27 C 230/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, Anonymizováno Datum narození žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Adresa žalobkyně zastoupená Anonymizováno Jméno advokáta A Anonymizováno Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované, Anonymizováno IČO žalované Anonymizováno Adresa žalované zastoupená Anonymizováno Jméno advokáta B Anonymizováno Adresa advokáta B o zaplacení 91 400 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni - částku 64 998 Kč, - zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 64 998 Kč od 18. 7. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna na nákladech řízení žalované zaplatit 15 855 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Anonymizováno Jméno advokáta B.

1. Tvrzení žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že dne 3. 12. 2008 uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu Anonymizováno č. hodnota. Jejím předmětem bylo životní pojištění. Pojištění skončilo ke dni 31. 7. 2025. Žalobkyně zaplatila na pojistném celkem 113 800 Kč. Žalovaná poskytla žalobkyni pojistné plnění ve výši 22 400 Kč.

2. Podle žalobkyně je pojistná smlouva z určitých důvodů neplatná pro rozpor se zákonem a s evropským právem. Žalovaná tak získala bezdůvodného obohacení. To odpovídá rozdílu mezi zaplaceným pojistným (113 800 Kč) a poskytnutým pojistným plněním (22 400 Kč), který činí 91 400 Kč.

3. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 2. 7. 2025. Žalovaná jí bezdůvodné obohacení nevydala. Žalobkyně proto navrhla, aby soud uložil žalované zaplatit jí 91 400 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení z částky 91 400 Kč od 18. 7. 2025 do zaplacení.

4. Žalobkyně později učinila nesporným, že zaplatila na pojistném celkem 114 573 Kč a že žalovaná poskytla žalobkyni pojistné plnění ve výši 29 600 Kč, takže výše bezdůvodného obohacení činila 84 973 Kč.

5. Vyjádření žalované. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. Učinila nesporným, že uzavřela se žalobkyní uvedenou pojistnou smlouvu a že tato pojistná smlouva skončila dne 31. 7. 2025.

6. Žalovaná tvrdila, že pojistná smlouva byla na základě nabídky na úpravu pojistné smlouvy v programu InSpiral č. hodnota ze dne 3. 8. 2018 změněna, resp. modifikována, a to Dodatkem č. hodnota ze dne 20. 8. 2018. Žalobkyně zaplatila na pojistném celkem 114 573 Kč. Žalovaná v průběhu pojištění vyplatila žalobkyni pojistné plnění ve výši 29 600 Kč. Žalovaná dne 29. 10. 2025 uhradila žalobkyni 20 635,82 Kč.

7. Podle žalované je pojistná smlouva platná. Žalobkyně v průběhu trvání pojištění neprojevila žádné pochybnosti o její platnosti. Naopak se k ní po dobu pojistného vztahu chovala jako k platné. Nyní, po 17 letech od uzavření pojistné smlouvy, namítá její neplatnost. To žalovaná považovala za účelové. Pojistná smlouva je platná, protože neobsahuje neurčitá ani zneužívající ujednání.

8. Pro případ, že by soud shledal pojistnou smlouvu neplatnou, žalovaná vznesla námitku promlčení uplatněného nároku. A to pro uplynutí 2leté subjektivní promlčecí lhůty i 3leté objektivní promlčecí lhůty většiny plateb pojistného. Nepromlčené platby je třeba vypořádat vůči plnění, která žalovaná poskytla žalobkyni.

9. Jde-li o 2letou subjektivní promlčecí lhůtu, tak žalobkyně byla již při uzavření pojistné smlouvy seznámena se všemi relevantními okolnostmi, takže mohla usuzovat na její neplatnost. Nejpozději žalobkyně mohla na neplatnost pojistné smlouvy usuzovat po obdržení rekapitulace stavu pojistné smlouvy ze dne 21. 1. 2010. Obdržením této rekapitulace začala běžet promlčecí lhůta. Od následujících plateb pojistného začala tato lhůta běžet okamžikem jejich zaplacení. Žaloba byla doručena soudu dne 5. 8. 2025, takže nárok na vydání bezdůvodného obohacení je promlčen pro platby uhrazené přede dnem 5. 8. 2023.

10. Jde-li o 3letou promlčecí lhůtu, tak veškeré platby pojistného uhrazené dříve než 3 roky před podáním žaloby (5. 8. 2025) jsou promlčeny.

11. Podle žalované je třeba vypořádat pouze vzájemně nepromlčená plnění. Žalobkyně v posledních 2 letech před podáním žaloby na pojistném uhradila 18 405 Kč. V posledních 3 letech před podáním žaloby uhradila 27 825 Kč. Žalovaná dne 4. 11. 2024 vyplatila žalobkyni pojistné plnění 8 400 Kč. Žalobkyně dne 29. 10. 2025 uhradila žalobkyni 20 635,82 Kč, přičemž projevila vůli, že plní na nepromlčenou část zaplaceného pojistného. Nárok žalobkyně je tedy zčásti promlčen. Ve zbývající části je vypořádán.

12. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl.

13. Částečné zpětvzetí žaloby. Žalobkyně dne 12. 3. 2026 vzala žalobu částečně zpět co do částky 26 402 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 26 402 Kč od 18. 7. 2025 do zaplacení.

14. Soud proto usnesením ze dne 20. 3. 2026 č. j. 27 C 230/2025-146 v odpovídajícím rozsahu řízení zastavil.

15. Zjištěné skutečnosti. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastnic (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) o uzavření pojistné smlouvy, o tom, že pojistná smlouva skončila dne 31. 7. 2025, že žalobkyně na pojistném uhradila celkem 114 573 Kč, že žalovaná vyplatila žalobkyni pojistné plnění ve výši 29 600 Kč a že žalovaná dne 29. 10. 2025 zaplatila žalobkyni 20 635,82 Kč.

16. Provedeným dokazováním má soud za prokázány následující skutečnosti.

17. Obsah pojistné smlouvy byl prokázán kopiemi „Anonymizováno životní pojištění Anonymizováno – návrh na uzavření pojistné smlouvy“ č. hodnota ze dne 3. 12. 2008, „Pojistky k pojistné smlouvě č. hodnota“ k návrhu 11293248 ze dne 3. 12. 2008, „Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění spojená s investičními fondy Anonymizováno“ ze dne 1. 4. 2007, „Speciálních pojistných podmínek Anonymizováno životního pojištění Anonymizováno“ 07-Anonymizováno, „Anonymizováno životní pojištění – nabídka na úpravu pojistné smlouvy v programu Anonymizováno“ č. hodnota ze dne 3. 8. 2018, „Záznamu z jednání“ ze dne 3. 8. 2008, „Dodatku č. hodnota k pojistné smlouvě č. hodnota upravené v Anonymizováno Anonymizováno a vedené pod novým číslem hodnota“ účinného od 1. 9. 2018.

18. Obsah Sazebníku poplatků byl prokázán kopií „Aktuálního sazebníku poplatků pro pojištění Anonymizováno, SŽP, KK, Anonymizováno“ platného od 1. 10. 2008.

19. Žalobkyně v souvislosti s pojistnou smlouvou uhradila celkem 114 573 Kč. V období od 5. 8. 2022 do 31. 7. 2025 (skončení pojištění) uhradila celkem 27 825 Kč (27 475 Kč na pojistném + 350 Kč správní poplatek). Tyto skutečnosti prokazuje kopie „Seznamu došlých plateb“ k pojistné smlouvě č. hodnota k datu 16. 10. 2025 a „Seznamu došlých plateb“ k pojistné smlouvě č. hodnota k datu 16. 10. 2025.

20. Dne 4. 11. 2024 žalovaná vyplatila žalobkyni pojistné plnění 8 400 Kč. Tuto skutečnost, která nebyla mezi stranami sporná, prokazuje kopie dopisu („Poskytnutí pojistného plnění“) ze dne 1. 11. 2024 a „Výpisu“ ohledně úhrady 8 400 Kč s datem zpracování 4. 11. 2024.

21. Dne 18. 6. 2025 žalobkyně podala žádost o ukončení pojistné smlouvy č. hodnota. Dopisem ze dne 6. 8. 2025 žalovaná informovala žalobkyni o ukončení pojistné smlouvy ke dni 31. 7. 2025. Tyto skutečnosti, které nebyly mezi stranami sporné, prokazuje kopie „Žádosti o ukončení pojistné smlouvy č. hodnota“ ze dne 18. 6. 2025 a dopisu žalované ze dne 6. 8. 2025 („Výpověď pojistníka bez výplaty“).

22. Dopisem ze dne 2. 7. 2025 zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná výzvu žalobkyně jako neopodstatněnou odmítla. Tyto skutečnosti prokazují kopie dopisu ze dne 2. 7. 2025 („Výzva k vydání bezdůvodného obohacení“), „Doručenky datové zprávy“ s datem doručení 3. 7. 2025 a dopisu ze dne 16. 7. 2025 („Vyřízení stížnosti“).

23. Dopisem ze dne 29. 10. 2025 zástupce žalované zaslal zástupci žalobkyně oznámení o provedené platbě v souhrnné výši 20 635,82 Kč na účet žalobkyně, v němž specifikoval, za které období (platby) žalovaná plní. Žalovaná dne 29. 10. 2025 uhradila ve prospěch žalobkyně částku 20 635,82 Kč. Obsah oznámení prokazuje kopie dopisu „Oznámení o platbě“ ze dne 29. 10. 2025. Úhradu částky 20 635,82 Kč prokazuje kopie “Transakční historie” s datem zaúčtování 29. 10. 2025.

24. Nevýznamné důkazy. Soud nevyvodil podstatné skutkové závěry z následujících listin, neboť měly prokázat nesporné skutečnosti nebo z nich neplynula významná skutková zjištění: „Oznámení o výsledku šetření pojistné události“ ze dne 16. 1. 2020 (č. l. 57), „Oznámení o výsledku šetření pojistné události“ ze dne 6. 11. 2020 (č. l. 61), „Výpis“ ohledně platby ze dne 17. 1. 2020 (č. l. 64), „Výpis“ ohledně platby ze dne 9. 11. 2020 (č. l. 65), Rekapitulace/Přehled stavu pojistné smlouvy č. hodnota“ k 31. 12. 2009, 31. 12. 2010, 31. 12. 2011, 31. 12. 2012, 31. 12. 2013, 31. 12. 2014, 31. 12. 2015, 31. 12. 2016, (č. l. 129 až 131), „Přehled stavu pojistné smlouvy č. hodnota“ ze dne 22. 1. 2018 (č. l. 132), „Přehled/Rekapitulace stavu pojistné smlouvy č. hodnota“ k 31. 12. 2018, 31. 12. 2019, 31. 12. 2020, 31. 12. 2021, 31. 12. 2022, 31. 12. 2023 a 31. 12. 2024 (č. l. 133 až 140).

25. Neprovedené důkazy. Soud pro nadbytečnost neprovedl žalovanou navrhovaný důkaz výslechem zprostředkovatele pojistné smlouvy paní jméno FO.

26. Hodnocení důkazů. Věrohodnost provedených listinných důkazů nebyla ničím zpochybněna. Soud má proto tyto důkazy za zákonné a jejich obsah za pravdivý.

27. Závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná spolu dne 3. 12. 2008 uzavřely pojistnou smlouvu č. hodnota. Pojištění začalo dne 1. 1. 2009. Dodatkem č. hodnota ze dne 20. 8. 2018 došlo ke změně rozsahu pojištění a změně čísla pojistné smlouvy na č. hodnota. Pojištění zaniklo ke dni 31. 7. 2025. Žalobkyně zaplatila na pojistném celkem 114 573 Kč. V období od 5. 8. 2022 do 31. 7. 2025 (skončení pojištění) uhradila na pojistném 27 825 Kč. Žalovaná dne 4. 11. 2024 vyplatila žalobkyni pojistné plnění ve výši 8 400 Kč. Zástupce žalobkyně dopisem ze dne 2. 7. 2025 vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná ho nevydala. Žalovaná dne 29. 10. 2025 uhradila žalobkyni 20 635,82 Kč.

28. Právní posouzení. Po právní stránce soud věc posoudil podle pojistné smlouvy č. hodnota, resp. č. hodnota, podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (obč. zák.), a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.).

29. Soud předesílá, že není jeho úlohou vypořádávat se s odůvodněním každého jednotlivého rozhodnutí, které účastníci předložili na podporu své argumentace (zde zejm. k předložené judikatuře nižších soudů a k Benchmarku ČNB č. 3/2019). Povinností soudu je toliko obhájit své závěry ve světle sjednocující judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu.

30. Právo na vrácení pojistného je zčásti promlčeno. Žalovaná namítla promlčení uplatněného práva. Soud se v prvé řadě zabýval touto námitkou. Jestliže je totiž uplatněné právo promlčeno, nemůže ho soud žalobkyni přiznat, i kdyby ostatní námitky žalované nebyly důvodné.

31. Podle § 3028 odst. 3 o. z. se posuzovaný nárok řídí dosavadními právními předpisy, tj. zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném ke dni 3. 12. 2008.

32. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

33. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.

34. Podle § 107 odst. 2 obč. zák. nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

35. Podle § 107 odst. 2 obč. zák., jsouli účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy povinni vzájemně si vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčení jen tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení namítat.

36. Podle § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

37. Subjektivní promlčecí doba a objektivní promlčecí doba počínají, běží a končí nezávisle na sobě. Skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, i kdyby ještě běžela doba druhé z nich.[footnoteRef:1] [1: srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1421/2015, dostupný na www.nsoud.cz]

38. Promlčení v objektivní promlčecí době. Soud se v prvé řadě zabýval promlčením nároku v objektivní promlčecí době a došel k závěru, že uplatněný nárok je zčásti promlčen.

39. Námitka žalobkyně, že nelze aplikovat objektivní promlčecí dobu, není důvodná. Povinnost vnitrostátních soudů aplikovat tzv. zásadu efektivity je totiž podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie vázána na případy zjevného poručení unijního práva. Ne na situace, kdy absolutní neplatnost smlouvy je dovozována z absence určitého ujednání, které představuje ve smyslu § 37 obč. zák. vadu projevu spočívající v tom, že určité ujednání, jež má přímý dopad na celou smlouvu, ve smlouvě není obsaženo.[footnoteRef:2] [2: srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2025 sp. zn. 33 Cdo 2298/2025, popř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2025, sp. zn. 33 Cdo 206/2025, dostupné na www.nsoud.cz]

40. K žalobkyní uváděné judikatuře SDEU soud dále uvádí, že posuzování dodržování tzv. zásady efektivity ochrany spotřebitele v úvěrových vztazích nelze bez dalšího vztahovat na oblast pojistných smluv, protože mezi spotřebitelem, který řeší nouzovou situaci úvěrem, a spotřebitelem, který investuje prostřednictvím životního pojištění, je značný rozdíl.[footnoteRef:právnická osoba: srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 33 Cdo 499/2023, dostupný na www.nsoud.cz]

41. Pojistná smlouva neobsahuje zneužívající ujednání, resp. ujednání v pojistné smlouvě nelze podrobit testu přiměřenosti. Soud nepřisvědčil žalobkyní tvrzené neplatnosti pojistné smlouvy, která měla spočívat v zneužívající povaze ujednání čl. 4 SPP (inkorporační klauzule). Na obsah uvedeného ujednání lze kriticky nahlížet z hlediska jeho určitosti, nikoli optikou zneužívajícího charakteru. Přezkum přiměřenosti předpokládá existenci určitého a konkrétního ujednání. Pokud pojistná smlouva určitou otázku neupravila nebo ji upravila neurčitě, nelze dovozovat existenci takového ujednání a abstraktně jej podrobovat testu přiměřenosti (zkoumat zneužívající charakter).

42. Soud pro úplnost uvádí, že žalobkyně v žalobě tvrdila, že pojistná smlouva obsahuje neurčitá ujednání, jelikož pojistná smlouva v některých svých ustanoveních odkazuje na Sazebník poplatků, který žalobkyně od žalované neobdržela a nebyla s ním žalovanou ani jinak seznámena. Žalobkyně později svou argumentaci upravila tak, že smlouva obsahuje zneužívající ujednání podle § 56 obč. zák., když smlouva umožňovala jednostrannou změnu rozsahu a výše poplatků, přičemž tato ujednání způsobují neplatnost pojistné smlouvy. Na shora uvedeném závěru to však nic nemění. Žalobkyně neuvedla žádná nová skutková tvrzení, která by závěr soudu o neexistenci zneužívajících ujednání vyvrátila.

43. Námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně namítala, že žalovaná nemůže vznést námitku promlčení, jelikož nabyla vědomost o neplatnosti pojistné smlouvy, takže se svých práv nedomáhá v dobré víře. Žalobkyně svá tvrzení opírala o dohledový benchmark ČNB č. 3/2019. Žalobkyně dále odkazovala mj. na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2865/2016 a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 329/2010, který odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1737/08.

44. Tato námitka není důvodná. Dohledový benchmark nebyl vydán ve vztahu k žalované a už vůbec ne ve vztahu k dané (konkrétní) pojistné smlouvě. Tento dokument by mohl být přínosný při posuzování ne/platnosti smlouvy, nikoli však při posouzení oprávněnosti námitky promlčení.

45. Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1737/08 a žalobkyní předložená rozhodnutí Nejvyššího soudu, tak tyto nejsou přiléhavá na daný případ.

46. Tvrzení žalobkyně neprokazují ani výroční zprávy žalované z let 2018, 2019 a 2024. Ze skutečnosti, že žalovaná vytvářela rezervy v rámci rizik neplatnosti pojistných smluv, totiž nelze bez dalšího dovozovat, že si žalovaná byla vědoma neplatnosti konkrétních pojistných smluv.

47. Podstatná je otázka, zda námitka promlčení je výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí lhůty byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Skutečnosti, které by mohly vést k tomuto závěru, v řízení nevyšly najevo. Žalovaná nevytvářela žádné překážky a nijak bránila žalobkyni v uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení v průběhu promlčecí doby. Žalobkyni nic nebránilo, aby toto právo včas uplatnila u soudu. Proto podle soudu námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy.[footnoteRef:4] [4: srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2023 sp. zn. 33 Cdo 3579/2022, popř. usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2024 sp. zn. IV. ÚS 2429/2023, dostupné na www.nsoud.cz, popř. www.nalus.usoud.cz]

48. Položení předběžné otázky SDEU není nezbytné. Soud neshledal předpoklady pro položení předběžné otázky k Soudnímu dvoru Evropské unie týkající se výkladu unijního práva dle návrhu žalobkyně. Soud položení takové otázky nepovažuje za nezbytné, naopak má za to, že ve věci je možné rozhodnout i bez tohoto žalobkyní navrhovaného postupu, a to zvláště s ohledem na skutečnost, že rozhodnutí v této věci nespočívá na aplikaci unijního práva a jeho výkladu.

49. Vypořádání pojistné smlouvy. Podle § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

50. Žalobkyně namítala, že předmětem vypořádání mají být veškerá vzájemně poskytnutá plnění. Argumentovala přitom rozsudky Nejvyššího soudu (sp. zn. 29 Odo 52/2002 a sp. zn. 27 Cdo 1237/2021. Tyto však nejsou přiléhavé, jelikož se týkají skutkově odlišné věci. V daném případě se právo žalobkyně i právo žalované promlčuje. Při vypořádání vzájemně poskytnutých plnění se vzájemně vypořádají pouze ta vzájemná plnění, která nejsou promlčena.[footnoteRef:5] [5: srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2026, sp. zn. 33 Cdo 231/2026, popř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2025, sp. zn. 33 Cdo 2298/2025, dostupný na www.nsoud.cz]

51. Žalovaná dne 4. 11. 2024 vyplatila žalobkyni pojistné plnění ve výši 8 400 Kč. Žalovaná dále dne 29. 10. 2025 uhradila žalobkyni 20 635,82 Kč. Žalovaná při zaplacení výslovně určila, že platba je plněním na pojistné, které nebylo promlčeno (v 3leté objektivní promlčecí době). Tuto částku žalobkyně nemohla použít na jiná plnění, zejm. ne na nepromlčené splátky pojistného, protože žalovaná výslovně určila, na co plní. Promlčené splátky pojistného jsou naturální obligací (dluhem, který existuje, ale který věřitel nemůže soudně vymáhat), žalovaná proto měla právo, ale nikoli povinnost, splnit.

52. Z přehledu došlých plateb pojistné smlouvy vyplývá, že žalobkyně uhradila po datu 5. 8. 2022 celkem 27 825 Kč. Žalovaná po datu 5. 8. 2022 uhradila žalobkyni 29 035,82 Kč. Žalovaná tedy uhradila žalobkyni částku, která převyšuje případné právo žalobkyně na vrácení 27 825 Kč, které by nebylo promlčeno ve 3leté objektivní promlčecí době.

53. Soud shrnuje, že pokud by pojistná smlouva byla neplatná, tak žalovaná splnila svou povinnost vrátit žalobkyni platby pojistného, u nichž nebylo právo na vrácení promlčeno. Proti právu na vrácení zbývajících plateb se žalovaná dovolala promlčení. Námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy. V daném případě lze aplikovat objektivní promlčecí dobu. Z tohoto důvodu soud nemůže žalobkyni uplatněné právo přiznat. Soud proto, nezabývaje se možným promlčením nároku v subjektivní promlčecí době, žalobu zamítl.

54. Náklady řízení. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení 91 400 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 91 400 Kč od 18. 7. 2025 do zaplacení, jenž by ke dni 5. 5. 2026, kdy byl vyhlášen tento rozsudek činil 8 408,80 Kč, tzn. 99 808,80 Kč (100 %).

55. V části řízení, ve které bylo řízení částečně zastaveno co do částky 19 975 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 19 975 Kč (21,86 %), nese procesní zavinění na jeho zastavení žalovaná, ta má ve smyslu § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. povinnost hradit v této části řízení žalobkyni náklady řízení.

56. V části řízení, ve které bylo řízení částečně zastaveno co do částky 6 427 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 6 427 Kč (7,03 %), nese procesní zavinění na jeho zastavení žalobkyně, ta má ve smyslu § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. povinnost hradit v této části řízení žalované náklady řízení.

57. Ve zbývající části řízení (71,11%), ve které žalobu zamítl, soud o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaná v ní byla plně úspěšná, má tak právo na náhradu nákladů řízení. Výši nákladů na právní zastoupení soud určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu.

58. Po vzájemném zápočtu má tedy žalovaná právo na náhradu nákladů řízení ve výši 56,28 % (78,14 % - 21,86 %).

59. Náklady řízení žalované činí 28 171,10 Kč; z toho je: - částka 9 560 Kč za odměnu advokátovi za následující 2 úkony právní služby po 4 780 Kč podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu: 1. převzetí a příprava zastoupení, 2. vyjádření ze dne 3. 11. 2025, - částka 11 100 Kč za odměnu advokátovi za následující 3 úkony právní služby po 3 700 Kč podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu (tarifní hodnota po částečném zpětvzetí činila 64 998 Kč):

1. účast na jednání dne 17. 3. 2026, 2. vyjádření ze dne 13. 4. 2026, 3. účast na jednání dne 5. 5. 2026, - částka 2 250 Kč za náhradu hotových výdajů advokátovi za uvedených 5 úkonů právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, - částka 4 811,10 Kč za náhradu advokátovi za 21 % daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř., - částka 450 Kč za paušální náhradu hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za podaný odpor ze dne 24. 9. 2025 podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu.[footnoteRef:6] [6: srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, dostupné na www.nsoud.cz]

60. Žalovaná má právo náhradu 56,28 % svých nákladů, tzn. 56,28 % z 28 171,10 Kč, tzn. po zaokrouhlení 15 855 Kč. Soud proto uložil žalobkyni, aby na nákladech řízení žalované zaplatila 15 855 Kč.

61. Přisouzenou náhradu nákladů řízení je žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit k rukám advokáta, který v tomto řízení zastupoval žalovanou. Proti tomuto rozsudku můžete podat odvolání. Odvolání můžete podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku. Pokud podáváte odvolání, tak ho podejte u Obvodního soudu pro Prahu 8. O odvolání rozhoduje Městský soud v Praze. Pokud podáváte odvolání, tak v něm uveďte, že podáváte odvolání. Dále v něm napište, proti kterému rozhodnutí odvolaní směřujete (uveďte datum vydání rozhodnutí a jeho číslo jednací), v jakém rozsahu rozhodnutí napadáte (uveďte, zda odvolání podáváte proti všem výrokům, nebo jen proti určitým výrokům), v čem spatřujete nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se domáháte (uveďte, zda navrhujete rozhodnutí zrušit, nebo změnit, popřípadě jak změnit). V odvolání uveďte své jméno a příjmení. Odvolání podepište a datujte. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelný rozsudek, můžete se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.