27 C 217/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 23 518,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit 7 920 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do -) částky 15 598,59 Kč, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 300,54 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] uzavřela elektronicky se žalovanou smlouvu o [anonymizováno] úvěru [číslo]; v rámci sjednávání smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Na základě této smlouvy žalovaná čerpala celkem 20 000 Kč. Žalovaná opakovaně neplnila své smluvní povinnosti, a proto žalobkyně dopisem ze dne [datum] s účinky od [datum] od smlouvy odstoupila. Žalovaná na splátkách úvěru uhradila celkem 12 080 Kč. Celkový dluh žalované činí 23 518,59 Kč a skládá se z částky 18 300,54 Kč za nevrácení poskytnutých peněžních prostředků, částky 810,95 Kč za dlužné splátky pojištění, částky 1 907,10 Kč za úroky ke dni odstoupení do smlouvy, částky 1 500 Kč za úhrady nákladů pro případ ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele a částky 1 000 Kč za úhrady nákladů za upomínky. Žalovaná přes výzvu žalobkyně tyto dluhy neuhradila. Žalobkyně proto navrhla, aby to žalované uložil soud; kromě toho se domáhala zaplacení úroků z prodlení z částky 18 300,54 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud má za prokázány následující skutečnosti.

4. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru. Žalovaná tuto skutečnost nepopřela; prokazuje ji, jakož i znění této smlouvy, kopie“ Smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] Uzavření smlouvy dale prokazují fotopie občanského průkazu žalované a jejího cestovního pasu.

5. Téhož dne [datum] žalobkyně poukázala na účet žalované 20 000 Kč. Žalovaná tuto skutečnost nepopřela; prokazuje ji“ Přehled transakcí” od [právnická osoba], podle kterého bylo dne [datum] poukázáno 20 000 Kč na účet [číslo]“ Obraty” ze dne [datum] v souvislosti s “ Výpisem z účtu” vedeného [právnická osoba], pro žalovanou [číslo] za období [datum] – [datum].

6. V dopisu ze dne [datum] žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení splátky úvěru za prosinec 2022 a vyzvala žalovanou k její úhradě ve výši 1 880 Kč. Existenci dopisu prokazuje kopie dopisu žalobkyně ze dne [datum] („ Věc: první upomínka při prodlení spotřebitele“). Soud nemá za prokázané, že žalobkyně tento dopis zaslala žalované, protože žalobkyně k prokázání této skutečnosti nepředložila žádný důkaz.

7. V dopisu ze dne [datum] žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení 2 splátek úvěru a vyzvala žalovanou k jejch úhradě ve výši 3 220 Kč. Existenci dopisu prokazuje kopie dopisu žalobkyně ze dne [datum] („ Věc: druhá upomínka při prodlení spotřebitele“). Soud nemá za prokázané, že žalobkyně tento dopis zaslala žalované, protože žalobkyně k prokázání této skutečnosti nepředložila žádný důkaz.

8. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně pro nesplácení poskytnutého úvěru odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení částky 23 518,59 Kč. Dne [datum] žalobkyně tento dopis zaslala žalované. Prokazují to kopie dopisu žalobkyně ze dne [datum] („ Věc: odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění“) a„ Poštovního podacího archu” s datem podání [datum].

9. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně pro nesplácení poskytnutého úvěru opět odstoupila od úvěrové smlouvy a vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení částky 23 518,59 Kč. Dne [datum] žalobkyně tento dopis zaslala žalované. Prokazuje to kopie dopisu zástupce žalobkyně ze dne [datum] („ Věc: Odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění“) a“ Poštovního podacího archu” s datem podání [datum].

10. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na splnění dluhu z úvěru uhradila celkem 12 080 Kč, a tutu skutečnost prokazovala listnami“ Číslo smlouvy [číslo]. Jméno a příjmení [anonymizováno] [celé jméno žalované] a“ Zákaznické [číslo], Č [anonymizováno] v2: [číslo], Číslo [anonymizováno]: [číslo], [celé jméno žalované] Žalovaná netvrdila, natož aby prokazovala, že uhradila více, a tak soud vychází z tvrzení žalobkyně.

11. Soud nemá za prokázáno, že žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně tvrdila, že ověřila informace od žalované ohledně příjmů a výdajů; k ověření žalovaná předložila osobní doklady a výpis z běžného účtu za“ období 2020, z něhož byly ověřeny příjmy ve výši 39 961 Kč a výdaje ve výši 11 850 Kč; náklady na bydlení byly ověřeny telefonicky. Žalovaná prý před uzavřením smlouvy ověřena v databázích umožňujícíh posouzení úvěruschopnosti, a to v [příjmení], insolvenčním rejtříku a [anonymizováno].

12. Žalobkyně ověřila příjmy a výdaje žalované pouze z jediného výpisu z účtu žalované za červenec 2020. To samo o sobě je nedostatečné, protože výpis z jednoho účtu za jeden měsíc není schopen podat spolehlivý obraz o příjmech a výdajích žalované; např. z něho nejsou zřejmé náklady na bydlení a na služby spojené s bydlením; plyne z něho, že žalované na konci měsíce nezbývá významnějíš finanční rezerva. Kopie osobních dokladů o příjmech a výdajích žalované a o ostatních jejích poměrech nic nevypovídají. Tvrzení o telefonickém ověření nákladů na bydlení je nedostatečné, protože není zřejmé, kdy k němu mělo dojít a u koho byly ověřovány, a neprokázané, protože žalobkyně o tom nepředložila žádný důkaz. Tvrzení o ověření žalované v různých databázích žalobkyně neprokázala, protože o něm nepředložila žádný důkaz.“ Zpráva o posouzení úvěruschopnosti – poskytovatel úvěru [právnická osoba] tvrzení žalobkyně také neprokazuje, protože jejím autorem je sama žalobkyně, a údaje, jež jsou v ní uvedeny, nejsou ničím podloženy. Nehledě na to v této listině jsou uvedeny náklady na bydlení ve výši 0 Kč, přičemž není zřejmé proč. Žalobkyně podle této listiny shledala žalovanou úvěruschopnou s tím, že rozdíl příjmů a výdajů je 39 961 Kč. To však nemůže být pravda, protože podle té samé listiny žalobkyně vycházela z příjmů ve výši 39 961 Kč za měsíc; v částce 39 961 Kč se tedy nemohlo jednat o rozdíl mezi příjmy a výdaji (žalobkyně, i když nepodloženě, tvrdí, že zjištěné výdaje činily 11 850 Kč). Žalobkyně tak neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně zkoumala úvěruchopnost žalované. Žalobkyně ani neprokázala, že (neověřené) zjištěné údaje řádně vyhodnotila.

13. Věrohodnost provedených listinných důkazů nebyla ničím zpochybněna. Soud má proto tyto důkazy za zákonné a jejich obsah za pravdivý.

14. Soud učinil o skutkovém stavu následující závěr. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o [anonymizováno] úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaná čerpala. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru neposoudila řádně úvěruschopnost žalované na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované a z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně nezaslala žalované upomínky ze dne [datum] a ze dne [datum]. Dopisy ze dne [datum] a ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru. Žalovaná na splacení úvěru uhradila celkem 12 080 Kč.

15. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2390 a následujících zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť žalobkyně uplatňovala nároky ze smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru byla uzavřena mezi žalobkyní jako podnikatelkou (§ 420 odst. 1 o. z.) a žalovanou jako spotřebitelkou (§ 419 o. z.). Z tohoto důvodu sjednaný úvěr podléhá režimu spotřebitelského úvěru podle zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jelikož smlouva o úvěru byla sjednána se spotřebitelem, přičemž nejde o žádnou z výjimek působnosti tohoto zákona, řídí se závazky z této smlouvy režimem smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Soud proto věc arv posoudil podle tohoto zákona o spotřebitelském úvěru. Přitom došel k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z arvose umožňující posouzení úvěruschopnost spotřebitele nebo I z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. V daném případě žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalované. Žalobkyně tak nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit úvěruschopnost žalované, jak je stanoveno v citovaném ustanovení § 86 odst. 1 větě první zákona o spotřebitelském úvěru. Posouzení úvěruschopnosti žalované bylo nedostatečné a jeho výsledek byl založen na nespolehlivých a neověřených informacích. Žalobkyně poskytla žalované úvěr, přestože výsledky posouzení úvěruschopnosti žalované objektivně nevylučovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně tak poskytla žalované úvěr v rozporu s citovaným ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 tohoto zákona je důsledkem porušení této povinnosti neplatnost smlouvy. Smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou byla proto uzavřena neplatně. S ohledem na to se soud nezabýval otázkou (opakovaného) odstoupení žalobkyně od úvěrové smlouvy, protože od neplatné smlouvy logicky nelze účinně odstoupit.

19. Podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná na splacení úvěru uhradila celkem 12 080 Kč, jež je třeba započítat proti poskytnuté jistině úvěru. Úhrady ze strany žalované nebylo možné použít na úhradu úroku z úvěru, popř. pojistného, nákladů za upomínky nebo nákladů spojených s vymáháním, neboť na jejich zaplacení žalobkyni nevzniklo právo z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy. Z poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč tedy bylo uhrazeno 12 080 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit zbývajících 7 920 Kč. Soud proto uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila 7 920 Kč.

20. Smlouva o úvěru je neplatná, a proto nevzniklo žalobkyni právo na zaplacení úhrad, které v ní byly sjednány, zejména žalobkyní požadovaných úroků, dlužných splátek pojištění, poplatků za upomínky a úhrady nákladů pro případ ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele. Z těchto důvodů soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

21. Soud zamítl žalobu i ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť žalovaná zatím není v prodlení. V prodlení není z toho důvodu, že lhůta k plnění je v souladu s citovaným ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru určena teprve tímto rozsudkem. Obecné ustanovení o úroku z prodlení v ustanovení § 1970 o. z. se tu neuplatní, protože zde platí speciální právní úprava.

22. Žalovaná měla ve věci částečný úspěch, který přesahuje úspěch žalované, a tak by podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měla proti žalobkyni právo na náhradu poměrné části svých nákladů řízení. Žalované v řízení žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl soud, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.