27 C 37/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 191 750 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 191 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 191 750 Kč od 16. 7. 2021 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna na nákladech řízení žalované zaplatit 1 800 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna na nákladech řízení České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 zaplatit 848 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Ve věci jde o pojistné plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to za újmy na zdraví, které žalobkyně utrpěla po dopravní nehodě.

2. Žalobkyně tvrdila, že dne 25. 9. 2019 došlo k dopravní nehodě. Při této nehodě žalobkyně utrpěla závažná zranění. Viníkem dopravní nehody byl řidič nákladního vozidla [značka automobilu] [registrační značka]. Toto vozidlo bylo v den nehody pojištěno u žalované.

3. Žalobkyně se na základě zákona č. 168/1999 Sb. proti žalované jako pojistiteli domáhala pojistného plnění za určité„ další nemajetkové újmy“ podle § 2958 občanského zákoníku. Žalobkyně určila výši odškodnění, za něž požadovala pojistné plnění, za užití denní sazby. Postupovala podle metody, již vypracoval MUDr. Mgr. Daniel Mališ, LL.M., a kterou jmenovaný publikoval v časopisu Bulletin advokacie. Žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 191 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 191 750 Kč od 16. 7. 2021 do zaplacení.

4. Žalovaná učinila nespornými tvrzení žalobkyně o dopravní nehodě včetně jejího zavinění, o zraněních žalobkyně, o pojištění vozidla, o uplatnění nároku žalobkyně na pojistné plnění u žalované a o výši vyplaceného pojistného plnění.

5. Žalovaná však namítala, že nejsou naplněny předpoklady pro přiznání další nemajetkové újmy. Způsob výpočtu výše odškodnění za další nemajetkovou újmu, který žalobkyně použila, není zakotven v žádném právním předpisu a nevychází ani z aktuální judikatury vyšších soudů. Koncepce určení náhrady další nemajetkové újmy MUDr. Mgr. Daniela Mališe, LL.M., je chybná. Žalovaná dále namítala, že žalobkyně zaměňuje nárok na náhradu další nemajetkové újmy s nároky na odškodnění bolesti a odškodnění ztížení společenského uplatnění. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

6. Soud podle § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastnic, že dne 25. 9. 2019 došlo k dopravní nehodě, kdy řidič vozidla [příjmení] způsobil žalobkyni závažná zranění spočívající zejména v tříštivé zlomenině vnějšího kondylu kosti stehenní vpravo, drtivém poranění měkkých tkání pravého stehna a pravého kolene, zlomenině obou hrbolů kosti holenní vpravo, zlomenině hlavičky kosti lýtkové vpravo, zlomenině vnějšího kotníku vpravo, zlomenině vnitřního kotníku vlevo a těžké periferní paréze peroneálního nervu vpravo. V době dopravní nehody bylo vozidlo [příjmení] pojištěno u žalované pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně uplatnila u žalované nárok na pojistné plnění dopisem ze dne 31. 3. 2021. Žalovaná nárok žalobkyně uznala pouze částečně, a to co do částky ve výši 11 000 Kč za odškodnění další nemajetkové újmy vzniklé žalobkyni za neuskutečněným zájezdem do [anonymizována dvě slova] a dovolenou v [anonymizováno].

7. Dokazováním má soud za prokázané následující skutečnosti.

8. Žalobkyně byla dne 25. 9. 2019 přijata do [anonymizována dvě slova] [obec], kde podstoupila během dvou měsíců 14 operačních zákrok v narkóze. V průběhu léčby nedocházelo k větším komplikacím a zdravotní stav žalobkyně se postupně zlepšoval. Prokazují to kopie lékařských zpráv a výslech žalobkyně. Žalobkyně byla v průběhu hospitalizace depresivně laděna, ale po úpravě medikace a při viditelné progresy zdravotního stavu došlo k postupnému zlepšení. V období od 3. 12. 2019 do 19. 12. 2019 se zdravotní stav zlepšoval a domů byla dne 19. 12. 2019 propuštěna v celkově dobrém stavu. Prokazuje to kopie propouštěcí zprávy ze dne 19. 12. 2019. Pohybový stav žalobkyně se nadále zlepšoval i v období od 7. 1. 2020 do 28. 2. 2020, kdy byla již schopna pohybu na delší vzdálenost o dvou francouzských holích. Prokazuje to kopie propouštěcí zprávy ze dne 6. 2. 2020 a propouštěcí zprávy ze dne 28. 2. 2020. Po rehabilitaci docházelo nadále ke zlepšování jejího zdravotního stavu a postupně zvládala i chůzi bez holí na krátkou vzdálenost. Prokazuje to kopie zprávy ze dne 16. 4. 2021.

9. Žalobkyně pracovala od 14. 4. 2010 v [anonymizováno] [obec] jako všeobecná sestra. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Prokazuje to kopie pracovní smlouvy ze dne 14. 4. 2010 a dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 9. 7. 2012. Žalobkyně byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 8. 3. 2021 do 20. 3. 2022. Prokazuje to kopie potvrzení Úřadu práce ze dne 24. 3. 2022. Od 21. 3. 2022 žalobkyně pracuje ve [právnická osoba] [anonymizováno] jako strážný, obsluha telefonní ústředny. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2022. Prokazuje to kopie pracovní smlouvy (č. l. 98).

10. Před dopravní nehodou žalobkyně zajišťovala péči o svou matku [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum]. Po úrazu již nebyla žalobkyně péče o matku schopná a tuto péči tak zajišťoval bratr žalobkyně [jméno] [příjmení] a další sourozenci žalobkyně. Prokazuje to kopie čestného prohlášení žalobkyně ze dne 29. 3. 2022, čestného prohlášení [celé jméno svědka] ze dne 27. 3. 2022, čestného prohlášení [jméno] [celé jméno žalobkyně] ze dne 29. 3. 2022, čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 9. 5. 2022, čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 9. 5. 2022, čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 16. 5. 2022 a výslech žalobkyně a svědka [celé jméno svědka].

11. Žalobkyně měla zarezervovaný let do [anonymizováno] a zpět v termínu [datum] až [datum]. Rovněž měla objednaný zájezd do [anonymizována dvě slova] v termínu [datum]. Prokazuje to kopie e-mailu ze dne 5. 9. 2019, faktury ze dne 6. 9. 2019 a smlouvy o zájezdu ze dne 13. 5. 2019.

12. Žalovaná dne 3. 7. 2020 poskytla žalobkyni pojistné plnění ve výši 915 569 Kč, a to za vytrpěné bolesti a další nemajetkovou újmu ve výši 912 469 Kč a znalečné ve výši 3 100 Kč. Prokazuje to kopie sdělení výše pojistného plnění ze dne 3. 7. 2020.

13. Žalovaná dne 2. 2. 2021 poskytla žalobkyni pojistné plnění ve výši 246 166 Kč, a to za vytrpěné bolesti a další nemajetkovou újmu – operace [datum] ve výši 10 238 Kč, za náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 187 246 Kč, za znalečné ve výši 2 400 Kč, za účelně vynaložené náklady spojené s péčí ve výši 834 Kč a za účelně vynaložené náklady spojené správním zastoupením ve výši 45 448 Kč. Prokazuje to kopie sdělení výše pojistného plnění ze dne 2. 2. 2021.

14. Žalovaná dne 8. 4. 2021 poskytla žalobkyni pojistné plnění ve výši 22 660 Kč, a to za vytrpěné bolesti a další nemajetkovou újmu ve výši 11 160 Kč, účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví ve výši 370 Kč a náklady na [anonymizováno] ve výši 11 130 Kč. Prokazuje to kopie sdělení výše pojistného plnění ze dne 8. 4. 2021.

15. Dne 20. 9. 2021 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 191 750 Kč. Prokazuje to kopie dopisu ze dne 20. 9. 2021.

16. Žalobkyně uplatnila nárok na pojistné plnění za újmu na zdraví ze zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vzhledem k tomu, že k újmě na zdraví došlo při dopravní nehodě dne 25. 9. 2019, soud po právní stránce věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a podle zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

17. Mezi účastnicemi nebylo sporu o právní možnosti žalobkyně požadovat po žalované výplatu pojistného plnění. Soud proto jen konstatuje, že podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu na zdraví, a že podle § 9 odst. 1 tohoto zákona má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

18. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

19. Nárokem na odškodnění bolesti se rozumí odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání; běžné obtíže spojené s ublížením na zdraví určitého typu jsou zahrnuty již v ohodnocení bolesti. Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví ve smyslu § 2958 o. z. jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru, nýbrž jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017 spisová značka 25 Cdo 2245/2017, dostupné na https://nsoud.cz).

20. V souladu s principem plné náhrady újmy je třeba v rámci kategorie tzv. dalších nemajetkových újem odškodnit vše, co nebylo možné zahrnout pod náhradu bolestného či ztížení společenského uplatnění, jako například duševní útrapy způsobené psychickou újmou (srov. nález Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2021 spisová značka II.ÚS 1564/20, dostupný na https://nalus.usoud.cz).

21. V daném případě se soud především neztotožňuje se způsobem určení náhrady za další nemajetkové újmy, který použila žalobkyně. Žalobkyně určila výši další nemajetkové újmy pomocí denní sazby se zohledněním doby, která uplynula od ublížení na zdraví, podle toho, zda léčba probíhala v nemocnici či doma, a se zohledněním celkové doby trvání další nemajetkové újmy. Nový občanský zákoník však opustil koncept paušálního odškodnění. Podle citovaného ustanovení § 2958 o. z. má peněžitá náhrada vyvážit plně další nemajetkové újmy. K tomu je nezbytné individuálně posoudit každý jednotlivý případ. S tímto požadavkem je paušální způsob stanovení další nemajetkové újmy, který použila žalobkyně, v rozporu. Nehledě na to, odškodnění další nemajetkové újmy podle § 2958 o. z. nelze srovnávat s kompenzací za zrušení nebo významné zpoždění letu, s kompenzací za ztrátu radosti z dovolené a ani s kompenzací za neoprávněné omezení osobní svobody v důsledku vazby, jak to činí MUDr. Mgr. Daniel Mališ, LL.M., protože újma na zdraví nemá s popsanými újmami moc společného. Soud proto nepovažuje způsob určení odškodnění za další nemajetkovou újmu, který použila žalobkyně, za správný. Z těchto důvodů soud při posuzování uplatněných nároků tímto způsobem nepostupoval.

22. Pokud jde o jednotlivé uplatněné nemajetkové újmy, tak podle soudu téměř všechny jsou újmami, jež se odškodňují v rámci odškodnění bolesti nebo v rámci odškodnění ztížení společenského uplatnění.

23. Žalobkyně uplatnila nárok na odškodnění následujících újem: 1. nemožnost vykonávat své povolání zdravotní sestry, nutnost dělat jinou práci, 2. skutečnost, že žalobkyně jako zdravotní sestra se sama se stala pacientkou závislou na péči jiných osob, 3. že žalobkyně během hospitalizace musela ležet výlučně na zádech, 4. omezený pohyb žalobkyně na lůžku, 5. bandáže po sejmutí vnějšího fixátoru, 6. proleženiny, 7. bolesti při rehabilitaci, zátěž a nepřirozené pohyby, 8. následky omezené pohyblivosti, 9. používání berlí, francouzských holí a ortézy, 10. pohyb žalobkyně byl omezen, nepohyblivost, 11. permanentní močový katétr, 12. používání podložní mísy, 13. omezená hygiena, 14. sdílení nemocničního pokoje s jinou pacientkou, nutnost přizpůsobovat se požadavkům ostatních pacientek, snášet nemocniční režim včetně omezeného sociálního kontaktu, 15. užívání léků, transfúze, výživové vaky, 16. nechutenství, nauzea, 17. centrální žilní katétr, epidurální katétr, centrální kanyly, 18. že žalobkyně nemohla nic jíst a pít před operačními zákrok, 19. úbytek váhy žalobkyně, 20. potřeba pomoci při základních úkonech péče o svou osobu doma, 21. ochuzena o prožívání běžného života ve smyslu aktivit a kvality běžných dní, 22. žalobkyně se nemohla profesně realizovat, 23. nemohla pomáhat ostatním lidem – pacientům, 24. nemohla pomáhat matce, 25. žalobkyně nemohla prožívat svůj život s partnerem jako před ublížením na zdraví, 26. ztratila kontakt s přáteli, 27. ochuzena o pravidelné sportovní aktivity, 28. ochuzena o cestování, 29. ochuzena o čas strávený s neteřemi a synovci, 30. zmaření výletu do [anonymizována dvě slova] dne 5. 10. 2019, 31. zamření zájezdu do [anonymizováno] ve dnech 10. až 14. 10. 2019, 32. nemožnost prožívat Vánoční svátky v r. 2019, 33. negativní pocity a emoce, 34. nevzhlednost zranění a 35. strach z opuštěním partnera.

24. Nárokem na odškodnění bolesti se rozumí odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání běžné obtíže spojené s ublížením na zdraví určitého typu jsou zahrnuty již v ohodnocení bolesti (srov. článek V Metodiky Nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017 spisová značka 25 Cdo 2245/2017, publikované ve sbírce pod číslem 7/ 2019, dostupné na https://nsoud.cz).

25. Z tohoto hlediska se v rámci odškodnění bolesti odškodňují újmy číslo: 2, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 32, 33 a 35. Jedná se o běžné obtíže, které obvykle provázejí ublížení na zdraví. Podle lékařských zpráv se zdravotní stav žalobkyně postupem času zlepšoval, a to jak po fyzické tak po psychické stránce, a léčení neprovázely vážnější zdravotní komplikace. U žalobkyně se v důsledku úrazu nerozvinulo ani žádné psychické onemocnění. U žalobkyně tak nedošlo k žádným specifickým okolnostem vymykajícím se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, které by zvyšovaly intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru. V případě č. 4 objektivně nemohly vzniknout žalobkyni duševní útrapy, protože péči o matku převzali sourozenci žalobkyně. V případě nároku č. 6 navíc není příčinná souvislost mezi zraněními z dopravní nehody a proleženinami; příčinou proleženin je nedostatečná léčebná péče. Jestliže by újmy č. 25 až 28 byly trvalého rázu, jednalo by se o nároky ze ztížení společenského uplatnění.

26. Ztížení společenského uplatnění spočívá ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru. Takovými jsou v případě žalobkyně újmy č. 1, 8, 22 a 23 (jež je svým charakterem újmou č. 1) a 34.

27. Soud shledal, že žalobkyně má právo na odškodnění újem č. 30 (zmařený zájezd do [anonymizována dvě slova]) a 31 (zmařený zájezd do [příjmení]). Žalovaná před zahájením řízení na odškodnění těchto nároků vyplatila pojistné plnění ve výši 11 000 Kč. Soud má za to, že žalovaná tím uvedené újmy dostatečně odškodnila.

28. Pokud jde o zájezd do rakouské čokoládovny, jednalo se o 1denní zájezd, jehož ztrátou normální dospělý člověk nemohl, pokud vůbec, příliš duševně trpět; tento zájezd mohl poměrně snadno oželet. Žalobkyně také nepřišla o návštěvu navždy, protože mohla a může rakouskou čokoládovnu navštívit po skončení léčení (cestovní obtíže spojené se zraněním nahrazuje odškodnění ztížení společenského uplatnění). Soud proto považuje poskytnuté pojistné plnění ve výši 1 000 Kč za dostačující k odškodnění této újmy.

29. Obdobné je to se zmařeným zájezdem do [anonymizováno] Zájezd byl pouze 4denní, z čehož část času zabralo cestování. Žalobkyně netvrdila, že by se jednalo o unikátní zájezd, přičemž žalobkyně navštěvovala [anonymizováno] už před úrazem. Dospělému člověku nemůže ztráta takového zájezdu způsobit vážnější duševní utrpení. Rovněž zájezd do [anonymizováno] žalobkyně mohla a může absolvovat po skončení léčení (i zde cestovní obtíže spojené se zraněním nahrazuje odškodnění ztížení společenského uplatnění). Soud proto i v tomto případě považuje pojistné plnění ve výši 10 000 Kč, jež se žalobkyni již dostalo, za dostačující k odškodnění této újmy.

30. Soud uzavírá, že újmy, jejichž odškodnění se žalobkyně domáhala, jsou újmami, jež se odškodňují v rámci odškodnění bolesti nebo odškodnění ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně se pojistného plnění za tato odškodnění v tomto řízení nedomáhala. Výjimkou jsou újmy vzniklé zmařením zájezdu do rakouské čokoládovny a zájezdu do [anonymizováno]. Za tyto újmy žalovaná poskytla žalobkyni pojistné plnění v dostatečném rozsahu, a to již před zahájením řízení. Soud proto žalobu zamítl.

31. Žalovaná měla ve věci plný úspěch. Soud jí proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. proti žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení. Výši náhrady soud určil podle § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., a to ve výši 300 Kč za 6 úkonů: 1. vyjádření ze dne [datum], 2. příprava účasti na jednání [datum], 3. účast na jednání dne [datum], 4. příprava účasti na jednání [datum], 5. účast na jednání dne [datum], 6. vyjádření ze dne [datum]. Výše náhrady tak činí 1 800 Kč.

32. Státu vznikly v řízení náklady v celkové výši 848 Kč, jež soud na svědečném zaplatil svědku [celé jméno svědka] podle usnesení ze dne 9. 6. 2022, č. j. 27 C 37/2021-135.

33. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

34. V daném případě je výsledkem řízení neúspěch žalobkyně. V řízení nevyšlo najevo, že by u žalobkyně byly předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát má proto proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Soud z uvedených důvodů uložil žalobkyni, aby na nákladech státu zaplatila 848 Kč.