27 C 66/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. právnická osoba (dříve anonymizováno právnická osoba ), IČO sídlem adresa , PSČ obec 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zapl. částky 115 541 Kč a 162 585 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná 2 je povinna žalobkyni zaplatit -) částku 162 585 Kč, -) úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 162 585 Kč za dobu od 10. 2. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalované 1 zaplatit žalobkyni -) částku 162 585 Kč, -) úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 162 585 Kč za dobu od 10. 2. 2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně a žalovaná 1 vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaná 2 je povinna na nákladech řízení žalobkyni zaplatit 89 258,70 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně tvrdila, že dne 14. 2. 2015 uzavřela se žalovanou 1 smlouvu o dílo. Žalobkyně na základě této smlouvy pro žalovanou 1 zhotovila dům na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v obci [obec].

2. Žalovaná 1 si stěžovala na vlhkost v domě. Žalobkyně proto zajistila vysoušení domu, za něž zaplatila 115 541 Kč. Poté žalobkyně zjistila, že vlhkost v domě nebyla způsobena její dodávkou. Pokud tedy žalobkyně za vysoušení zaplatila 115 541 Kč, tak hradila bez právního a spravedlivého důvodu. Žalovaná 1 se o uvedenou částku obohatila a je povinna vydat ji žalobkyni. Žalobkyně proto navrhla, aby soud uložil žalované 1 zaplatit žalobkyni 115 541 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně ode dne 9. 3. 2018 do zaplacení.

3. Žalobkyně dále tvrdila, že po uvedeném vysoušení domu se dohodla se žalovanou 1 na provedení tlakové zkoušky těsnosti kanalizace v domě. Žalobkyně tuto zkoušku zajistila prostřednictvím žalované 2. Žalovaná 2 dne 27. 8. 2017 bez účasti žalobkyně provedla tlakovou zkoušku. V důsledku této zkoušky došlo k vytopení domu. Žalobkyně znovu zajistila vysoušení domu, za což zaplatila 162 585 Kč. Žalobkyně se domnívá, že za vytopení domu může žalovaná 2, nicméně nemůže vyloučit, že škoda byla způsobena zcela nebo zčásti žalovanou 1. Žalobkyně proto navrhla, aby soud uložil žalovaným, aby jí společně a nerozdílně zaplatily 162 585 Kč s úroky z prodlení.

4. O nároku na zaplacení 115 541 Kč s úroky z prodlení, který žalobkyně uplatnila jen proti žalované 1, soud rozhodl částečným rozsudkem pro uznání ze dne 28. 2. 2019 č. j. 27 C 66/2018-47.

5. Řízení pak pokračovalo jen o nároku na zaplacení 162 585 Kč s úroky z prodlení, který žalobkyně uplatnila společně a nerozdílně proti oběma žalovaným.

6. Žalobkyně v podání ze dne 17. 5. 2019 změnila svůj návrh tak, že se primárně domáhala zaplacení 162 585 Kč s úrokem z prodlení proti žalované 2, a pro případě, že by škoda vznikla následkem okolností, které lze přičíst žalované 1, aby tuto povinnost soud uložil žalované 1. Soud tuto změnu připustil usnesením ze dne 11. 6. 2019 č. j. 27 C 66/2018-159.

7. Žalovaná 1 se ve věci nevyjádřila.

8. Žalovaná 2 tvrdila, že škodu nezpůsobila. Podle žalované 2 žalobkyně neprokázala zavinění na straně žalované 2 ani příčinnou souvislost mezi zaviněním a vznikem škody. Dohoda o provedení tlakové zkoušky kanalizace byla uzavřena pouze ústně. Žalovaná 2 provedla tlakovou zkoušku řádně v souladu s informacemi zadavatele. Žalovaná 2 navrhla, aby soud žalobu zamítl.

9. Soud má za prokázány následující skutečnosti.

10. Dne 14. 2. 2015 spolu žalobkyně a žalovaná 1 uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výstavba domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obci [obec]. Prokazuje to kopie„ Smlouvy o dílo č. 2015217“ mezi žalobkyní a žalovanou 1 ze dne 14. 2. 2015,„ Dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo ř. 2015217 ze dne 14. 2. 2015“ ze dne 30. 7. 2015 a„ Dodatku č. 2 ke Smlouvě o dílo č. 2015217“ ze dne 24. 11. 2015.

11. Žalovaná 1 se na základě smlouvy kupní ze dne 24. 6. 2015 stala majitelkou domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obci [obec], okresu [obec]. Prokazuje to„ Výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 26. 3. 2018“.

12. Dne 27. 8. 2017 žalovaná 2 na základě dohody, kterou uzavřela se žalobkyní, prováděla tlakovou zkoušku těsnosti kanalizace v domě. Při této zkoušce došlo k vytopení domu. Tuto skutečnost prokazují výpovědi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a fotografie interiéru domu.

13. Žalobkyně po vytopení domu zajistila vysoušení domu, za což zaplatila 162 585 Kč. Prokazuje to kopie„ Faktury – daňového dokladu č. 77 2017“ vystaveného dne 8. 11. 2017 [právnická osoba] s.r.o. za„ provedené vysoušení RD na adrese [adresa].

14. Zástupkyně žalované 2 zaslala žalobkyni dopis, ve kterém sděluje, že jednatel žalované 2 pan [příjmení] provedl tlakovou zkoušku řádně a za vznik škody neodpovídá, neboť mu před zkouškou nebyla ukázána technická místnost domu a dále mu nebyly poskytnuty výkresy kanalizace. Prokazuje to kopie dopisu z advokátní kanceláře JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 16. 1. 2018.

15. Zástupce žalobkyně zaslal žalované 1 a žalované 2 předžalobní upomínku k úhradě částky 162 585 Kč. Prokazuje to kopie předžalobních upomínek ze dne 29. 1. 2018.

16. Pokud jde o okolnosti vytopení domu, tak [jméno] [příjmení] (bývalý jednatel žalované 1) při výslechu vypověděl, že u tlakové zkoušky nebyl přítomen, ale že údajně při tlakové zkoušce došlo k tomu, že nebyl utěsněný jeden otvor v kanalizaci. 17. [jméno] [příjmení] (bývalý jednatel žalované 1) při výslechu zejm. vypověděl, že k úniku vody došlo v technické místnosti domu, která se nachází v západním rohu domu, a do které je samostatný vstup zvenčí. V den provedení tlakové zkoušky zpřístupnil dům zástupcům žalované 2 včetně technické místnosti. Před provedením zkoušky byl dům v pořádku. Až poté, co se vrátil po provedené zkoušce, byl dům vyplaven. Zástupci žalované 2 byli v domě dvakrát: poprvé na prohlídce domu a podruhé na provedení tlakové zkoušky. 18. [jméno] [příjmení] (jednatel žalobkyně) při výslechu zejm. vypověděl, že týden před vytopením domu prošli s jednatelem žalované 2 p. [příjmení], jeho pomocníkem a p. [příjmení] celý dům včetně technické místnosti. Prohlídka domu se prováděla za účelem, aby si p. [příjmení] udělal představu, jakým způsobem bude provádět tlakovou zkoušku. Žádné jiné podklady si žalovaná 2 od žalobkyně nevyžádala. 19. [jméno] [příjmení] (jednatel žalované 2) při výslechu zejm. uvedl, že únik vody při tlakové zkoušce proběhl, a to z nezabezpečeného vývodu kanalizace v technické místnosti. Vypověděl dále, že veškeré vývody, které našel, utěsnil, ale nenapadlo ho, že by mohl být nezabezpečený vývod mimo obytnou část. Technická místnost mu nebyla před tlakovou zkouškou zpřístupněna, ani na ní nebyl upozorněn a nikdo mu ani neotevřel od této místnosti dveře. Do technické místnosti poprvé vešel až s panem [příjmení], který technickou místnost musel odemknout, a to až poté, co zjistil markantní únik vody. V ten čas bylo v technické místnosti už asi 5 cm vody, která tekla přímo do základové desky, jelikož zde nebyla žádná podlaha. Tlakové zkoušce nepředcházela žádná jiná prohlídka. Podklady měl pouze ty, které mu žalobkyně poskytla, žádné jiné podklady si nevyžádal.

20. Výslechy jmenovaných osob ve spojení s dopisem zástupkyně žalované 2 ze dne 16. 1. 2018 má soud za prokázané, že žalovaná 2 byla seznámena s vedením kanalizace včetně kanalizace v technické místnosti a že žalované 2 byla tato místnost v den tlakové zkoušky zpřístupněna. Soud se přiklonil k verzi, kterou tvrdila žalobkyně, neboť tuto verzi potvrzují výpovědi [anonymizováno]. [příjmení] a [příjmení] [příjmení], přičemž [anonymizováno]. [příjmení] není, na rozdíl od [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení], osobně zainteresován na výsledku sporu. V neprospěch žalované 2 svědčí rovněž dopis zástupkyně žalované 2 ze dne 16. 1. 2018, v němž se žalovaná 2 vyjadřuje k tlakové zkoušce. Zástupkyně v dopisu uvádí, že klient se s p. [příjmení] sešli v objektu, kde mu byl předveden objekt, jinak prázdný. V dopisu dále uvádí, že později klient zjistil, že technická místnost se nachází vně objektu, tato mu ale ukázána nebyla. Následně klient provedl tlakovou zkoušku, investor následně klientovi sdělil, že vně objektu je ještě technická místnost, přístupná pouze z venku objektu. Část textu dopisu, jež popisuje prohlídku, se shoduje s výpovědí [anonymizováno]. [příjmení] a [příjmení] [příjmení] – žalovaná 2 v ní potvrzuje, že jí by objekt předveden. Část textu dopisu, jež se týká prohlídky technické místnosti, však není pravdivá, protože technická místnost se nenachází vně objektu; technická místnost je součástí domu, což je zjevné i z projektové dokumentace. Soud z těchto důvodů došel k závěru, že [anonymizováno]. [příjmení] nevypovídal pravdivě o prohlídce a zpřístupnění technické místnosti.

21. Věrohodnost provedených důkazů nebyla ničím zpochybněna, kromě pravdivosti výpovědi jednatele žalované 2 [anonymizováno]. [příjmení].

22. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná 1 spolu dne 14. 2. 2015 uzavřely smlouvu o dílo č. 2015217. Na základě této smlouvy žalobkyně pro žalovanou 1 zhotovila dům. V srpnu 2017 se žalobkyně dohodla se žalovanou 2, že žalovaná 2 provede tlakovou zkoušku těsnosti kanalizace v domě. Před provedením zkoušky byl žalované 2 umožněna prohlídka domu včetně technické místnosti. Dne 27. 8. 2017 žalovaná 2 prováděla zkoušku těsnosti kanalizace. [anonymizováno]. [příjmení] před zkouškou zpřístupnil žalované objekt domu včetně technické místnosti. Při provádění zkoušky došlo k úniku vody z nezabezpečeného vývodu kanalizace v technické místnosti domu. Žalobkyně pak zajistila vysoušení domu, za což zaplatila 162 585 Kč.

23. Po právní stránce soud věc posoudil zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

24. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

25. Podle § 2917 o. z. kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih.

26. Dle § 5 odst. 1 o. z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

27. V daném případě žalobkyně pro žalovanou 1 provedla stavbu domu. Po odstranění vlhkosti v domě (po 1. vysoušení) se žalobkyně dohodla se žalovanou 1, že žalobkyně zajistí provedení zkoušky těsnosti kanalizace v domě. Žalobkyně tak učinila prostřednictvím žalované 2, s níž se dohodla na provedení zkoušky. Při zkoušce těsnosti, která prováděla žalovaná 2, došlo k úniku vody do domu. Za škodu, která tím vznikla žalované 1 na domě, vůči žalované 1 odpovídala žalobkyně. Žalobkyně proto oprávněně zajistila odstranění následků škody tím, že nechala dům vysušit.

28. Škodu, která vznikla na domě při zkoušce těsnosti, ovšem způsobila žalovaná 2, neboť ona zkoušku prováděla. Tvrzení žalované 2, že jí nebyla ukázána technická místnost, nebylo prokázáno. Tato námitka by ovšem neobstála, ani kdyby žalovaná 2 toto své tvrzení prokázala. Žalovaná 2 totiž vystupovala ve styku s žalobkyní jako příslušník povolání, v němž se očekává odborný výkon, resp. žalobkyně důvodně očekávala, že má odpovídající znalosti, schopnosti a dovednosti potřebné ke kvalifikovanému provedení tlakové zkoušky kanalizace. Pro kvalifikované provedení tlakové zkoušky kanalizace je dle technické normy ČSN 75 6760 potřeba, aby byla před provedením tlakové zkoušky opatřena veškerá potřebná dokumentace týkající se předmětné kanalizace, aby mohly být utěsněny veškeré možné vývody a otvory a nemohlo tak dojít v průběhu tlakové zkoušky k úniku vody, a taktéž musí být před provedením tlakové zkoušky vizuálně důkladně zkontrolován celý zkoušený úsek. Pokud žalovaná 2 v řízení argumentovala tím, že jí nebyla technická místnost ukázána, ani jí nebyly poskytnuty výkresy kanalizace v objektu, jsou toto povinnosti, které měla zajistit ona sama, neboť ve smyslu objektivního měřítka průměrného odborníka, vyjádřeného v ustanovení § 5 občanského zákoníku, je legitimní očekávat, že tak učiní. Žalovaná 2 tak porušila svou povinnost, čímž vznikla tvrzená škoda na domě. Skutečnost, že dohoda o provedení zkoušky byla ústní, na věci nic nemění; dohoda nemusela být uzavřena písemně. Žalobkyni tím, že nahradila škodu žalované 1, vznikl vůči žalované 2 regres podle § 2917 o. z. Soud proto uložil žalované 2, aby zaplatila žalobkyni 162 585 Kč.

29. Žalovaná 2 je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a proto jí soud podle § 1970 o. z. uložil zaplatit kromě dluhu také úroky z prodlení. Výši úroku z prodlení soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

30. V řízení naopak nebyla prokázána příčinná souvislost mezi jednáním žalované 1 a vznikem škody. Soud žalobu vůči žalované 1 o zaplacení 162 585 Kč s úrokem z prodlení zamítl.

31. O nákladech řízení mezi žalobkyní a žalovanou 1 soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná 1 byla ve věci úspěšnější, neboť soud sice rozsudkem ze dne 27. 2. 2019 č. j. 27 C 66/2018-47 uložil žalované 1 zaplatit žalobkyni 115 541 Kč s úroky z prodlení, ale žaloba o zaplacení 162 585 Kč s úroky z prodlení vůči žalované 1 byla tímto rozsudkem zamítnuta. Žalovaná 1 by tak proti žalobkyni měla právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Žalované 1 však žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žalobkyně a žalovaná 1 vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

32. Vůči žalované 2 měla žalobkyně plný úspěch, neboť soud žalobě zcela vyhověl. Soud proto žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení proti žalované 2, která úspěch neměla. Výši odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů soud určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“).

33. Náhrada nákladů řízení dosahuje 89 258,70 Kč; z toho je -) částka 7 620 Kč za soudní poplatek za žalobu, -) částka 60 960 Kč za odměnu advokátovi za 8 úkonů právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby, 3. změna žaloby, 4. účast na jednání dne 11. 6. 2019, 5. doplnění žaloby, 6. účast na jednání dne 10. 10. 2019, 7. závěrečný návrh a 8. účast na jednání dne 1. 4. 2021), -) částka 3 810 Kč za odměnu advokátovi ve výši jedné poloviny za 1 úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění), při sazbě za 1 úkon právní služby ve výši 7 600 Kč podle § 7 bodu 5 a. t. (tarifní hodnota 162 585 Kč), -) částka 2 700 Kč za náhradu hotových výdajů advokátovi za uvedených 9 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t., -) částka 14 168,70 Kč za náhradu advokátovi za daň z přidané hodnoty / 21 % z (60 960 Kč + 3 810 Kč + 2 700 Kč) / podle § 137 odst. 3 o. s. ř.