27 C 164/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , PSČ obec a číslo o zaplacení částky 733 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci -) částku 733 000 Kč, -) úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 733 000 Kč za dobu od 9. 3. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen na nákladech řízení žalované zaplatit 69 938 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Ve věci jde o pojistné plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to za škodu na vozidle, k níž mělo dojít při dopravní nehodě v Polsku. Prvotní otázkou bylo, zda právo na pojistné plnění je, nebo není promlčeno.

2. Tvrzení žalobce. Žalobce tvrdil, že dne 29. 11. 2006 došlo v [anonymizováno] v Polské republice k dopravní nehodě. [příjmení] zavinil [jméno] [příjmení] vozidlem tov. zn. Škoda [registrační značka], a to tím, že nedal přednost žalobci, jenž řídil své vozidlo tov. zn. Jaguar [registrační značka].

3. Žalobce se proti viníkovi nehody [příjmení] [příjmení] domáhal u soudu náhrady škody. Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 5. 2. 2020 sp. zn. 20 C 361/2019 zavázal [příjmení] [příjmení] k náhradě škody ve výši 733 000 Kč. Jmenovaný žalobci neuhradil ničeho.

4. V době nehody mělo vozidlo Škoda sjednáno tzv. povinné pojištění u žalované. Žalovaná v dopise ze dne 22. 12. 2016 vyhodnotila škodu na vozidle jako tzv. totální škodu. Cenu vozidla Jaguar stanovila na 1 234 000 Kč a cenu zbytků po nehodě na 501 000 Kč. Škoda na vozidle Jaguar tedy činí 733 000 Kč.

5. Žalovaná však dopisem ze dne 21. 2. 2017 sdělila žalobci, že mu odmítá poskytnout pojistné plnění, a to s ohledem na závěry znaleckého posudku, který si žalovaná nechala zpracovat.

6. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení 733 000 Kč v předžalobní výzvě ze dne 23. 7. 2019, ale žalovaná setrvala na stanovisku, že nic plnit nebude.

7. Žalobce proto navrhl, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci 733 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 733 000 Kč od 9. 3. 2017 do zaplacení.

8. Vyjádření žalované. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. Označila za nesporné, že eviduje škodní událost ze dne 29. 11. 2016, při které mělo dojít k poškození vozidla Jaguar vozidlem Škoda, jež je ve vlastnictví [jméno] [příjmení].

9. Žalovaná však namítala, že na základě vlastního šetření a poté i znaleckého posudku zjistila nekorespondující poškození vozidel s deklarovaným nehodovým dějem. Z těchto důvodů nevyplatila pojistné plnění.

10. Žalovaná dále, (odkazujíc na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2019 sp. zn. 25 Cdo 1976/2019, (namítla, že uplatněný nárok je promlčen. Podle § 635 odst. 2 občanského zákoníku se pojistné plnění z pojištění odpovědnosti promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Subjektivní lhůta pro uplatnění nároku na náhradu škody je 3letá a počne běžet podle pravidel § 620 občanského zákoníku. Žalobce měl vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě již ke dni vzniku škodní události, tedy k 29. 11. 2016. Později se žalobce dozvěděl o škodě ke dni 21. 2. 2017 z dopisu žalované, ve kterém oznámil žalobci odmítnutí vyplacení plnění. Promlčecí lhůta tedy uplynula nejpozději dne 21. 2. 2020. Žaloba byla podána až po uplynutí promlčecí lhůty.

11. Pokud jde o rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 2. 2020 sp. zn. 20 C 361/2019, tento má účinky na stavění promlčecí lhůty pouze ve věci náhrady škody mezi škůdcem a poškozeným, nikoliv vůči žalované.

12. Na základě uvedených skutečností žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

13. Zjištěné skutečnosti. Žalovaná namítla promlčení uplatněného nároku. Pokud by tato námitka byla důvodná, žalovaná by nebyla povinna plnit, i kdyby uplatněný nárok byl jinak po právu. Soud proto v prvé řadě zaměřil dokazování na skutečnosti, na základě kterých lze posoudit námitku promlčení.

14. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že žalobce uplatnil u žalované právo na pojistné plnění z odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ke které mělo dojít při nehodě v [anonymizováno] v Polské republice dne 29. 11. 2016. Dále má soud takto za zjištěné, že v době nehody bylo vozidlo Škoda pojištěno u žalované pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a že žalovaná neposkytla žalobci pojistné plnění.

15. Listinnými důkazy má soud za prokázány následující skutečnosti.

16. Žalobce je vlastníkem vozidla Jaguar. Prokazuje to kopie osvědčení o registraci vozidla část II č. [anonymizováno].

17. Dopisem ze dne 6. 12. 2016 žalovaná potvrdila žalobci registraci škodní události ze dne 29. 11. 2016. Prokazuje to kopie dopisu žalované ze dne 6. 12. 2016 /„ Potvrzení o registraci škodné události z pojištění odpovědnosti (povinné ručení)“ /. Dopis byl žalobci doručen, což plyne z jeho tvrzení v bodě II žaloby.

18. Dopisem ze dne 20. 12. 2016 žalovaná oznámila žalobci, že ukončila šetření pojistné události a že výše pojistného plnění činí 733 000 Kč s tím, že obvyklá cena vozidla byla stanovena částkou 1 234 000 Kč a cena zbytků částkou 501 000 Kč. Prokazuje to kopie dopisu žalované ze dne 20. 12. 2016 („ Oznámení o poskytnutí pojistného plnění z pojištění odpovědnosti povinné ručení“).

19. Dopisem ze dne 22. 12. 2016 žalovaná sdělila žalobci důvody bránící ukončení šetření škodné události: žalobce dne 6. 12. 2016 uplatnil nárok na pojistní plnění, ale žalovaná neobdržela určité podklady. V dopisu žalovaná současně uvedla, že obvyklá cena vozidla byla stanovena na 1 234 000 Kč a cena zbytků na 501 000 Kč. Prokazuje to kopie dopisu žalované ze dne 22. 12. 2016 („ Sdělení o důvodech bránících ukončení šetření škodné události [číslo]“). Dopis byl žalobci doručen, což plyne z jeho tvrzení v bodě III žaloby, jakož i z dopisu žalobcova zástupce ze dne 23. 7. 2019.

20. Dne 3. 1. 2017 Odbor silničního provozu Okresního oddělení policie v [anonymizováno] vystavil potvrzení o dopravní nehodě, v němž jsou uvedeni účastníci dopravní nehody a vozidla, která se střetla při dopravní nehodě. Prokazuje to kopie„ Potvrzení v podobě informačního záznamu o dopravní nehodě“ ze dne 3. 1. 2017 v polském jazyce s překladem do češtiny.

21. Dopisem ze dne 26. 9. 2019 [jméno] [příjmení], (reagujíc na předžalobní výzvu ze dne 12. 9. 2019, (sdělila zástupci žalobce, že u dopravní nehody nebyla přítomna, že se o ní dověděla až posléze, že auto bylo řádně pojištěno a že viník nehody je znám; poprosila, aby náhrada škody byla řešena s pojišťovnou, u které bylo auto pojištěno, a s [příjmení] [příjmení] coby viníkem dopravní nehody. Prokazuje to originál dopisu Bc. [jméno] [příjmení] ze dne 26. 9. 2019.

22. Žalobce proti řidiči vozidla Škoda [příjmení] [příjmení] uplatnil u soudu nárok na náhradu škody, kterou mu [příjmení] [příjmení] způsobil při dopravní nehodě vozidlem Škoda dne 29. 11. 2016 Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 5. 2. 2020 č. j. 20 C 361/2019-27 na základě uznání uložil [příjmení] [příjmení] zaplatit žalobci 733 000 Kč s úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 20. 2. 2020. Prokazuje to kopie rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 2. 2020 č. j. 20 C 361/2019-27 s doložkou právní moci.

23. Neprokázané skutečnosti. Soud nemá za prokázáno žalobcovo tvrzení, že dne 29. 11. 2016 došlo k tzv. totální škodě na jeho vozidle Jaguar z viny řidiče [příjmení] [příjmení], neboť toto tvrzení významným způsobem zpochybňuje znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 5. 2. 2017 [číslo]. Podle tohoto znaleckého posudku, který předložila k důkazu žalovaná, poškození vozidel Jaguar a Škoda neodpovídá nehodovému ději uvedenému v informaci o dopravní nehodě vypracovanému polskou policií ani nehodovému ději uvedenému v záznamu o dopravní nehodě; rozsahu poškození vozidel vzájemně nekorespondují; nebylo zjištěno žádné poškození, které by mohlo vzniknout při deklarované dopravní nehodě. Soud však v tomto směru neprováděl žádné dokazování, a to vzhledem ke svému závěru, že uplatněný nárok je promlčen.

24. Žalobce k důkazu předložil písemné„ Uznání dluhu“ ze dne 30. 10. 2019, ve kterém [anonymizováno]. [příjmení] co do důvodu a výše uznala svůj závazek zaplatit žalobci částku 733 000 Kč z titulu náhrady škody vzniklé na vozidle Jaguar dopravní nehodou ze dne 29. 11. 2016. Soud nemá za prokázané, že [anonymizováno]. [příjmení] toto uznání podepsala, tedy že uznala dluh, protože podpis na uznání dluhu se výrazně liší od podpisu na dopisu [anonymizováno]. [příjmení] ze dne 26. 9. 2019. Soud však v tomto směru neprováděl další dokazování, protože došel k závěru, že uplatněný nárok je promlčen.

25. Hodnocení důkazů. Věrohodnost provedených listinných důkazů nebyla zpochybněna. Výjimkou je pravost podpisu [anonymizováno]. [příjmení] na uznání dluhu z 30. 10. 2019, kterou se soud zabývá v předcházejícím odstavci tohoto rozsudku.

26. Vzhledem ke svému závěru o promlčení uplatněného nároku soud nevyvodil podstatnější závěry z následujících listin: z dopisů žalované ze dne 21. 2. 2017 („ Škodní událost [číslo] ze dne 29. 11. 2016“), ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 5. 2. 2017 [číslo] (s výjimkou jeho schopnosti zpochybnit žalobcovo tvrzení o vzniku škody), z výsledné zprávy z šetření k zakázce [anonymizováno] vyhotovené [anonymizována dvě slova] dne 14. 2. 2016 (s výjimkou její schopnosti zpochybnit tvrzení žalobce), z„ Oznámení škodné události – povinné ručení“ ze dne 13. 12. 2016, z e-mailových zpráv z 23. 3. 2017 a 7. 4. 2017, z dopisu zástupce žalobce ze dne 23. 7. 2019 („ Kvalifikovaná předžalobní výzva“), z e-mailových zpráv z 28. 2. 2020 a 29. 5. 2020 a z polsky psaného potvrzení silničního úřadu v [anonymizováno] ze dne 10. 5. 2021.

27. Neprovedené důkazy. Vzhledem k závěru o promlčení uplatněného nároku soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz následujícími důkazními prostředky: výslechem žalobce a výslechem svědků ([příjmení] [příjmení], polského policisty, který prováděl šetření nehody, [jméno] [příjmení], jenž provozuje odtahovou službu, výslechem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], dalším znaleckým posudkem, který by podal soudem ustanovený znalec, znaleckým posudkem, o který žalobce teprve dne 31. 1. 2022 požádal znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., kompletní dokumentací k nehodě Policie Polské republiky, zprávy Policie Polské republiky o tom, kdo je vlastníkem svodidel, a zprávou vlastníka svodidel, zda a jak byla svodidla poškozená, zda byla opravena a kdo opravu hradil včetně fotodokumentace, fotodokumentací, kterou má žalovaná o dopravní nehodě, a nečitelnou stvrzenkou ze dne 24. 7. (rok neznámý).

28. Závěr o skutkovém stavu. Dne 29. 11. 2016 došlo k dopravní nehodě mezi žalobcovým vozidlem Jaguar a vozidlem Škoda, které vlastní [anonymizováno]. [příjmení]; vozidlo Škoda v době nehody řídil [příjmení] [příjmení]. Dne 6. 12. 2016 žalobce uplatnil u žalované nárok na pojistné plnění z odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Škoda, což žalovaná potvrdila žalobci v dopisu ze dne 6. 12. 2016. Dopisem ze dne 20. 12. 2016 žalovaná oznámila žalobci, že ukončila šetření pojistné události s tím, že výše obvyklá cena vozidla je 1 234 000 Kč a ceny zbytků 501 000 Kč, takže pojistné plnění činí 733 000 Kč; toto žalovaná zopakovala v dopisu žalobci ze dne 22. 12. 2016. Dne 1. 1. 2017 Dne 3. 1. 2017 Odbor silničního provozu Okresního oddělení policie v [anonymizováno] vystavil potvrzení o dopravní nehodě. Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 5. 2. 2020 č. j. 20 C 361/2019-27 na základě uznání uložil [příjmení] [příjmení] zaplatit žalobci 733 000 Kč jako náhradu škody, kterou [příjmení] [příjmení] vozidlem Škoda způsobil žalobci na vozidle Jaguar při dopravní nehodě dne 29. 11. 2016.

29. Právní posouzení. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a podle zákona číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

30. Mezi stranami nebylo sporu o právní možnosti žalobce uplatit u žalované právo na pojistné plnění. Soud proto jen konstatuje, že podle § 6 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. pojištěný má právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci a že podle § 9 odst. 1 tohoto zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

31. Podle § 609 věty prvé občanského zákoníku nebylo-li právo vykonáno v promlčení lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

32. Podle § 610 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku k promlčení soud přihlédne jen, namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

33. Podle § 619 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

34. Podle § 619 odst. 2 občanského zákoníku právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, nebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

35. Podle § 620 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnuje vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě.

36. Podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá 3 roky.

37. Podle § 635 odst. 2 občanského zákoníku právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

38. Podle § 639 občanského zákoníku uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za 10 let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za 10 let od posledního dne určené doby.

39. Podle § 640 občanského zákoníku právo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci se promlčí za 10 let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.

40. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2019 sp. zn. 25 Cdo 1976/2019 (dostupný na www.nsoud.cz) účelem ustanovení § 635 odst. 2 o. z. je sjednocení konce promlčecí lhůty u práva na náhradu škody a práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Má zamezit situacím, kdy může poškozený vymáhat pojistné plnění po pojišťovně, i když je nárok vůči poškozenému promlčen.

41. Promlčením se obecně rozumí marné uplynutí doby, která je stanovena pro výkon práva. Promlčením nárok nezaniká, ale soud ho nemůže přiznat, pokud povinný namítne promlčení; nárok se stane nevymahatelným. Promlčecí lhůta je stanovena jednak jako subjektivní a jednak jako objektivní. Obě promlčecí lhůty počínají běžet a končí nezávisle na sobě. Nárok je třeba uplatnit v době, kdy ještě běží obě dvě lhůty, tj. subjektivní i objektivní; marným uplynutím jedné z nich se právo promlčí, i když ještě běží druhá z nich.

42. V daném případě bylo předmětem řízení pojistné plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná namítla, že uplatněné právo je promlčeno.

43. Objektivní promlčecí lhůta u práva na pojistné plnění počíná běžet rok od pojistné události (§ 626 o. z.).

44. Subjektivní promlčecí lhůta, pokud jde o plnění z pojištění odpovědnosti, je stanovena v § 635 odst. 2 o. z. Právo na pojistné plnění se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

45. Pojištění se zde vztahovalo na náhradu škody, kterou mělo způsobit vozidlo [jméno] na vozidle Jaguar. Vlastníkem poškozeného vozidla Jaguar je žalobce. Právo na pojistné plnění se tedy promlčí nejpozději s promlčením žalobcova práva na náhradu škody vůči osobám, jež za škodu odpovídají.

46. Osobami, které žalobci odpovídají za škodu, jsou [příjmení] [příjmení] jako údajný viník dopravní nehody a [anonymizováno]. [příjmení] coby majitelka vozidla Škoda. Okolnosti, jež byly rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty podle § 620 odst. 1 o. z., byly žalobcovy vědomosti o škodě a o osobě povinné k její náhradě.

47. Co se týče žalobcovy vědomosti o škodě na vozidle, tak o ní se žalobce dověděl bezprostředně po tvrzené dopravní nehodě, tedy dne 29. 11. 2016, protože žalobce tehdy vozidlo řídil.

48. Pokud jde o osobu, která je odpovědná za škodu na vozidle, tak o ní se žalobce mohl dozvědět také hned po dopravní nehodě. Tenkrát se totiž setkal s řidičem vozidla Škoda a znal, resp. mohl státní poznávací značku vozidla Škoda, podle níž mohl zjistit majitelku tohoto vozidla; majitelku vozidla také poznal (popř. mohl poznat) z údajů v listinách, které p dopravní nehodě sepisovala polská policie po nehodě. Žalobce jistě znal škodu a odpovědnou osobu dne 6. 12. 2016, kdy uplatnil u žalované nárok na pojistné plnění. O škodě a odpovědné osobě věděl rovněž z dopisů žalované ze dne 6. 12. 2016, 20. 12. 2016 a 22. 12. 2016 a také z potvrzení polské policie ze dne 3. 1. 2017.

49. Počínaje dnem 29. 11. 2016, resp. dnem 6. 12. 2016, kdy žalobce uplatnil právo na pojistné plnění u žalované (popř. po uplynutí 3 dnů od 6., 20. a 22. 12. 2016, kdy lze považovat dopisy žalované za doručené) začala běžet 3letá subjektivní promlčecí lhůta, která skončila dne 29. 11. 2019, resp. 6. 12. 2019 (popř. dne 9., 23. 2019 či 1. 1. 2020). Žalobce uplatnil nárok u soudu dne 7. 7. 2020, tedy po uplynutí subjektivní promlčecí lhůty.

50. Promlčecí lhůta nebyla přetržena a nedošlo k počátku běhu nové 10leté promlčecí lhůty podle § 639 nebo § 640 o. z.

51. Pokud jde o rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 2. 2020 č. j. 20 C 361/2019-27, tak tím bylo žalobci proti [příjmení] [příjmení] přiznáno právo na náhradu škody na vozidle. Tento rozsudek je závazný jen mezi uvedenými účastníky. V tomto rozsahu je závazný i pro soud. Uvedený rozsudek tedy způsobuje účinky včetně účinku spočívajících v přetržení promlčecí lhůty a ve vzniku nové promlčecí lhůty jen mezi žalobcem a [příjmení] [příjmení], a to ohledně náhrady škody na vozidle (nikoliv ohledně pojistného plnění). Účinky přetržení promlčecí lhůty tedy nedopadají na nárok na pojistné plnění, který žalobce uplatnil proti žalované.

52. Toto obdobně platí pro tvrzené uznání dluhu [anonymizováno]. [příjmení] ze dne 30. 10. 2012. Jmenovaná údajně uznala svůj závazek zaplatit žalobci částku 733 000 Kč z titulu náhrady škody vzniklé na vozidle Jaguar dopravní nehodou ze dne 29. 11. 2016.

53. Uznání dluhu je jednostranné jednání dlužníka adresovaná věřiteli. Obecně platí, že účinky uznání včetně účinku spočívajícího v přetržení promlčecí lhůty a novém počátku 10leté lhůty působí jen mezi nimi, a to bez ohledu na to, jestli je uznáván závazek, který je společný více osobám. Uvedené účinky tedy nepůsobí vůči žalované.

54. K tomu by mohlo dojít leda analogicky podle § 2025 odst. 2 o. z., podle kterého uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli, vysloví-li s tím ručitel souhlas (neboť zákon číslo 168/1999 Sb. poskytuje zajištění odškodnění poškozeným, přičemž podle judikatury pojistné plnění má akcesorickou povahu k povinnosti pojištěnému nahradit vzniklou újmu).

55. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2019 sp. zn. 25 Cdo 1976/2019 účelem ustanovení § 635 odst. 2 o. z. je sjednocení konce promlčení lhůty u práva na náhradu škody a práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Má zamezit situacím, kdy může poškozený vymáhat pojistné plnění po pojišťovně, i když je nárok vůči poškozenému promlčen. Z toho vyplývá, že závazek z pojištění odpovědnosti má akcesorickou povahu k povinnosti pojištěného nahradit vzniklou újmu, která je tudíž předpokladem vzniku práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Opačná situace by zjevně odporovala zásadě zákazu obohacení z pojištění a koncepci pojistného zájmu zakotvené v ustanovení § 2761 o. z.

56. Pokud má být účelem ustanovení § 635 odst. 2 o. z. sjednocení podmínek promlčení práva poškozeného na náhradu škody vůči škůdci na straně jedné a práva poškozeného na pojistné plnění proti pojišťovně na straně druhé, potom by měly být stejné podmínky také pro přetržení promlčecí lhůty. Dochází-li tedy u práva poškozeného na náhradu škody vůči škůdci k přetržení promlčecí lhůty tehdy, když škůdce uzná vůči poškozenému dluh na náhradu škody, potom by u práva poškozeného na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti proti pojišťovně mělo k přetržení promlčecí lhůty dojít tehdy, když pojišťovna uzná vůči poškozenému dluh na pojistné plnění. V daném případě žalovaná neuznala závazek k pojistnému plnění za škodu na vozidle vůči žalobci a žalobci nebylo přiznáno proti žalobkyni rozhodnutím orgánu veřejné moci právo na pojistné plnění. Přetržení promlčecí lhůty tak podle § 639, resp. podle § 640 o. z. nedošlo.

57. Žalovaná úspěšně namítla promlčení. Žalovaná tak podle § 609 věty prvé o. z. není povinna plnit. V takovém případě soud nemůže žalobci přiznat uplatněný nárok. Soud proto žalobu zamítl, nezabývaje se pro nadbytečnost námitkou žalované, že k dopravní nehodě nedošlo tak, jak tvrdil žalobce.

58. Náklady řízení. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

59. V daném případě žalovaná měla ve věci plný úspěch, neboť soud žalobu zamítl. Soud proto žalované podle shora citovaného ustanovení přiznal náhradu nákladů řízení proti žalobci, který úspěch neměl. Výši nákladů na právní zastoupení sod stanovil podle vyhlášky č. 177/1999 Sb. advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“).

60. Náhrada nákladů řízení činí 69 938 Kč, z toho je: a. částka 56 300 Kč za odměnu advokátovi za 5 úkonů právní služby: -) převzetí a příprava zastoupení, -) vyjádření ze dne 1. 10. 2020 k žalobě, -) replika ze dne 19. 11. 2020, -) účast na jednání dne 23. 3. 2021, -) účast na jednání dne 3. 2. 2022 při sazbě za 1 úkon právní služby ve výši 11 260 Kč podle § 7 bodu 6 a. t., b. částka 1 500 Kč na náhradu hotových výdajů advokátovi za uvedených 5 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t., c. částka 12 138 Kč za náhradu advokátovi za 21% daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

61. Soud nepřiznal žalované náhradu za právní zastoupení za podání ze dne 13. 4. 2021 (zaslání znaleckého posudku), neboť nejde o úkon ve věci samé.

62. Celkovou částku náhrady nákladů řízení je žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám advokátovi, který v tomto řízení zastupoval žalovanou.