27 C 50/2020

Plný text

název soudu rozhodl soudcem celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , PSČ obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , PSČ obec a číslo o zaplacení 74 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit -) částku 74 100 Kč, -) úrok z prodlení z částky 74 100 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen na nákladech řízení žalobkyni zaplatit 56 861 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] na žádost [anonymizována tři slova] [obec] provedla odtah motorového vozidla [příjmení] [registrační značka] (dále jen„ automobil“) podle § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, jehož provozovatelem je žalovaný. Automobil byl následně umístěn na parkovišti, které provozuje žalobkyně.

2. Podle žalobkyně došlo k umístění automobilu na parkovišti tak, že dne [datum] městská policie nasadila technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Důvodem k použití tohoto prostředku bylo stání automobilu na parkovišti označeném na vjezdu přenosnou svislou dopravní značkou číslo [anonymizováno] (zóna s dopravním označením) a s vyznačeným symbolem dopravní značky číslo B28 (zákaz zastavení) a textem čištění komunikace [datum] 8:00 až 15:00 hodin. Dne [datum] pak městská policie požádala žalobkyni o odstranění automobilu, neboť nikdo do 30 dnů od přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nepožádal o jeho odstranění. Dne [datum] žalobkyně svým technikem provedla odtah automobilu a umístila ho na parkovišti.

3. Žalobkyně marně zasílala žalovanému oznámení o odtahu automobilu a jeho umístění na parkovišti a vyzývala žalovaného k úhradě částky za odtah a za parkovné. Žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 1 900 Kč za odtah automobilu a parkovné v celkové výši 74 100 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení z částky 74 100 Kč od [datum] do zaplacení.

4. Žalovaný uplatněný nárok neuznal. Namítal, že automobil v červenci 2016 prodal [celé jméno svědka] a že žalovaný pak nevěděl, co se s automobilem dělo dál. Žalovaný se o osud automobilu nestaral. Žil v domnění, že automobil je v pořádku převeden. V době„ přiložení botičky“ na automobil se žalovaný v místě odtahu nepohyboval; nebydlí tam. V místě trvalého bydliště, kam žalovanému chodily oznámení a výzvy, se žalovaný nevyskytuje. Nebylo mu tak doručeno ani oznámení o odtahu. Žalovaný uznal svůj podíl na tom, že se dostatečně nepostaral o změnu zápisu vlastníka v registru vozidel. Důvěřoval K. [celé jméno svědka] a stav zápisu si v registru nikdy neověřil. Žalovanému nepřišlo přiměřené, aby za svou důvěru a neobezřetnost hradil částku, která je pro něho likvidační. Žalovaný navrhl, aby soud„ z důvodu existence závažných důvodů“ podle § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb. žalobu zamítl.

5. Soud ve věci již jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] j. [číslo jednací], jímž žalobu zamítl. Uvedený rozsudek potvrdil [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Rozsudek [název soudu] však zrušil [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]; tímto rozsudkem [název soudu] současně vrátil věc zdejšímu soudu k dalšímu řízení. V dalším řízení zdejší soud rozhodl tímto rozsudkem.

6. Soud má za zjištěné následující skutečnosti.

7. Žalovaný v r. 2016 prodal [celé jméno svědka] vozidlo [značka automobilu] [registrační značka]. Prokazují to, – jednotlivě, ale zejména ve vzájemné souvislosti, – svědecká výpověď K. [celé jméno svědka], zpráva [právnická osoba] ze dne [datum] a ze dne [datum], pojistná smlouva [číslo] mezi [právnická osoba] a K. [celé jméno svědka] ze dne [datum], žádost K. [celé jméno svědka] pojišťovně o zániku pojištění z důvodu prodeje vozidla ze dne [datum], SMS mezi žalovaným a K. [celé jméno svědka] a písemné prohlášení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a čestné prohlášení [jméno] [příjmení] z [datum].

8. Žalovaný ani K. [celé jméno svědka] nepožádali o změnu zápisu změn údajů v registru silničních vozidel. Žalovaný byl ještě ke dni [datum] evidován v centrálním registru vozidel jako provozovatel vozidla, a to ode dne [datum]. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná; současně ji prokazuje„ Karta vozidla [anonymizováno]“ ze dne [datum].

9. Dne [datum] v 10:00 hodin strážníci [anonymizováno] policie přiložili technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla na automobil, neboť stál na parkovišti označeném na vjezdu přenosnou svislou dopravní značkou číslo [anonymizováno] (zóna s dopravním omezením) s vyznačeným symbolem dopravní značky číslo B28 (zákaz zastavení) a textem čištění komunikace [datum] 8:00 až 15:00 hodin. Prokazuje to zpráva [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] a fotografie automobilu a parkoviště s uvedenou dopravní značkou.

10. Dne [datum] [anonymizováno] policie zaslala žalobkyni požadavek na odstranění automobilu, neboť ve lhůtě 30 dnů od přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nikdo nepožádal o jeho odstranění. Prokazuje to Požadavek na odstranění vozidla na základě dohody mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] ze dne [datum] a zpráva [anonymizováno] policie [územní celek] ze dne [datum].

11. Dne [datum] žalobkyně provedla odtah automobilu. Prokazuje to Protokol o odtahu vozidla [číslo] zpráva [anonymizováno] policie [územní celek] ze dne [datum] a fotografie zobrazující sejmutí technického prostředku zabránění odjezdu vozidla a naložení automobilu na odtahový vůz.

12. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o odtahu automobilu a výzvu k převzetí automobilu. Prokazuje to dopis žalobkyně ze dne [datum] a kopie obálky s podacím razítkem pošty s datem [datum].

13. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky. Prokazuje to dopis žalobkyně ze dne [datum] a kopie obálky s podacím razítkem pošty s datem [datum].

14. Nařízením o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti ze dne [datum] má soud za prokázaný obsah tohoto nařízení. Usnesením [anonymizováno] [územní celek] [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázán obsah tohoto usnesení. Úplným zněním zřizovací listiny [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne [datum] má soud za prokázán obsah této zřizovací listiny. Usnesením [anonymizováno] [územní celek] [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázán obsah tohoto usnesení.

15. Soud nemá za prokázáno, že [anonymizováno] policie zjistila totožnost osoby, která ponechala automobil na místě, a že [anonymizováno] policie provedla úkony nezbytné k zjištění totožnosti takové osoby, neboť žalobkyně o tom nepodala důkaz. Žalobkyně, – vycházejíc ze svého výkladu ust. § 17a odst. 3 zákona č. 553/1991 Sb., který se ovšem opíral o nesprávné (tehdy neúčinné) znění tohoto ustanovení, – tvrdila, že [anonymizováno] policie postupovala„ přímo dle ust. § 17a odst. 6 téhož zákona“, čili že městská policie nechala bez dalšího automobil odtáhnout. Současně žalobkyně navrhla, aby si stanovisko k tomu, zda bylo [anonymizováno] policií postupováno podle uvedeného ustanovení, vyžádal soud, protože žalobkyně nemá pravomoc vyžadovat od [anonymizováno] policie vysvětlení jejích postupů. Soud to za žalobkyni neučinil. Jednak proto, že žalobkyně ani netvrdila, že by [anonymizováno] policie provedla úkony nezbytné ke zjištění totožnosti osoby, která ponechala na místě, a jednak z toho důvodu, že tvrzení žalobkyně, že ona nemá možnost vyžádat si od [anonymizováno] policie stanovisko, je nepravdivé. Žalobkyně totiž v rámci tohoto řízení [anonymizováno] policii o stanovisko požádala a [anonymizováno] policie její žádosti vyhověla zprávou ze dne [datum] (odst. 9); žalobkyně a [anonymizováno] policie mají stejného zřizovatele a spolupracují spolu, takže není důvod, aby [anonymizováno] policie žalobkyni nevyhověla.

16. Věrohodnost a zákonnost provedených důkazů nebyla ničím zpochybněna. Soud nemá důvod nedůvěřovat výpovědi svědka [příjmení] [celé jméno svědka], neboť jeho výpověď není v rozporu s listinnými důkazy.

17. Soud neprováděl další důkazy, neboť důkazy, které byly provedeny, byly dostatečné pro rozhodnutí věci. Z tohoto důvodu soud zejména neprovedl důkaz výslechy určitých svědků, jimž chtěl žalovaný prokázat prodej automobilu K. [celé jméno svědka].

18. Žalobkyně uplatnila svůj nárok na základě ustanovení § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Soud proto věc posoudil podle tohoto zákona, a to ve znění účinném ke dni přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla na automobil a ke dni odtahu automobilu, tedy ve znění účinném do 31. 12. 2020.

19. Podle § 17a odst. 1 písm. a) zákona o obecní policii strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla a jeho řidič není na místě přítomen.

20. Podle § 17a odst. 3 zákona o obecní policii technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečných průtahů po projednání přestupku příkazem na místě, po zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na místě ponechala, po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby nebo po uhrazení nákladů provozovatelem podle odstavce 5.

21. Podle § 17a odst. 6 zákona o obecní policii nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.

22. V daném případě soud v prvním rozsudku ze dne [datum] došel k závěru, že nebyly splněny podmínky stanovené v citovaných ustanoveních, a proto žalobu zamítl. Soud měl tehdy za to, že opatření, které spočívalo v přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu na automobil, nedávalo smysl. Automobil totiž stál na parkovišti, kde byl časově omezený zákaz zastavení kvůli čištění komunikací. Účelem zákazu zastavení bylo, aby všechna vozidla z parkoviště odjela a vytvořila se tak prostor pro čištění komunikace. V rozporu s tímto účelem strážnici přiložili na automobil prostředek bránící v odjezdu. Žalobkyně přitom mohla standardně automobil odstranit odtahem na dobu vyčištění komunikace a pak ho vrátit na místo, kde stál. [ulice] policie také ponechala na automobilu technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla i po skončení zákazu stání. Stání bylo zakázáno dne [datum] od 8 do 15 hodin. Po 15. hodině však automobil mohl, stejně jako každé jiné vozidlo, stát na parkovišti. Po 15. hodině dne [datum] tedy automobil neporušoval zákaz stání, a tak nebyl důvod k tomu, aby na automobil byl osazen technický prostředek k zabránění odjezdu automobilu. Z obdobného důvodu nebyl důvod k tomu, aby automobil byl dne [datum] odtažen a umístěn na parkoviště provozované žalobkyní, neboť od [datum] po 15. hodině do [datum] automobil mohl oprávněně stát na parkovišti, ze kterého byl odtažen, - ať už měl na sobě nasazen technický prostředek k zabránění odjezdu, nebo ne. Navíc automobil sotva mohl tvořit překážku provozu na pozemních komunikacích, když stál na místě k tomu vymezeném, totiž na parkovišti. 23. [název soudu] však v rozsudku ze dne [datum], který vydal v této věci, vyslovil obecný závěr, že technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla je specifický zajišťovací prostředek, jehož smyslem je zajištění důkazu pro následné řízení o přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Tento účel se liší od účelu odtažení vozidla při dočasném omezení či zákazu stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a a násl. zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Možnost dočasného odtažení vozidla vlastníkem komunikace podle zákona o pozemních komunikacích nevylučuje přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla podle zákona o obecní policii. Naopak je na strážníkovi, jaký postup zvolí (jsou-li pro to splněny zákonné předpoklady), tedy zda po dohodě s vlastníkem pozemní komunikace zanechá vozidlo na místě pro účely jeho dočasného odstranění a následného vrácení tak, aby mohl být naplněn veřejný zájem na uvolnění komunikace, nebo zda přiloží tzv. botičku, byť tím částečně zmaří veřejný zájem na uvolnění komunikace, aby upřednostnil jiný zájem – na zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na daném místě zanechala, popř. zda zvolí zcela jiný postup odpovídající dané situaci (např. uložení pokuty příkazem na místě).

24. V posuzované věci pak [název soudu] došel k závěru, že strážníkovi nebránila ustanovení § 19a následující zákona o pozemních komunikacích v použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla podle § 17a odst. 1 písm. a) zákona o obecní policii. Nepožádal-li pak v daném případě nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu předmětného vozidla do 30 dní od jeho přiložení, vzniklo žalobkyni oprávnění po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit.

25. Zdejší soud se domnívá, že pokud strážníci [anonymizováno] policie zvolili přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla podle zákona o obecní policii, aniž by však vůbec (na místě nebo později) prováděli úkony nezbytné ke zjištění totožnosti osoby, která automobil na místě ponechala ve smyslu cit. ust. § 17a odst. 6 zákona obecní policii, potom postup strážníků [anonymizováno] policie nenaplňoval účel použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla jako zajišťovacího prostředku, a účel dočasného odtažení automobilu podle § 19a zákona o pozemních komunikacích byl zmařen bezdůvodně. Nicméně v projednávané věci je zdejší soud podle § 243g odst. 1 věty prvé za středníkem o. s. ř. ve spojení s § 226 odst. 1 o. s. ř. vázán shora uvedeném právním názorem [název soudu].

26. Skutkové okolnosti se v dalším řízení oproti předcházejícímu řízení nezměnily. Z tohoto důvodu soud v dalším řízení vyšel ze závazného právního závěru [název soudu], že žalobkyni vzniklo oprávnění po dohodě s obecní policie vozidlo na náklady provozovatele odstranit.

27. Podle § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.

28. Pojem provozovatele vozidla je v § 2 písm. b) zákona o silničním provozu je vymezen na základě evidenčního principu. Postavení provozovatele vozidla ve smyslu § 2 písm. b) zákona o silničním provozu je spojeno se zápisem vlastníka nebo jiné osoby v registru silničních vozidel. jako provozovatele vozidla, nikoli s pouhým vlastnictvím vozidla jako takovým (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], dostupný na [webová adresa]). V projednávané věci bylo proto nerozhodné, kdo byl v době odtahu automobilu jeho vlastníkem.

29. V době odtahu automobilu byl jeho provozovatelem žalovaný. Žalovaný je proto jako provozovatel povinen žalobkyni zaplatit náklady na odstranění vozidla podle výše citovaného ust. § 17a odst. 6 zákona o obecní policii.

30. Žalobkyně se domáhala zaplacení 74 100 Kč, a to náhrady nákladů na odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a nákladů na střežení automobilu na parkovišti. Výše těchto nákladů je stanovena v nařízení [územní celek] ze dne [datum] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, které bylo schváleno usnesením [anonymizováno] [územní celek] [číslo] ze dne [datum]. Podle § 2 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení byla stanovena maximální cena za jeden nucený odtah vozidla úplný 1 900 Kč. Podle § 2 odst. 3 tohoto nařízení maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí (a) první až třetí i jen započatý den 250 [spisová značka], (b) od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 [spisová značka] a (c) od sto osmdesátého prvního dne 50 [spisová značka].

31. Automobil byl odtažen dne [datum]. Za odtah je žalovaný povinen zaplatit 1 900 Kč. Dále je povinen zaplatit náklady na střežení automobilu na parkovišti za dobu od [datum] do [datum] ve výši 750 Kč (3 dny × 250 Kč), za dobu od [datum] do [datum] ve výši 70 800 Kč (177 dnů × 400 Kč) a za dobu od [datum] do [datum] je povinen zaplatit 650 Kč (13 dnů × 50 Kč).

32. Soud neshledal u žalovaného závažné důvody ve smyslu § 17a odst. 6 zákona o obecní policii, které znemožnily žalovanému, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.

33. Žalovaný namítal, že po prodeji automobilu K. [celé jméno svědka] žil v domnění, že automobil je v pořádku převeden, že se o osud automobilu nestaral a že pak nevěděl, co se s automobilem dělo dál. Zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí úřad v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka vozidla a nového provozovatele vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem (§ 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb.). Požádat o zápis změny vlastníka bylo proto povinností i žalovaného. Žalovaný tuto povinnost z nedbalosti nesplnil. Pokud by ji splnil, k projednávané záležitosti by vůbec nedošlo. Z tohoto důvodu soud nemůže tuto námitku žalovaného uznat za závažný důvod ve smyslu ve smyslu § 17a odst. 6 zákona o obecní policii. Z obdobného důvodu soud namůže za takový důvod uznat námitku žalovaného, že se nezdržoval v místě svého úředně hlášeného trvalého bydliště. Pokud by žalovaný nahlásil úřadu adresu trvalého bydliště, na které se skutečně zdržoval s úmyslem zdržovat se tam trvale, pak by mu všechna oznámení a výzvy byly doručeny, a k projednávané záležitosti by rovněž nemuselo dojít. Žalovaný také namítal, že není přiměřené, aby za svou důvěru a neobezřetnost hradil částku, která je pro něho likvidační. Částky, kterých se žalobkyně domáhala, jsou stanoveny právním předpisem (nařízením [anonymizováno] [územní celek]), přičemž podle soudu stanovené sazby nejsou nepřiměřené, protože žalobkyně je povinna odtažená vozidla nejen parkovat, ale i střežit, aby nedošlo k jejich poškození. Výše nákladů na střežení je úměrná délce, po kterou byl automobil střežen. Tvrzení o likvidační výši požadované částky žalovaný nijak nedoložil.

34. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobkyně má takto právo požadovat vedle plnění též úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Žalovaný je proto povinen zaplatit kromě dluhu také úroky z prodlení; jejich výši stanoví ust. § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

35. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl.

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

37. V daném případě žalobkyně měla ve věci plný úspěch, neboť soud žalobě vyhověl. Soud proto žalobkyni podle shora citovaného ustanovení přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Výši nákladů na právní zastoupení soud stanovil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“).

38. Náhrada nákladů řízení činí 56 861 Kč; v této celkové částce je zahrnuta -) částka 2 964 Kč za soudní poplatek za žalobu, -) částka 600 Kč za paušální náhradu hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony: 1. výzva k plnění, 2. podání žaloby ve výši 300 Kč za každý úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., -) částka 12 300 Kč za odměnu advokátovi za 3 úkony právní služby: 1. převzetí a příprava zastoupení, 2. účast na jednání dne [datum], 3. vyjádření ze dne [datum], -) částka 900 Kč za náhradu hotových výdajů advokátovi za shora uvedené 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., -) částka 3 705 Kč za soudní poplatek za odvolání proti prvnímu rozsudku, -) částka 4 100 Kč za odměnu advokátovi za 1 úkon právní služby (odvolání proti prvnímu rozsudku), -) částka 300 Kč za náhradu hotových výdajů advokátovi 1 úkon právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., -) částka 7 000 Kč za soudní poplatek za dovolání, -) částka 4 100 Kč za odměnu advokátovi za 1 úkon právní služby (podání dovolání), -) částka 300 Kč za náhradu hotových výdajů advokátovi 1 úkon právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., -) částka 12 300 Kč za odměnu advokátovi za 3 úkony právní služby v dalším řízení:

1. účast na jednání [datum], 2. vyjádření ze dne [datum], 3. účast na jednání dne [datum], to vše při sazbě za 1 úkon právní služby ve výši 4 100 Kč podle § 7 bodu 5 a. t., -) částka 900 Kč za náhradu hotových výdajů advokátovi 1 úkon právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., -) částka 7 392 Kč za náhradu advokátovi za 31% daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

39. Přisouzenou náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám advokáta, který v tomto řízení zastupoval žalobkyni.