27 C 54/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., Anonymizováno IČO žalobkyně Anonymizováno Adresa žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokátky Anonymizováno Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, Anonymizováno Datum narození žalované Anonymizováno Adresa žalované o zaplacení 23 858,17 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení - částky 23 430,20 Kč, - zákonného úroku z prodlení z částky 10 638,20 Kč od 4. 9. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 %, - částky 427,97 Kč, se zamítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Tvrzení žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že dne 29. 4. 2025 uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota. Žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr do výše 19 300 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím. Konec kreditového rámce měl nastat 3. 4. 2030.

2. Žalobkyně dne 29. 4. 2025 vyplatila žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, a to na účet č. č. účtu. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných splátek. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou informovala e-mailem ze dne 3. 9. 2025. Žalovaná přes výzvu nezaplatila dluhy z úvěru.

3. Žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni - jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč, - smluvní úrok ve výši 12 792 Kč, - poplatek za vyplacení “tranší úvěru” ve výši 198,40 Kč, - poplatek za službu „Anonymizováno“ ve výši 328,92 Kč, - poplatek za službu „Informační SMS servis“ ve výši 23,04 Kč, - poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši 87,84 Kč (tj. celkem 23 430,20 Kč), - smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z „dlužné částky“ od 5. 6. 2025 do 3. 9. 2025 ve výši 427,97 Kč, - zákonný úrok z prodlení z částky 10 638,20 Kč od 4. 9. 2025 do zaplacení.

4. Vyjádření žalované. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

5. Zjištěné skutečnosti. Soud má za prokázány následující skutečnosti.

6. Dne 29. 4. 2025 spolu žalobkyně se žalovanou uzavřely Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota. Uzavření smlouvy, jakož i její obsah, prokazují kopie „Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „Anonymizováno Půjčka“ č. hodnota“ ze dne 29. 4. 2025, kopie listin „Všeobecné obchodní podmínky platné pro revolvingový spotřebitelský úvěr „Anonymizováno Půjčka“ platné od 27. 5. 2024, „Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru ve vztahu k revolvingovému spotřebitelskému úvěru „Anonymizováno Půjčka“ a „Informace pro spotřebitele“.

7. Dne 29. 4. 2025 žalobkyně poskytla žalované 10 000 Kč na její účet č. č. účtu. Prokazuje to kopie „Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ s datem 29. 4. 2025, „Autorizace ověření totožnosti“ ze dne 29. 4. 2025 a „Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „Anonymizováno Půjčka“ č. hodnota“ ze dne 29. 4. 2025.

8. Dopisem ze dne 14. 12. 2025 zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 25 128,65 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 4 880 Kč. Prokazuje to kopie dopisu „Výzva k úhradě před podáním žaloby“ ze dne 14. 12. 2025 a „Potvrzení o podání doporučené zásilky“ s datem podání 16. 12. 2025.

9. Soud nemá za prokázáno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí zkoumala schopnost žalované splácet úvěr, protože žalobkyně přes výzvu v usnesení ze dne 17. 4. 2026 č. j. 27 C 54/2026-12 k prokázání této skutečnosti nepředložila žádný významný důkaz.

10. Žalobkyně tvrdila, že postupovala podle interní metodiky schválené ČNB a v souladu se zákonnými požadavky. Žalobkyně nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované vedených společností CNCB, která provozuje a spravuje registry NRKI a BRKI. Při ověřování si prý nejprve zjistila u žalované informace o celkovém počtu členů domácnosti, počtu členů domácnosti s příjmem, pravidelných měsíčních výdajích a čistých měsíčních příjmech žalované. Čistý měsíční příjem následně žalobkyně ověřila na základě informací o bankovním účtu žalované. Žalobkyně dále tvrdila, že ověřila úvěruschopnost žalované v některých registrech, konkrétně v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, hledaných osob PČR, politicky aktivních osob, katastrálním rejstříku, registru „sankční seznamy“ a „interních registrech historie“ žalované. Tyto skutečnosti žalobkyně prokazovala kopiemi „Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti Jméno žalobkyně.“, „Obecnými principy posuzování a filozofie Společnost“ a „Identifikovanými příjmy“.

11. Listiny „Obecné principy posuzování a filozofie Společnost“ a „Identifikované příjmy“ o konkrétních poměrech žalované nic neprokazují. 12. „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti Jméno žalobkyně.“ obsahuje údaje, které měla sdělit žalovaná, ale žalobkyně neprokázala, že je řádně ověřovala. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, že by ověřovala příjmy a výdaje žalované, např. na bydlení, potraviny apod.

13. Žalobkyně nepředložila důkaz, že by lustrovala žalovanou ve výše uvedených registrech. Žalobkyně nepředložila ani žádný důkaz ke skutečnosti, že měla k dispozici výpisy z účtu žalované či její výplatní pásky.

14. Soud shrnuje, že žalobkyně řádně nezjišťovala příjmy a výdaje žalované, ani její další poměry.

15. Hodnocení důkazů. Věrohodnost provedených listinných důkazů nebyla ničím zpochybněna. Soud má proto tyto důkazy za zákonné a jejich obsah za pravdivý.

16. Závěr o skutkovém stavu. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně, aniž by řádně posoudila úvěruschopnost žalované, uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru. Na základě ní dne 29. 4. 2025 poskytla žalované 10 000 Kč. Dne 16. 12. 2025 zástupkyně žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, ve které vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru.

17. Právní posouzení. Po právní stránce soud věc posoudil podle uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, a podle § 2390 a násl. o. z., neboť žalobkyně uplatňovala nároky ze smlouvy o úvěru.

18. Smlouva o úvěru je neplatná. Smlouva o úvěru byla uzavřena mezi žalobkyní jako podnikatelem (§ 420 odst. 1 o. z.) a žalovanou coby spotřebitelem (§ 419 o. z.). Z tohoto důvodu sjednaný úvěr podléhá režimu spotřebitelského úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jelikož smlouva o úvěru byla sjednána se spotřebitelem, přičemž nejde o žádnou z výjimek z působnosti tohoto zákona, řídí se závazky z této smlouvy režimem smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Soud proto věc dále posoudil podle tohoto zákona o spotřebitelském úvěru. Přitom došel k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. V daném případě žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalované. Žalobkyně tak poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 87 odst. 1 tohoto zákona je důsledkem porušení této povinnosti neplatnost smlouvy. Smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou byla proto uzavřena neplatně.

22. Jelikož je smlouva o úvěru neplatná, žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení úhrad, které v ní byly sjednány, zejména na zaplacení poplatků, úroků a smluvních pokut.

23. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem.

24. Žalobkyně přes výzvu soudu neuvedla, zda, popř. kdy a kolik, žalovaná zaplatila v souvislosti se smlouvou o úvěru, případně na splacení jakých dluhů žalobkyně platby použila; nepředložila ani požadovanou tabulku umoření. Neučinila tak přes upozornění, že pokud výzvě nevyhoví, tak nebude ve věci úspěšná. Za této situace soud nemohl zjistit, zda žalovaná do nynější doby něco, popř. kolik, vrátila na jistině úvěru. Je totiž možné, že žalovaná na úhradu dluhu něco zaplatila, ale tyto platby nebyly použity na úhradu jistiny, ale na něco jiného, např. na úhradu neplatně sjednaných úroků, smluvní pokuty apod. V důsledku toho soud nezjistil, zda, popř. kolik, má žalovaná ještě vrátit, a proto nemohl žalobě, byť zčásti, vyhovět. Soud proto žalobu zamítl.

25. Pro úplnost soud uvádí, že smlouva o úvěru je neplatná rovněž proto, že je nemravná. Nemravná je kvůli nepřiměřeným ujednáním v neprospěch dlužníka, a to nejen kvůli ujednání o úroku ve výši 1,066 % denně (389,09 % ročně; RPSN 2012,87 %).

26. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, měla by tak podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku můžete podat odvolání. Odvolání můžete podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku. Pokud podáváte odvolání, tak ho podejte u Obvodního soudu pro Prahu 8. O odvolání rozhoduje Městský soud v Praze.