nejvýše částky 47 371,50 Kč, a že žalovaná učinila tuto výši škody nespornou, soud žalobkyni přiznal 47 371,50 Kč.

30. Jelikož žalobkyně neprokázala škodu na vozidle vyšší a současně neuplatnila v tomto řízení nárok na pojistné plnění za náhradu za pronájem náhradního vozidla, soud ve zbývající části, to je co do 10 345,50 Kč žalobu zamítl.

31. Žalovaná je v prodlení se splácením peněžitého dluhu. Soud žalobkyni přiznal podle § 1970 o. z. úrok z prodlení, a to z přiznané částky 47 371,50 Kč. Žalovaná není v prodlení se zaplacením částky 10 345,50 Kč, a proto soud ohledně tohoto úroku z prodlení žalobu zamítl.

32. Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, a proto soud poměrně rozdělil náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Výši náhrady za právní zastoupení soud stanovil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen„ a. t“).

33. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 57 717 Kč s úrokem z prodlení (100 %). Soud žalobě vyhověl co do částky 47 371,50 Kč s úrokem z prodlení, v této části byla žalobkyně úspěšná (82,07547 %). Co do částky 10 345,50 Kč soud žalobu zamítl a v tomto rozsahu byla ve věci úspěšná žalovaná (17,92453 %). Po vzájemném zápočtu má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 64,15094 %).

34. Žalobkyni vznikly náklady v celkové výši 25 392 Kč. Z toho je -) částka 2 886 Kč za soudní poplatek za žalobu -) částka 17 100 Kč za odměnu advokátce za 5 úkonů právní služby -) převzetí a příprava zastoupení, -) výzva k plnění, -) účast na jednání dne [datum], -) vyjádření ze dne [datum], -) účast na jednání dne [datum], ve výši 3 420 Kč za každý z uvedených úkonů podle § 7 bodu 5 a. t., -) částka 1 500 Kč za náhradu hotových výdajů advokátky za výše uvedených 5 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t., -) částka 3 906 Kč za náhradu advokátce za 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

35. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů na právní zastoupení – za podání zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], protože nešlo o podání zastupovaného účastníka, nýbrž o podání [celé jméno vedlejší účastnice] jako vedlejší účastnice, kterou zástupkyně žalobkyně nezastupovala.

36. Z nákladů řízení ve výši 25 392 Kč má žalobkyně právo na náhradu v rozsahu 64,15094 %, což je 16 789,20 Kč. Soud proto žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznal tuto částku.

37. Celkovou náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám advokátky, která v tomto řízení zastupovala žalobkyni.

38. Po jistou dobu se řízení účastnila [celé jméno vedlejší účastnice] jako vedlejší účastnice na straně žalobkyně. Této vedlejší účastnici žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že [celé jméno vedlejší účastnice] a žalovaná vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.