27 C 428/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., Anonymizováno IČO žalobkyně Anonymizováno Adresa žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokátky Anonymizováno Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , Anonymizováno IČO žalovaného Anonymizováno Adresa žalovaného o zaplacení 12 760 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 477,31 Kč.

II. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 7 522,69 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba o zaplacení- částky 4 760 Kč,- smluvního úroku z prodlení 0,5 % denně z částky 10 596 Kč od 24. 3. 2023 do 21. 6. 2023,- smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 10 596 Kč od 22. 6. 2023 do zaplacení,se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Tvrzení žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že dne 8. 3. 2023 uzavřela prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz se žalovaným jako podnikatelem „Smlouvu o podnikatelském úvěru číslo , Anonymizováno, “. Smlouva byla prý uzavřena při podnikatelské činnosti žalovaného, a proto se na ni nevztahuje zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně téhož dne poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč na jeho účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit jednorázově do 23. 3. 2023, a to s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru a s úrokem. Žalovaný přes výzvu žalobkyni nic neuhradil.

2. Žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni- jistinu úvěru ve výši 8 000 Kč,- poplatek za sjednání a čerpání úvěru ve výši 2 596 Kč,- úrok ve výši 164 Kč,- paušální poplatky za písemné upomínky v celkové výši 2 000 Kč,- smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 10 596 Kč od 24. 3. 2023 do 21. 6. 2023,- smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 10 596 Kč od 22. 6. 2023 do zaplacení.

3. Vyjádření žalovaného. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Částečné zpětvzetí žaloby. Žalobkyně vzala dne 29. 4. 2026 žalobu zpět co do 477,31 Kč, protože žalovaný jí v rámci insolvenčního řízení tuto částku uhradil.

5. Soud proto ve výroku I tohoto rozsudku v odpovídajícím rozsahu řízení zastavil.

6. Zjištěné skutečnosti. Soud má za prokázány následující skutečnosti.

7. Uzavření smlouvy o úvěru, jakož i její obsah, prokazuje kopie „Smlouvy o podnikatelském úvěru číslo , Anonymizováno, “ ze dne 8. 3. 2023.

8. Dne 3. 3. 2023 žalovaný převedl 1 Kč ze svého účtu č. , č. účtu, na účet žalobkyně č. , č. účtu, . Prokazuje to kopie „Detailu transakce“ vytvořeného 8. 8. 2023.

9. Dne 8. 3. 2023 žalobkyně převedla 8 000 Kč ze svého účtu č. , č. účtu, na účet žalovaného č. , č. účtu, . Prokazuje to kopie „Potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady“ s datem realizace 8. 3. 2023.

10. Dne 28. 3. 2023 žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 28. 3. 2023 k úhradě částky 11 511,24 Kč. Prokazuje to kopie dopisu žalobkyně žalovanému ze dne 28. 3. 2023 (“Věc: Výzva k okamžitému zaplacení dluhu”) a “Podacího lístku” s datem podání 28. 3. 2023.

11. Dne 3. 4. 2023 žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 2. 4. 2023 k úhradě částky 12 335,03 Kč. Prokazuje to kopie dopisu žalobkyně žalovanému ze dne 2. 4. 2023 (“Věc: Výzva k okamžitému zaplacení dluhu”) a “Podacího archu” s datem podání 3. 4. 2023.

12. Dne 11. 4. 2023 žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 7. 4. 2023 k úhradě částky 13 158,82 Kč. Prokazuje to kopie dopisu žalobkyně žalovanému ze dne 7. 4. 2023 (“Věc: Výzva k okamžitému zaplacení dluhu”) a “Podacího archu” s datem podání 11. 4. 2023.

13. Dne 12. 4. 2023 žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 12. 4. 2023 k úhradě částky 13 982,61 Kč. Prokazuje to kopie dopisu žalobkyně žalovanému ze dne 12. 4. 2023 (“Věc: Výzva k okamžitému zaplacení dluhu”) a “Podacího archu” s datem podání 12. 4. 2023.

14. Soud nemá za prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 3. 8. 2023, protože k jejímu odeslání nepředložila žádný důkaz.

15. Soud nemá za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v souvislosti s jeho podnikatelskou činností. Žalobkyně tvrdila, že ověřila před poskytnutím úvěru živnostenské oprávnění žalovaného, přičemž žalovaný měl v rozhodné době aktivní živnostenské oprávnění v oboru zednictví a v době poskytnutí úvěru prokazatelně vykonával podnikatelskou činnost, mj. prostřednictvím příjmů od společnosti , právnická osoba, Žalobkyně k důkazům předložila výpis z účtu žalovaného za období 12/2022 až 2/2023 a „Údaje z veřejné části živnostenského rejstříku“ platnými ke dni 14. 4. 2026.

16. Žalobkyně dále tvrdila, že předmětnou pohledávku přihlásila do insolvenčního řízení, přičemž žalovaný jako dlužník přihlášenou pohledávku nepopřel. Žalovaný tedy dluh uznal.

17. Soud předně uvádí, že měl-li mít úvěr podnikatelský účel, tak s ohledem na předmět podnikání žalovaného je poskytnutá částka nestandardně nízká (8 000 Kč).

18. Skutečnost, že žalovaný v rozhodném období vykonával podnikatelskou činnost nestačí, protože i jako podnikatel mohl fakticky jednat soukromě. Podstatnou otázkou totiž je skutečný účel financování, tedy zda tento účel byl podnikatelský nebo osobní. Z výpisu z účtu nelze jakkoli dovozovat podnikatelský účel úvěru; naopak z něho vyplývá, že žalovaný si v rozhodné době půjčoval a splácel celou řadu spotřebitelských úvěrů od nebankovních úvěrových společností (např. , právnická osoba, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, ). Žalovaná dále ani netvrdila, natož aby prokazovala, že se na podnikatelský účel žalovaného nějak dotazovala, že si od žalovaného vyžádala např. daňové přiznání apod.

19. Nepopření přihlášené pohledávky v rámci insolvenčního řízení není bez dalšího uznáním dluhu v civilním řízení. Uznání dluhu je hmotněprávní jednání žalovaného vyžadující uznání dluhu co do důvodu i výše, a to prohlášením učiněným v písemné formě. Kdežto popření/nepopření pohledávky je úkonem v rámci přezkumu pohledávek, který má procesní význam v insolvenčním řízení.

20. Soud shrnuje, že nemá za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr pro podnikatelský účel. Z předložených důkazů naopak vyplývá, že žalovaný jednal soukromě a žádostmi o úvěry řešil své osobní záležitosti, především své dluhy.

21. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný zaplatil v souvislosti s poskytnutým úvěrem pouze 477,31 Kč v rámci insolvenčního řízení. Žalovaný netvrdil, natož aby prokazoval, že uhradil více. Soud proto vycházel z této částky.

22. Hodnocení důkazů. Věrohodnost provedených důkazů nebyla ničím zpochybněna. Soud má proto tyto důkazy za zákonné a jejich obsah za pravdivý.

23. Závěr o skutkovém stavu. Soud učinil o skutkovém stavu následující závěr. Dne 8. 3. 2023 žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, které žalobkyně poukázala na účet žalovaného. Žalobkyně neprokázala, že účastníci uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru. Žalobkyně neověřovala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně výzvami ze dne 28. 3. 2023, 2. 4. 2023, 7. 4 2023 a 12. 4. 2023 vyzvala žalovaného k zaplacení dluhů z úvěru. Žalovaný žalobkyni zaplatil pouze 477,31 Kč v rámci insolvenčního řízení.

24. Právní posouzení. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (§ 2390 a násl.), a podle „smlouvy o podnikatelském úvěru číslo , Anonymizováno, “ ze dne 8. 3. 2023.

25. Smlouva o úvěru je neplatná. Smlouva o úvěru byla uzavřena mezi žalobkyní jako podnikatelem (§ 420 odst. 1 o. z.) a žalovaným coby spotřebitelem (§ 419 o. z.). Z tohoto důvodu sjednaný úvěr podléhá režimu spotřebitelského úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jelikož smlouva o úvěru byla sjednána se spotřebitelem, přičemž nejde o žádnou z výjimek z působnosti tohoto zákona, řídí se závazky z této smlouvy režimem smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Soud proto věc dále posoudil podle tohoto zákona o spotřebitelském úvěru. Přitom došel k závěru, že úvěrová smlouva je neplatná.

26. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. V daném případě žalobkyně podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy o úvěru neposoudila schopnost žalovaného včas a řádně splácet úvěr. Podle § 87 odst. 1 věty první tohoto zákona je proto smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

29. Žalovaný je povinen vrátit poskytnutou jistinu. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Není povinen platit sjednané úhrady (úroky, smluvní úroky, poplatky atd.).

30. Žalovaný čerpal úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný na splacení úvěru zaplatil 477,31 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit rozdíl mezi poskytnutou jistinou úvěru ve výši 8 000 Kč a zaplacenou částkou 477,31 Kč, tzn. 7 522,69 Kč. Z tohoto důvodu soud uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil 7 522,69 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

31. Jelikož je úvěrová smlouva neplatná, žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení úhrad, které v ní byly sjednány, zejména právo na zaplacení požadovaných úroků a poplatků. Z těchto důvodů soud ohledně těchto plnění žalobu zamítl.

32. Soud pro úplnost uvádí, že i kdyby žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru, byla by smlouva neplatná z důvodu nepřiměřených ujednání, jež jsou podle soudu v rozporu s dobrými mravy. Roční úroková sazba ve výši 50 % v době uzavření smlouvy byla totiž nepřiměřená i mezi podnikateli.

33. Soud pro úplnost ještě uvádí, že lze důvodně pochybovat o tom, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr postupem uvedeným v čl. 2 “Smlouvy o podnikatelském úvěru číslo , Anonymizováno, “, protože žalobkyně k prokázání tohoto tvrzení neoznačila žádný relevantní důkaz (zejména o výměně SMS zpráv a e-mailových zpráv s dokumenty mezi stranami, které se týkaly sjednávání smlouvy atd.). Z předložených důkazů lze učinit pouze závěr, že žalobkyně a žalovaný jednali o poskytnutí úvěru, že žalobkyně na základě tohoto jednání poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a že žalobkyně tuto částku převedla ze svého účtu na účet žalovaného. Žalobkyně však neprokázala, že šlo o smlouvu o úvěru ve znění jí předložené smlouvy o úvěru.

34. Náklady řízení. Žalovaný byl ve věci z větší části úspěšný, a měl by tak podle § 142 odst. 2 o.s.ř. proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému ale náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.