27 C 53/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované , PSČ: PSČ o zaplacení 38 220 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit -) částku 19 110 Kč, -) úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 110 Kč za dobu od 1. 7. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žaloba se zamítá co do -) částky 19 110 Kč, -) úroku z prodlení -) ve výši 5,5 % ročně z částky 19 110 Kč za dobu od 1. 7. 2022 do zaplacení, -) ve výši 13,75 % ročně z částky 19 110 Kč za dobu od 1. 7. 2022 do zaplacení.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Ve věci jde o pojistné plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to za odškodnění újmy na zdraví – bolesti, kterou žalobkyně utrpěla při dopravní nehodě.

2. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] ve [údaj o čase] hodin řidič vozidla tovární značky Peugeot [registrační značka] [jméno] [příjmení] srazil žalobkyni, která přecházela silnici. Žalobkyně utrpěla poranění, kvůli nimž byla hospitalizovaná. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] bylo vyčísleno odškodnění bolesti částkou 95 550 Kč. Žalobkyně u žalované uplatnila nárok z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná uhradila žalobkyni odškodnění bolesti pouze v částce 57 330 Kč s tím, že žalobkyně přecházela mimo vyznačený přechod pro chodce. Žalobkyně, (majíc za to, že odpovědnost za újmu na jejím zdraví nese ze sta procent řidič vozidla Peugeot, (požadovala nevyplacený rozdíl ve výši 38 220 Kč. Žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni částku 38 220 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 38 220 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení ve výši 13,75 %.

3. Žalovaná uplatněné nároky neuznala. Učinila nespornými všechny tvrzené skutečnosti, kromě otázky spoluzpůsobení si újmy na zdraví samotnou žalobkyní. Žalovaná namítala, že zavinění nese zčásti sama žalobkyně, přičemž s obdobným závěrem státní zástupce podmíněně zastavil trestní stíhání řidiče J. [příjmení]. Žalobkyně byla účastnicí silničního provozu, když jako chodkyně vstoupila do vozovky zhruba v [údaj o čase] hodin ráno, přičemž byla ovlivněna alkoholem. Žalobkyně neměla vhodné oblečení, protože byla oblečena v tmavé černé bundě bez reflexního prvku; měla kapuci na hlavě. Nepřecházela víceproudou komunikaci po přechodu pro chodce; byla mimo osvětlený přechod pro chodce. Nepřesvědčila se, že může vstoupit do vozovky. Tím zapříčinila, že řidič si všiml žalobkyně až na poslední chvíli, kdy se žalobkyně dostala na dosvit světlometů jeho automobilu. Žalobkyně ohrozila nejen sebe, ale i ostatní účastníky provozu. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

4. Soud podle § 120 odst. 3 o. s. ř., vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastnic o vzniku dopravní nehody (nikoli ale o jejím spolu/způsobení), o pojištění vozidla Peugeot, o uplatnění nároku na pojistné plnění a o poskytnutí pojistného plnění ve výši 57 330 Kč.

5. Dokazováním má soud za prokázány následující skutečnosti.

6. K dopravní nehodě došlo dne [datum] ve [údaj o čase] hodin ráno za křižovatkou ulic [ulice] a [ulice] v [obec a číslo]. Řidič [jméno] [příjmení] se spolujezdkyní [jméno] [příjmení] jeli vozidlem Peugeot ulicí [anonymizováno] ke křižovatce s [anonymizováno] ulicí. Byli zařazeni v pravém jízdním pruhu, který je určen pro odbočení vpravo. Na křižovatce řidič odbočoval vpravo do ulice [ulice]. Tuto ulici právě přecházela žalobkyně. Ke střetu vozidla se žalobkyní došlo cca 1 m za přechodem pro chodce, přibližně u dělicí čáry dvou jízdních pruhů. V době střetu vozidla se žalobkyní nefungovaly semafory na křižovatce. Silnice je osvětlena lampami veřejného osvětlení, které je umístěno na sloupech podél vozovky a podél tramvajového pásu společně s trolejovým vedením pro tramvaje; v době nehody bylo toto osvětlení zapnuto. Rozhledové podmínky nebyly sníženy povětrnostními vlivy, provoz byl střední. Uvedené skutečnosti byly prokázány zejména„ Protokolem o nehodě v silničním provozu“ vyhotoveném Policií ČR, Městským ředitelstvím policie [obec], Dopravním inspektorátem ze dne [datum] evidenční číslo [anonymizováno] [číslo] [číslo], dále detailem plánku místa dopravní nehody a detailem plánku místa dopravní nehody (PC-CRASH) a ručně kresleným plánkem dopravní nehody, dále fotodokumentací k této dopravní nehodě vyhotovenou Policií ČR, Městským ředitelstvím policie [obec], Dopravním inspektorátem evidenční číslo [anonymizováno] [číslo] [číslo] a znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo].

7. Žalobkyně začala vstupovat do dvouproudové vozovky – z jejího pohledu – při levém kraji přechodu pro chodce. Z tohoto bodu šla přes silnici šikmo vlevo, tedy nalevo od přechodu pro chodce, od jehož kraje se vzdalovala. Vozidlo srazilo žalobkyni těsně za středovou čárou, přibližně 1 m nalevo od kraje přechodu pro chodce. Toto prokazují zejména fotografie z kamerového záznamu, který zachycoval pohyb žalobkyně těsně před střetem spolu s „ Úředním záznamem“ o přepisu kamerového záznamu kamery Policie ČR, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, Městského ředitelství policie [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], dále fotodokumentace Policie ČR k dopravní nehodě ze dne [datum] evidenční číslo [anonymizováno] [číslo], jež obsahuje popis stop s vyznačeným místem střetu na vozovce a policejní plánky místa dopravní nehody.

8. V okamžiku střetu měla žalobkyně na sobě tmavomodré kalhoty a černou bundu s kapucí, kterou měla nasazenu na hlavě. Prokazují to shora uvedené fotografie z kamerového záznamu, policejní fotodokumentace (fotografie oblečení) a níže uvedené policejní úřední záznamy o podání výpovědi žalobkyně, řidiče, jeho spolujezdkyně a svědka [jméno] [příjmení].

9. Žalobkyně byla v době střetu pod vlivem alkoholu. Prokazuje to„ Záznam o dechové zkoušce“ žalobkyně vyhotovený Policií ČR, Městským ředitelstvím Policie [obec], Dopravním inspektorátem ze dne [datum] evidenční číslo [anonymizováno] [číslo] [číslo], níže označené policejní úřední záznamy o podání vysvětlení žalobkyně a znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který podal pro účely trestního řízení.

10. Žalobkyně v rámci policejního vyšetřování dopravní nehody vypověděla, že semafory pro chodce ani pro vozidla nebyly v provozu. Přešla první část vozovky na středový pás. Z něho chtěla přejít na druhou část vozovky. Viděla, že zprava jedou dvě osobní vozidla, která nechala projet. Pak, než vstoupila na přechod pro chodce, viděla, že pomalu přijíždí osobní vozidlo bílé barvy, které řádně svítilo. Domnívala se, že když to vozidlo vidí ona, tak řidič toho vozidla ji musí vidět také. Rozhodla se proto přejít vozovku. Domnívala se, že řidič jí dá přednost. Vstoupila do vozovky na přechod pro chodce. Když přešla první, bližší jízdní pruh, a byla již ve druhém, vzdálenějším jízdním pruhu, tak najednou ucítila náraz toho bílého vozidla do své pravé nohy. Přes přechod pro chodce přecházela plynulou chůzí. Domnívá se, že to vozidlo jelo pomaleji. Měla pocit, že ji řidič vozidla chce jako objet, že ji tedy vidí. To se ale nestalo a došlo ke střetu. V době nehody měla na sobě tmavě modré kalhoty a černý kabát s kapucí, kterou měla v době přecházení vozovky na hlavě; její oděv neměl žádné reflexní prvky. Trochu pršelo, vozovka byla mokrá, teplota byla nad nulou. Svítilo veřejné osvětlení a viditelnost z jejího pohledu byla dobrá. Ona to bílé vozidlo viděla a myslela si, že jí tedy dá přednost na přechodu pro chodce („ Protokol o výslechu svědka“ ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]). Kromě toho žalobkyně dále vypověděla, že vozidla viděla přijíždět, nejelo nijak rychle. Předpokládala, že jí řidič vidí, proto začala vozovku přecházet. Následně se už dívala před sebe, nepodívala se znovu směrem k vozidlu. Na vozidlo už tedy víc nereagovala až do nárazu do její pravé strany. Alkohol požívala večer před nehodou („ Úřední záznam“ ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo],„ Úřední záznam“ Policie ČR ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo], e-mail policie ze dne [datum], [anonymizováno] a e-mail žalobkyně z [datum], [anonymizováno] a„ Úřední záznam“ ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]).

11. Řidič [jméno] [příjmení] v rámci policejního vyšetřování vypověděl, že dne [datum] někdy ve [anonymizováno] h započal jízdu svým vozidlem Peugeot bílé barvy. Byl odpočatý a nebyl pod vlivem žádné návykové látky. Jel pro kolegyni [jméno] [příjmení], se kterou pak vyjížděli pár minut před [anonymizováno] hodinou ranní. Když přijížděl ke křižovatce ulic [ulice] a [ulice] a [ulice], tak jel v pravém jízdním pruhu. Na křižovatce chtěl odbočit vpravo. Semafory byly vypnuté. Před křižovatkou zpomalil na rychlost cca 20 – 25 km/h. Jel na hlavní silnici, ale přesto se při průjezdu křižovatkou rozhlédl vlevo, kde jela vozidla. Ta mu dala přednost. On pak svůj pohled zleva obrátil směrem před vozidlo a směrem doprava a v ten moment zahlédl osobu, která přecházela těsně před jeho vozidlem v blízkosti přechodu pro chodce. Zaregistroval ji až před levým světlem a levým nárazníkem. Stihl pouze šlápnout na brzdový pedál, ale střetu už nezabránil. Ke střetu došlo cca 50 až 100 cm za přechodem pro chodce. Nemůže se vyjádřit, zda se přecházející osoba rozhlédla, či nikoliv, protože ji viděl až těsně před vozidlem. Ta osoba byla oblečená celá v černém, kdy ještě měla na hlavě černou kapuci. Toho si všiml těsně před střetem, kdy neviděl do jejího obličeje přes tu kapucu. Byla zcela noční doba, ale svítilo veřejné osvětlení. Vozovka byla mokrá, viditelnost mohl mít sníženou tím, že jak se podíval v křižovatce doleva, do světel přijíždějících vozidel a rovněž jak byla vozovka lesklá, jak se pak otočil zpátky před vozidlo a doprava, tak než se mu oči jakoby srovnaly, tak už měl před vozidlem tu paní. Vidí však dobře, dioptrické brýle nenosí. Uvedl, že si je vědom, že dopravní nehodu zavinil on, kdy tu paní u přechodu pro chodce měl a mohl předpokládat („ Protokol o výslechu obviněného“ ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]“). Kromě toho dále uvedl, že spolu s ním jela [jméno] [příjmení], která seděla vpředu vedle něho. Když dojížděl ke světelné křižovatce, tak viděl, že semafory na křižovatce ještě nejsou v provozu. Bezprostředně před ním ani za ním nejelo další auto. Když najížděl do křižovatky, tak otočil hlavu vlevo směrem k poště, odkud viděl přijíždět vozidla, a sledoval, jestli vozidla zpomalují a některé z nich mu tam nevjede. Jeho vozidlo bylo stále v pohybu. Když vrátil pohled zpět před vozidlo, tak přímo před levou přední částí vozidla viděl chodkyni v tmavém oblečení. Chodkyni viděl na krátkou vzdálenost, odhadem tak cca půl vteřiny před střetem. Nestihl již nijak zareagovat a do chodkyně narazil levou přední částí svého vozidla, brzdil až po střetu s chodkyní. Chodkyně šla asi kousek vedle přechodu, přišlo mu, že si zkracovala cestu. Z jeho pohledu tedy přecházela těsně za přechodem pro chodce. Paní šla sama, nikoho jiného na přechodu ani v jeho blízkosti neviděl. Vybavuje si, že oblečení bylo celé černé a měla na hlavě ještě kapuci. Vozidlo bylo v den dopravní nehody v řádném technickém stavu, vyloučil technickou závadu na vozidle jako příčinu dopravní nehody. V době nehody byla tma a svítilo veřejné osvětlení. K zavinění nehody uvedl, že chodkyni do poslední chvíle neviděl. Nedokázal určit, jestli byl oslněn přijíždějícími vozidly nebo paní přehlédl přes sloupek ve svém vozidle („ Úřední záznam o podání vysvětlení“ ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo]).

12. Řidičova spolujezdkyně [jméno] [příjmení] v rámci policejního vyšetřování vypověděla, že dne [datum], někdy okolo [anonymizováno] hodiny ráno jela jako spolujedoucí ve vozidle, které řídil J. [příjmení]. Seděla vpředu na sedadle spolujezdce. Na křižovatce odbočovali vpravo. Semafory na křižovatce nebyly v provozu. Řidič před křižovatkou nezastavoval, ale plynule pokračoval v jízdě. Nejel nijak rychle, mohl jet rychlostí okolo 20 km/h. Zařazeni jeli v pravém jízdním pruhu. Provoz před jejich vozidlem sledovala, dívala se dopředu. Viděla, že řidič sleduje vozidla jedoucí zprava. Ona se dívala před vozidlo, ale chodkyni vůbec neviděla. V momentě, kdy ji zaregistrovala, tak už byli na přechodu pro chodce. Stihla vykřiknout„ Pozor!“, ale to už řidič také reagoval, cítila, že brzdí. Když chodkyni prvně viděla, tak byla na vozovce za přechodem pro chodce a těsně vedle levé přední části jejich vozidla. Chodkyně, jak byla v pohybu, tak nakročila před levou přední část jejich vozidla. Následně došlo ke střetu levé přední části vozidla s chodkyní. V den dopravní nehody byla tma, lampy svítily, asi nepršelo. Chodkyně byla oblečená celá v černém, na hlavě měla nasazenou kapuci. Šla sama, [příjmení] [příjmení] nikoho jiného na přechodu v době nehody neviděla („ Úřední záznam o podání vysvětlení“ ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo]).

13. Svědek [jméno] [příjmení] v rámci policejního vyšetřování vypověděl, že není přímým svědkem dopravní nehody. V době, kdy k ní došlo, stál na nástupním ostrůvku tramvaje. Chodkyni přecházející vozovku neregistroval. Otočil se až ve chvíli, kdy za sebou slyšel tupý náraz. Ve vozidle byla ještě žena jako spolujedoucí. Semafory v době nehody nebyly v provozu. Chodkyně byla v tmavém oblečení a byla špatně vidět („ Úřední záznam“ ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]).

14. Ve věci dopravní nehody byl v rámci policejního vyšetřování vypracován znalecký posudek. Vypracoval ho [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na žádost policie. Tento znalec ve znaleckém posudku ze dne [datum] došel k následujícím závěrům. Rychlost vozidla v době střetu byla cca 24 km/h ( (10 %, tedy 21-27 km/h). Rychlost chodce odpovídá pomalé chůzi chodce. Jednalo se o střet vozidla s chodcem, kdy chodec kolidoval s vozidlem v oblasti levé přední části vozidla, levého předního světlometu. Chodec ušel cca 3,6 m z okraje levého jízdního pruhu do místa střetu. Podle údajů v podkladech řidič vozidla reagoval na chodce až po střetu. S ohledem na prostorové uspořádání komunikace a zapnuté pouliční osvětlení, řidič vozidla mohl vidět chodce na levém okraji vozovky a chodec mohl vidět světlomety vozidla. Pokud jde o možnost odvrácení střetu ze strany řidiče, znalec uvedl, že pokud by řidič vozidla reagoval na chodce brzděním cca 2,3 sec před střetem ve vzdálenosti cca 1,2 m od přechodu pro chodce, to je cca 16,2 m od místa střetu, zastavil by vozidlo před přechodem pro chodce. V čase 2,3 sec před střetem byl chodec v levém jízdním pruhu, přecházel vozovku a byl cca 1,9 m od místa střetu. Řidič vozidla mohl vidět chodce na vzdálenost cca 16,2 m. Pokud jde o zabránění střetu na straně chodce, chodec mohl zabránit střetu, pokud by nevstupoval do vozovky a počkal na projetí vozidla. Co se týče vzájemné viditelnosti, tak po ohledání místa dopravní nehody a znaleckém experimentu došel znalec k závěru, že viditelnost z vozidla na chodce a opačně od chodce na vozidlo je možné stanovit na cca 30-60 m s ohledem na postavení vozidel na komunikaci a výšce očí nad vozovkou. Lze uvažovat dohlednost (rozhled) na vozovku v intencích dohlednosti cca 50-60 m. V případě, že vozidlo mělo zapnuté osvětlení na vozidle a bylo zapnuté pouliční osvětlení, pak je možné uvažovat vzájemnou viditelnost na vzdálenost 30-60 m (znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo]).

15. Ve věci dopravní nehody byl v rámci policejního vyšetřování vypracován také znalecký posudek ke stanovení opilosti žalobkyně a k vyjádření se k tomu, jak mohl požitý alkohol ovlivňovat jednání žalobkyně v době dopravní nehody. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] na žádost policie ve znaleckém posudku ze dne [datum] došel k následujícím závěrům. Žalobkyně měla v době dopravní nehody v krvi hladinu alkoholu v rozmezí od 0,66 do 0,72 g Z hlediska soudně lékařského se nejedná o opilost, ale pouze o podnapilost. Podnapilost je nejmírnějším stupněm ovlivnění. Jde jen o lehké postižení duševních, smyslových a jemných pohybových funkcí, které nemusí běžné klinické vyšetření při podezření na ovlivnění alkoholem odhalit. Poruchy jsou zjistitelné většinou jen speciálními testy. Vliv alkoholu však závisí na individuálních předpokladech a momentální psychické nebo fyzické kondici. V případě žalobkyně nebyla vyplněna určitá rubrika ze strany lékaře provádějícího vyšetření, a tudíž podle pravidel výkonu soudní lékařské služby nelze ani rámcově dovozovat, jaký dopad na psychiku i motoriku chodkyně měla zjištěná alkoholu v její krvi, natož v době dopravní nehody (znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]).

16. Proti řidiči J. [příjmení] zahájila policie trestní stíhání. To bylo podmíněně zastaveno usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství [okres] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. V tomto usnesení státní zástupce mimo jiné došel k závěru, že bylo v možnostech obou účastníků nehody střetu zabránit; shledal porušení zákonných povinností na straně obou účastníků nehody ve stejné míře: řidič porušil ustanovení § 4 písm. a), § 5 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. g) zákona číslo 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Žalobkyně porušila ustanovení § 54 odst. 1, odst. 2 tohoto zákona. Prokazuje to uvedené usnesení.

17. Stížnost proti shora označenému usnesení, které podala žalobkyně, zamítla státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v [obec] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. V tomto usnesení se krajská státní zástupkyně zcela ztotožnila se skutkovými a právními závěry napadeného usnesení včetně vyvození spoluzavinění žalobkyně na tomto skutku. Prokazuje to označené usnesení krajské státní zástupkyně.

18. Věrohodnost provedených důkazů nebyla ničím zpochybněna. Soud má proto provedené důkazy za zákonné a jejich obsah za pravdivý. Soud má za věrohodný také obsah výpovědí účastníků a svědků dopravní nehody, jak byl zaznamenán v policejních úředních záznamech, protože tyto výpovědi vyznívají upřímně a hlavně jsou ve vzájemném souladu a v souladu s ostatními listinnými důkazy ohledně průběhu dopravní nehody. Výjimkou je část výpovědi žalobkyně, v níž uvádí, že šla po přechodu pro chodce, protože žalobkyně, (jak bylo prokázáno výpověďmi řidiče a jeho spolujezdkyně, fotografiemi z kamerového záznamu a policejní fotodokumentací s vyznačeným místem střetu vozidla se žalobkyní, (žalobkyně šla vedle přechodu pro chodce.

19. Soud učinil o skutkovém stavu následující závěr. Dne [datum] v cca [údaj o čase] hodin došlo k dopravní nehodě na křižovatce ulic [ulice] a [ulice] v [obec a číslo]. Tehdy řidič vozidla Peugeot [registrační značka] [jméno] [příjmení] narazil do žalobkyně, která přecházela [anonymizováno] ulici. Při této dopravní nehodě žalobkyně utrpěla tělesná zranění. Odškodnění za bolest, kterou žalobkyně utrpěla, dosahuje výše 95 550 Kč. Vozidlo Peugeot bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalované pojištěním o odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně požádala žalovanou o pojistné plnění za odškodnění bolesti ve výši 95 550 Kč, ale žalovaná uhradila žalobkyni jen 57 330 Kč. K dopravní nehodě došlo za následujících okolností.

20. Žalobkyně byla podnapilá. Měla na sobě tmavomodré kalhoty a černou bundu s kapucí, kterou měla nasazenu na hlavě; na oblečení nebyly žádné reflexní prvky. Žalobkyně došla na středový pás mezi dvěma komunikacemi. Z něho chtěla přejít na druhou část vozovky, která měla dva jízdní pruhy v jednom směru. Než vstoupila do vozovky, viděla, že pomalu přijíždí žalobcovo vozidlo bílé barvy, které svítilo. Domnívala se, když ona vidí toto vozidlo, že řidič tohoto vozidla musí také vidět žalobkyni. Domnívala se, že vozidlo jí dá přednost a rozhodla se přejít vozovku. Vstoupila do vozovky při levém kraji přechodu pro chodce, dívala se před sebe, nepodívala se směrem k přijíždějícímu vozidlu. Když přešla první jízdní pruh silnice, došlo ke střetu s vozidlem.

21. Řidič vozidla Peugeot přijížděl ke křižovatce v pravém jízdním pruhu. Zpomalil jízdu na cca 24 km/h. Při průjezdu křižovatkou se rozhlédl vlevo, pak obrátil pohled zleva doprava a zahlédl žalobkyni přecházet těsně před vozem v blízkosti přechodu pro chodce a došlo ke střetu s vozidlem. Z pohledu z vozidla nebyla žalobkyně vidět,„ objevila“ se těsně před střetem (výpověď [jméno] [příjmení]).

22. Po právní stránce, (vhledem k tomu, že předmětem sporu je pojistné plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (soud věc posoudil podle zákona číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), podle zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a podle zákona číslo 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů.

23. Mezi účastnicemi nebylo sporu o právní možnosti žalobkyně požadovat po žalované pojistné plnění. Soud proto jen konstatuje, že podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu na zdraví, nebo usmrcením a že podle § 9 odst. 1 tohoto zákona má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

24. Podle § 2958 občanského zákoníku při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikne-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

25. Podle § 2918 občanského zákoníku vnikne-li škoda, nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému povinnost škůdce nahradit škodu, se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné, či druhé strany na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

26. Podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích řidič je kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen věnovat se plně řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích.

27. Podle § 5 odst. 2 písm. g) zákona o provozu na pozemních komunikacích řidič nesmí ohrozit chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou řidič odbočuje, a dále nesmí ohrozit chodce při odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci a při otáčení nebo couvání, 28. Podle § 54 odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích je-li blíže než 50 m křižovatka s řízeným provozem, přechod pro chodce, místo pro přecházení vozovky, nadchod nebo podchod vyznačený dopravní značkou "Přechod pro chodce", "Podchod nebo nadchod", musí chodec přecházet jen na těchto místech. Na přechodu pro chodce se chodí vpravo.

29. Podle § 54 odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích mimo přechod pro chodce je dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k její ose. Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy.

30. V daném případě jde o posouzení tvrzeného spoluzpůsobení si újmy samotnou žalobkyní. Úprava spoluúčasti poškozeného na vzniklé újmě je založena na východisku, že újma nemusí být pouze výsledkem jednání škůdce, nýbrž může být vyvolána i samotným poškozeným; v takovém případě poškozený poměrně nebo zcela nese újmu vzniklou okolnostmi na jeho straně. Jde o určení vzájemného vztahu mezi jednáním poškozeného a škůdce, přičemž se vychází z míry účasti každého z nich a zvažují se veškeré příčiny, které vedly k újmě. Jak u škůdce, tak i u poškozeného lze brát v úvahu jen takové jednání, jež bylo alespoň jednou z příčin vzniku újmy (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2020 sp. zn. 25 Cdo 2216/2019 dostupný na https://nsoud.cz).

31. V posuzovaném případě soud v zásadě souhlasí s námitkami žalované, že zavinění na vzniku újmy nese zčásti sama žalobkyně. Soud se však liší v míře účasti účastníků dopravní nehody na jejím vzniku.

32. Řidič vozidla Peugeot se podílel na vzniku dopravní nehody tím, že při odbočování na křižovatce nedostatečně sledoval situaci před vozidlem a přehlédl žalobkyni přecházející silnici a srazil jí vozidlem. Řidič tím porušil povinnost věnovat se plně řízení vozidla a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích (§ 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb.) a neohrozit chodce přecházejícího pozemní komunikaci na kterou odbočoval (§ 5 odst. 2 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb.).

33. Žalobkyně porušila povinnost přecházet jen na přechodu pro chodce (§ 54 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb.), a pokud šla mimo přechod pro chodce, tak také povinnost přecházet vozovku jen kolmo k její ose, a dále povinnost před vstupem na vozovku se přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozila sebe i ostatní účastníky v provozu na pozemních komunikacích (§ 54 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb.).

34. Žalobkyně totiž vstoupila do prvního jízdního pruhu vozovky s přesvědčením, že jí řidič vozidla Peugeot dá přednost, a dále už provoz na silnici nesledovala. Auta si nevšímala, přestože šlo o dvouproudou vozovku, takže vzdálenost, kterou musela přejít po vozovce, byla poměrně velká a situace, již zaznamenala při vstupu do vozovky, se tudíž mohla značně změnit. Navíc měla na hlavě kapuci, která ji mohla bránit v periferním vidění a tím zaznamenat blížící se vozidlo.

35. Žalobkyně přecházela silnici mimo přechod pro chodce za tmy v tmavém oblečení, majíc hlavu zakrytou černou kapucí (takže nebyl vidět světlejší obličej). To mělo za následek, že na nečekaném místě nebyla dobře viditelná (což potvrzuje výpověď spolujezdkyně [jméno] [příjmení]). Žalobkyně nebyla povinna mít na oblečení reflexní prvky, protože se nepohybovala mimo obec (§ 53 odst. 9 zákona č. 361/2000 Sb.), nicméně tmavě oblečení bylo (ve spojení s chůzí mimo přechod pro chodce a nesledováním provozu na silnici) zde bylo jednou z příčin dopravní nehody 36. Naproti tomu podnapilost žalobkyně neměla na vznik dopravní nehody vliv. Především vliv alkoholu na chování žalobkyně nebyl prokázán. Nehledě na to případné zpoždění v reakční době je nerozhodné, protože žalobkyně stejně nesledovala provoz na silnici a na automobil nereagovala.

37. Pokud jde o míru spoluúčasti na dopravní nehodě, má soud především za to, že účast žalobkyně nebyla zanedbatelná (§ 2918 občanského zákoníku). Dále má soud za to, že příčinou dopravní nehody nebylo pouze to, jak tvrdí žalobkyně, že jí řidič přehlédl, ale rovněž skutečnost, že žalobkyně nesledovala provoz na silnici od svého vstupu do vozovky a že se pohybovala mimo přechod pro chodce, navíc na opačné straně přechodu pro chodce než měla být (Žalobkyně měla podle § 54 odst. 1 věty druhé zákona o provozu na pozemních komunikacích přecházet na pravé straně přechodu pro chodce.), tedy na nečekaném místě, přičemž byla oblečena v tmavém oblečení v noci, navíc se zakrytou tváří kapucou. Na druhou stranu je soud názoru, že převažující podíl na dopravní nehodě měl řidič, protože mu nic nebránilo ve výhledu a věnoval zřejmě více pozornosti provozu zleva než situací před vozidlem. Současně ohrožení ze strany řidiče vozidla vůči chodci je několikanásobně vyšší než opačně. V daném případě proto řidič nese větší míru odpovědnosti na vzniklé dopravní nehodě. Soud došel k závěru, že přiměřeným podílem žalobkyně na vzniku dopravní nehody je 20 %.

38. Mezi účastníky nebylo sporu, že výše odškodnění za bolest, kterou žalobkyně utrpěla při dopravní nehodě, je 95 550 Kč. Jestliže je podíl žalobkyně na spoluzpůsobení újmy na jejím zdraví 20 %, potom má žalobkyně právo na 80 % tohoto odškodnění, což je 76 440 Kč. Žalovaná na odškodnění bolesti poskytla žalobkyni pojistné plnění ve výši 57 330 Kč, takže jí zbývá zaplatit 19 110 Kč. Soud proto uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila pojistné plnění na odškodnění bolesti ve výši 19 110 Kč.

39. Žalobkyně se domáhala zaplacení 38 220 Kč. Má však právo na doplacení pojistného plnění ve výši 19 110 Kč. Soud proto co do zbývající částky 19 110 Kč žalobu zamítl.

40. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, které řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanový vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

41. Podle § 9 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla plnění pojistitele je splatné do 15 dnů jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zajištění rozsahu jeho povinnosti plnit, nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

42. V daném případě nebylo sporu, že žalobkyně oznámila vyřízení škody žalobkyni dopisem ze dne [datum]. Tehdy tedy žalobkyně skončila šetření nutné k zajištění povinnosti plnit. Pojistné plnění bylo podle shora citovaného ustanovení splatné do 15 dnů, tj. do [datum]. Žalovaná je tak v prodlení od [datum]. Tehdy výše úroku z prodlení, kterou určuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb., činila 8,25 % ročně 43. Žalobkyně se domáhala úroku z prodlení ve výši 13,75 % ročně od 1. 7. 2022 do zaplacení.

44. Soud s ohledem na výše citovaná ustanovení právních předpisů přiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky 19 110 Kč, kterou jí přiznal, ve výši 8,25 % ročně, a to za dobu od které je požadovala, tj. od 1. 7. 2022 do zaplacení.

45. Co do úroku z přiznané částky 19 110 Kč ve výši 5,5 % ročně, o kterou přesahovala výši úroku z prodlení určenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb., soud žalobu zamítl.

46. Soud dále žalobu zamítl co do úroku z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 19 110 Kč, kterou soud žalobkyni nepřiznal. Žalobkyně nemá na tuto část pojistného plnění právo. Žalovaná proto není ohledně této částky v prodlení s pojistným plněním. Není-li v prodlení, není povinna platit ani úrok z prodlení.

47. Pro úplnost soud uvádí, že výše úroku z prodlení podle § 9 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu se vztahuje jen na nesplnění povinnosti podle odst. 3, nikoliv na prodlení s pojistným plněním.

48. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečně, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

49. V daném případě byl úspěch účastnic skoro rovný. Soud proto vyslovil, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

50. Pro úplnost soud dodává, že ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., se neuplatní. Podle tohoto ustanovení, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části, nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku, nebo na úvaze soudu.

51. V tomto případě rozhodnutí o výši plnění nezáviselo na znaleckém posudku ani na úvaze soudu. Výše plnění (odškodnění bolesti) byla mezi účastnicemi nesporná, takže ji soud neurčoval ani podle znaleckého posudku ani svou úvahou. Úvaha soudu spočívala„ jen“ v určení míře spoluzpůsobení si újmy samotnou žalobkyní, což není rozhodnutím ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2015 sp. zn. 25 Cdo 37/2015 publikované ve sbírce pod č. 66/2015, dostupné na https://nsoud.cz).

52. O povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek za žalobu soud rozhodl podle § 2 odst. 3 zákona číslo 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobkyně je osvobozena od soudního poplatku a soud její žalobě vyhověl. Soud proto podle tohoto ustanovení uložil žalované, aby zaplatila soudní poplatek za žalobu. Výši poplatku soud určil z částky, která byla žalobkyni přiznána, tj. z částky 19 110 Kč. Poplatek tak podle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků v příloze v zákonu o soudních poplatcích činí 1 000 Kč.