27 C 20/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecnou zmocněnkyní jméno příjmení příjmení bytem adresa o zaplacení 3 511 499 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit -) částku 67 977 Kč, -) úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 67 977 Kč za dobu od 9. 2. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit -) částku 3 485 099 Kč, -) úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 485 099 Kč za dobu od 29. 1. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do -) částky 26 400 Kč, -) úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 26 400 Kč za dobu od 29. 1. 2019 do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna na nákladech řízení žalobci zaplatit 320 568,20 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Ve věci jde o vydání bezdůvodného obohacení, jež měla žalovaná získat na úkor žalobce tím, že bez právního důvodu a bez placení užívala žalobcovy nebytové prostory.

2. Žalobce dne 8. 2. 2018 podal proti žalované žalobu, kterou se domáhal zaplacení 67 977 Kč se zákonnými úroky z prodlení. Žalobce tvrdil, že nájemní smlouvou ze dne [datum] ve znění dodatků č. 1 až 6 pronajal žalované nebytové prostory v přízemí a v prvním a druhém suterénu domu [adresa] v k. ú. [obec] v obci [obec] Smlouva byla sjednána na dobu do [datum]. Žalovaná po skončení nájmu nebytové prostory nadále užívala, přičemž za užívání nebytových prostor nic neplatila. Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení náhrady za užívání nebytových prostor za měsíce září až listopad 2017 ve výši obvyklého nájemného, které činilo 22 659 Kč měsíčně, tj. celkem 67 977 Kč. Řízení o uvedené žalobě bylo vedeno pod sp. zn. 27 C 33/2018.

3. Dne 28. 1. 2019 žalobce podal proti žalované další žalobu. Touto žalobou se domáhal zaplacení 3 511 499 Kč se zákonnými úroky z prodlení. Žalobce tvrdil, že nájemní smlouvou ze dne [datum] ve znění dodatků č. 1 až 9 pronajal žalované ještě jedny nebytové prostory – v přízemí, v prvním a druhém patře a v prvním a druhém suterénu domu [adresa] v k. ú. [obec] v obci [obec] Smlouva byla sjednána na dobu do [datum]. Žalovaná po skončení nájmu nebytové prostory nadále užívala, přičemž za jejich užívání nic neplatila. Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení náhrady za užívání nebytových prostor za měsíce prosinec 2017 až prosince 2018 ve výši obvyklého nájemného, které za měsíce prosinec 2017 až duben 2018 (5 měsíců) činilo 264 023 Kč měsíčně a za měsíce květen až prosinec 2018 (8 měsíců) činilo 270 623 Kč měsíčně; dále se domáhal„ doplatku valorizace nájemného za leden až duben 2018 ve výši 26 400 Kč. Řízení o uvedené žalobě bylo vedeno pod sp. zn. 27 C 20/2019.

4. Soud řízení ve věcech vedených pod sp. zn. 27 C 33/2018 a sp. zn. 27 C 20/2019 spojil ke společnému řízení. Společné řízení pak bylo vedeno pod společnou sp. zn. 27 C 20/2019.

5. Žalovaná uplatněné nároky neuznala. Jak v případě domu [adresa], tak v případě domu [adresa] žalovaná„ nesporovala“, že uzavřela se žalobce nájemní smlouvu, ale v obou těchto případech činila sporným rozsah užívaných nebytových prostor, k nimž došlo dodatky ke smlouvě, a v důsledku toho i výši nájemného. Vzhledem k nedostatečné specifikaci předmětu nájmu žalovaná pochybovala o platnosti nájemní smlouvy. Současně však tvrdila, že nájem části nebytových prostor neskončil, nýbrž trval, protože žalobce nesdělil žalovanému, že netrvá na pokračování nájmu, v důsledku čehož se nájem v souladu s občanským zákoníkem prodloužil.

6. Žalovaná v podání ze dne 18. 4. 2019 v rámci své obrany vznesla určitou kompenzační námitku. Tu však podáním ze dne 7. 10. 2019 vzala zpět a místo ní uplatnila následující kompenzační námitku. Žalovaná tvrdila, že žalobce počátkem r. 2017 odpojil přívod teplé a topné užitkové vody do předmětných nebytových prostor, v důsledku čehož žalované způsobil škodu v celkové výši 37 020 467 Kč, a to jednak skutečnou škodu, která žalované vznikla v souvislosti se zajištěním dodávky vody vlastními silami (146 467 Kč) a kvůli zbytečně vynaložených mzdových nákladům (4 620 000 Kč), a jednak ušlý zisk, jehož by dosahovala, nebýt odpojení vody (32 224 000 Kč).

7. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce je vlastníkem domů [adresa] a [adresa] v [katastrální uzemí] v obci [obec] a že žalobce a žalovaná spolu uzavřeli shora uvedené nájemní smlouvy a dodatky k nájemním smlouvám. Obsah těchto smluv a dodatků byl prokázán, pokud jde o dům [adresa], kopiemi„ Nájemní smlouvy“ ze dne [datum] a„ Dodatku [číslo]“ ze dne 26. 1. 1995,„ Dodatku [číslo]“,„ Dodatku [číslo]“ ze dne 3. 12. 1998,„ Dodatku [číslo]“ ze dne 1. 3. 2002,„ Dodatku [číslo]“ ze dne 19. 2. 2003 a„ Dodatku [číslo]“ ze dne 18. 8. 2011; co se týče domu [adresa], tak kopiemi„ Nájemní smlouvy“ ze dne [datum] a„ Dodatku [číslo]“ ze dne 26. 1. 1995,„ Dodatku [číslo]“ ze dne 28. 2. 1997,„ Dodatku [číslo]“ ze dne 27. 7. 1998,„ Dodatku [číslo]“ ze dne 1. 1. 2000,„ Dodatku [číslo]“ ze dne 1. 6. 2000,„ Dodatku [číslo]“ ze dne 1. 3. 2002,„ dodatku [číslo]“ ze dne 18. 2. 2003,„ dodatku [číslo]“ ze dne 18. 3. 2003 a„ Dodatku [číslo]“ ze dne 4. 1. 2012.

8. Nájemní smlouvou bylo prokázáno, že nebytové prostory v domě [adresa] žalobce pronajal žalované s účinností od [datum] na dobu neurčitou. Dodatkem [číslo] bylo prokázáno, že účastníci se dohodli na změně doby nájmu, a to na dobu určitou do [datum].

9. Nájemní smlouvou bylo prokázáno, že nebytové prostory v domě [adresa] žalobce pronajal žalované s účinností od [datum] na dobu neurčitou. V Dodatku [číslo] ze dne 28. 2. 1997 se účastníci dohodli na změně doby nájmu, a to na dobu určitou do [datum].

10. Dne 14. 12. 2016 žalobce doručil žalované dopis ze dne 30. 11. 2016, v němž žalobce upozorňuje žalovanou na skončení nájemních smluv ze dne [datum], a žádá o předání vyklizených předmětů nájmu nejpozději ke dni [datum]. Prokazuje to kopie dopisu („ Upozornění na skončení nájemních smluv“) ze dne 30. 11. 2016 a kopie„ dodejky“ s datem převzetí 14. 12. 2016.

11. Dne 10. 2. 2017 zástupce žalobce doručil žalované dopis ze dne 23. 1. 2017, ve kterém v zastoupení žalobce vyzval žalovanou k vyklizení nebytových prostor v domě [adresa]. Prokazuje to kopie dopisu zástupce žalobce ze dne 23. 1. 2017 a kopie Dodejky“ s datem převzetí 10. 2. 2017.

12. Dne 20. 2. 2017 žalobce doručil žalované dopis, v němž vyzval žalovanou k vyklizení nebytových prostor v domě [adresa] a [adresa]. Prokazuje to kopie dopisu žalobce ze dne 6. 2. 2017 a kopie„ Doručenky“ s datem převzetí 20. 2. 2017.

13. Dne 28. 12. 2017 zástupce žalobce doručil žalované dopis ze dne 5. 12. 2017, ve kterém v zastoupení žalobce vyzval žalovanou k úhradě pohledávky ve výši 67 977 Kč za užívání nebytových prostor v domě [adresa] v období od září do listopadu r. 2017. Prokazuje to kopie dopisu zástupce žalobce ze dne 5. 12. 2017 a kopie„ Dodejky do vlastních rukou“ s datem převzetí 28. 12. 2017.

14. Dopisem ze dne 19. 12. 2018 zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení 3 511 499 Kč za užívání nebytových prostor v domě [adresa] bez právního důvodu v období od prosince 2017 do prosince 2018. Zásilka byla uložena na poště dne 28. 12. 2018; po úložní době byla dne 8. 1. 2019 vhozena do schránky žalované. Prokazují to kopie dopisu zástupce žalobce ze dne 19. 12. 2018 a kopie„ Dodejky do vlastních rukou“ 15. Žalovaná předala žalobci všechny nebytové prostory dne 29. 4. 2019. Prokazuje to kopie„ Protokolů o převzetí nebytového prostoru“ ze dne 29. 4. 2019.

16. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalovaná nezaplatila žalobci za užívání nebytových prostor v domě [adresa] v období od září do listopadu 2017 a za užívání nebytových prostor v domě [adresa] v období od prosince 2017 do prosince 2018.

17. Soud nemá za prokázána tvrzení žalované o skutečnostech, na základě kterých žalovaná uplatnila kompenzační námitku ze dne 7. 10. 2019 (odst. 6), neboť žalovaná přes výzvu v usnesení ze dne 26. 3. 2020 č. j. 27 C 20/2019-156 a přes poučení a výzvu podle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř., kterých se jí dostalo na jednání konaném dne 12. 1. 2021, svá tvrzení nedoplnila a k prokázání těchto tvrzení neoznačila důkazy.

18. Věrohodnost provedených důkazů nebyla ničím zpochybněna. Soud neshledal žádný z provedených důkazů nezákonným nebo nepravdivým.

19. Soud učinil o skutkovém stavu závěr, že žalobce pronajal žalované nebytové prostory ve svých domech [adresa] a [adresa] v k. ú. [obec] v obci [obec] od [datum] na dobu určitou do [datum]. Žalovaná po předchozích výzvách předala žalobci nebytové prostory dne 29. 4. 2019. Dne 28. 12. 2017 zástupce žalobce doručil žalované výzvu k zaplacení 67 977 Kč za užívání nebytových prostor v domě [adresa] v období od září do listopadu r. 2017. Téhož dne byla na poště uložena zásilka s výzvou žalované k zaplacení 3 511 499 Kč za užívání nebytových prostor v domě [adresa] v období od prosince 2017 do prosince 2018. Žalovaná žalobci nic nezaplatila.

20. Po právní stránce soud věc posoudil podle nájemních smluv ze dne [datum] a jejich dodatků (odst. 7), podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

21. Žalobkyně dala žalované nebytové prostory do nájmu na dobu určitou do 13. 12. 2016.

22. Případné prodloužení nájmu, - vzhledem k tomu, že sjednaná doba nájmu uplynula za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, - se posuzuje tohoto zákona. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu tři měsíce po dni, kdy měl nájem skončit, přičemž jej pronajímatel nevyzve, aby byt opustil, platí, že nájem je znovu sjednán na tutéž dobu, na jakou byl sjednán dříve, nejdéle na dobu dvou let. Podle § 2311 pak platí toto ustanovení obdobně pro skončení nájmu obecně. V dané věci žalobce včas upozornil žalovanou k vyklizení nebytových prostor a vyzval žalovanou k jejich vyklizení, a proto k prodloužení nájmu nedošlo. V posuzovaném případě by se ovšem ve výsledku moc neměnilo, i kdyby k prodloužení nájmu došlo. Žalovaná totiž za užívání nebytových prostor v předmětném období nic neplatila. Pokud by tedy žalovaná nebyla povinna zaplatit náhradu za bezdůvodné obohacení, tak by byla povinna zaplatit nájemné.

23. Nájem dne uplynutím dne [datum] skončil. Po skončení nájmu byla žalovaná podle § 2225 o. z. povinna odevzdat žalobci nebytové prostory. Žalovaná tak učinila až dne 29. 4. 2019. V době od 14. 12. 2016 do 29. 4. 2019 tak žalovaná užívala nebytové prostory bez právního důvodu.

24. Podle § 2991 o. z. ten kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Žalovaná tím, že bez právního důvodu užívala žalobcovy nebytové prostory a že za toto užívání žalobci nic neplatila, se bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor žalobce. Vzhledem k tomu, že bezdůvodné obohacení získané bezúplatným užíváním nebytových prostor nelze vydat, je žalovaná místo toho povinna žalobci zaplatit peněžitou náhradu. Výše náhrady odpovídá výši nájemného.

26. Nájemné za užívání nebytových prostor v domě [adresa] bylo Dodatkem č. 6 ze dne 18. 8. 2011 stanoveno na 269 204 Kč za rok (tj. 22 433,70 Kč za měsíc). Podle čl. IV odst. 4 Dodatku č. 1 k nájemní smlouvě byl žalobce oprávněn výměrem jednostranně upravit výši nájemného o částku odpovídající roční míře inflace. Výměrem ze dne 19. 5. 2017 („ Výpočtový list platný od 07. 2017“) žalobce upravil výši nájemného na 271 905,63 Kč za rok (22 659 Kč za měsíc). Za období od září do listopadu 2017 tak náhrada za bezdůvodné obohacení činí žalobcem požadovaných 67 977 Kč (3 x 22 659 Kč). Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované, aby na náhradě za bezdůvodné obohacení žalobci zaplatila 67 977 Kč.

27. Nájemné za užívání nebytových prostor v domě [adresa] bylo Dodatkem č. 9 ze dne 4. 1. 2012 stanoveno ve výši 3 136 832 Kč za rok (tj. 261 402,66 Kč za měsíc). Podle čl. IV odst. 4 Dodatku č. 2 ze dne 28. 2. 1997 k nájemní smlouvě byl žalobce oprávněn výměrem jednostranně upravit výši nájemného o částku odpovídající roční míře inflace. Výměrem ze dne 17. 5. 2017 („ Výpočtový list platný od 07. 2017“) žalobce upravil výši nájemného na 3 168 270,76 Kč za rok (264 023 Kč za měsíc). Výměrem ze dne 6. 4. 2018 („ Výpočtový list platný od 05. 2018“) žalobce upravil výši nájemného na 3 247 477,22 Kč za rok (270 623 Kč za měsíc); totéž stanovil ve„ Výpočtovém listu platném od 07. 2018“) ze dne 4. 6. 2018. Za období od prosince 2017 do dubna 2018 by nájemné činilo 1 320 115 Kč (5 měsíců x 264 023 Kč) a za období od května do prosince 2018 by nájemné činilo 2 164 984 Kč (8 měsíců x 270 623 Kč). Náhrada za bezdůvodné obohacení za období od prosince 2017 do prosince 2018 tak odpovídá nájemnému ve výši 3 485 099 Kč (1 320 115 Kč + 2 164 984 Kč). Žalobce se domáhal zaplacení 3 511 499 Kč. Soud proto uložil žalované, aby žalobci zaplatila náhradu za bezdůvodné obohacení ve výši 3 485 099 Kč, a co do částky 26 400 Kč, o kterou žalobcův požadavek tuto náhradu převyšoval, soud žalobu zamítl.

28. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobce má takto právo požadovat vedle plnění též úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Soud proto žalované uložil zaplatit kromě dluhu také úroky z prodlení z přiznaných částek; jejich výši stanovil podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Co do úroků z prodlení z částky 26 400 Kč, která nebyla žalobci přiznána, soud žalobu zamítl.

29. Žalobce měl ve věci jen částečný úspěch. Jeho neúspěch (26 400 Kč s úroky z prodlení) je ale v poměrně nepatrné části vůči jeho úspěchu (3 553 076 Kč s úroky z prodlení). Soud proto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobci proti žalované plnou náhradu nákladů řízení. Výši nákladů na právní zastoupení soud stanovil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“).

30. Tato náhrada činí 320 568,20 Kč; z toho je -) částka 175 575 Kč za soudní poplatek za žalobu (27 C 20/2019), -) částka 3 399 Kč za soudní poplatek za žalobu (27 C 33/2018), -) částka 67 140 Kč za odměnu advokátovi za 3 úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby, 3. vyjádření ze dne 3. 5. 2019) -) částka 11 190 Kč za odměnu advokátovi ve výši jedné poloviny za 1 úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) při sazbě za 1 úkon právní služby ve výši 22 380 Kč podle § 7 bodu 6 a. t. (tarifní hodnota 3 511 499 Kč – 27 C 20/2019), -) částka 11 460 Kč za odměnu advokátovi za 3 úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby, 3. vyjádření ze dne 22. 5. 2018) -) částka 1 910 Kč za odměnu advokátovi ve výši jedné poloviny za 1 úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) při sazbě za 1 úkon právní služby ve výši 3 820 Kč podle § 7 bodu 5 a. t. (tarifní hodnota 67 977 Kč – 27 C 33/2018), -) částka 22 620 Kč za odměnu advokátovi za 1 úkony právní služby (1. účast na jednání) při sazbě za 1 úkon právní služby ve výši 22 620 Kč podle § 7 bodu 6 a. t. (tarifní hodnota 3 579 476 Kč – po spojení), -) částka 2 700 Kč za náhradu hotových výdajů advokátovi za uvedených 9 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t., -) částka 24 574,20 Kč za náhradu advokátovi za daň z přidané hodnoty / 21 % z (67 140 Kč + 11 190 Kč + 11 460 Kč + 1 910 Kč + 22 620 Kč + 2 700 Kč) / podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

31. Soud nepřiznal žalobci náhradu za podání ze dne 18. 2. 2019 (vyjádření žalobce) a ze dne 19. 2. 2019 (vyjádření žalobce), protože žalobce pouze doplňuje to, co měl uvést již v žalobě, takže náklady na doplnění nejsou účelně vynaložené. Soud rovněž nepovažuje za účelné náklady na vyjádření ze dne 28. 3. 2019, vyjádření ze dne 3. 6. 2019, vyjádření ze dne 6. 8. 2019, vyjádření ze dne 9. 8. 2019, vyjádření ze dne 16. 9. 2019, vyjádření ze dne 26. 9. 2019, vyjádření ze dne 11. 12. 2019, vyjádření ze dne 9. 5. 2019 a vyjádření ze dne 31. 5. 2019.

32. Celkovou částku náhrady nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám advokáta, který v tomto řízení zastupoval žalobce.