27 C 163/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. jméno příjmení , datum narození bytem adresa 2. jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o zaplacení 1 024 000 Kč s přísl.

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně žalobci zaplatit -) částku 374 000 Kč, -) úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně -) z částky 824 000 Kč za dobu od 1. 3. 2017 do 6. 3. 2017, -) z částky 574 000 Kč za dobu od 7. 3. 2017 do 17. 3. 2017, -) z částky 374 000 Kč za dobu od 18. 3. 2017 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný 1 je povinen žalobci zaplatit -) částku 250 000 Kč, -) úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 250 000 Kč za dobu od 1. 5. 2017 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku

III. Žaloba proti žalovanému 1 o zaplacení úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 250 000 Kč za dobu od 1. 3. 2017 do 30. 4. 2017 se zamítá.

IV. Žaloba proti žalované 2 o zaplacení -) částky 250 000 Kč, -) úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 224 000 Kč za dobu od 1. 3. 2017 do zaplacení, se zamítá.

V. Žaloba o uložení povinnosti žalovaným společně a nerozdílně zaplatit žalobci -) úroky ve výši 400 000 Kč, -) úroky z prodlení z částky 400 000 Kč za dobu od 1. 3. 2017 do zaplacení, se zamítá.

VI. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně žalobci zaplatit smluvní pokutu ve výši 16 480 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žaloba o uložení povinnosti žalovaným společně a nerozdílně žalobci zaplatit smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč se zamítá.

VIII. Žalovaný 1 je povinen na nákladech řízení žalobci zaplatit 47 349,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [jméno].

IX. Žalobce je povinen na nákladech řízení žalované 2 zaplatit 29 521,80 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [jméno].

1. Ve věci jde o spor o vrácení peněz, které žalobce půjčil žalovaným.

2. Žalobce tvrdil, že dne 16. 9. 2016 uzavřel se žalovanými písemnou Smlouvu o zápůjčce peněz, na základě které přenechal žalovaným celkem 600 000 Kč, a to dne 16. 9. 2016 částku 250 000 Kč, dne 22. 9. 2016 částku 200 000 Kč a dne 3. 10. 2016 částku 150 000 Kč. Žalovaní se zavázali zapůjčené peníze včetně úroku, který činil 400 000 Kč, vrátit do 28. 2. 2017.

3. Žalobce dále tvrdil, že dne 15. 11. 2016 žalobce uzavřel se žalovanými Dodatek č. 1 ke smlouvě o zápůjčce peněz, kterým byla zápůjčka navýšena o dalších 224 000 Kč. Podle tohoto dodatku žalobce přenechal žalovaným dne 26. 10. 2016 částku 100 000 Kč a dne 15. 11. 2016 částku 124 000 Kč.

4. Žalobce nakonec tvrdil, že na základě Smlouvy o zápůjčce peněz dne 16. 11. 2016 přenechal žalovaným částku 150 000 Kč a dne 12. 12. 2016 částku 100 000 Kč. Žalobce tak žalovaným přenechal celkem 1 074 000 Kč. Žalovaní vrátili žalobci dne 6. 3. 2017 částku 250 000 Kč a dne 17. 3. 2017 částku 200 000 Kč, tj. celkem 450 000 Kč. Žalovaní tak dluží žalobci 1 024 000 Kč (624 000 Kč dlužná jistina a 400 000 Kč úroky).

5. Žalovaní jsou podle žalobce povinni zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý měsíc prodlení. Žalovaní jsou v prodlení od 1. 3. 2017. Žalobce se domáhal smluvní pokuty ve výši 20 480 Kč za prodlení v měsících březnu až červnu 2017.

6. Žalobce s ohledem na výše uvedené navrhl, aby soud uložil žalovaným společně a nerozdílně žalobci zaplatit částku 1 024 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně, z částky 1 474 000 Kč od 1. 3. 2017 do 6. 3. 2017, z částky 1 224 000 Kč od 7. 3. 2017 do 17. 3. 2017 a z částky 1 024 000 Kč od 18. 3. 2017 do zaplacení a dále smluvní pokutu ve výši 20 480 Kč.

7. Žalovaní uplatněné nároky neuznali. Tvrdili, že žalobce uplatňuje nároky z lichevní smlouvy. Žalovaní dále tvrdili, že se nejedná pouze o zaplacení zapůjčené částky, nýbrž i o úhradu stavebních úprav na majetku žalobce, které provedli a zaplatili žalovaní, a nájemní smlouvu o pronájmu skladových a sklepních prostor.

8. Žalovaní tvrdili, že žalovaní v srpnu 2016 uzavřeli se [právnická osoba] a.s. smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce bytové jednotky na adrese [adresa]. Na přelomu srpna a září žalovaný 1 neuvážlivě poskytl větší množství finančních peněz rodinné přítelkyni, které do dnešního dne nebyly vráceny. Žalovaní nemohli zastavit provádění rekonstrukce, a proto uzavřeli se žalobcem smlouvu o zápůjčce peněz ve výši 600 000 Kč za účelem doplacení rekonstrukce bytové jednotky. Žalobce protahoval jednání o smlouvě o půjčce, čímž způsobil stres a časovou tísni žalovaných, ve které žalovaní podepsali smlouvu o zápůjčce. Žalobce požadoval provést v rámci rekonstrukce bytu žalovaných také provedení stavebních úprav v nebytových prostorách společnosti [právnická osoba], jíž je žalobce jediným jednatelem a společníkem. Na úhradu těchto prací žalobce poukázal na účet žalované 2 dvě zálohové platby: dne 16. 11. 2017 částku 100 000 Kč a dne 12. 12. 2016 částku 150 000 Kč. Na zprávu pro příjemce žalobce uvedl, že se jedná o půjčku, čehož si ale žalovaná 2 všimla až zpětně po obdržení měsíčního výpisu z banky. Počátkem r. 2017 se vztahy mezi účastníky prudce zhoršily poté, co se žalovaní snažili apelovat na svědomí žalobce, aby upustil od uplatnění úroku ve výši 400 000 Kč, který považovali za rozporný s dobrými mravy. Žalovaní dne 6. 3. 2017 splatili částku 250 000 Kč a dne 17. 3. 2017 částku 200 000 Kč.

9. Žalovaní měli za to, že uzavřená smlouva je z důvodu lichvy podle § 1796 o. z. neplatná, protože hodnota vzájemného plnění stran je v hrubém nepoměru a jelikož žalobce záměrně při uzavření smlouvy zneužil časové a finanční tísně žalovaných; žalobce požaduje úrok ve výši téměř 60 % p. a. Žalovaní navrhli, aby soud žalobu zamítl.

10. Žalovaná 2 později uvedla, že se žalobou souhlasí a že bere na vědomí povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku; nesouhlasila pouze s výší žalované částky. Žalovaná 2 nečinila sporným, že byla uzavřena Smlouva o zápůjčce peněz a dodatek k této smlouvě. Tvrdila, že žalovaní se dohodli se žalobcem tak, že žalovaní zrekonstruují nebytové prostory, které byly ve vlastnictví žalobce, a že polovina z těchto prostor pak bude převedena na žalované. Za tím účelem žalovaní zrekonstruovali nebytové prostory. K tomu využívali i prostředky, jež získali zápůjčkou od žalobce. Žalovaní použili zapůjčené prostředky v podstatné míře právě k rekonstrukci té jednotky. Po rekonstrukci nebytových prostor, žalobce žalovaným nic neuhradil, přestože s rekonstrukcí souhlasil.

11. Soud má za prokázány následující skutečnosti:

12. Dne 16. 9. 2016 žalobce na straně jedné a žalovaní na straně druhé uzavřeli Smlouvu o zápůjčce peněz, kterou se žalobce zavázal do 30. 9. 2016 postupně poskytnout žalovaným 600 000 Kč a žalovaní se společně a nerozdílně zavázali těchto 600 000 Kč vrátit nejpozději do 28. 2. 2017 s úroky ve výši 400 000 Kč. Tuto skutečnost, jakož i obsah smlouvy prokazuje kopie„ Smlouvy o zápůjčce peněz“, kterou účastníci podepsali dne 16. 9. 2016.

13. Dne 16. 9. 2016 žalobce nechal na účet 2. žalované převést 250 000 Kč s tím, že jde o 1. platbu vkladu podle smlouvy ze dne 16. 9. 2016. Prokazuje to„ Potvrzení o provedené platby vytvořené 18.02.2017“ od [právnická osoba]

14. Dne 22. 9. 2016 žalobce nechal na účet 2. žalované převést 200 000 Kč s tím, že jde o platbu vkladu podle smlouvy ze dne 16. 9. 2016. Prokazuje to„ Potvrzení o provedené platby vytvořené 18.02.2017“ od [právnická osoba]

15. Dne 3. 10. 2016 žalobce nechal na účet 2. žalované převést 150 000 Kč s tím, že jde o 3. platbu podle smlouvy ze dne 16. 9. 2016. Prokazuje to„ Potvrzení o provedené platby vytvořené 18.02.2017“ od [právnická osoba]

16. Dne 26. 10. 2016 žalobce nechal na účet 2. žalované převést 100 000 Kč s tím, že jde o navýšení zápůjčky podle smlouvy ze dne 16. 9. 2016. Prokazuje to„ Potvrzení o provedené platby vytvořené 18.02.2017“ od [právnická osoba]

17. Dne 15. 11. 2016 spolu žalobce a žalovaní uzavřeli dodatek č. 1, jímž se dohodli o navýšení jistiny o celkem 224 000 Kč. Prokazuje to kopie„ Dodatku č. 1 – ke smlouvě o zápůjčce peněz“, který účastníci podepsali dne 15. 11. 2016.

18. Dne 15. 11. 2016 žalobce nechal na účet 2. žalované převést 124 000 Kč s tím, že jde o navýšení zápůjčky podle smlouvy ze dne 16. 9. 2016. Prokazuje to„ Potvrzení o provedené platby vytvořené 18.02.2017“ od [právnická osoba]

19. Dne 16. 11. 2016 žalobce nechal na účet 2. žalované převést 100 000 Kč s tím, že jde o navýšení zápůjčky podle smlouvy ze dne 16. 9. 2016. Prokazuje to„ Potvrzení o provedené platby vytvořené 18.02.2017“ od [právnická osoba]

20. Dne 12. 12. 2016 žalobce nechal na účet 2. žalované převést 150 000 Kč s tím, že jde o navýšení zápůjčky podle smlouvy ze dne 16. 9. 2016. Prokazuje to„ Potvrzení o provedené platby vytvořené 18.02.2017“ od [právnická osoba]

21. Dopisem ze dne 18. 4. 2017 zástupce žalobce vyzval žalovaného 1 a žalovanou 2 k úhradě dluhu ve výši 1 034 250 Kč. Prokazují to kopie dvou dopisů ze dne 18. 4. 2017 („ Výzva k úhradě“); jejich odeslání prokazují kopie dvou„ Podacích lístků“ potvrzených poštou dne 21. 4. 2017.

22. Soud nemá za prokázané, že v posledních dvou převodech – ze dne 16. 11. 2016 a ze dne 12. 12. 2016 – šlo o poskytnutí peněz oběma žalovaným podle Smlouvy o zápůjčce peněz ze dne 16. 9. 2016. Žalobce k prokázání těchto skutečností označil jako důkaz shora označená„ Potvrzení o provedení platby“. Podle těchto potvrzení žalobce převedl na účet žalované 2 dne 16. 11. 2016 částku 100 000 Kč (nikoliv 150 000 Kč) a dne 12. 12. 2016 částku 150 000 Kč (nikoliv 100 000 Kč). V obou případech je v potvrzeních zpráva pro příjemce„ Půjčka pro [jméno] [spisová značka] [příjmení] 6. platba – navýšení zápůjčky dle smlouvy o zápůjčce peněz ze dne 16. 9. 2016“ a„ Půjčka pro [jméno] [spisová značka] [příjmení] 7. platba – navýšení zápůjčky dle smlouvy o zápůjčce peněz ze dne 16. 9. 2016“. Oba žalovaní však popírali, že by šlo o navýšení zápůjčky. Žalovaní tvrdili, že v těchto platbách se jedná o zálohy na úhradu stavebních prací v nebytových prostorech. Pro tvrzení žalobce svědčí pouze zpráva pro příjemce v „ Potvrzeních o provedení platby“. Proti žalobcovu tvrzení stojí účastnická výpověď žalované 2, která vypověděla, že rekonstrukce nebytových prostor byla hrazena z prostředků, které žalobce zaslal na její účet, a že žalovaná 2 pouze podepsala Smlouvu o zápůjčce peněz a Dodatek č. 1 ke smlouvě o zápůjčce peněz, ale že podmínky této smlouvy a podmínky financování rekonstrukce mezi sebou domlouvali žalobce a žalovaný 1. Proti tvrzení žalobce stojí také znění čl. 4 Smlouvy o zápůjčce peněz, v jehož 4. odstavci si účastníci ujednali, že tato smlouva může být měněna a doplňována pouze v písemné formě s podpisy smluvních stran na téže listině, a to se ohledně posledních dvou částek nestalo. Soud ovšem nemá za prokázáno ani tvrzení žalovaných, že částka 100 000 Kč ze dne 16. 11. 2016 a částka 150 000 Kč ze dne 12. 12. 2016, byly zálohy na cenu rekonstrukčních prací nebytových prostor patřících žalovanému, a to proto, že o této skutečnosti nebyl podán žádný důkaz, kromě výpovědi žalované 2, jež za daných okolností k prokázání tohoto tvrzení nestačí. Za popsané situace soud došel k závěru, že žalobce převedl dne 16. 11. 2016 částku 100 000 Kč a dne 12. 12. 2016 částku 150 000 Kč na účet žalované 2 na základě zvláštní dohody mezi žalobcem a žalovaným 1 (nikoli tedy podle Smlouvy o zápůjčce peněz ze dne 16. 9. 2016 a podle Dodatku č. 1 – ke smlouvě o zápůjčce peněz ze dne 15. 11. 2016).

23. Soud nemá za prokázáno tvrzení žalovaných o tísni, ve které uzavřeli smlouvu o zápůjčce, protože žalovaní k prokázání svých tvrzení neoznačili žádné důkazy. Ostatně žalovaná 2 později tuto verzi neprosazovala; z přednesů žalované 2 a z její účastnické výpovědi naopak plyne, že žalovaní smlouvu o zápůjčce v tísni neuzavřeli.

24. Soud nemá za prokázáno tvrzení žalovaných o uzavření smlouvy se žalobcem o rekonstrukci nebytových prostor a o financování této rekonstrukce. Výslechy svědků [příjmení] [jméno], [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] sice bylo prokázáno, že probíhaly určité rekonstrukční práce a že žalobce a žalovaný 1 spolu projednávali praktické otázky rekonstrukce nebytového prostoru; svědkové však nevěděli nic o obsahu dohody mezi žalobcem a žalovaným 1. Z dalších důkazů pak vyplynulo, že rekonstruovaný nebytový prostor nepatřil žalobci, nýbrž že vlastníkem nebytového prostoru v domě [adresa] v k. ú. [část obce] je společnost [právnická osoba] S touto společností žalovaná 2 také uzavřela smlouvu o nájmu nebytových prostor. Toto bylo prokázáno„ Výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 1. 1. 2017“ a„ Smlouvou o nájmu nebytových prostor“ mezi [právnická osoba] a žalovanou 2 ze dne 11. 1. 2017. Uvedené skutečnosti svědčí pro to, že případné dohody o rekonstrukci nebytových prostor měly být uzavírány mezi žalovaným 1 a společnosti [právnická osoba] Naproti tomu není žádný důkaz o tom, že by takovou dohodu uzavíral žalovaný 1 se žalobcem (jako fyzickou osobou odlišnou od [právnická osoba]). Nebyl podán ani důkaz o tom, že částka 100 000 Kč převedená dne 16. 11. 2016 a částka 150 000 Kč převedená dne 12. 12. 2016 byly zálohami na cenu rekonstrukčních prací; kdyby tomu bylo tak, sotva by převody byl označeny jako platby zápůjčky. Za této situace nemůže mít soud tvrzení žalovaných za prokázaná.

25. Věrohodnost a zákonnost provedených důkazů nebyla ničím zpochybněna.

26. Soud neprovedl důkaz výslechem žalovaného 1, a to zejména proto, že žalovaný 1 se nedostavil k žádnému jednání, čímž si přivodil, že nemohl být vyslechnut. Nadto skutečnosti, které měly být prokázány výslechem žalovaného 1, bylo lze prokázat jinak (§ 131 odst. 1 o. s. ř.).

27. Soud učinil o skutkovém stavu závěr, že žalobce poskytl žalovaným na základě Smlouvy o zápůjčce peněz ze dne 16. 9. 2016 celkem 600 000 Kč (250 000 Kč dne 16. 9. 2016, 200 000 Kč dne 22. 9. 2016 a 150 000 Kč dne 3. 10. 2016). Na základě Dodatku číslo 1 žalobce poskytl žalovaným celkem 224 000 Kč (100 000 Kč dne 26. 10. 2016 a 124 000 Kč dne 15. 11. 2016). Na základě dohody mezi žalobcem a žalovaným 1 žalobce poskytl žalovanému 1 celkem 250 000 Kč (100 000 Kč dne 16. 11. 2016 a 150 000 Kč dne 12. 12. 2016); v těchto platbách nešlo o zálohy, které žalobce platil na cenu rekonstrukčních prací v nebytových prostorách. Žalovaní vrátili žalobci celkem 450 000 Kč (250 000 Kč dne 6. 3. 2017 a 200 000 Kč dne 17. 3. 2017).

28. Po právní stránce soud věc posoudil podle„ Smlouvy o zápůjčce peněz“, kterou spolu účastníci uzavřeli dne 16. 9. 2016, podle„ Dodatku [číslo] ke smlouvě o zápůjčce peněz“, jenž spolu účastníci uzavřeli dne 15. 11. 2016, a podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku.

29. Soud podle obsahu posuzuje Smlouvu o zápůjčce peněz ze dne 16. 9. 2016 jako smlouvu o úvěru, neboť žalobce se touto smlouvou zavázal, že v budoucnu poskytne žalovaným v několik platbách peněžní prostředky do částky 600 000 Kč (§ 2395 o. z.). Žalovaní se tuto částku v čl. 2 smlouvy zavázali společně a nerozdílně vrátit do 28. 2. 2017, a to s úrokem ve výši 400 000 Kč. Dodatkem č. 1 – ke smlouvě o zapůjčení peněz ze dne 15. 11. 2016 se účastníci dohodli na navýšení jistiny úvěru o celkem 224 000 Kč; ostatní ujednání smlouvy zůstala nedotčena. To znamená, že na základě smlouvy a jejího dodatku žalobce poskytl žalovaným peněžní prostředky v celkové výši 824 000 Kč, které se žalovaní zavázali vrátit do 28. 2. 2017. Žalovaní dosud žalobci vrátili celkem 450 000 Kč, takže do dnešního dne žalobci dluží 374 000 Kč. Žalovaní se ve smlouvě zavázali peníze vrátit společně a nerozdílně. Žalovaní jsou od 1. 3. 2017 v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobce má takto právo požadovat vedle plnění též úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení je stanovena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto ve výroku I tohoto rozsudku uložil žalovaným, aby společně a nerozdílně žalobci zaplatili částku 374 000 Kč a úroky z prodlení.

30. Žalobce převedl na účet žalované 2 dne 16. 11. 2016 částku 100 000 Kč a dne 12. 12. 2016 částku 150 000 Kč, celkem 250 000 Kč. Žalobce tak učinil na základě zvláštní dohody, kterou uzavřel se žalovaným 1 (Nebylo prokázáno, že by se žalobce dohodl jak s žalovaným 1, tak s žalovanou 2, že v těchto částkách se jedná o další navýšení jistiny podle Smlouvy o zápůjčce peněz ze dne 16. 9. 2016) Celkových 250 000 Kč bylo tedy převedeno na účet žalované 2 podle dohody mezi žalobcem a žalovaným 1. Obsah této dohody není blíže znám. Účet žalované, na který byla částka 250 000 Kč převedena, bylo jen sjednané platební místo. Žalovaná 2 podle své účastnické výpovědi uvedenou částku předala žalovanému 1. (Nejde tedy o bezdůvodné obohacení, neboť částka byla poskytnuta žalovanému 1 na základě právního důvodu, jímž byla ona dohoda mezi žalobcem a žalovaným 1.) Žalovaný 1 poskytnutých 250 000 Kč žalobci nevrátil. Žalobce vyzval žalovaného 1 v dopisu ze dne 18. 4. 2017 k úhradě dluhu do 30. 4. 2017. Žalovaný 1 je tak v prodlení s vrácením 250 000 Kč od 1. 5. 2017. Z těchto důvodů soud ve výroku II tohoto rozsudku uložil žalovanému 1, aby žalobci zaplatil 250 000 Kč s úroky z prodlení za dobu od 1. 5. 2017 do zaplacení. Ohledně úroků z prodlení za předcházející období soud zamítl v e výroku III tohoto rozsudku.

31. Žalovaná 2 není povinna žalobci vrátit částku 250 000 Kč, protože se o převodu této částky na svůj účet se žalobcem nedohodla; její účet byl jen platebním místem. Z tohoto důvodu soud ve výroku IV tohoto rozsudku žalobu, kterou se žalobce proti žalované 2 domáhal zaplacení 250 000 Kč s úroky z prodlení společně a nerozdílně se žalovaným 1, zamítl.

32. Žalobce se proti žalovaným domáhal zaplacení úroku ve výši 400 000 Kč, který by sjednán v čl. II Smlouvy o zápůjčce peněz. Soud tento úrok žalobci nepřiznal, neboť jeho výše odporuje dobrým mravům. Podle smlouvy se žalobce zavázal do 30. 9. 2016 přenechat žalovaným 600 000 Kč; žalovaný se zavázali tuto částku vrátit do 28. 2. 2017 s jednorázovým úrokem ve výši 400 000 Kč. Smlouvou tedy bylo sjednáno, že žalovaní za půjčení 600 000 Kč na dobu od 30. 9. 2016 do 28. 2. 2017 (5 měsíců) žalobci zaplatí 400 000 Kč. To představuje úrok ve výši 160 % za rok. Taková výše úroku značně přesahuje obvyklou úrokovou míru v době jejich sjednání vzhledem k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobce přitom netvrdil žádné okolnosti, které by odůvodňovaly tak vysoký úrok.

33. Důvody, jimiž žalobce v řízení dodatečně obhajoval výši úroku, nejsou přijatelné. Žalobce tvrdil, že úrok ve výši 400 000 Kč činí 37 % vzhledem k jistině zápůjčky, který činila 1 074 000 Kč. Taktomu ovšem není. Výši úroku je třeba posuzovat k okamžiku, kdy byl úrok sjednán. Výše úroku byla sjednána ve Smlouvě o zápůjčce peněz ze dne 16. 9. 2016. Podle smlouvy jistina činila 600 000 Kč, takže v době sjednání výše úroku činil úrok 66,66 % půjčované částky za 5 měsíců, což je 160 % za rok. I kdyby se přistoupilo na to, že se výše úroku vztáhne k jistině, která byla Dodatkem č. 1 navýšena na 824 000 Kč, tak by šlo o úrok ve výši 48,54 % za 5 měsíců, což přestavuje úrok ve výši 116,5 % za rok, a i tato výše úroku odporuje dobrým mravům. Jistina nečiní 1 074 000 Kč, jak tvrdil žalobce, neboť do jistiny nelze započítávat částku 250 000 Kč, o níž nebylo prokázáno, že byla poskytnuta podle Smlouvy o zápůjčce peněz (čili za úrok sjednaný touto smlouvou). Žalobce dále tvrdil, že zápůjčka nyní trvá 53 měsíců a rozprostře-li se úroku ve výši 400 000 Kč na tuto dobu, činí hodnota úroku 8,4 % ročně. Jak je uvedeno výše, vzhledem k tomu, že je posuzována platnost dohody, je třeba výši úroku posuzovat ke dni, kdy byla dohoda o výši úroku uzavřena, nikoli k okamžiku pozdějšímu. Úroky bylo možné vymáhat po sjednané době splatnosti (ne po 53 měsících). Výši úroku proto nelze rozpočítávat na jiné období, než bylo sjednáno. Přistoupit na žalobcův výklad by znamenalo otevřít možnost pro obcházení zákona.

34. Ujednání o úroku je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Soud nemůže určovat, jaký úrok měl být mezi účastníky vzhledem k jejich tehdejším poměrům sjednán, tedy moderovat nyní výši úroku. Soud proto žalobu o uložení povinnosti žalovaným společně a nerozdílně zaplatit žalobci úroky ve výši 400 000 Kč zamítl ve výroku V tohoto rozsudku.

35. Žalovaní nejsou v prodlení s plněním úroku, a proto soud ve výroku V tohoto rozsudku žalobci nepřiznal ani úrok z prodlení z částky 400 000 Kč za dobu od 1. 3. 2017 do zaplacení. Soud je žalobci nepřiznal rovněž z toho důvodu, že žalobce požadoval úroky z prodlení z úroku, přičemž tato možnost nebyla domluvena ve smlouvě (§ 1806 o. z.).

36. Žalobce se proti žalovaným domáhal zaplacení smluvní pokuty ve výši 20 480 Kč za prodlení se zaplacením 1 024 000 Kč v měsíci březnu až červnu 2017. V čl. 2 Smlouvy o zápůjčce peněz bylo ujednáno, že v případě neuhrazení peněz ve výši 1 000 000 Kč, nebo jejich části v ujednaném termínu, se vydlužitelům stanovuje smluvní pokuta ve výši 0,5 % měsíčně ze zapůjčených peněz do úplného zaplacení, včetně jednorázového smluveného úroku. Na základě této Smlouvy o zápůjčce peněz byly žalovaným zapůjčeny peníze ve výši 824 000 Kč Smluvní pokuta ve výši 0,5 %„ ze zapůjčených peněz“ ve výši 824 000 Kč dosahuje 4 120 Kč měsíčně, což za měsíce březen až červen 2017 činí 16 480 Kč. Soud proto uložil žalovaným ve výroku VI tohoto rozsudku, aby žalobci společně a nerozdílně zaplatili smluvní pokutu ve výši 16 480 Kč. Žalobce se na smluvní pokutě domáhal zaplacení 20 480 Kč. Soud proto žalobu co do 4 000 (20 480 Kč – 16 480 Kč) zamítl ve výroku VII tohoto rozsudku.

37. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce měl ve věci jen částečný úspěch, a proto soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Výši nákladů na právní zastoupení soud stanovil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“).

38. Žalobce se proti žalovaným domáhal zaplacení celkem 1 044 480 Kč (624 000 Kč dlužná jistina + 400 000 Kč úroky + 20 480 Kč smluvní pokuta) s úroky z prodlení, jež ke dni 21. 5. 2021, kdy byl vyhlášen tento rozsudek, dosahovaly 349 553,48 Kč. Žalobce se tedy úhrnem domáhal zaplacení 1 394 033,40 Kč (100 %).

39. Soud přiznal žalobci proti 1. žalovanému celkem 640 480 Kč (374 000 Kč + 250 000 Kč + 16 480 Kč) s úroky z prodlení, které ke dni 21. 5. 2021 dělaly 210 067,92 Kč, tj. úhrnem 850 547,92 Kč (61,01 %). Žalobce měl ve věci větší úspěch než 1. žalovaný (38,99 %). Žalobce tak má proti žalovanému 1 právo na náhradu nákladů řízení, a to v rozsahu rozdílu mezi úspěchem žalobce a úspěchem žalovaného 1, který dělá 22,02 % (61,01 % - 38,99 %).

40. Žalobci vznikly náklady řízení ve výši 215 029,50 Kč, z nichž připadá: -) částka 52 224 Kč za soudní poplatek za žalobu, -) částka 125 000 na odměnu advokátovi za 10 úkonů právní služby: -) převzetí a příprava zastoupení, -) podání žaloby, -) vyjádření z 20. 12. 2018, -) účast na jednání 7. 3. 2019, -) účast na jednání 13. 6. 2019, -) účast na jednání 24. 10. 2019, -) účast na jednání 7. 11. 2019, -) účast na jednání 25. 2. 2020, -) účast na jednání 13. 5. 2021, -) doplnění závěrečného návrhu ze 17. 5. 2021, -) částka 6 250 Kč za odměnu advokátovi ve výši jedné poloviny za 1 úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) při sazbě za 1 úkon právní služby ve výši 12 500 Kč podle § 7 bodu 6 a. t. (tarifní hodnota 1 044 480 Kč), -) částka 3 300 Kč za náhradu hotových výdajů advokátovi za shora uvedených 11 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t., -) částka 28 255,50 Kč za náhradu advokátovi za 21% daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

41. Soud nepřiznal žalobci náhradu za podání ze dne 30. 4. 2019 (označení důkazů), za dvě podání ze dne 12. 6. 2019 (odvolání plné moci a oznámení o převzetí zastoupení), za podání ze dne 9. 12. 2019 (oznámení skončení zastoupení), za podání ze dne 17. 5. 2021 (specifikace nákladů řízení), protože nejde o podání ve věci samé.

42. Žalobce má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 22,02 %, což z nákladů ve výši 215 029,50 Kč po drobném zaokrouhlení dělá 47 349,50 Kč. Z výše uvedených důvodů soud uložil žalovanému 1, aby na nákladech řízení žalobci zaplatil 47 349,50 Kč.

43. Soud přiznal žalobci proti 2. žalované celkem 390 480 Kč (374 000 Kč dlužná jistina + 16 480 Kč smluvní pokuta) s úroky z prodlení, jež ke dni 21. 5. 2021 činily 128 354,91 Kč, tj. úhrnem 518 834,91 Kč (37,22 %). Žalovaná 2 měla ve věci úspěch ve větší míře (62,78 %) než žalobce. Žalovaná 2 tak má proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 25,56 % (62,78 – 37,22 %).

44. Žalované 2 vznikly náklady řízení ve výši 115 500 Kč, z nichž připadá: -) částka 300 Kč na paušální náhradu hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za odpor ze dne 11. 10. 2017, -) částka 112 500 Kč na odměnu advokátovi ve výši 12 500 Kč za každý z následujících 9 úkonů právní služby: -) převzetí a příprava zastoupení, -) vyjádření ze 4. 3. 2019, -) účast na jednání 7. 3. 2019, -) účast na jednání 13. 6. 2019, -) účast na jednání 24. 10. 2019, -) účast na jednání 7. 11. 2019, -) účast na jednání 25. 2. 2020, -) účast na jednání 13. 5. 2021, -) vyjádření z 19. 5. 2021, -) částka 2 700 Kč za náhradu hotových výdajů advokátovi advokátce za uvedených 9 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t., 45. Soud nepřiznal žalované 2 náhradu za podání ze dne 6. 11. 2018 (omluva z jednání), za podání ze dne 1. 5. 2019 (označení důkazů), za podání ze dne 12. 6. 2019 (omluva z jednání), za podání ze dne 13. 12. 2019 (souhlas s mediací), za podání ze dne 9. 12. 2020 (omluva z jednání), protože nejde o podání ve věci samé, a za podání ze dne 20. 10. 2019, jelikož jde o vyjádření žalované 2 v době, kdy již byla zastoupena advokátem.

46. Žalovaná 2 má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 25,56 %, což z nákladů ve výši 115 500 Kč dělá 29 521,80 Kč. Z výše uvedených důvodů soud uložil žalobci, aby na nákladech řízení žalované 2 zaplatil 29 521,80 Kč.

47. Celkovou částku náhrady nákladů řízení jsou žalovaný 1 a žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinni zaplatit k rukám advokáta, který v tomto řízení zastupoval žalobce, resp. žalovanou 2.