27 C 290/2014

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa , PSČ obec zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zapl. 411 860 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit úrok z prodlení ve výši 4,05 % ročně -) z částky 65 730 Kč za dobu od [datum] do [datum], -) z částky 19 980 Kč za dobu od [datum] do [datum], -) z částky 58 560 Kč za dobu od [datum] do [datum], to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do -) částky 267 590 Kč, -) úroku z prodlení ve výši 4,05 % ročně z částky 267 590 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

III. Žalobce je povinen na nákladech řízení žalované zaplatit 1 706,60 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen na nákladech řízení České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 8 zaplatit 39 709,70 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna na nákladech řízení České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 8 zaplatit 21 410,30 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Ve věci jde o spor o pojistné plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to za škodu na zdraví a za škodu na motocyklu, které žalobce utrpěl při dopravní nehodě dne [datum].

2. Žalobce se proti žalované domáhal pojistného plnění za škodu na motocyklu s tím, že tato škoda dosahovala výše 219 000 Kč, ale žalovaná mu na pojistném plnění vyplatila jen 43 820 Kč; žalobce se domáhal zaplacení zbývajících 175 280 Kč. Žalobce se dále domáhal pojistného plnění za škodu na zdraví, a to odškodnění bolesti a odškodnění ztížení společenského uplatnění. Co se týče odškodnění bolesti, žalobce tvrdil, že má činit 64 080 Kč, ale že žalovaná mu vyplatila jen 12 060 Kč; žalobce se domáhal zaplacení zbývajících 52 020 Kč. Pokud jde o odškodnění ztížení společenského uplatnění, žalobce tvrdil, že má činit 216 000 Kč, ale že žalovaná mu vyplatila jen 31 440 Kč; žalobce se domáhal zaplacení zbývajících 184 560 Kč.

3. Žalobce navrhoval, aby soud uložil žalované zaplatit mu nevyplacenou částku pojistného plnění v celkové výši 411 860 Kč, a to s úrokem z prodlení ve výši 4,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení.

4. Žalovaná nejdříve uplatněné nároky neuznala. Namítala, že příčinou dopravní nehody byla také žalobcova nesprávná technika jízdy a že žalobce se podílel na vzniku dopravní nehody z 80 %. Žalovaná mu proto oprávněně vyplatila pojistné plnění odpovídající 20 % vzniklé škody.

5. Soud ve věci již jednou rozhodl rozsudkem ze dne 26. 11. 2020 č. j. 27 C 290/2014-369. Uvedeným rozsudkem soud žalobu zamítl, protože došel k závěru, že bezprostřední příčinou vzniku škody byla nesprávná technika jízdy žalobce. Žalobce proti rozsudku podal odvolání, o němž rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 6. 2021 č. j. 14 Co 135/2021-401 tak, že rozsudek zrušil a vrátil věc soudu k dalšímu řízení. Důvodem bylo, že podle odvolacího soudu byla škoda způsobena také zaviněním žalobce, nikoli však výlučně jeho zaviněním. Odvolací soud stanovil spoluzavinění žalobce podílem 50 % s tím, že z tohoto závěru pro žalovanou vyplývá z ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. povinnost nahradit v rozsahu 50 % za pojištěného provozovatele nárok žalobce na náhradu škody na zdraví. Tímto právním názorem odvolacího soudu je soud podle § 226 odst. 1 o. s. ř. vázán. Soud z tohoto právního názoru odvolacího soudu vycházel v dalším řízení.

6. Žalobce v průběhu dalšího řízení – v podání ze dne [datum], jež označil jako„ změna žaloby, doplnění argumentace“, – začal tvrdit, že rozsah a hloubka dopadu utrpěného zranění a po něm přetrvávajících následků do života žalobce je mimořádná a odůvodňuje aplikaci práva soudu podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. Podle žalobce je dán prostor, aby soud takto zvýšil bodové ohodnocení na 3násobek.

7. Soud uvedenou změnu žaloby nepřipustil usnesením ze dne 4. 1. 2022 č. j. 27 C 290/2014-486, a to zejména z toho důvodu, že žalobce přišel s tvrzeními o výjimečnosti svého případu po uplynutí koncentrační lhůty, takže žalobce by neměl možnost unést břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu k tomuto nově uplatněnému nároku (§ 118b odst. 2 o. s. ř.).

8. Žalovaná v průběhu dalšího řízení část uplatněných nároků uspokojila. Jde-li o pojistné plnění za škodu na motocyklu, žalovaná dne [datum] zaplatila žalovanému 65 730 Kč. Pokud jde o pojistné plnění za odškodnění bolesti, žalovaná dne [datum] žalobci zaplatila 19 980 Kč. Co se týče pojistného plnění za odškodnění ztížení společenského uplatnění, žalovaná dne [datum] žalobci zaplatila 58 560 Kč O zaplacení těchto částek a její době nebylo sporu.

9. Žalobce podáním ze dne [datum] vzal v rozsahu, který odpovídal zaplaceným částkám, žalobu zpět i s úroky z prodlení.

10. Soud v rozsahu zpětvzetí zastavil řízení usnesením ze dne 30. 6. 2022 č. j. 27 C 290/2014-514. Předmětem řízení pak zůstal nárok na pojistné plnění za škodu na motocyklu ve výši 109 550 Kč (175 280 Kč – 65 730 Kč), nárok na pojistné plnění za odškodnění bolesti ve výši 32 040 Kč (52 020 Kč – 19 980 Kč) a nárok na pojistné plnění za odškodnění ztížení společenského uplatnění ve výši 126 000 Kč (184 560 Kč – 58 560 Kč), tj. celkem 267 590 Kč s úrokem z prodlení.

11. Jde-li o rozhodné skutečnosti, mezi účastníky nebylo sporu, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, kdy řidič vozidla [značka automobilu] registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo], nedal přednost v jízdě žalobci, který jel na motocyklu [značka automobilu] [registrační značka] že žalobce při této dopravní nehodě utrpěl škodu na zdraví a škodu na motocyklu a že v době této nehody byl provoz vozidla [anonymizováno] pojištěn u žalované pojištěním odpovědnosti za škodu způsobené provozem vozidla podle zákona o pojištění z provozu vozidla číslo 168/1999 Sb. Pokud jde o podíl účastníků dopravní nehody na jejím vzniku, soud vychází z toho, že u každého z nich činí 50 % (odst. 5).

12. Soud neprováděl další dokazování, neboť to nebylo třeba k rozhodnutí věci.

13. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění.

14. Mezi účastníky nebylo sporu o právní možnosti žalobce žalovat požadované pojistné plnění. V dalším odůvodnění soud odkazuje na odůvodnění v odstavci 22 svého prvního rozsudku ze dne 26. 11. 2020 č. j. 27 C 290/2014-369.

15. Žalovaná je povinna nahradit v rozsahu 50 % za pojištěného provozovatele nárok žalobce na náhradu škody na motocyklu a na zdraví. V dalším odůvodnění soud odkazuje na odůvodnění v odstavci 23 svého prvního rozsudku ze dne 26. 11. 2020 č. j. 27 C 290/2014-369 a na odůvodnění v odstavci 34 usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2021 č. j. 14 Co 135/2021-401.

16. Jde-li o škodu na motocyklu, mezi účastníky nebylo sporu, že v době dopravní nehody měl motocykl cenu 260 300 Kč a že po dopravní nehodě hodnota jeho zbytků byla 41 200 Kč, takže žalobci vznikla škoda na motocyklu ve výši 219 100 Kč. Žalovaná je povinna pojistným plněním nahradit 50 % této škody, což je 109 550 Kč. Žalovaná žalobci zaplatila 43 820 Kč před zahájením řízení a 65 730 Kč po zahájení řízení, tj. celkem 109 550 Kč. Ke dni vyhlášení tohoto rozsudku tedy žalovaná splnila svou povinnost poskytnout žalobci pojistné plnění za škodu na motocyklu.

17. Žalobce v žalobě uplatnil právo na pojistné plnění ve výši 175 280 Kč. V dalším řízení vzal žalobu zpět o 65 730 Kč, které mu žalovaná zaplatila. Ohledně zbývajících 109 550 Kč žalobu zpět nevzal. Na zaplacení této částky žalobce nemá právo. Soud proto ohledně pojistného plnění za škodu na motocyklu zamítl žalobu co do částky 109 550 Kč se souvisejícím úrokem z prodlení.

18. Co se týče pojistného plnění za odškodnění bolesti, žalobce tvrdil, že výše náhrady má podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. činit 64 080 Kč (534 bodů po 120 Kč). Žalovaná v dalším řízení tento nárok uznala. Mezi účastníky tedy nebylo sporu, že žalobce při dopravní nehodě utrpěl bolest, za niž náleží odškodnění ve výši 64 080 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit 50 % tohoto odškodnění, tj. 32 040 Kč. Žalovaná po zahájení řízení poskytla žalobci pojistné plnění ve výši 12 060 Kč a v průběhu dalšího řízení pojistné plnění ve výši 19 980 Kč, tj. celkem 32 040 Kč. Ke dni vyhlášení rozsudku tedy žalovaná splnila svou povinnost poskytnout žalobci pojistné plnění za odškodnění bolesti uspokojen.

19. Žalobce se v žalobě domáhal pojistného plnění za odškodnění bolesti ve výši 52 020 Kč. V průběhu dalšího řízení vzal žalobu zpět co do 19 980 Kč, které mu žalovaná zaplatila. Ohledně zbývajících 32 040 Kč žalobu zpět nevzal. Na zaplacení této částky žalobce nemá právo. Soud proto ohledně pojistného plnění za odškodnění bolesti ve výši 32 040 Kč žalobu zamítl se souvisejícím úrokem z prodlení.

20. Pokud jde o pojistné plnění za ztížení společenského uplatnění, žalobce v žalobě tvrdil, že mu náleží odškodnění, které podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. odpovídá 1 800 bodům. Žalovaná namítala, že maximální výše bodového ohodnocení je limitována ztrátou hlezenního kloubu, čemuž odpovídá bodové ohodnocení 1 000 bodů, takže po lékařově zvýšení o 50 % by odškodnění činilo 1 500 bodů. Žalobce se v dalším řízení s touto námitkou ztotožnil. Mezi účastníky tedy bylo nesporné, že v důsledku dopravní nehody došlo ke ztížení společenského uplatnění žalobce, jež odpovídalo 1 000 bodům, jež po zvýšení o 50 % podle § 6 vyhlášky č. 440/2001 Sb. dosahuje 1 500 bodů. Takovému bodovému ohodnocení odpovídá odškodnění ve výši 180 000 Kč. Žalovaná je povinna pojistným plnění zaplatit 50 % toho odškodnění, tj. 90 000 Kč. Žalovaná na tuto náhradu před zahájením řízení žalobci zaplatila 31 440 Kč a v dalším řízení zaplatila 58 560 Kč, tj. celkem 90 000 Kč. Ke dni vyhlášení tohoto rozsudku tedy žalovaná splnila svou povinnost poskytnout žalobci pojistné plnění za odškodnění ztížení společenského uplatnění.

21. Žalobce se v žalobě domáhal pojistného plnění ve výši 184 560 Kč. V průběhu dalšího řízení vzal žalobu zpět o 58 560 Kč, které mu žalovaná zaplatila řízení. Ohledně zbývajících 126 000 Kč žalobu nevzal. Na zaplacení této částky žalobce nemá právo. Soud proto ohledně pojistného plnění na odškodnění ztížení společenského uplatnění žalobu zamítl co do 126 000 Kč se souvisejícím úrokem z prodlení.

22. Žalovaná byla v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobce má proto podle § 517 odst. 2 obč. zák. proti žalované právo na úroky z prodlení. Soud proto přiznal žalobci úroky z prodlení za prodlení se zaplacením pojistného plnění, a to do poskytnutí pojistného plnění za zbytek náhrady škody na motocyklu ([datum]) a za odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění ([datum]).

23. Jak je uvedeno výše (odst. 6), žalobce se začal v podání ze dne [datum] domáhat pojistného plnění za odškodnění ztíženého uplatnění v 3násobné výši. Podání označil jako změnu žaloby, ale v jeho textu současně navrhoval, aby soud sám přikročil ke zvýšení náhrady. Soud se proto zabýval i tímto návrhem. Soud však pro navrhované zvýšení náhrady neviděl důvod.

24. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 440/2001 Sb. výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění se stanoví na základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku.

25. Podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud výši odškodnění stanovenou podle této vyhlášky přiměřeně zvýšit.

26. V posuzovaném případě žalobce v žalobě netvrdil žádné okolnosti vedoucí k závěru, že jeho případ je zvlášť výjimečným případem, který je hodný mimořádného zřetele. Žalobce v žalobě vlastně nepodává žádná tvrzení, která se týkají ztížení jeho společenského uplatnění. Žalobce tento nárok v žalobě uplatnil pouze s odkazem na listinu („ Hodnocení ztížení společenského uplatnění“, které podala [anonymizována dvě slova] [obec] dne [datum]. Tato listina (vyplněný formulář) neobsahuje popis žádných okolností, jež by se týkaly ztížení společenského uplatnění žalobce.

27. Žalobce takové okolnosti netvrdil ani na prvním jednání, které se konalo dne [datum]. Na tomto jednání byli účastníci poučeni o koncentraci řízení podle § 118b odst. 1 o. s. ř. O tom, že účastníci mohou uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání byl žalobce poučen také v předvolání k prvnímu jednání.

28. S tvrzeními o výjimečnosti svého případu žalobce přišel až po zrušení prvního rozsudku v dalším řízení v podání ze dne [datum]. K těmto tvrzením soud podle § 118b odst. 1 o. s. ř. nesmí přihlédnout. Za popsané situace soud nemá podklad pro závěr, že by v žalobcově případě šlo o zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele. Soud tedy nemá důvod, aby z vlastní iniciativy přistoupil ke zvýšení odškodnění ztížení společenského uplatnění podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. Pro úplnost soud dodává, že i kdyby k žalobcovým novým tvrzením směl přihlédnout, soud by v nich nespatřoval důvod ke zvýšení odškodnění ztížení společenského uplatnění, protož z těchto tvrzení nevyplývá, že žalobcův případ je zvlášť výjimečný a hodný mimořádného zřetele ve smyslu § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb.

29. Soud přitom neshledává důvodnými žalobcovy výhrady k uplatnění zásady koncentrace, které měl v podání ze dne [datum]. Povinnost uvést rozhodné skutečnosti o věci samé je třeba splnit do skončení prvního jednání. Účastník je tedy povinen uvést všechny rozhodné skutečnosti; ne jen některé. Chtěl-li se tedy žalobce domoci navýšení odškodnění ztížení společenského uplatnění, byl povinen do skončení prvního jednání uvést všechny skutečnosti týkající se následků dopravní nehody na jeho další život. To, jestli se soud později v řízení zabýval, nebo nezabýval všemi tvrzenými skutečnostmi, je nerozhodné; je zcela běžné, že se soud všemi tvrzenými skutečnostmi nezabývá (např. když není splněna jedna více z nutných podmínek pro vznik nároku nebo když žalovaný vznese oprávněnou námitku promlčení anebo v případech žalob na určení, v nichž žalobce nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení). Z hlediska koncentrace řízení je proto lhostejné, že soud se nezabýval výší uplatněných nároků, když došel k závěru, že žalobce nemá na pojistné plnění právo vzhledem k jeho podílu na vzniku následků dopravní nehody. Soud se ostatně ani nemohl zabývat tvrzením žalobce o omezení v běžném životě, neboť žalobce o těchto skutečnostech do doby podání ze dne [datum] nic netvrdil a neprokazoval.

30. Soud uzavírá, že žalobce začal tvrdit skutečnosti, na základě kterých tvrdí, že je případ zvlášť výjimečným a hodným mimořádného zřetele po koncentraci řízení, takže k nim soud nesmí přihlížet, a i kdyby mohl, tak by v nich soud zvláštní výjimečnost, která je hodná mimořádného zřetele, neviděl. Soud tak neměl důvod, aby z vlastní iniciativy přistoupil ke zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění.

31. Žalobce v podání ze dne [datum] argumentoval proti eventuální námitce promlčení. S odkazem na nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3367/13 a sp. zn. I ÚS 1346/16 uvedl, že za stavu věci, kdy zvýšení částky odškodnění za ztížení společenského uplatnění je výlučně na úvaze soudu, který je k této úvaze zmocněn na základě ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. a ke zvýšení odškodnění může dojít i bez návrhu, nemůže dojít k promlčení práva soudu zvýšit odškodnění přiznané žalobci.

32. Žalovaná na jednání konaném dne [datum] vznesla námitku promlčení nároku na zvýšení bodového ohodnocení za ztížení společenského uplatnění. Nadto uvedla, že nebyly prokázány podmínky pro toto zvýšení; u žalobce nedošlo ke zvlášť závažným následkům, jak požaduje vyhláška i judikatura. Žalobcova zranění byla lehká, až středního stupně, což odpovídá základnímu ohodnocení ztížení společenského uplatnění.

33. Soud k nálezům Ústavního soudu, kterými žalobce argumentoval v otázce promlčení, uvádí, že případy, jimiž se Ústavní soud zabýval v těchto nálezech, se od daného případu liší. Liší se tím, že tamní žalobci řádně uplatnili nárok na mimořádné zvýšení odškodnění za ztížení společenského uplatnění již v žalobě, zatímco zde žalobce tento nárok v žalobě neuplatnil; žalobce ho uplatnil až v podání ze dne [datum]. Liší se také v tom, že v případech projednávaných Ústavním soudem nebylo rozporováno, že jsou dány podmínky pro aplikaci ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., kdežto žalovaná to v daném případě rozporuje. Nicméně žalovaná zde svou námitku promlčení nedoprovodila odpovídajícími tvrzeními, zejména tvrzením o počátku běhu promlčecí doby (ustálení zdravotního stavu žalobce) a o okamžiku stavení promlčecí doby. Soud se však více otázkou promlčení nezabýval, protože neshledal podmínky pro přiměřené zvýšení odškodnění ztížení společenského uplatnění podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. Neshledal-li soud vznik práva žalobce na toto zvýšení, potom nemá význam zabývat se promlčením (není tu právo, jež by se mohlo promlčet).

34. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 146 odst. 2 o. s. ř. a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro úplnost soud uvádí, že soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o. s. ř., protože ve věci byl sice podán znalecký posudek, ale rozhodnutí soudu o výši plnění na tomto znaleckém posudku nezáviselo a nezáviselo ani na úvaze soudu. Znalecký posudek nebyl podán k výši plnění, nýbrž ke zjištění příčin dopravní nehody, resp. podílu účastníků dopravní nehody na jejím vzniku. Výše plnění pak závisela na výši bodového ohodnocení, které bylo podáno lékařem; to bylo nakonec nesporné.

35. Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení 175 280 Kč (škoda na motocyklu), 52 020 Kč (odškodnění bolestni) a 184 560 Kč (odškodnění ztížení společenského uplatnění), celkem 411 860 Kč s úrokem z prodlení ve výši 4,05 % ročně od [datum] do [datum], které ke dni [datum] dosahovaly výše 143 268,03 Kč, tj. celkem 555 128,03 Kč (100 %).

36. Žalobce má podle § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu, v jakém vzal žalobu zpět, neboť tak učinil pro chování žalované, jež po zahájení řízení uspokojila část nároků. Žalobce tak má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 65 730 Kč s úrokem z prodlení ve výši 4,05 % od [datum] do [datum] ve výši 1 174,22 Kč (škoda na motocyklu), dále 19 980 Kč s úrokem z prodlení ve výši 4,05 % od [datum] do [datum] ve výši 133,01 Kč (bolestné) a částky 58 560 Kč s úrokem z prodlení ve výši 4,05 % od [datum] do [datum] ve výši 389,86 Kč celkem 145 967,09 Kč (26,29431 %).

37. V části, ve které soud rozhodl rozsudkem, měl žalobce jen částečný úspěch. Soud proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobce byl úspěšný co do úroků z prodlení ve výši 4,05 % ročně z částky 65 730 Kč od [datum] do [datum], které ke dni [datum] činí 22 350,34 Kč, dále z částky 19 980 Kč za dobu od [datum] do [datum], jež činí 6 817,14 Kč a z částky 58 560 Kč za dobu od [datum] do [datum], které činí 19 980,59 Kč, celkem 49 148,07 Kč (8,85346 %).

38. Žalovaná byla úspěšná v rozsahu, v jakém soud žalobu zamítl, tj. co do částky 267 590 Kč s úrokem z prodlení ve výši 4,05 % ročně od [datum] do [datum], jež ke dni [datum] činily 93 082,83 Kč, tj. celkem 360 672,83 Kč (64,9711 %).

39. Žalobce má tedy proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 26,29431 % + 8,85346 %, tj. 35,14777 %. Žalovaná má proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 64,9711 %. Po vzájemném zápočtu má žalovaná po zaokrouhlení proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 29,94 %.

40. Žalovaná má právo na paušální náhradu hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za každý z následujících 19 úkonů: -) vyjádření ze dne [datum] k žalobě, -) příprava účasti na jednání dne [datum], -) účast na jednání dne [datum], -) příprava účasti na jednání dne [datum], -) účast na jednání dne [datum], -) příprava účasti na jednání dne [datum], -) účast na jednání dne [datum], -) vyjádření ze dne [datum], -) příprava účasti na jednání dne [datum], -) účast na jednání dne [datum], -) vyjádření žalované ze dne [datum] k odvolání, -) příprava účasti na jednání u odvolacího soudu dne [datum], -) účast na jednání u odvolacího soudu dne [datum], -) vyjádření ze dne [datum], -) příprava účasti na jednání dne [datum], -) účast na jednání dne [datum], -) vyjádření ze dne [datum], -) příprava účasti na jednání dne [datum], -) účast na jednání dne [datum], což je celkem 5 700 Kč.

41. Žalovaná má právo na náhradu 29,94 % nákladů, což z částky 5 700 Kč je 1 706,60 Kč. Soud z výše uvedených důvodů tuto částku přiznal žalované proti žalobci na náhradě nákladů řízení.

42. O nákladech řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platilo, pokud u nich nejsou předpoklady o osvobození od soudních poplatků.

43. V řízení vznikly náklady v celkové výši 68 620 Kč a to: -) ve výši 730 Kč, jež soud na svědečném zaplatila [jméno] [příjmení] podle usnesení ze dne 7. 12. 2015 č. j. 27 C 290/2014-79, -) ve výši 810 Kč, které soud na svědečném zaplatil [jméno] [příjmení] podle usnesení ze dne 1. 3. 2017 č. j. 27 C 290/2014-86, -) ve výši 67 080 Kč, jež soud na znalečném zaplatil [anonymizována dvě slova] podle usnesení ze dne 10. 4. 2019 č. j. 27 C 290/2014-287.

44. Co se týče nákladů na znalecký posudek ve výši 67 080 Kč, ty byly v rozsahu 7 500 Kč uhrazeny ze zálohy, kterou zaplatil žalobce na náklady důkazů znaleckým posudkem, a v rozsahu 59 580 Kč byly uhrazeny z rozpočtových prostředků soudu. Státu tedy vznikly na důkaz znaleckým posudkem náklady ve výši 59 580 Kč.

45. Celkem tak státu vznikly náklady ve výši 61 120 Kč (730 Kč + 810 Kč svědečné + 59 580 Kč znalečné).

46. V řízení nevyšlo najevo, že by u žalobce či u žalované byly předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát má proto proti účastníkům podle výsledků řízení právo na náhradu nákladů řízení. Soud tedy z nákladů ve výši 61 120 Kč dal žalobci zaplatit 39 709,70 Kč (64,97 %) a žalované zaplatit 21 410,30 Kč (35,03 %).